Bible Kralicka This Bible is in the Public Domain. (Czech)

Matthew 1:1 Kniha (o) rodu Ježíše Krista syna Davidova, syna Abrahamova. (CZ)

Matthew 1:2 Abraham zplodil Izáka. Izák pak zplodil Jákoba. Jákob zplodil Judu a bratří jeho. (CZ)

Matthew 1:3 Judas pak zplodil Fáresa a Záru z Támar. Fáres pak zplodil Ezroma. Ezrom zplodil Arama. (CZ)

Matthew 1:4 Aram pak zplodil Aminadaba. Aminadab pak zplodil Názona. Názon zplodil Salmona. (CZ)

Matthew 1:5 Salmon zplodil Bóza z Raab. A Bóz zplodil Obéda z Rut. Obéd pak zplodil Jesse. (CZ)

Matthew 1:6 Jesse zplodil Davida krále. David pak král zplodil Šalomouna, z té, kteráž někdy byla žena Uriášova. (CZ)

Matthew 1:7 Šalomoun zplodil Roboáma. Roboám zplodil Abiáše. Abiáš zplodil Azu. (CZ)

Matthew 1:8 Aza zplodil Jozafata. Jozafat zplodil Joráma. Jorám zplodil Oziáše. (CZ)

Matthew 1:9 Oziáš pak zplodil Joátama. Joátam pak zplodil Achasa. Achas zplodil Ezechiáše. (CZ)

Matthew 1:10 Ezechiáš pak zplodil Manasesa. A Manases zplodil Amona. Amon pak zplodil Joziáše. (CZ)

Matthew 1:11 Joziáš pak zplodil Jekoniáše a bratří jeho v zajetí Babylonském. (CZ)

Matthew 1:12 A po zajetí Babylonském Jekoniáš zplodil Salatiele. Salatiel pak zplodil Zorobábele. (CZ)

Matthew 1:13 A Zorobábel zplodil Abiuda. Abiud pak zplodil Eliachima. Eliachim zplodil Azora. (CZ)

Matthew 1:14 Azor potom zplodil Sádocha. Sádoch zplodil Achima. Achim pak zplodil Eliuda. (CZ)

Matthew 1:15 Eliud zplodil Eleazara. Eleazar zplodil Mátana. Mátan zplodil Jákoba. (CZ)

Matthew 1:16 Jákob pak zplodil Jozefa, muže Marie, z nížto narodil se JEŽÍŠ, jenž slove Kristus. (CZ)

Matthew 1:17 A tak všech rodů od Abrahama až do Davida bylo rodů čtrnácte. A od Davida až do zajetí Babylonského rodů čtrnácte. A od zajetí Babylonského až do Krista rodů čtrnácte. (CZ)

Matthew 1:18 Jezukristovo pak narození takto se stalo: Když matka jeho Maria snoubena byla Jozefovi, prve než se sešli, nalezena jest těhotná z Ducha svatého. (CZ)

Matthew 1:19 Ale Jozef muž její spravedlivý jsa, a nechtěv jí v lehkost uvésti, chtěl ji tajně propustiti. (CZ)

Matthew 1:20 Když pak on o tom přemyšloval, aj, anděl Páně ve snách ukázal se jemu, řka: Jozefe synu Davidův, neboj se přijíti Marie manželky své; nebo což v ní jest počato, z Ducha svatého jest. (CZ)

Matthew 1:21 Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich. (CZ)

Matthew 1:22 Toto pak všecko stalo se, aby se naplnilo, což povědíno bylo ode Pána skrze proroka, řkoucího: (CZ)

Matthew 1:23 Aj, panna těhotná bude, a porodí syna, a nazůveš jméno jeho Emmanuel, jenž se vykládá: S námi Bůh. (CZ)

Matthew 1:24 Procítiv pak Jozef ze sna, učinil, jakož mu přikázal anděl Páně, a přijal manželku svou. (CZ)

Matthew 1:25 Ale nepoznal jí, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš. (CZ)

Matthew 2:1 Když se pak narodil Ježíš v Betlémě Judově, za dnů Herodesa krále, aj, mudrci od východu slunce přijeli do Jeruzaléma, (CZ)

Matthew 2:2 Řkouce: Kde jest ten, kterýž se narodil Král Židovský? Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce, a přijeli jsme klaněti se jemu. (CZ)

Matthew 2:3 To uslyšev Herodes král, zarmoutil se i všecken Jeruzalém s ním. (CZ)

Matthew 2:4 A svolav všecky přední kněží a učitele lidu, tázal se jich, kde by se Kristus měl naroditi. (CZ)

Matthew 2:5 Oni pak řekli jemu: V Betlémě Judově. Nebo tak jest psáno skrze proroka: (CZ)

Matthew 2:6 A ty Betléme, země Judská, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; neboť z tebe vyjde Vývoda, kterýž pásti bude lid můj Izraelský. (CZ)

Matthew 2:7 Tedy Herodes tajně povolav mudrců, pilně se jich ptal, kterého by se jim času hvězda ukázala. (CZ)

Matthew 2:8 A když je propouštěl do Betléma, řekl: Jdouce, ptejte se pilně na to dítě, a když naleznete, zvěstujtež mi, ať i já přijda, pokloním se jemu. (CZ)

Matthew 2:9 Oni pak vyslyševše krále, jeli. A aj, hvězda, kterouž byli viděli na východu slunce, předcházela je, až i přišedši, stála nad domem, kdež bylo dítě. (CZ)

Matthew 2:10 A uzřevše hvězdu, zradovali se radostí velmi velikou. (CZ)

Matthew 2:11 I všedše do domu, nalezli dítě s Marijí matkou jeho, a padše, klaněli se jemu; a otevřevše poklady své, obětovali jemu dary, zlato a kadidlo a mirru. (CZ)

Matthew 2:12 A od Boha napomenuti jsouce ve snách, aby se nenavraceli k Herodesovi, jinou cestou navrátili se do krajiny své. (CZ)

Matthew 2:13 Když pak oni odjeli, aj, anděl Páně ukázal se Jozefovi ve snách, řka: Vstana, vezmi dítě i matku jeho, a utec do Egypta, a buď tam, dokavadž nepovím tobě; neboť bude Herodes hledati dítě, aby je zahubil. (CZ)

Matthew 2:14 Kterýžto vstav hned v noci, vzal dítě i matku jeho, a odšel do Egypta. (CZ)

Matthew 2:15 A byl tam až do smrti Herodesovy, aby se naplnilo povědění Páně skrze proroka, řkoucího: Z Egypta povolal jsem Syna svého. (CZ)

Matthew 2:16 Tehdy Herodes uzřev, že by oklamán byl od mudrců, rozhněval se náramně, a poslav služebníky své, zmordoval všecky dítky, kteréž byly v Betlémě i ve všech končinách jeho, od dvouletých a níže, podle času, na kterýž se byl pilně vyptal od mudrců. (CZ)

Matthew 2:17 Tehdy naplněno jest to povědění Jeremiáše proroka, řkoucího: (CZ)

Matthew 2:18 Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč a kvílení mnohé; Ráchel plačící synů svých, a nedala se potěšiti, protože jich není. (CZ)

Matthew 2:19 Když pak umřel Herodes, aj, anděl Páně ukázal se Jozefovi ve snách v Egyptě, (CZ)

Matthew 2:20 Řka: Vstana, vezmi dítě i matku jeho, a jdiž do země Izraelské; neboť jsou zemřeli ti, jenž hledali bezživotí dítěte. (CZ)

Matthew 2:21 Kterýžto vstav, vzal dítě i matku jeho, a přišel do země Izraelské. (CZ)

Matthew 2:22 A uslyšev, že by Archelaus kraloval v Judstvu místo Herodesa otce svého, obával se tam jíti; a napomenut jsa od Boha ve snách, obrátil se do krajin Galilejských. (CZ)

Matthew 2:23 A přišed, bydlil v městě, jenž slove Nazarét, aby se naplnilo, což povědíno bylo skrze proroky, že Nazaretský slouti bude. (CZ)

Matthew 3:1 V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské, (CZ)

Matthew 3:2 A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské. (CZ)

Matthew 3:3 Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. (CZ)

Matthew 3:4 Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní. (CZ)

Matthew 3:5 Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny ležící při Jordánu, (CZ)

Matthew 3:6 A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své. (CZ)

Matthew 3:7 Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu? (CZ)

Matthew 3:8 Protož čiňte ovoce hodné pokání. (CZ)

Matthew 3:9 A nedomnívejte se, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi. (CZ)

Matthew 3:10 A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý zajisté strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. (CZ)

Matthew 3:11 Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm. (CZ)

Matthew 3:12 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným. (CZ)

Matthew 3:13 Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokřtěn byl od něho. (CZ)

Matthew 3:14 Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně? (CZ)

Matthew 3:15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu. (CZ)

Matthew 3:16 A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj. (CZ)

Matthew 3:17 A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo. (CZ)

Matthew 4:1 Tehdy Ježíš veden jest na poušť od Ducha, aby pokoušín byl od ďábla. (CZ)

Matthew 4:2 A postiv se čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí, potom zlačněl. (CZ)

Matthew 4:3 A přistoupiv k němu pokušitel, řekl: Jsi-li Syn Boží, rciž, ať kamení toto chlebové jsou. (CZ)

Matthew 4:4 On pak odpovídaje, řekl: Psánoť jest: Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží. (CZ)

Matthew 4:5 Tedy pojal jej ďábel do svatého města a postavil ho na vrchu chrámu. (CZ)

Matthew 4:6 A řekl mu: Jsi-li Syn Boží, spustiž se dolů; nebo psánoť jest, že andělům svým přikázal o tobě, a na ruce uchopí tebe, abys někde o kámen nohy své neurazil. (CZ)

Matthew 4:7 I řekl mu Ježíš: Zase psáno jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého. (CZ)

Matthew 4:8 Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi, a ukázal mu všecka království světa i slávu jejich, a řekl jemu: (CZ)

Matthew 4:9 Toto všecko tobě dám, jestliže padna, budeš mi se klaněti. (CZ)

Matthew 4:10 Tedy dí mu Ježíš: Odejdiž, satane; neboť jest psáno: Pánu Bohu svému klaněti se budeš a jemu samému sloužiti budeš. (CZ)

Matthew 4:11 Tedy opustil ho ďábel, a aj, andělé přistoupili a sloužili jemu. (CZ)

Matthew 4:12 A když uslyšel Ježíš, že by Jan vsazen byl do žaláře, odšel do Galilee. (CZ)

Matthew 4:13 A opustiv Nazarét, přišed, bydlil v Kafarnaum za mořem, v krajinách Zabulon a Neftalím, (CZ)

Matthew 4:14 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: (CZ)

Matthew 4:15 Země Zabulon a Neftalím při moři za Jordánem, Galilea pohanská, (CZ)

Matthew 4:16 Lid, kterýž bydlil v temnostech, viděl světlo veliké, a sedícím v krajině a stínu smrti, světlo vzešlo jim. (CZ)

Matthew 4:17 Od toho času počal Ježíš kázati a praviti: Pokání čiňte; neboť se přiblížilo království nebeské. (CZ)

Matthew 4:18 A chodě Ježíš podle moře Galilejského, uzřel dva bratry, Šimona, kterýž slove Petr, a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí sít do moře, (nebo byli rybáři.) (CZ)

Matthew 4:19 I dí jim: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí. (CZ)

Matthew 4:20 A oni hned opustivše síti, šli za ním. (CZ)

Matthew 4:21 A poodšed odtud, uzřel jiné dva bratry, Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, na lodí s Zebedeem otcem jejich, ani tvrdí síti své. I povolal jich. (CZ)

Matthew 4:22 A oni hned opustivše lodí a otce svého, šli za ním. (CZ)

Matthew 4:23 I procházel Ježíš všecku Galilei, uče v shromážděních jejich a káže evangelium království a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu. (CZ)

Matthew 4:24 A rozešla se o něm pověst po vší Syrii. I přivedli k němu všecky nemocné, rozličnými neduhy a trápeními poražené, i ďábelníky, i náměsičníky, i šlakem poražené; a uzdravoval je. (CZ)

Matthew 4:25 I šli za ním zástupové mnozí z Galilee a z krajiny Desíti měst, i z Jeruzaléma i z Judstva i z Zajordání. (CZ)

Matthew 5:1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho. (CZ)

Matthew 5:2 I otevřev ústa svá, učil je, řka: (CZ)

Matthew 5:3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské. (CZ)

Matthew 5:4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou. (CZ)

Matthew 5:5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi. (CZ)

Matthew 5:6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou. (CZ)

Matthew 5:7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou. (CZ)

Matthew 5:8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou. (CZ)

Matthew 5:9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou. (CZ)

Matthew 5:10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské. (CZ)

Matthew 5:11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne. (CZ)

Matthew 5:12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi. (CZ)

Matthew 5:13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena. (CZ)

Matthew 5:14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti. (CZ)

Matthew 5:15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou. (CZ)

Matthew 5:16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích. (CZ)

Matthew 5:17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti. (CZ)

Matthew 5:18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou. (CZ)

Matthew 5:19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském. (CZ)

Matthew 5:20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského. (CZ)

Matthew 5:21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu. (CZ)

Matthew 5:22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti. (CZ)

Matthew 5:23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě, (CZ)

Matthew 5:24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj. (CZ)

Matthew 5:25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře. (CZ)

Matthew 5:26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš. (CZ)

Matthew 5:27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš. (CZ)

Matthew 5:28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém. (CZ)

Matthew 5:29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (CZ)

Matthew 5:30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (CZ)

Matthew 5:31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení. (CZ)

Matthew 5:32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží. (CZ)

Matthew 5:33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své. (CZ)

Matthew 5:34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest, (CZ)

Matthew 5:35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest. (CZ)

Matthew 5:36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého. (CZ)

Matthew 5:37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest. (CZ)

Matthew 5:38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub. (CZ)

Matthew 5:39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého. (CZ)

Matthew 5:40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště. (CZ)

Matthew 5:41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě. (CZ)

Matthew 5:42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se. (CZ)

Matthew 5:43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého. (CZ)

Matthew 5:44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše, (CZ)

Matthew 5:45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé. (CZ)

Matthew 5:46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní? (CZ)

Matthew 5:47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí. (CZ)

Matthew 5:48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest. (CZ)

Matthew 6:1 Pilně se varujte, abyste almužny vaší nedávali před lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích. (CZ)

Matthew 6:2 Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou. (CZ)

Matthew 6:3 Ale ty když dáváš almužnu, tak čiň, ať neví levice tvá, co činí pravice tvá, (CZ)

Matthew 6:4 Aby almužna tvá byla v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. (CZ)

Matthew 6:5 A když bys se chtěl modliti, nebývejž jako pokrytci, kteříž obyčej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou. (CZ)

Matthew 6:6 Ale ty když bys se modliti chtěl, vejdi do pokojíka svého, a zavra dveře své, modliž se Otci svému, jenž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. (CZ)

Matthew 6:7 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni. (CZ)

Matthew 6:8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili. (CZ)

Matthew 6:9 A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. (CZ)

Matthew 6:10 Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi. (CZ)

Matthew 6:11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes. (CZ)

Matthew 6:12 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim. (CZ)

Matthew 6:13 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen. (CZ)

Matthew 6:14 Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš. (CZ)

Matthew 6:15 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich. (CZ)

Matthew 6:16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou. (CZ)

Matthew 6:17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej, (CZ)

Matthew 6:18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně. (CZ)

Matthew 6:19 Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou. (CZ)

Matthew 6:20 Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou. (CZ)

Matthew 6:21 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše. (CZ)

Matthew 6:22 Svíce těla jestiť oko; jestliže oko tvé sprostné bylo by, všecko tělo tvé světlé bude. (CZ)

Matthew 6:23 Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude. Protož jestliže světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, co pak sama tma, jaká bude? (CZ)

Matthew 6:24 Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně. (CZ)

Matthew 6:25 Protož pravím vám: Nepečujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tělo vaše, čím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv? (CZ)

Matthew 6:26 Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete? (CZ)

Matthew 6:27 A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden? (CZ)

Matthew 6:28 A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede. (CZ)

Matthew 6:29 A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich. (CZ)

Matthew 6:30 Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho nečiní, ó malé víry? (CZ)

Matthew 6:31 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Čím se budeme odívati? (CZ)

Matthew 6:32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete. (CZ)

Matthew 6:33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno. (CZ)

Matthew 6:34 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení. (CZ)

Matthew 7:1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni. (CZ)

Matthew 7:2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno. (CZ)

Matthew 7:3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš? (CZ)

Matthew 7:4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém? (CZ)

Matthew 7:5 Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého. (CZ)

Matthew 7:6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás. (CZ)

Matthew 7:7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno. (CZ)

Matthew 7:8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno. (CZ)

Matthew 7:9 Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu? (CZ)

Matthew 7:10 A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu? (CZ)

Matthew 7:11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí? (CZ)

Matthew 7:12 A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci. (CZ)

Matthew 7:13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni. (CZ)

Matthew 7:14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji. (CZ)

Matthew 7:15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví. (CZ)

Matthew 7:16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky? (CZ)

Matthew 7:17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese. (CZ)

Matthew 7:18 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati. (CZ)

Matthew 7:19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. (CZ)

Matthew 7:20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je. (CZ)

Matthew 7:21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest. (CZ)

Matthew 7:22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili? (CZ)

Matthew 7:23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. (CZ)

Matthew 7:24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále. (CZ)

Matthew 7:25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále. (CZ)

Matthew 7:26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku. (CZ)

Matthew 7:27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký. (CZ)

Matthew 7:28 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho. (CZ)

Matthew 7:29 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci. (CZ)

Matthew 8:1 A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí. (CZ)

Matthew 8:2 A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti. (CZ)

Matthew 8:3 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho. (CZ)

Matthew 8:4 I dí mu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, a ukaž se knězi, a obětuj dar, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim. (CZ)

Matthew 8:5 A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho, (CZ)

Matthew 8:6 A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě. (CZ)

Matthew 8:7 I dí mu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho. (CZ)

Matthew 8:8 A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj. (CZ)

Matthew 8:9 Nebo i já jsem člověk moci poddaný, maje pod sebou žoldnéře, avšak dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní. (CZ)

Matthew 8:10 Tedy uslyšev to Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl. (CZ)

Matthew 8:11 Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském, (CZ)

Matthew 8:12 Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. (CZ)

Matthew 8:13 I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu. (CZ)

Matthew 8:14 A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží a má zimnici. (CZ)

Matthew 8:15 I dotekl se ruky její, a hned přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim. (CZ)

Matthew 8:16 A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy zlé slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil, (CZ)

Matthew 8:17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl. (CZ)

Matthew 8:18 Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu. (CZ)

Matthew 8:19 A přistoupiv jeden zákoník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš. (CZ)

Matthew 8:20 I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil. (CZ)

Matthew 8:21 Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého. (CZ)

Matthew 8:22 Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své. (CZ)

Matthew 8:23 A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho. (CZ)

Matthew 8:24 A aj, bouře veliká stala se jest na moři, takže vlny přikrývaly lodí. On pak spal. (CZ)

Matthew 8:25 A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť. (CZ)

Matthew 8:26 I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké. (CZ)

Matthew 8:27 Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají? (CZ)

Matthew 8:28 A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi. (CZ)

Matthew 8:29 A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás. (CZ)

Matthew 8:30 A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se. (CZ)

Matthew 8:31 Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů. (CZ)

Matthew 8:32 I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách. (CZ)

Matthew 8:33 Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících. (CZ)

Matthew 8:34 A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich. (CZ)

Matthew 9:1 A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého. (CZ)

Matthew 9:2 A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji. (CZ)

Matthew 9:3 A aj, někteří z zákoníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá. (CZ)

Matthew 9:4 A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich? (CZ)

Matthew 9:5 Nebo co jest snáze říci, to-li: Odpouštějí se tobě hříchové? čili říci: Vstaň a choď? (CZ)

Matthew 9:6 Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého. (CZ)

Matthew 9:7 Tedy vstal a odšel do domu svého. (CZ)

Matthew 9:8 A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem. (CZ)

Matthew 9:9 A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním. (CZ)

Matthew 9:10 I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho. (CZ)

Matthew 9:11 A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš? (CZ)

Matthew 9:12 Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní. (CZ)

Matthew 9:13 Jděte vy raději a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. (CZ)

Matthew 9:14 Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí? (CZ)

Matthew 9:15 I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti. (CZ)

Matthew 9:16 Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla. (CZ)

Matthew 9:17 Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno. (CZ)

Matthew 9:18 A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa. (CZ)

Matthew 9:19 A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho. (CZ)

Matthew 9:20 (A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho. (CZ)

Matthew 9:21 Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu. (CZ)

Matthew 9:22 Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.) (CZ)

Matthew 9:23 Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící, (CZ)

Matthew 9:24 Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu. (CZ)

Matthew 9:25 A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka. (CZ)

Matthew 9:26 A roznesla se pověst ta po vší té zemi. (CZ)

Matthew 9:27 A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův. (CZ)

Matthew 9:28 A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane. (CZ)

Matthew 9:29 Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám. (CZ)

Matthew 9:30 I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví. (CZ)

Matthew 9:31 Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi. (CZ)

Matthew 9:32 A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství. (CZ)

Matthew 9:33 A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském. (CZ)

Matthew 9:34 Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly. (CZ)

Matthew 9:35 I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu. (CZ)

Matthew 9:36 A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře. (CZ)

Matthew 9:37 Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. (CZ)

Matthew 9:38 Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou. (CZ)

Matthew 10:1 A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh. (CZ)

Matthew 10:2 Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho, (CZ)

Matthew 10:3 Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž byl celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus, (CZ)

Matthew 10:4 Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho. (CZ)

Matthew 10:5 Těch dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do měst Samaritánských nevcházejte. (CZ)

Matthew 10:6 Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského. (CZ)

Matthew 10:7 Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské. (CZ)

Matthew 10:8 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte. (CZ)

Matthew 10:9 Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte, (CZ)

Matthew 10:10 Ani mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého. (CZ)

Matthew 10:11 A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud. (CZ)

Matthew 10:12 A vcházejíce do domu, pozdravtež ho. (CZ)

Matthew 10:13 A jestližeť bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakliť by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám. (CZ)

Matthew 10:14 A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich. (CZ)

Matthew 10:15 Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu. (CZ)

Matthew 10:16 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice. (CZ)

Matthew 10:17 Vystříhejtež se pak lidí; nebť vás vydávati budou do sněmů, a v školách svých budou vás bičovati. (CZ)

Matthew 10:18 Ano i před vladaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví jim, i těm národům. (CZ)

Matthew 10:19 Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti. (CZ)

Matthew 10:20 Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás. (CZ)

Matthew 10:21 Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je. (CZ)

Matthew 10:22 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. (CZ)

Matthew 10:23 Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka. (CZ)

Matthew 10:24 Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého. (CZ)

Matthew 10:25 Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž jsou hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho? (CZ)

Matthew 10:26 Protož nebojte se jich; nebť není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti. (CZ)

Matthew 10:27 Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích. (CZ)

Matthew 10:28 A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. (CZ)

Matthew 10:29 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho. (CZ)

Matthew 10:30 Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou. (CZ)

Matthew 10:31 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy. (CZ)

Matthew 10:32 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích. (CZ)

Matthew 10:33 Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích. (CZ)

Matthew 10:34 Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč. (CZ)

Matthew 10:35 Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její. (CZ)

Matthew 10:36 A nepřátelé člověka budou domácí jeho. (CZ)

Matthew 10:37 Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden. (CZ)

Matthew 10:38 A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden. (CZ)

Matthew 10:39 Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. (CZ)

Matthew 10:40 Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal. (CZ)

Matthew 10:41 Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme. (CZ)

Matthew 10:42 A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své. (CZ)

Matthew 11:1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči své, kteréž mluvil, přikázání dávaje dvanácti učedlníkům svým, bral se odtud, aby učil a kázal v městech jejich. (CZ)

Matthew 11:2 Jan pak v vězení uslyšev o skutcích Kristových, poslal dva z učedlníků svých, (CZ)

Matthew 11:3 A řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme? (CZ)

Matthew 11:4 I odpovídaje Ježíš, řekl jim: Jdouce, zvěstujtež Janovi, co slyšíte a vidíte: (CZ)

Matthew 11:5 Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým pak evangelium se zvěstuje. (CZ)

Matthew 11:6 A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně. (CZ)

Matthew 11:7 A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící? (CZ)

Matthew 11:8 Aneb co jste vyšli viděti? Zda člověka měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou. (CZ)

Matthew 11:9 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka. (CZ)

Matthew 11:10 Tentoť jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou. (CZ)

Matthew 11:11 Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele; ale kdo jest menší v království nebeském, jestiť větší nežli on. (CZ)

Matthew 11:12 Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je. (CZ)

Matthew 11:13 Nebo všickni Proroci i Zákon až do Jana prorokovali. (CZ)

Matthew 11:14 A chcete-li přijmouti: Onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl. (CZ)

Matthew 11:15 Kdo má uši k slyšení, slyš. (CZ)

Matthew 11:16 Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobno jest dětem, sedícím na ryncích, a kteříž na tovaryše své volají, (CZ)

Matthew 11:17 A říkají: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste. (CZ)

Matthew 11:18 Přišel zajisté Jan, nejeda ani pije, a oni řkou: Ďábelství má. (CZ)

Matthew 11:19 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a oni řkou: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých. (CZ)

Matthew 11:20 Tehdy počal přimlouvati městům, v nichžto činěni jsou jeho mnozí divové, že pokání nečinili. (CZ)

Matthew 11:21 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli činěni divové ti, kteříž jsou činěni v vás, dávno by byli v žíni a v popele pokání činili. (CZ)

Matthew 11:22 Nýbrž pravím vám, že Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli vám. (CZ)

Matthew 11:23 A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrčeno budeš. Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti, kteříž jsou činěni v tobě, byliť by zůstali až do dnešního dne. (CZ)

Matthew 11:24 Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný nežli tobě. (CZ)

Matthew 11:25 V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým. (CZ)

Matthew 11:26 Jistě, Otče, že se tak líbilo před tebou. (CZ)

Matthew 11:27 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti. (CZ)

Matthew 11:28 Pojdtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám. (CZ)

Matthew 11:29 Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim. (CZ)

Matthew 11:30 Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké. (CZ)

Matthew 12:1 V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti. (CZ)

Matthew 12:2 Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční. (CZ)

Matthew 12:3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? (CZ)

Matthew 12:4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím? (CZ)

Matthew 12:5 Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu? (CZ)

Matthew 12:6 Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám. (CZ)

Matthew 12:7 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných. (CZ)

Matthew 12:8 Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního. (CZ)

Matthew 12:9 A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich. (CZ)

Matthew 12:10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali. (CZ)

Matthew 12:11 On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí? (CZ)

Matthew 12:12 A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti. (CZ)

Matthew 12:13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá. (CZ)

Matthew 12:14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili. (CZ)

Matthew 12:15 A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky. (CZ)

Matthew 12:16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali, (CZ)

Matthew 12:17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: (CZ)

Matthew 12:18 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude. (CZ)

Matthew 12:19 Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho. (CZ)

Matthew 12:20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství. (CZ)

Matthew 12:21 A ve jménu jeho národové doufati budou. (CZ)

Matthew 12:22 Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl. (CZ)

Matthew 12:23 I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův? (CZ)

Matthew 12:24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským. (CZ)

Matthew 12:25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane. (CZ)

Matthew 12:26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho? (CZ)

Matthew 12:27 A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou. (CZ)

Matthew 12:28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží. (CZ)

Matthew 12:29 Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl? (CZ)

Matthew 12:30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť. (CZ)

Matthew 12:31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem. (CZ)

Matthew 12:32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím. (CZ)

Matthew 12:33 A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán. (CZ)

Matthew 12:34 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví. (CZ)

Matthew 12:35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. (CZ)

Matthew 12:36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný. (CZ)

Matthew 12:37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen. (CZ)

Matthew 12:38 Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti. (CZ)

Matthew 12:39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka. (CZ)

Matthew 12:40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci. (CZ)

Matthew 12:41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto. (CZ)

Matthew 12:42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun. (CZ)

Matthew 12:43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí: (CZ)

Matthew 12:44 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený. (CZ)

Matthew 12:45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení. (CZ)

Matthew 12:46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti. (CZ)

Matthew 12:47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti. (CZ)

Matthew 12:48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji? (CZ)

Matthew 12:49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji. (CZ)

Matthew 12:50 Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má. (CZ)

Matthew 13:1 A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře. (CZ)

Matthew 13:2 I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu. (CZ)

Matthew 13:3 I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval. (CZ)

Matthew 13:4 A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je. (CZ)

Matthew 13:5 Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země. (CZ)

Matthew 13:6 Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla. (CZ)

Matthew 13:7 Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je. (CZ)

Matthew 13:8 A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý. (CZ)

Matthew 13:9 Kdo má uši k slyšení, slyš. (CZ)

Matthew 13:10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš? (CZ)

Matthew 13:11 On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno. (CZ)

Matthew 13:12 (Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.) (CZ)

Matthew 13:13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí. (CZ)

Matthew 13:14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte. (CZ)

Matthew 13:15 Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili, aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil. (CZ)

Matthew 13:16 Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší. (CZ)

Matthew 13:17 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli. (CZ)

Matthew 13:18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače. (CZ)

Matthew 13:19 Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest. (CZ)

Matthew 13:20 Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá. (CZ)

Matthew 13:21 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší. (CZ)

Matthew 13:22 Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá učiněno bez užitku. (CZ)

Matthew 13:23 V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý. (CZ)

Matthew 13:24 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém. (CZ)

Matthew 13:25 Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel. (CZ)

Matthew 13:26 A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol. (CZ)

Matthew 13:27 I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol? (CZ)

Matthew 13:28 A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž, tedy půjdeme a vytrháme jej? (CZ)

Matthew 13:29 On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice. (CZ)

Matthew 13:30 Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé. (CZ)

Matthew 13:31 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém. (CZ)

Matthew 13:32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho. (CZ)

Matthew 13:33 Jiné podobenství mluvil jim, řka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko. (CZ)

Matthew 13:34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim, (CZ)

Matthew 13:35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa. (CZ)

Matthew 13:36 Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole. (CZ)

Matthew 13:37 On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka. (CZ)

Matthew 13:38 A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka. (CZ)

Matthew 13:39 A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé. (CZ)

Matthew 13:40 Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto. (CZ)

Matthew 13:41 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost, (CZ)

Matthew 13:42 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. (CZ)

Matthew 13:43 A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš. (CZ)

Matthew 13:44 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to. (CZ)

Matthew 13:45 Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel. (CZ)

Matthew 13:46 Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji. (CZ)

Matthew 13:47 Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující; (CZ)

Matthew 13:48 Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali. (CZ)

Matthew 13:49 Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých, (CZ)

Matthew 13:50 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. (CZ)

Matthew 13:51 Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane. (CZ)

Matthew 13:52 On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci. (CZ)

Matthew 13:53 I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud. (CZ)

Matthew 13:54 A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto? (CZ)

Matthew 13:55 Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas? (CZ)

Matthew 13:56 A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci? (CZ)

Matthew 13:57 I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém. (CZ)

Matthew 13:58 I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich. (CZ)

Matthew 14:1 V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi. (CZ)

Matthew 14:2 I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho. (CZ)

Matthew 14:3 Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého. (CZ)

Matthew 14:4 Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí. (CZ)

Matthew 14:5 A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli. (CZ)

Matthew 14:6 Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi, (CZ)

Matthew 14:7 Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila. (CZ)

Matthew 14:8 A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele. (CZ)

Matthew 14:9 I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti. (CZ)

Matthew 14:10 A poslav kata, sťal Jana v žaláři. (CZ)

Matthew 14:11 I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své. (CZ)

Matthew 14:12 A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi. (CZ)

Matthew 14:13 A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst. (CZ)

Matthew 14:14 A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich. (CZ)

Matthew 14:15 A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů. (CZ)

Matthew 14:16 Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti. (CZ)

Matthew 14:17 A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě. (CZ)

Matthew 14:18 Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem. (CZ)

Matthew 14:19 A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům. (CZ)

Matthew 14:20 I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných. (CZ)

Matthew 14:21 Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí. (CZ)

Matthew 14:22 A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů. (CZ)

Matthew 14:23 A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam. (CZ)

Matthew 14:24 Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim. (CZ)

Matthew 14:25 Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři. (CZ)

Matthew 14:26 A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli. (CZ)

Matthew 14:27 Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se. (CZ)

Matthew 14:28 I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě. (CZ)

Matthew 14:29 A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi. (CZ)

Matthew 14:30 Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi. (CZ)

Matthew 14:31 A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval? (CZ)

Matthew 14:32 A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr. (CZ)

Matthew 14:33 Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi. (CZ)

Matthew 14:34 A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské. (CZ)

Matthew 14:35 A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé. (CZ)

Matthew 14:36 A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou. (CZ)

Matthew 15:1 A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce: (CZ)

Matthew 15:2 Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb. (CZ)

Matthew 15:3 A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše? (CZ)

Matthew 15:4 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře. (CZ)

Matthew 15:5 Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude. (CZ)

Matthew 15:6 A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení. (CZ)

Matthew 15:7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka: (CZ)

Matthew 15:8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne. (CZ)

Matthew 15:9 Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská. (CZ)

Matthew 15:10 A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte. (CZ)

Matthew 15:11 Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka. (CZ)

Matthew 15:12 Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se? (CZ)

Matthew 15:13 A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude. (CZ)

Matthew 15:14 Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou. (CZ)

Matthew 15:15 I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství. (CZ)

Matthew 15:16 Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste? (CZ)

Matthew 15:17 Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven? (CZ)

Matthew 15:18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka. (CZ)

Matthew 15:19 Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání. (CZ)

Matthew 15:20 Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka. (CZ)

Matthew 15:21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských. (CZ)

Matthew 15:22 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství. (CZ)

Matthew 15:23 Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi. (CZ)

Matthew 15:24 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského. (CZ)

Matthew 15:25 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi. (CZ)

Matthew 15:26 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům. (CZ)

Matthew 15:27 A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich. (CZ)

Matthew 15:28 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu. (CZ)

Matthew 15:29 A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam. (CZ)

Matthew 15:30 I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je, (CZ)

Matthew 15:31 Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského. (CZ)

Matthew 15:32 Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě. (CZ)

Matthew 15:33 I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili? (CZ)

Matthew 15:34 I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček. (CZ)

Matthew 15:35 I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi. (CZ)

Matthew 15:36 A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu. (CZ)

Matthew 15:37 I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných. (CZ)

Matthew 15:38 Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. (CZ)

Matthew 15:39 A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala. (CZ)

Matthew 16:1 I přistoupili k němu farizeové a saduceové, a pokoušejíce, prosili ho, aby jim znamení s nebe ukázal. (CZ)

Matthew 16:2 On pak odpovídaje, řekl jim: Když bývá večer, říkáte: Jasno bude, nebo se červená nebe. (CZ)

Matthew 16:3 A ráno: Dnes bude nečas, nebo se červená zasmušilé nebe. Pokrytci, způsob zajisté nebe rozsouditi umíte, znamení pak časů nemůžete souditi? (CZ)

Matthew 16:4 Národ zlý a cizoložný znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, než toliko znamení Jonáše proroka. A opustiv je, odšel. (CZ)

Matthew 16:5 A přeplavivše se učedlníci jeho přes moře, zapomenuli vzíti chleba. (CZ)

Matthew 16:6 Ježíš pak řekl jim: Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského. (CZ)

Matthew 16:7 Oni pak rozjímali mezi sebou, řkouce: Nevzali jsme chleba. (CZ)

Matthew 16:8 A znaje to Ježíš, řekl jim: Co to rozjímáte mezi sebou, ó malé víry, že jste chlebů nevzali? (CZ)

Matthew 16:9 Ještě-liž nerozumíte, ani pamatujete na pět chlebů, jimiž nasyceno bylo pět tisíců lidu, a kolik jste košů drobtů sebrali? (CZ)

Matthew 16:10 Ani na sedm chlebů, jimiž nasyceno bylo čtyři tísíce lidí, a kolik jste košů drobtů sebrali? (CZ)

Matthew 16:11 I kterakž pak nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, pravě: Varujte se od kvasu farizejského a saducejského? (CZ)

Matthew 16:12 Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů. (CZ)

Matthew 16:13 Přišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy, otázal se učedlníků svých, řka: Kým mne praví lidé býti, mne Syna člověka? (CZ)

Matthew 16:14 A oni řekli: Někteří Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků. (CZ)

Matthew 16:15 I dí jim: Vy pak kým mne býti pravíte? (CZ)

Matthew 16:16 I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, Syn Boha živého. (CZ)

Matthew 16:17 A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě toho, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích. (CZ)

Matthew 16:18 I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí. (CZ)

Matthew 16:19 A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi. (CZ)

Matthew 16:20 Tedy přikázal učedlníkům svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus. (CZ)

Matthew 16:21 A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti. (CZ)

Matthew 16:22 I odved ho Petr na stranu, počal mu přimlouvati, řka: Odstup to od tebe, Pane, nestaneť se tobě toho. (CZ)

Matthew 16:23 Kterýžto obrátiv se, řekl Petrovi: Jdiž za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš těch věcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské. (CZ)

Matthew 16:24 Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne. (CZ)

Matthew 16:25 Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. (CZ)

Matthew 16:26 Nebo co jest platno člověku, by pak všecken svět získal, a své duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou? (CZ)

Matthew 16:27 Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho. (CZ)

Matthew 16:28 Amen pravím vám: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří Syna člověka, přicházejícího v království svém. (CZ)

Matthew 17:1 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí, (CZ)

Matthew 17:2 A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo. (CZ)

Matthew 17:3 A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním. (CZ)

Matthew 17:4 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden. (CZ)

Matthew 17:5 Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte. (CZ)

Matthew 17:6 To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi. (CZ)

Matthew 17:7 A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se. (CZ)

Matthew 17:8 A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše. (CZ)

Matthew 17:9 Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých. (CZ)

Matthew 17:10 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti? (CZ)

Matthew 17:11 A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci. (CZ)

Matthew 17:12 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich. (CZ)

Matthew 17:13 Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli. (CZ)

Matthew 17:14 A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena, (CZ)

Matthew 17:15 A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody. (CZ)

Matthew 17:16 I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti. (CZ)

Matthew 17:17 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně. (CZ)

Matthew 17:18 I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu. (CZ)

Matthew 17:19 Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci? (CZ)

Matthew 17:20 Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného. (CZ)

Matthew 17:21 Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst. (CZ)

Matthew 17:22 A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných. (CZ)

Matthew 17:23 A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně. (CZ)

Matthew 17:24 A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu? (CZ)

Matthew 17:25 A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích? (CZ)

Matthew 17:26 Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní? (CZ)

Matthew 17:27 Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe. (CZ)

Matthew 18:1 V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak jest větší v království nebeském? (CZ)

Matthew 18:2 A zavolav Ježíš pacholete, postavil je uprostřed nich, (CZ)

Matthew 18:3 A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského. (CZ)

Matthew 18:4 Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest větší v království nebeském. (CZ)

Matthew 18:5 A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá. (CZ)

Matthew 18:6 Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské. (CZ)

Matthew 18:7 Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí to býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení. (CZ)

Matthew 18:8 Protož jestliže ruka tvá anebo noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému anebo bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do věčného ohně. (CZ)

Matthew 18:9 A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Lépe jest tobě jednookému do života vjíti, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do pekelného ohně. (CZ)

Matthew 18:10 Viztež, abyste nepotupovali ani jednoho z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky vidí tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest. (CZ)

Matthew 18:11 Nebo přišel Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo. (CZ)

Matthew 18:12 Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá devadesáti devíti, a jda na hory, nehledá té pobloudilé? (CZ)

Matthew 18:13 A nahodí-liť mu se nalézti ji, amen pravím vám, že se radovati bude nad ní více, než nad devadesáti devíti nepobloudilými. (CZ)

Matthew 18:14 Takť není vůle před Otcem vaším, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto. (CZ)

Matthew 18:15 Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého. (CZ)

Matthew 18:16 Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě jednoho anebo dva, aby v ústech dvou nebo tří svědků stálo každé slovo. (CZ)

Matthew 18:17 Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán. (CZ)

Matthew 18:18 Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi. (CZ)

Matthew 18:19 Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského. (CZ)

Matthew 18:20 Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich. (CZ)

Matthew 18:21 Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmilikrát? (CZ)

Matthew 18:22 I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát. (CZ)

Matthew 18:23 A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými. (CZ)

Matthew 18:24 A když počal počtu klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven. (CZ)

Matthew 18:25 A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti. (CZ)

Matthew 18:26 Tedy padna služebník ten, prosil ho, řka: Pane, poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě. (CZ)

Matthew 18:27 I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil. (CZ)

Matthew 18:28 Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen. (CZ)

Matthew 18:29 Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě. (CZ)

Matthew 18:30 On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu. (CZ)

Matthew 18:31 Tedy vidouce spoluslužebníci, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo. (CZ)

Matthew 18:32 Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten tvůj dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil. (CZ)

Matthew 18:33 Zdaližs i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou? (CZ)

Matthew 18:34 I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen. (CZ)

Matthew 18:35 Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění. (CZ)

Matthew 19:1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán. (CZ)

Matthew 19:2 I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam. (CZ)

Matthew 19:3 I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny? (CZ)

Matthew 19:4 On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je? (CZ)

Matthew 19:5 A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo. (CZ)

Matthew 19:6 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj. (CZ)

Matthew 19:7 Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí? (CZ)

Matthew 19:8 Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak. (CZ)

Matthew 19:9 Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží. (CZ)

Matthew 19:10 Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se. (CZ)

Matthew 19:11 On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno. (CZ)

Matthew 19:12 Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop. (CZ)

Matthew 19:13 Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim. (CZ)

Matthew 19:14 Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské. (CZ)

Matthew 19:15 A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud. (CZ)

Matthew 19:16 A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? (CZ)

Matthew 19:17 A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání. (CZ)

Matthew 19:18 Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, (CZ)

Matthew 19:19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého. (CZ)

Matthew 19:20 Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještě nedostává? (CZ)

Matthew 19:21 Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne. (CZ)

Matthew 19:22 Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho. (CZ)

Matthew 19:23 Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského. (CZ)

Matthew 19:24 A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího. (CZ)

Matthew 19:25 A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti? (CZ)

Matthew 19:26 A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné. (CZ)

Matthew 19:27 Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to? (CZ)

Matthew 19:28 A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské. (CZ)

Matthew 19:29 A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží. (CZ)

Matthew 19:30 Mnozí pak první budou poslední, a poslední první. (CZ)

Matthew 20:1 Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou. (CZ)

Matthew 20:2 Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou. (CZ)

Matthew 20:3 A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce. (CZ)

Matthew 20:4 I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám. (CZ)

Matthew 20:5 A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též. (CZ)

Matthew 20:6 Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce? (CZ)

Matthew 20:7 Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete. (CZ)

Matthew 20:8 Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních. (CZ)

Matthew 20:9 A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi. (CZ)

Matthew 20:10 Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi. (CZ)

Matthew 20:11 A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce: (CZ)

Matthew 20:12 Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko. (CZ)

Matthew 20:13 On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou. (CZ)

Matthew 20:14 Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě. (CZ)

Matthew 20:15 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem? (CZ)

Matthew 20:16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených. (CZ)

Matthew 20:17 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim: (CZ)

Matthew 20:18 Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt. (CZ)

Matthew 20:19 A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane. (CZ)

Matthew 20:20 Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho. (CZ)

Matthew 20:21 Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém. (CZ)

Matthew 20:22 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme. (CZ)

Matthew 20:23 Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého. (CZ)

Matthew 20:24 A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry. (CZ)

Matthew 20:25 Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi. (CZ)

Matthew 20:26 Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš. (CZ)

Matthew 20:27 A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník; (CZ)

Matthew 20:28 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé. (CZ)

Matthew 20:29 A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký. (CZ)

Matthew 20:30 A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův. (CZ)

Matthew 20:31 Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův. (CZ)

Matthew 20:32 I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil? (CZ)

Matthew 20:33 Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše. (CZ)

Matthew 20:34 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním. (CZ)

Matthew 21:1 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své, (CZ)

Matthew 21:2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně. (CZ)

Matthew 21:3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je. (CZ)

Matthew 21:4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: (CZ)

Matthew 21:5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené. (CZ)

Matthew 21:6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš, (CZ)

Matthew 21:7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili. (CZ)

Matthew 21:8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu. (CZ)

Matthew 21:9 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech. (CZ)

Matthew 21:10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento? (CZ)

Matthew 21:11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského. (CZ)

Matthew 21:12 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel, (CZ)

Matthew 21:13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou. (CZ)

Matthew 21:14 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je. (CZ)

Matthew 21:15 Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví : Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se. (CZ)

Matthew 21:16 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu? (CZ)

Matthew 21:17 A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal. (CZ)

Matthew 21:18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl. (CZ)

Matthew 21:19 A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten. (CZ)

Matthew 21:20 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten! (CZ)

Matthew 21:21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se. (CZ)

Matthew 21:22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete. (CZ)

Matthew 21:23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal? (CZ)

Matthew 21:24 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím. (CZ)

Matthew 21:25 Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu? (CZ)

Matthew 21:26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka. (CZ)

Matthew 21:27 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím. (CZ)

Matthew 21:28 Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej. (CZ)

Matthew 21:29 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel. (CZ)

Matthew 21:30 I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel. (CZ)

Matthew 21:31 Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího. (CZ)

Matthew 21:32 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu. (CZ)

Matthew 21:33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole. (CZ)

Matthew 21:34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její. (CZ)

Matthew 21:35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali. (CZ)

Matthew 21:36 Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též. (CZ)

Matthew 21:37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého. (CZ)

Matthew 21:38 Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho. (CZ)

Matthew 21:39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili. (CZ)

Matthew 21:40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm? (CZ)

Matthew 21:41 Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými. (CZ)

Matthew 21:42 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima. (CZ)

Matthew 21:43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho. (CZ)

Matthew 21:44 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej. (CZ)

Matthew 21:45 A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil. (CZ)

Matthew 21:46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka. (CZ)

Matthew 22:1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka: (CZ)

Matthew 22:2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému. (CZ)

Matthew 22:3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti. (CZ)

Matthew 22:4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu. (CZ)

Matthew 22:5 Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém. (CZ)

Matthew 22:6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali. (CZ)

Matthew 22:7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil. (CZ)

Matthew 22:8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni. (CZ)

Matthew 22:9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu. (CZ)

Matthew 22:10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky. (CZ)

Matthew 22:11 Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním. (CZ)

Matthew 22:12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl. (CZ)

Matthew 22:13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. (CZ)

Matthew 22:14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených. (CZ)

Matthew 22:15 Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči. (CZ)

Matthew 22:16 I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou. (CZ)

Matthew 22:17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic? (CZ)

Matthew 22:18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci? (CZ)

Matthew 22:19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze. (CZ)

Matthew 22:20 I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání? (CZ)

Matthew 22:21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu. (CZ)

Matthew 22:22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli. (CZ)

Matthew 22:23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, (CZ)

Matthew 22:24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému. (CZ)

Matthew 22:25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému. (CZ)

Matthew 22:26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého. (CZ)

Matthew 22:27 Nejposléze pak po všech umřela i žena. (CZ)

Matthew 22:28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli. (CZ)

Matthew 22:29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží. (CZ)

Matthew 22:30 Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi. (CZ)

Matthew 22:31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí: (CZ)

Matthew 22:32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých. (CZ)

Matthew 22:33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho. (CZ)

Matthew 22:34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno. (CZ)

Matthew 22:35 I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka: (CZ)

Matthew 22:36 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně? (CZ)

Matthew 22:37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své. (CZ)

Matthew 22:38 To jest přední a veliké přikázání. (CZ)

Matthew 22:39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. (CZ)

Matthew 22:40 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci. (CZ)

Matthew 22:41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš, (CZ)

Matthew 22:42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův. (CZ)

Matthew 22:43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka: (CZ)

Matthew 22:44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých? (CZ)

Matthew 22:45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest? (CZ)

Matthew 22:46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati. (CZ)

Matthew 23:1 Tedy Ježíš mluvil zástupům a učedlníkům svým, (CZ)

Matthew 23:2 Řka: Na stolici Mojžíšově posadili se zákoníci a farizeové. (CZ)

Matthew 23:3 Protož všecko, což by koli rozkázali vám zachovávati, zachovávejte a čiňte, ale podle skutků jejich nečiňte; neboť praví, a nečiní. (CZ)

Matthew 23:4 Svazujíť zajisté břemena těžká a nesnesitelná, a vzkládají na ramena lidská, ale prstem svým nechtí jimi ani pohnouti. (CZ)

Matthew 23:5 A všeckyť ty své skutky činí, aby byli vidíni od lidí. Rozšiřují zajisté nápisy své a veliké dělají podolky pláštů svých, (CZ)

Matthew 23:6 A milují přední místa na večeřích, a první stolice v školách, (CZ)

Matthew 23:7 A pozdravování na trhu, a aby byli nazýváni od lidí: Mistři, mistři. (CZ)

Matthew 23:8 Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, totiž Kristus, vy pak všickni bratří jste. (CZ)

Matthew 23:9 A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích. (CZ)

Matthew 23:10 Ani se nazývejte vůdcové; nebo jeden jest vůdce váš Kristus. (CZ)

Matthew 23:11 Ale kdo z vás větší jest, budeť služebníkem vaším. (CZ)

Matthew 23:12 Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen. (CZ)

Matthew 23:13 Ale běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zavíráte království nebeské před lidmi; nebo sami tam nevcházíte, ani těm, jenž by vjíti chtěli, vcházeti dopouštíte. (CZ)

Matthew 23:14 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zžíráte domy vdovské, za příčinou dlouhého modlení; protož těžší soud ponesete. (CZ)

Matthew 23:15 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že obcházíte moře i zemi, abyste učinili jednoho novověrce, a když bude učiněn, učiníte jej syna zatracení, dvakrát více, nežli jste sami. (CZ)

Matthew 23:16 Běda vám, vůdcové slepí, kteříž říkáte: Přisáhl-li by kdo skrze chrám, to nic není; ale kdo by přisáhl skrze zlato chrámové, povinenť jest přísaze dosti činiti. (CZ)

Matthew 23:17 Blázni a slepci; nebo co jest většího, zlato-li, čili chrám, kterýž posvěcuje zlata? (CZ)

Matthew 23:18 A přisáhl-li by kdo skrze oltář, nic není; ale kdo by přisáhl skrze ten dar, kterýž jest na něm, povinen jest. (CZ)

Matthew 23:19 Blázni a slepci, i co jest většího, dar-li, čili oltář, kterýž posvěcuje daru? (CZ)

Matthew 23:20 A protož kdokoli přisahá skrze oltář, přisahá skrze něj, i skrze to všecko, což na něm jest . (CZ)

Matthew 23:21 A kdož přisahá skrze chrám, přisahá skrze něj, i skrze toho, kterýž přebývá v něm. (CZ)

Matthew 23:22 A kdož přisahá skrze nebe, přisahá skrze trůn Boží, i skrze toho, kterýž na něm sedí. (CZ)

Matthew 23:23 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že dáváte desátky z máty a z kopru a z kmínu, a opouštíte to, což těžšího jest v Zákoně, totiž soud a milosrdenství a věrnost. Tyto věci měli jste činiti a oněch neopouštěti. (CZ)

Matthew 23:24 Vůdcové slepí, kteříž cedíte komára, velblouda pak požíráte. (CZ)

Matthew 23:25 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že čistíte po vrchu konvice a mísy, a vnitř plno jest loupeže a nestředmosti. (CZ)

Matthew 23:26 Farizee slepče, vyčisť prve to, což vnitř jest v konvi a v míse, aby i to, což jest zevnitř, bylo čisto. (CZ)

Matthew 23:27 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž ač se zdadí zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty. (CZ)

Matthew 23:28 Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti. (CZ)

Matthew 23:29 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, neboť vzděláváte hroby proroků a ozdobujete hroby spravedlivých, (CZ)

Matthew 23:30 A říkáte: Kdybychom byli za dnů otců našich, nebyli bychom účastníci jejich ve krvi proroků. (CZ)

Matthew 23:31 Protož osvědčujete sami proti sobě, že jste synové těch, kteříž proroky zmordovali. (CZ)

Matthew 23:32 I vy také naplňte míru otců svých. (CZ)

Matthew 23:33 Hadové, plémě ještěrčí, i jakž byste ušli odsudku do pekelného ohně? (CZ)

Matthew 23:34 Protož aj, já posílám k vám proroky a moudré a učitele, a vy z těch některé zmordujete a ukřižujete, a některé z nich bičovati budete v školách vašich, a budete je honiti z města do města, (CZ)

Matthew 23:35 Aby přišla na vás všeliká krev spravedlivá, vylitá na zemi, od krve Abele spravedlivého, až do krve Zachariáše syna Barachiášova, kteréhož jste zabili mezi chrámem a oltářem. (CZ)

Matthew 23:36 Amen pravím vám: Přijdou tyto všecky věci na pokolení toto. (CZ)

Matthew 23:37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři proroků, a kterýž kamenuješ ty, jenž byli k tobě posíláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla, a nechtěli jste. (CZ)

Matthew 23:38 Aj, zanecháváť se vám dům váš pustý. (CZ)

Matthew 23:39 Neboť pravím vám, že mne již více nikoli neuzříte od této chvíle, až i díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. (CZ)

Matthew 24:1 A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové. (CZ)

Matthew 24:2 Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. (CZ)

Matthew 24:3 A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa? (CZ)

Matthew 24:4 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl. (CZ)

Matthew 24:5 Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé. (CZ)

Matthew 24:6 Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec. (CZ)

Matthew 24:7 Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech. (CZ)

Matthew 24:8 Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí. (CZ)

Matthew 24:9 A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé. (CZ)

Matthew 24:10 A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti. (CZ)

Matthew 24:11 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé. (CZ)

Matthew 24:12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých. (CZ)

Matthew 24:13 Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude. (CZ)

Matthew 24:14 A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání. (CZ)

Matthew 24:15 Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,) (CZ)

Matthew 24:16 Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám. (CZ)

Matthew 24:17 A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého. (CZ)

Matthew 24:18 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá. (CZ)

Matthew 24:19 Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech. (CZ)

Matthew 24:20 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek. (CZ)

Matthew 24:21 Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude. (CZ)

Matthew 24:22 A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti. (CZ)

Matthew 24:23 Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte. (CZ)

Matthew 24:24 Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené. (CZ)

Matthew 24:25 Aj, předpověděl jsem vám. (CZ)

Matthew 24:26 Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte. (CZ)

Matthew 24:27 Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka. (CZ)

Matthew 24:28 Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice. (CZ)

Matthew 24:29 A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati. (CZ)

Matthew 24:30 A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou. (CZ)

Matthew 24:31 Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich. (CZ)

Matthew 24:32 Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto. (CZ)

Matthew 24:33 Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží. (CZ)

Matthew 24:34 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou. (CZ)

Matthew 24:35 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. (CZ)

Matthew 24:36 O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj. (CZ)

Matthew 24:37 Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka. (CZ)

Matthew 24:38 Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu, (CZ)

Matthew 24:39 A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka. (CZ)

Matthew 24:40 Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán. (CZ)

Matthew 24:41 Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána. (CZ)

Matthew 24:42 Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má. (CZ)

Matthew 24:43 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého. (CZ)

Matthew 24:44 Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde. (CZ)

Matthew 24:45 Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas? (CZ)

Matthew 24:46 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí. (CZ)

Matthew 24:47 Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej. (CZ)

Matthew 24:48 Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti, (CZ)

Matthew 24:49 I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci, (CZ)

Matthew 24:50 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví. (CZ)

Matthew 24:51 I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů. (CZ)

Matthew 25:1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi. (CZ)

Matthew 25:2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých. (CZ)

Matthew 25:3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje. (CZ)

Matthew 25:4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými. (CZ)

Matthew 25:5 A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly. (CZ)

Matthew 25:6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu. (CZ)

Matthew 25:7 Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své. (CZ)

Matthew 25:8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou. (CZ)

Matthew 25:9 I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě. (CZ)

Matthew 25:10 A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře. (CZ)

Matthew 25:11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám. (CZ)

Matthew 25:12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás. (CZ)

Matthew 25:13 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde. (CZ)

Matthew 25:14 Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj. (CZ)

Matthew 25:15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned. (CZ)

Matthew 25:16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven. (CZ)

Matthew 25:17 Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě. (CZ)

Matthew 25:18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého. (CZ)

Matthew 25:19 Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi. (CZ)

Matthew 25:20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi. (CZ)

Matthew 25:21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého. (CZ)

Matthew 25:22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem. (CZ)

Matthew 25:23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého. (CZ)

Matthew 25:24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal, (CZ)

Matthew 25:25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest. (CZ)

Matthew 25:26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal, (CZ)

Matthew 25:27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem. (CZ)

Matthew 25:28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven. (CZ)

Matthew 25:29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.) (CZ)

Matthew 25:30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. (CZ)

Matthew 25:31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své, (CZ)

Matthew 25:32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů. (CZ)

Matthew 25:33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici. (CZ)

Matthew 25:34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa. (CZ)

Matthew 25:35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne; (CZ)

Matthew 25:36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně. (CZ)

Matthew 25:37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj? (CZ)

Matthew 25:38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe? (CZ)

Matthew 25:39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě? (CZ)

Matthew 25:40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili. (CZ)

Matthew 25:41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. (CZ)

Matthew 25:42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti; (CZ)

Matthew 25:43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne. (CZ)

Matthew 25:44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě? (CZ)

Matthew 25:45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili. (CZ)

Matthew 25:46 I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného. (CZ)

Matthew 26:1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým: (CZ)

Matthew 26:2 Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován. (CZ)

Matthew 26:3 Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš. (CZ)

Matthew 26:4 A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali. (CZ)

Matthew 26:5 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu. (CZ)

Matthew 26:6 Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného, (CZ)

Matthew 26:7 Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem. (CZ)

Matthew 26:8 A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato? (CZ)

Matthew 26:9 Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým. (CZ)

Matthew 26:10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou. (CZ)

Matthew 26:11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. (CZ)

Matthew 26:12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila. (CZ)

Matthew 26:13 Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její. (CZ)

Matthew 26:14 Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský, (CZ)

Matthew 26:15 Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných. (CZ)

Matthew 26:16 A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil. (CZ)

Matthew 26:17 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka? (CZ)

Matthew 26:18 On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými. (CZ)

Matthew 26:19 I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka. (CZ)

Matthew 26:20 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti. (CZ)

Matthew 26:21 A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí. (CZ)

Matthew 26:22 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane? (CZ)

Matthew 26:23 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí. (CZ)

Matthew 26:24 Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten. (CZ)

Matthew 26:25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl. (CZ)

Matthew 26:26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé. (CZ)

Matthew 26:27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni. (CZ)

Matthew 26:28 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů. (CZ)

Matthew 26:29 Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého. (CZ)

Matthew 26:30 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou. (CZ)

Matthew 26:31 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda. (CZ)

Matthew 26:32 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee. (CZ)

Matthew 26:33 Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším. (CZ)

Matthew 26:34 Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. (CZ)

Matthew 26:35 Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili. (CZ)

Matthew 26:36 Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto. (CZ)

Matthew 26:37 A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti. (CZ)

Matthew 26:38 Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou. (CZ)

Matthew 26:39 A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš. (CZ)

Matthew 26:40 I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou? (CZ)

Matthew 26:41 Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno. (CZ)

Matthew 26:42 Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá. (CZ)

Matthew 26:43 I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy. (CZ)

Matthew 26:44 A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje. (CZ)

Matthew 26:45 Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných. (CZ)

Matthew 26:46 Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje. (CZ)

Matthew 26:47 A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu. (CZ)

Matthew 26:48 Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej. (CZ)

Matthew 26:49 A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej. (CZ)

Matthew 26:50 I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho. (CZ)

Matthew 26:51 A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho. (CZ)

Matthew 26:52 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou. (CZ)

Matthew 26:53 Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů? (CZ)

Matthew 26:54 Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti? (CZ)

Matthew 26:55 V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. (CZ)

Matthew 26:56 Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli. (CZ)

Matthew 26:57 A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli. (CZ)

Matthew 26:58 Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec. (CZ)

Matthew 26:59 Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali, (CZ)

Matthew 26:60 I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové, (CZ)

Matthew 26:61 A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti. (CZ)

Matthew 26:62 A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí? (CZ)

Matthew 26:63 Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží? (CZ)

Matthew 26:64 Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských. (CZ)

Matthew 26:65 Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho. (CZ)

Matthew 26:66 Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti. (CZ)

Matthew 26:67 Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili, (CZ)

Matthew 26:68 Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil? (CZ)

Matthew 26:69 Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským. (CZ)

Matthew 26:70 On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš. (CZ)

Matthew 26:71 A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským. (CZ)

Matthew 26:72 A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka. (CZ)

Matthew 26:73 A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí. (CZ)

Matthew 26:74 Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval. (CZ)

Matthew 26:75 I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce. (CZ)

Matthew 27:1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. (CZ)

Matthew 27:2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu. (CZ)

Matthew 27:3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším, (CZ)

Matthew 27:4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz. (CZ)

Matthew 27:5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se. (CZ)

Matthew 27:6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest. (CZ)

Matthew 27:7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků. (CZ)

Matthew 27:8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne. (CZ)

Matthew 27:9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských, (CZ)

Matthew 27:10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán. (CZ)

Matthew 27:11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš. (CZ)

Matthew 27:12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl. (CZ)

Matthew 27:13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí? (CZ)

Matthew 27:14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil. (CZ)

Matthew 27:15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli. (CZ)

Matthew 27:16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš. (CZ)

Matthew 27:17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus? (CZ)

Matthew 27:18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali. (CZ)

Matthew 27:19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho. (CZ)

Matthew 27:20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili. (CZ)

Matthew 27:21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše. (CZ)

Matthew 27:22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď. (CZ)

Matthew 27:23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď. (CZ)

Matthew 27:24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte. (CZ)

Matthew 27:25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny. (CZ)

Matthew 27:26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován. (CZ)

Matthew 27:27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu. (CZ)

Matthew 27:28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným. (CZ)

Matthew 27:29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský. (CZ)

Matthew 27:30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu. (CZ)

Matthew 27:31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován. (CZ)

Matthew 27:32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho. (CZ)

Matthew 27:33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo, (CZ)

Matthew 27:34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti. (CZ)

Matthew 27:35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. (CZ)

Matthew 27:36 A sedíce, ostříhali ho tu. (CZ)

Matthew 27:37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský. (CZ)

Matthew 27:38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici. (CZ)

Matthew 27:39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých, (CZ)

Matthew 27:40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže. (CZ)

Matthew 27:41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili: (CZ)

Matthew 27:42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu. (CZ)

Matthew 27:43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem. (CZ)

Matthew 27:44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu. (CZ)

Matthew 27:45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté. (CZ)

Matthew 27:46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? (CZ)

Matthew 27:47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento. (CZ)

Matthew 27:48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti. (CZ)

Matthew 27:49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil. (CZ)

Matthew 27:50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši. (CZ)

Matthew 27:51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo, (CZ)

Matthew 27:52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou. (CZ)

Matthew 27:53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým. (CZ)

Matthew 27:54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento. (CZ)

Matthew 27:55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu, (CZ)

Matthew 27:56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových. (CZ)

Matthew 27:57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův. (CZ)

Matthew 27:58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo. (CZ)

Matthew 27:59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté, (CZ)

Matthew 27:60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel. (CZ)

Matthew 27:61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu. (CZ)

Matthew 27:62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi, (CZ)

Matthew 27:63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu. (CZ)

Matthew 27:64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první. (CZ)

Matthew 27:65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte. (CZ)

Matthew 27:66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen. (CZ)

Matthew 28:1 Na skonání pak soboty, když již svitalo na první den toho téhodne, přišla Maria Magdaléna a druhá Maria, aby pohleděly na hrob. (CZ)

Matthew 28:2 A aj, zemětřesení stalo se veliké. Nebo anděl Páně sstoupiv s nebe a přistoupiv, odvalil kámen ode dveří hrobových, a posadil se na něm. (CZ)

Matthew 28:3 A byl obličej jeho jako blesk, a roucho jeho bílé jako sníh. (CZ)

Matthew 28:4 A pro strach jeho zděsili se strážní a učiněni jsou jako mrtví. (CZ)

Matthew 28:5 I odpověděv anděl, řekl ženám: Nebojte se vy, neboť vím, že Ježíše ukřižovaného hledáte. (CZ)

Matthew 28:6 Neníť ho tuto; nebo vstalť jest, jakož předpověděl. Pojďte, a vizte místo, kdež ležel Pán. (CZ)

Matthew 28:7 A rychle jdouce, povězte učedlníkům jeho, že vstal z mrtvých. A aj, předchází vás do Galilee, tam jej uzříte. Aj, pověděl jsem vám. (CZ)

Matthew 28:8 I vyšedše rychle z hrobu s bázní a s radostí velikou, běžely, aby učedlníkům jeho zvěstovaly. (CZ)

Matthew 28:9 Když pak šly zvěstovati učedlníkům jeho, aj, Ježíš potkal se s nimi, řka: Zdrávy buďte. A ony přistoupivše, chopily se noh jeho, a klaněly se jemu. (CZ)

Matthew 28:10 Tedy dí jim Ježíš: Nebojtež se. Jděte, zvěstujte bratřím mým, ať jdou do Galilee, a tamť mne uzří. (CZ)

Matthew 28:11 Když pak ony odešly, aj, někteří z stráže přišedše do města, oznámili předním kněžím všecko, co se stalo. (CZ)

Matthew 28:12 Kteřížto shromáždivše se s staršími a uradivše se, mnoho peněz dali žoldnéřům, (CZ)

Matthew 28:13 Řkouce: Pravte, že učedlníci jeho nočně přišedše, ukradli jej, když jsme my spali. (CZ)

Matthew 28:14 A uslyší-liť o tom hejtman, myť ho spokojíme a vás bezpečny učiníme. (CZ)

Matthew 28:15 A oni vzavše peníze, učinili, jakž naučeni byli. I rozhlášeno jest slovo to u Židů až do dnešního dne. (CZ)

Matthew 28:16 Jedenácte pak učedlníků šli do Galilee na horu, kdežto jim byl uložil Ježíš. (CZ)

Matthew 28:17 A uzřevše ho, klaněli se jemu. Ale někteří pochybovali. (CZ)

Matthew 28:18 A přistoupiv Ježíš, mluvil jim, řka: Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi. (CZ)

Matthew 28:19 Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, (CZ)

Matthew 28:20 Učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa. Amen. (CZ)

Mark 1:1 Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího; (CZ)

Mark 1:2 Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou. (CZ)

Mark 1:3 Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. (CZ)

Mark 1:4 Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. (CZ)

Mark 1:5 I vycházeli k němu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští, a křtili se od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své. (CZ)

Mark 1:6 Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní. (CZ)

Mark 1:7 A kázal, řka: Za mnou jde silnější mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho. (CZ)

Mark 1:8 Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým. (CZ)

Mark 1:9 I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest v Jordáně od Jana. (CZ)

Mark 1:10 A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj. (CZ)

Mark 1:11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo. (CZ)

Mark 1:12 A ihned ho Duch vypudil na poušť. (CZ)

Mark 1:13 I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu. (CZ)

Mark 1:14 Když pak byl vsazen Jan do žaláře, přišel Ježíš do Galilee, zvěstuje evangelium království Božího, (CZ)

Mark 1:15 Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium. (CZ)

Mark 1:16 A chodě podle moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, nebo rybáři byli. (CZ)

Mark 1:17 I řekl jim Ježíš: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí. (CZ)

Mark 1:18 A oni hned opustivše síti své, šli za ním. (CZ)

Mark 1:19 A pošed odtud maličko, uzřel Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, kteříž také byli na lodí tvrdíce síti své; (CZ)

Mark 1:20 A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním. (CZ)

Mark 1:21 I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a učil. (CZ)

Mark 1:22 I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci. (CZ)

Mark 1:23 I byl v škole jejich člověk, posedlý duchem nečistým. I zvolal, (CZ)

Mark 1:24 Řka: Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží. (CZ)

Mark 1:25 I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho. (CZ)

Mark 1:26 I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho. (CZ)

Mark 1:27 I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž jest toto nové učení, že tento mocně duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho? (CZ)

Mark 1:28 I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské. (CZ)

Mark 1:29 A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem. (CZ)

Mark 1:30 Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní. (CZ)

Mark 1:31 A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim. (CZ)

Mark 1:32 Večer pak již při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky. (CZ)

Mark 1:33 A bylo se všecko město sběhlo ke dveřům. (CZ)

Mark 1:34 I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti ďáblům; nebo znali ho. (CZ)

Mark 1:35 A přede dnem velmi ráno vstav Ježíš, vyšel, a šel na pusté místo, a tam se modlil. (CZ)

Mark 1:36 I šel za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli. (CZ)

Mark 1:37 A když jej nalezli, řekli jemu: Všickni tě hledají. (CZ)

Mark 1:38 I dí jim: Pojďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel. (CZ)

Mark 1:39 I kázal v školách jejich ve vší Galileji, a ďábelství vymítal. (CZ)

Mark 1:40 Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Pane, chceš-li, můžeš mne očistiti. (CZ)

Mark 1:41 Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist. (CZ)

Mark 1:42 A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest. (CZ)

Mark 1:43 I pohroziv mu, hned ho odbyl, (CZ)

Mark 1:44 A řekl mu: Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví jim. (CZ)

Mark 1:45 On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, takže již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad. (CZ)

Mark 2:1 A opět všel do Kafarnaum po několika dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl. (CZ)

Mark 2:2 A hned sešlo se jich množství, takže již nemohli ani ke dveřům. I mluvil jim slovo. (CZ)

Mark 2:3 Tedy přijdou k němu někteří, nesouce šlakem poraženého, kterýžto ode čtyř nesen byl. (CZ)

Mark 2:4 A když k němu nemohli pro zástupy, loupali střechu, kdež byl Ježíš, a probořivše půdu, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený. (CZ)

Mark 2:5 A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji. (CZ)

Mark 2:6 A byli tu někteří z zákoníků, sedíce a myslíce v srdcích svých: (CZ)

Mark 2:7 Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh? (CZ)

Mark 2:8 To hned poznav Ježíš duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých? (CZ)

Mark 2:9 Co jest snáze říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň a vezmi lože své a choď? (CZ)

Mark 2:10 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému: (CZ)

Mark 2:11 Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého. (CZ)

Mark 2:12 I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, takže se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli. (CZ)

Mark 2:13 I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je. (CZ)

Mark 2:14 A pomíjeje Ježíš, uzřel Léví syna Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním. (CZ)

Mark 2:15 I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; neb mnoho jich bylo, a šlo za ním. (CZ)

Mark 2:16 Zákoníci pak a farizeové vidouce, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což jest toho, že s publikány a hříšníky jí a pije Mistr váš? (CZ)

Mark 2:17 To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. (CZ)

Mark 2:18 Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí? (CZ)

Mark 2:19 I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové Ženichovi postiti se, když jest s nimi Ženich? Dokavadž mají s sebou Ženicha, nemohouť se postiti. (CZ)

Mark 2:20 Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude Ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech. (CZ)

Mark 2:21 Ano nižádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého ještě něco, i bývá větší díra. (CZ)

Mark 2:22 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a tak víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových. (CZ)

Mark 2:23 I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy. (CZ)

Mark 2:24 Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí učedlníci tvoji, čehož nesluší činiti v sobotu. (CZ)

Mark 2:25 I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? (CZ)

Mark 2:26 Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím,) a dal i těm, kteříž s ním byli? (CZ)

Mark 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu. (CZ)

Mark 2:28 Protož Syn člověka jest pánem také i soboty. (CZ)

Mark 3:1 I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou. (CZ)

Mark 3:2 I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali. (CZ)

Mark 3:3 I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku. (CZ)

Mark 3:4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli. (CZ)

Mark 3:5 A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá. (CZ)

Mark 3:6 A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili. (CZ)

Mark 3:7 Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva, (CZ)

Mark 3:8 I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu. (CZ)

Mark 3:9 I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli. (CZ)

Mark 3:10 Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy. (CZ)

Mark 3:11 A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží. (CZ)

Mark 3:12 A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali. (CZ)

Mark 3:13 I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu. (CZ)

Mark 3:14 I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati, (CZ)

Mark 3:15 A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství: (CZ)

Mark 3:16 A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr, (CZ)

Mark 3:17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,) (CZ)

Mark 3:18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského, (CZ)

Mark 3:19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů. (CZ)

Mark 3:20 A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti. (CZ)

Mark 3:21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul. (CZ)

Mark 3:22 Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly. (CZ)

Mark 3:23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati? (CZ)

Mark 3:24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to. (CZ)

Mark 3:25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi. (CZ)

Mark 3:26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře. (CZ)

Mark 3:27 Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí. (CZ)

Mark 3:28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali, (CZ)

Mark 3:29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení. (CZ)

Mark 3:30 Nebo pravili: Že ducha nečistého má. (CZ)

Mark 3:31 Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali. (CZ)

Mark 3:32 A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe. (CZ)

Mark 3:33 Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji? (CZ)

Mark 3:34 A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji. (CZ)

Mark 3:35 Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má. (CZ)

Mark 4:1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře. (CZ)

Mark 4:2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém: (CZ)

Mark 4:3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval. (CZ)

Mark 4:4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je. (CZ)

Mark 4:5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země. (CZ)

Mark 4:6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo. (CZ)

Mark 4:7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku. (CZ)

Mark 4:8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý. (CZ)

Mark 4:9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš. (CZ)

Mark 4:10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství. (CZ)

Mark 4:11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje, (CZ)

Mark 4:12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové. (CZ)

Mark 4:13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte? (CZ)

Mark 4:14 Rozsevač, ten slovo rozsívá. (CZ)

Mark 4:15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich. (CZ)

Mark 4:16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je. (CZ)

Mark 4:17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší. (CZ)

Mark 4:18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší, (CZ)

Mark 4:19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (CZ)

Mark 4:20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý. (CZ)

Mark 4:21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla. (CZ)

Mark 4:22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo. (CZ)

Mark 4:23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš. (CZ)

Mark 4:24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím. (CZ)

Mark 4:25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato. (CZ)

Mark 4:26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi. (CZ)

Mark 4:27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví. (CZ)

Mark 4:28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu. (CZ)

Mark 4:29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň. (CZ)

Mark 4:30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme? (CZ)

Mark 4:31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi. (CZ)

Mark 4:32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati. (CZ)

Mark 4:33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti. (CZ)

Mark 4:34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko. (CZ)

Mark 4:35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu. (CZ)

Mark 4:36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním. (CZ)

Mark 4:37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí. (CZ)

Mark 4:38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme? (CZ)

Mark 4:39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké. (CZ)

Mark 4:40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry? (CZ)

Mark 4:41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho? (CZ)

Mark 5:1 Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských. (CZ)

Mark 5:2 A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého. (CZ)

Mark 5:3 Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati, (CZ)

Mark 5:4 Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti. (CZ)

Mark 5:5 A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením. (CZ)

Mark 5:6 Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu, (CZ)

Mark 5:7 A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil. (CZ)

Mark 5:8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.) (CZ)

Mark 5:9 I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho. (CZ)

Mark 5:10 I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny. (CZ)

Mark 5:11 Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se. (CZ)

Mark 5:12 I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme. (CZ)

Mark 5:13 I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům,) i ztonuli v moři. (CZ)

Mark 5:14 Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli lidé, aby viděli, co je se to stalo. (CZ)

Mark 5:15 I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž byl trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž měl tmu ďáblů. I báli se. (CZ)

Mark 5:16 A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství, i o vepřích. (CZ)

Mark 5:17 Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich. (CZ)

Mark 5:18 A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen byl od ďábelství, aby byl s ním. (CZ)

Mark 5:19 Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak jest veliké věci učinil tobě Hospodin, a slitoval se nad tebou. (CZ)

Mark 5:20 I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni. (CZ)

Mark 5:21 A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A on byl u moře. (CZ)

Mark 5:22 A aj, přišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho, (CZ)

Mark 5:23 A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa. (CZ)

Mark 5:24 I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej. (CZ)

Mark 5:25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let, (CZ)

Mark 5:26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla, (CZ)

Mark 5:27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho. (CZ)

Mark 5:28 Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu. (CZ)

Mark 5:29 A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého. (CZ)

Mark 5:30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého? (CZ)

Mark 5:31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl? (CZ)

Mark 5:32 I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila. (CZ)

Mark 5:33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu. (CZ)

Mark 5:34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.) (CZ)

Mark 5:35 A když on ještě mluvil, přišli někteří z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra? (CZ)

Mark 5:36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř. (CZ)

Mark 5:37 I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu. (CZ)

Mark 5:38 I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi. (CZ)

Mark 5:39 I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať jest děvečka, ale spí. (CZ)

Mark 5:40 I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela. (CZ)

Mark 5:41 A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň. (CZ)

Mark 5:42 A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým. (CZ)

Mark 5:43 A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti. (CZ)

Mark 6:1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho. (CZ)

Mark 6:2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho? (CZ)

Mark 6:3 Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm. (CZ)

Mark 6:4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém. (CZ)

Mark 6:5 I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil. (CZ)

Mark 6:6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče. (CZ)

Mark 6:7 A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými. (CZ)

Mark 6:8 A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz, (CZ)

Mark 6:9 Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní. (CZ)

Mark 6:10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud. (CZ)

Mark 6:11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu. (CZ)

Mark 6:12 Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili. (CZ)

Mark 6:13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je. (CZ)

Mark 6:14 A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho,) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho. (CZ)

Mark 6:15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků. (CZ)

Mark 6:16 To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal. (CZ)

Mark 6:17 Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal. (CZ)

Mark 6:18 Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého. (CZ)

Mark 6:19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla. (CZ)

Mark 6:20 Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal. (CZ)

Mark 6:21 A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee, (CZ)

Mark 6:22 A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť. (CZ)

Mark 6:23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého. (CZ)

Mark 6:24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele. (CZ)

Mark 6:25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele. (CZ)

Mark 6:26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti. (CZ)

Mark 6:27 I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu. (CZ)

Mark 6:28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své. (CZ)

Mark 6:29 To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě. (CZ)

Mark 6:30 Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili. (CZ)

Mark 6:31 I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli. (CZ)

Mark 6:32 I plavili se až na pusté místo soukromí. (CZ)

Mark 6:33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu. (CZ)

Mark 6:34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem. (CZ)

Mark 6:35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo, (CZ)

Mark 6:36 Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli. (CZ)

Mark 6:37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti? (CZ)

Mark 6:38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě. (CZ)

Mark 6:39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě. (CZ)

Mark 6:40 I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti. (CZ)

Mark 6:41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky. (CZ)

Mark 6:42 I jedli všickni, a nasyceni jsou. (CZ)

Mark 6:43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb. (CZ)

Mark 6:44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů. (CZ)

Mark 6:45 A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup. (CZ)

Mark 6:46 A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil. (CZ)

Mark 6:47 A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi. (CZ)

Mark 6:48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti. (CZ)

Mark 6:49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli. (CZ)

Mark 6:50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se. (CZ)

Mark 6:51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili. (CZ)

Mark 6:52 Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo. (CZ)

Mark 6:53 A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili. (CZ)

Mark 6:54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali. (CZ)

Mark 6:55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl. (CZ)

Mark 6:56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli. (CZ)

Mark 7:1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma. (CZ)

Mark 7:2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to. (CZ)

Mark 7:3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších. (CZ)

Mark 7:4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů. (CZ)

Mark 7:5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb? (CZ)

Mark 7:6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne. (CZ)

Mark 7:7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská. (CZ)

Mark 7:8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte. (CZ)

Mark 7:9 I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali. (CZ)

Mark 7:10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře. (CZ)

Mark 7:11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje, (CZ)

Mark 7:12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své, (CZ)

Mark 7:13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte. (CZ)

Mark 7:14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte. (CZ)

Mark 7:15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka. (CZ)

Mark 7:16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš. (CZ)

Mark 7:17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství. (CZ)

Mark 7:18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti? (CZ)

Mark 7:19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy. (CZ)

Mark 7:20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka. (CZ)

Mark 7:21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy, (CZ)

Mark 7:22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství. (CZ)

Mark 7:23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka. (CZ)

Mark 7:24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti. (CZ)

Mark 7:25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho. (CZ)

Mark 7:26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery. (CZ)

Mark 7:27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům. (CZ)

Mark 7:28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů. (CZ)

Mark 7:29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery. (CZ)

Mark 7:30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo. (CZ)

Mark 7:31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst. (CZ)

Mark 7:32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil. (CZ)

Mark 7:33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho. (CZ)

Mark 7:34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se. (CZ)

Mark 7:35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě. (CZ)

Mark 7:36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali. (CZ)

Mark 7:37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti. (CZ)

Mark 8:1 V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim: (CZ)

Mark 8:2 Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli. (CZ)

Mark 8:3 A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli. (CZ)

Mark 8:4 Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti? (CZ)

Mark 8:5 I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm. (CZ)

Mark 8:6 I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup. (CZ)

Mark 8:7 A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti. (CZ)

Mark 8:8 I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů. (CZ)

Mark 8:9 Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je. (CZ)

Mark 8:10 Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských. (CZ)

Mark 8:11 I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho. (CZ)

Mark 8:12 A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto. (CZ)

Mark 8:13 A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře. (CZ)

Mark 8:14 I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí. (CZ)

Mark 8:15 Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova. (CZ)

Mark 8:16 I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme. (CZ)

Mark 8:17 A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše? (CZ)

Mark 8:18 Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte, (CZ)

Mark 8:19 Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte. (CZ)

Mark 8:20 A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm. (CZ)

Mark 8:21 I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte? (CZ)

Mark 8:22 I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl. (CZ)

Mark 8:23 I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co. (CZ)

Mark 8:24 A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové. (CZ)

Mark 8:25 Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky. (CZ)

Mark 8:26 I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav. (CZ)

Mark 8:27 Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé? (CZ)

Mark 8:28 Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků. (CZ)

Mark 8:29 Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus. (CZ)

Mark 8:30 I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili. (CZ)

Mark 8:31 I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti. (CZ)

Mark 8:32 Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati. (CZ)

Mark 8:33 Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského. (CZ)

Mark 8:34 A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne. (CZ)

Mark 8:35 Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová. (CZ)

Mark 8:36 Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil? (CZ)

Mark 8:37 Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou? (CZ)

Mark 8:38 Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými. (CZ)

Mark 9:1 I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci. (CZ)

Mark 9:2 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi. (CZ)

Mark 9:3 A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže. (CZ)

Mark 9:4 I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví. (CZ)

Mark 9:5 A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden. (CZ)

Mark 9:6 Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni. (CZ)

Mark 9:7 I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte. (CZ)

Mark 9:8 A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou. (CZ)

Mark 9:9 A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane. (CZ)

Mark 9:10 I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti? (CZ)

Mark 9:11 I otázali se ho, řkouce: Což pak zákoníci praví, že Eliáš musí přijíti prve? (CZ)

Mark 9:12 On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti. (CZ)

Mark 9:13 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm. (CZ)

Mark 9:14 Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se hádají s nimi. (CZ)

Mark 9:15 A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a sběhše se, přivítali ho. (CZ)

Mark 9:16 I otázal se zákoníků: Co se hádáte spolu? (CZ)

Mark 9:17 A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého. (CZ)

Mark 9:18 Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli. (CZ)

Mark 9:19 A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně. (CZ)

Mark 9:20 I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil. (CZ)

Mark 9:21 I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství. (CZ)

Mark 9:22 A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi. (CZ)

Mark 9:23 A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu. (CZ)

Mark 9:24 A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé. (CZ)

Mark 9:25 Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho. (CZ)

Mark 9:26 Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel. (CZ)

Mark 9:27 Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal. (CZ)

Mark 9:28 A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci? (CZ)

Mark 9:29 I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem. (CZ)

Mark 9:30 A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl. (CZ)

Mark 9:31 Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane. (CZ)

Mark 9:32 Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati. (CZ)

Mark 9:33 I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali? (CZ)

Mark 9:34 A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší. (CZ)

Mark 9:35 A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník. (CZ)

Mark 9:36 A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je na lokty své, řekl jim: (CZ)

Mark 9:37 Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal. (CZ)

Mark 9:38 I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme tam jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí. (CZ)

Mark 9:39 Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně. (CZ)

Mark 9:40 Nebo kdož není proti nám, s námiť jest. (CZ)

Mark 9:41 Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své. (CZ)

Mark 9:42 A kdožť by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře. (CZ)

Mark 9:43 A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný, (CZ)

Mark 9:44 Kdež červ jejich neumírá a oheň nehasne. (CZ)

Mark 9:45 A pakli noha tvá horšila by tě, utniž ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v oheň neuhasitelný, (CZ)

Mark 9:46 Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne. (CZ)

Mark 9:47 Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, (CZ)

Mark 9:48 Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne. (CZ)

Mark 9:49 Nebo každý člověk ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena. (CZ)

Mark 9:50 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou. (CZ)

Mark 10:1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil. (CZ)

Mark 10:2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho. (CZ)

Mark 10:3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš? (CZ)

Mark 10:4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti. (CZ)

Mark 10:5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání. (CZ)

Mark 10:6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh. (CZ)

Mark 10:7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své. (CZ)

Mark 10:8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. (CZ)

Mark 10:9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj. (CZ)

Mark 10:10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci. (CZ)

Mark 10:11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní. (CZ)

Mark 10:12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží. (CZ)

Mark 10:13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli. (CZ)

Mark 10:14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží. (CZ)

Mark 10:15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde. (CZ)

Mark 10:16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával. (CZ)

Mark 10:17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (CZ)

Mark 10:18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh. (CZ)

Mark 10:19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku. (CZ)

Mark 10:20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti. (CZ)

Mark 10:21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj. (CZ)

Mark 10:22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží. (CZ)

Mark 10:23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího. (CZ)

Mark 10:24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti. (CZ)

Mark 10:25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího. (CZ)

Mark 10:26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti? (CZ)

Mark 10:27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest. (CZ)

Mark 10:28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou. (CZ)

Mark 10:29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium, (CZ)

Mark 10:30 Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný. (CZ)

Mark 10:31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první. (CZ)

Mark 10:32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi, (CZ)

Mark 10:33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům. (CZ)

Mark 10:34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane. (CZ)

Mark 10:35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám. (CZ)

Mark 10:36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil? (CZ)

Mark 10:37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé. (CZ)

Mark 10:38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím? (CZ)

Mark 10:39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete, (CZ)

Mark 10:40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest. (CZ)

Mark 10:41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana. (CZ)

Mark 10:42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi. (CZ)

Mark 10:43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník. (CZ)

Mark 10:44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech. (CZ)

Mark 10:45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé. (CZ)

Mark 10:46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře. (CZ)

Mark 10:47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou. (CZ)

Mark 10:48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou. (CZ)

Mark 10:49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě. (CZ)

Mark 10:50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi. (CZ)

Mark 10:51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím. (CZ)

Mark 10:52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem. (CZ)

Mark 11:1 A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých, (CZ)

Mark 11:2 A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně. (CZ)

Mark 11:3 A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem. (CZ)

Mark 11:4 I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je. (CZ)

Mark 11:5 Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko? (CZ)

Mark 11:6 Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich. (CZ)

Mark 11:7 Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně. (CZ)

Mark 11:8 Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu. (CZ)

Mark 11:9 A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. (CZ)

Mark 11:10 Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech. (CZ)

Mark 11:11 I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti. (CZ)

Mark 11:12 A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl. (CZ)

Mark 11:13 A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků. (CZ)

Mark 11:14 Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. (CZ)

Mark 11:15 I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel. (CZ)

Mark 11:16 A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám. (CZ)

Mark 11:17 I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů. (CZ)

Mark 11:18 Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho. (CZ)

Mark 11:19 A když byl večer, vyšel Ježíš z města. (CZ)

Mark 11:20 A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene. (CZ)

Mark 11:21 Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl. (CZ)

Mark 11:22 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží. (CZ)

Mark 11:23 Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl. (CZ)

Mark 11:24 Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám. (CZ)

Mark 11:25 A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše. (CZ)

Mark 11:26 Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich. (CZ)

Mark 11:27 I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší. (CZ)

Mark 11:28 I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo jest tobě dal tu moc, abys tyto věci činil? (CZ)

Mark 11:29 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím. (CZ)

Mark 11:30 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi. (CZ)

Mark 11:31 I rozvažovali to sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu? (CZ)

Mark 11:32 Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest právě byl prorok. (CZ)

Mark 11:33 I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím. (CZ)

Mark 12:1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu. (CZ)

Mark 12:2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice. (CZ)

Mark 12:3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného. (CZ)

Mark 12:4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného. (CZ)

Mark 12:5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali. (CZ)

Mark 12:6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého. (CZ)

Mark 12:7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví. (CZ)

Mark 12:8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice. (CZ)

Mark 12:9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným. (CZ)

Mark 12:10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou. (CZ)

Mark 12:11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima. (CZ)

Mark 12:12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč. (CZ)

Mark 12:13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči. (CZ)

Mark 12:14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme? (CZ)

Mark 12:15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím. (CZ)

Mark 12:16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův. (CZ)

Mark 12:17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu. (CZ)

Mark 12:18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce: (CZ)

Mark 12:19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému. (CZ)

Mark 12:20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene. (CZ)

Mark 12:21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž. (CZ)

Mark 12:22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena. (CZ)

Mark 12:23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku. (CZ)

Mark 12:24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží? (CZ)

Mark 12:25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští. (CZ)

Mark 12:26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův? (CZ)

Mark 12:27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte. (CZ)

Mark 12:28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech. (CZ)

Mark 12:29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest. (CZ)

Mark 12:30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání. (CZ)

Mark 12:31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není. (CZ)

Mark 12:32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho; (CZ)

Mark 12:33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti. (CZ)

Mark 12:34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati. (CZ)

Mark 12:35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův? (CZ)

Mark 12:36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých. (CZ)

Mark 12:37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal. (CZ)

Mark 12:38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu, (CZ)

Mark 12:39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech, (CZ)

Mark 12:40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší. (CZ)

Mark 12:41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho. (CZ)

Mark 12:42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího. (CZ)

Mark 12:43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice. (CZ)

Mark 12:44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou. (CZ)

Mark 13:1 A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké jest toto stavení! (CZ)

Mark 13:2 Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. (CZ)

Mark 13:3 A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce: (CZ)

Mark 13:4 Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti? (CZ)

Mark 13:5 Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl. (CZ)

Mark 13:6 Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou. (CZ)

Mark 13:7 Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec. (CZ)

Mark 13:8 Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech, a hladové i bouřky. (CZ)

Mark 13:9 A toť budou počátkové bolesti. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vladaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim. (CZ)

Mark 13:10 Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium. (CZ)

Mark 13:11 Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý. (CZ)

Mark 13:12 Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati. (CZ)

Mark 13:13 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. (CZ)

Mark 13:14 Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory. (CZ)

Mark 13:15 A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého. (CZ)

Mark 13:16 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své. (CZ)

Mark 13:17 Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech. (CZ)

Mark 13:18 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě. (CZ)

Mark 13:19 Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude. (CZ)

Mark 13:20 A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů. (CZ)

Mark 13:21 A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte. (CZ)

Mark 13:22 Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených. (CZ)

Mark 13:23 Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko. (CZ)

Mark 13:24 V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého. (CZ)

Mark 13:25 A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se. (CZ)

Mark 13:26 A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou. (CZ)

Mark 13:27 I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe. (CZ)

Mark 13:28 Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto. (CZ)

Mark 13:29 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží. (CZ)

Mark 13:30 Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou. (CZ)

Mark 13:31 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. (CZ)

Mark 13:32 Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec. (CZ)

Mark 13:33 Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas. (CZ)

Mark 13:34 Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl. (CZ)

Mark 13:35 Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno; (CZ)

Mark 13:36 Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte. (CZ)

Mark 13:37 A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte. (CZ)

Mark 14:1 Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali. (CZ)

Mark 14:2 Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu. (CZ)

Mark 14:3 A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši nádobu, vylila ji na hlavu jeho. (CZ)

Mark 14:4 I hněvali se někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se? (CZ)

Mark 14:5 Nebo mohlo jest toto prodáno býti dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I škřipěli zubami na ni. (CZ)

Mark 14:6 Ale Ježíš řekl: Nechtež jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť jest skutek učinila nade mnou. (CZ)

Mark 14:7 Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy míti budete. (CZ)

Mark 14:8 Ona což mohla, to učinila; předešlať jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu. (CZ)

Mark 14:9 Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, také i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její. (CZ)

Mark 14:10 Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím, aby ho jim zradil. (CZ)

Mark 14:11 Oni pak uslyševše to, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil. (CZ)

Mark 14:12 Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka? (CZ)

Mark 14:13 I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním. (CZ)

Mark 14:14 A kamžkoli vejde, rcete k hospodáři domu toho: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými? (CZ)

Mark 14:15 A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte. (CZ)

Mark 14:16 I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka. (CZ)

Mark 14:17 Když pak byl večer, přišel se dvanácti. (CZ)

Mark 14:18 A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou. (CZ)

Mark 14:19 A oni počali se rmoutiti a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já? (CZ)

Mark 14:20 On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčí se mnou v míse. (CZ)

Mark 14:21 Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten. (CZ)

Mark 14:22 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé. (CZ)

Mark 14:23 A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni. (CZ)

Mark 14:24 I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá. (CZ)

Mark 14:25 Amen pravím vám, žeť již více nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím. (CZ)

Mark 14:26 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou. (CZ)

Mark 14:27 Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce. (CZ)

Mark 14:28 Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee. (CZ)

Mark 14:29 Tedy Petr řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic. (CZ)

Mark 14:30 Řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prve než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. (CZ)

Mark 14:31 On pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nezapřímť tebe. A takž také i všickni mluvili. (CZ)

Mark 14:32 I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím. (CZ)

Mark 14:33 A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti. (CZ)

Mark 14:34 I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte. (CZ)

Mark 14:35 A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta. (CZ)

Mark 14:36 I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty. (CZ)

Mark 14:37 I přišel k učedlníkům a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti? (CZ)

Mark 14:38 Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno. (CZ)

Mark 14:39 A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě. (CZ)

Mark 14:40 A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí; nebo oči jejich byly obtíženy; aniž věděli, co by jemu odpověděli. (CZ)

Mark 14:41 I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišla hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných. (CZ)

Mark 14:42 Vstaňte, pojďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest. (CZ)

Mark 14:43 A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, jenž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a od zákoníků a starších. (CZ)

Mark 14:44 Zrádce pak byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest, jmětež ho a veďte opatrně. (CZ)

Mark 14:45 A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho. (CZ)

Mark 14:46 Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej. (CZ)

Mark 14:47 Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal jemu ucho. (CZ)

Mark 14:48 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali? (CZ)

Mark 14:49 Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale toť se děje, aby se naplnila písma. (CZ)

Mark 14:50 Tedy učedlníci opustivše jej, všickni utekli. (CZ)

Mark 14:51 Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci. (CZ)

Mark 14:52 On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich. (CZ)

Mark 14:53 I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi, a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci. (CZ)

Mark 14:54 Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně. (CZ)

Mark 14:55 Ale nejvyšší kněz i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, avšak nenalezli. (CZ)

Mark 14:56 Nebo ač mnozí křivé svědectví mluvili proti němu, ale svědectví jejich nebyla jednostejná. (CZ)

Mark 14:57 Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce: (CZ)

Mark 14:58 My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím. (CZ)

Mark 14:59 Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné. (CZ)

Mark 14:60 Tedy povstav nejvyšší kněz uprostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničehož, což tito na tebe svědčí? (CZ)

Mark 14:61 Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, Syn Boha Požehnaného? (CZ)

Mark 14:62 A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými. (CZ)

Mark 14:63 Tedy nejvyšší kněz roztrh roucho své, řekl: I což ještě potřebujeme svědků? (CZ)

Mark 14:64 Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni odsoudili jej, že jest hoden smrti. (CZ)

Mark 14:65 I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj nám. A služebníci kyji jej bili. (CZ)

Mark 14:66 A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děveček nejvyššího kněze. (CZ)

Mark 14:67 A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi. (CZ)

Mark 14:68 Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval. (CZ)

Mark 14:69 Tedy děvečka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest. (CZ)

Mark 14:70 A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest. (CZ)

Mark 14:71 On pak počal se proklínati a přisahati, pravě: Neznám člověka toho, o němž vy pravíte. (CZ)

Mark 14:72 A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prve než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal. (CZ)

Mark 15:1 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi. (CZ)

Mark 15:2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. (CZ)

Mark 15:3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal. (CZ)

Mark 15:4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí. (CZ)

Mark 15:5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát. (CZ)

Mark 15:6 Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili. (CZ)

Mark 15:7 I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali. (CZ)

Mark 15:8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval. (CZ)

Mark 15:9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského? (CZ)

Mark 15:10 (Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.) (CZ)

Mark 15:11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše. (CZ)

Mark 15:12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte? (CZ)

Mark 15:13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho. (CZ)

Mark 15:14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho. (CZ)

Mark 15:15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován. (CZ)

Mark 15:16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř. (CZ)

Mark 15:17 I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň. (CZ)

Mark 15:18 I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský. (CZ)

Mark 15:19 A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu. (CZ)

Mark 15:20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali. (CZ)

Mark 15:21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho. (CZ)

Mark 15:22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo. (CZ)

Mark 15:23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho. (CZ)

Mark 15:24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl. (CZ)

Mark 15:25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali. (CZ)

Mark 15:26 A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský. (CZ)

Mark 15:27 Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho. (CZ)

Mark 15:28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest. (CZ)

Mark 15:29 A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš, (CZ)

Mark 15:30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže. (CZ)

Mark 15:31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže. (CZ)

Mark 15:32 Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili. (CZ)

Mark 15:33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. (CZ)

Mark 15:34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil? (CZ)

Mark 15:35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá. (CZ)

Mark 15:36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil. (CZ)

Mark 15:37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši. (CZ)

Mark 15:38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů. (CZ)

Mark 15:39 Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl. (CZ)

Mark 15:40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome. (CZ)

Mark 15:41 Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma. (CZ)

Mark 15:42 A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,) (CZ)

Mark 15:43 Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. (CZ)

Mark 15:44 Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel. (CZ)

Mark 15:45 A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi. (CZ)

Mark 15:46 A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým. (CZ)

Mark 15:47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen. (CZ)

Mark 16:1 A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše. (CZ)

Mark 16:2 A velmi ráno vyšedše první den po sobotě, přišly k hrobu, an již slunce vzešlo. (CZ)

Mark 16:3 I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových? (CZ)

Mark 16:4 (A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi. (CZ)

Mark 16:5 A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se. (CZ)

Mark 16:6 Kterýžto řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili. (CZ)

Mark 16:7 Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakož jest pověděl vám. (CZ)

Mark 16:8 A ony vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály. (CZ)

Mark 16:9 Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Mariji Magdaléně, z nížto byl vyvrhl sedm ďáblů. (CZ)

Mark 16:10 Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím. (CZ)

Mark 16:11 A oni slyšavše, že by živ byl a vidín od ní, nevěřili. (CZ)

Mark 16:12 Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole. (CZ)

Mark 16:13 A ti šedše, pověděli jiným. Ani těm nevěřili. (CZ)

Mark 16:14 Nejposléze sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili. (CZ)

Mark 16:15 A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření. (CZ)

Mark 16:16 Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen. (CZ)

Mark 16:17 Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti. (CZ)

Mark 16:18 Hady bráti; a jestliže by co jedovatého pili, neuškodíť jim; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou. (CZ)

Mark 16:19 Když pak jim odmluvil Pán, vzhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží. (CZ)

Mark 16:20 A oni šedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů. (CZ)

Luke 1:1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté, (CZ)

Luke 1:2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli, (CZ)

Luke 1:3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile, (CZ)

Luke 1:4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován. (CZ)

Luke 1:5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta. (CZ)

Luke 1:6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony. (CZ)

Luke 1:7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých. (CZ)

Luke 1:8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem, (CZ)

Luke 1:9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně. (CZ)

Luke 1:10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu. (CZ)

Luke 1:11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu. (CZ)

Luke 1:12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj. (CZ)

Luke 1:13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan. (CZ)

Luke 1:14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati. (CZ)

Luke 1:15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své. (CZ)

Luke 1:16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich. (CZ)

Luke 1:17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový. (CZ)

Luke 1:18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých. (CZ)

Luke 1:19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval. (CZ)

Luke 1:20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým. (CZ)

Luke 1:21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě. (CZ)

Luke 1:22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý. (CZ)

Luke 1:23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého. (CZ)

Luke 1:24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci: (CZ)

Luke 1:25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi. (CZ)

Luke 1:26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét, (CZ)

Luke 1:27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria. (CZ)

Luke 1:28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami. (CZ)

Luke 1:29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení. (CZ)

Luke 1:30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha. (CZ)

Luke 1:31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš. (CZ)

Luke 1:32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho. (CZ)

Luke 1:33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (CZ)

Luke 1:34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám? (CZ)

Luke 1:35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží. (CZ)

Luke 1:36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná. (CZ)

Luke 1:37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo. (CZ)

Luke 1:38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl. (CZ)

Luke 1:39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova. (CZ)

Luke 1:40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty. (CZ)

Luke 1:41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta. (CZ)

Luke 1:42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého. (CZ)

Luke 1:43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně? (CZ)

Luke 1:44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém. (CZ)

Luke 1:45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána. (CZ)

Luke 1:46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina, (CZ)

Luke 1:47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém, (CZ)

Luke 1:48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové. (CZ)

Luke 1:49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho, (CZ)

Luke 1:50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho. (CZ)

Luke 1:51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich. (CZ)

Luke 1:52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených. (CZ)

Luke 1:53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné. (CZ)

Luke 1:54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své (CZ)

Luke 1:55 (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky. (CZ)

Luke 1:56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého. (CZ)

Luke 1:57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna. (CZ)

Luke 1:58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní. (CZ)

Luke 1:59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem. (CZ)

Luke 1:60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan. (CZ)

Luke 1:61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím. (CZ)

Luke 1:62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati. (CZ)

Luke 1:63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni. (CZ)

Luke 1:64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha. (CZ)

Luke 1:65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova. (CZ)

Luke 1:66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním. (CZ)

Luke 1:67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka: (CZ)

Luke 1:68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému, (CZ)

Luke 1:69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého, (CZ)

Luke 1:70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (CZ)

Luke 1:71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli, (CZ)

Luke 1:72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou, (CZ)

Luke 1:73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá, (CZ)

Luke 1:74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu, (CZ)

Luke 1:75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho. (CZ)

Luke 1:76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho, (CZ)

Luke 1:77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich, (CZ)

Luke 1:78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti, (CZ)

Luke 1:79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje. (CZ)

Luke 1:80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému. (CZ)

Luke 2:1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. (CZ)

Luke 2:2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.) (CZ)

Luke 2:3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města. (CZ)

Luke 2:4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,) (CZ)

Luke 2:5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou. (CZ)

Luke 2:6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila. (CZ)

Luke 2:7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě. (CZ)

Luke 2:8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem. (CZ)

Luke 2:9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou. (CZ)

Luke 2:10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. (CZ)

Luke 2:11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově. (CZ)

Luke 2:12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech. (CZ)

Luke 2:13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích: (CZ)

Luke 2:14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle. (CZ)

Luke 2:15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám. (CZ)

Luke 2:16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech. (CZ)

Luke 2:17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti. (CZ)

Luke 2:18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim. (CZ)

Luke 2:19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém. (CZ)

Luke 2:20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim. (CZ)

Luke 2:21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo. (CZ)

Luke 2:22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem, (CZ)

Luke 2:23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,) (CZ)

Luke 2:24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek. (CZ)

Luke 2:25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm. (CZ)

Luke 2:26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně. (CZ)

Luke 2:27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj, (CZ)

Luke 2:28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl: (CZ)

Luke 2:29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji. (CZ)

Luke 2:30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé, (CZ)

Luke 2:31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí, (CZ)

Luke 2:32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského. (CZ)

Luke 2:33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm. (CZ)

Luke 2:34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno, (CZ)

Luke 2:35 (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení. (CZ)

Luke 2:36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého. (CZ)

Luke 2:37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí. (CZ)

Luke 2:38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě. (CZ)

Luke 2:39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta. (CZ)

Luke 2:40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm. (CZ)

Luke 2:41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. (CZ)

Luke 2:42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního, (CZ)

Luke 2:43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho. (CZ)

Luke 2:44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými. (CZ)

Luke 2:45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho. (CZ)

Luke 2:46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich. (CZ)

Luke 2:47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho. (CZ)

Luke 2:48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe. (CZ)

Luke 2:49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti? (CZ)

Luke 2:50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil. (CZ)

Luke 2:51 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém. (CZ)

Luke 2:52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí. (CZ)

Luke 3:1 Léta pak patnáctého císařství Tiberia císaře, když Pontský Pilát spravoval Judstvo, a Herodes byl čtvrtákem v Galilei, Filip pak bratr jeho byl čtvrtákem Iturejské a Trachonitidské krajiny, a Lyzaniáš čtvrtákem Abilinským, (CZ)

Luke 3:2 Za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Páně nad Janem synem Zachariášovým na poušti. (CZ)

Luke 3:3 I chodil po vší krajině ležící při Jordánu a kázal křest pokání na odpuštění hříchů, (CZ)

Luke 3:4 Jakož psáno jest v knihách proroctví Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. (CZ)

Luke 3:5 Každé údolí bude vyplněno, a každá hora a pahrbek bude ponížen; i budou křivé věci spraveny a ostré cesty budou hladké. (CZ)

Luke 3:6 A uzříť všeliké tělo spasení Boží. (CZ)

Luke 3:7 Pravil pak k zástupům vycházejícím, aby se křtili od něho: Plemeno ještěrčí, kdo je vám ukázal, abyste utekli před budoucím hněvem? (CZ)

Luke 3:8 Protož čiňte ovoce hodné pokání, a neříkejtež u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, žeť jest mocen Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi. (CZ)

Luke 3:9 A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Protož každý strom, jenž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bude. (CZ)

Luke 3:10 I tázali se ho zástupové, řkouce: Což tedy činiti budeme? (CZ)

Luke 3:11 A on odpovídaje, pravil jim: Kdo má dvě sukně, dej jednu nemajícímu, a kdo má pokrmy, tolikéž učiň. (CZ)

Luke 3:12 Přišli pak i celní křtíti se, i řekli jemu: Mistře, co budeme činiti? (CZ)

Luke 3:13 A on řekl k nim: Nic více nevybírejte než to, což jest ustaveno. (CZ)

Luke 3:14 I tázali se ho také i žoldnéři, řkouce: A my což činiti budeme? I řekl jim: Nižádného neutiskujte, ani podvodně čiňte, a dosti mějte na svých žoldích. (CZ)

Luke 3:15 A když pak lid očekával, a myslili všickni v srdcích svých o Janovi, nebyl-li by snad on Kristus, (CZ)

Luke 3:16 Odpověděl Jan všechněm, a řka: Jáť zajisté křtím vás vodou, ale jdeť silnější nežli já, kteréhožto nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho. Tenť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm. (CZ)

Luke 3:17 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici do obilnice své, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným. (CZ)

Luke 3:18 A tak mnohé jiné věci, napomínaje, zvěstoval lidu. (CZ)

Luke 3:19 Herodes pak čtvrták, když od něho byl trestán pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, i ze všech zlých věcí, kteréž činil Herodes, (CZ)

Luke 3:20 Přidal i toto nade všecko, že jest vsadil Jana do žaláře. (CZ)

Luke 3:21 I stalo se, když se křtil všecken lid, a když se pokřtil i Ježíš, a modlil se, že otevřelo se nebe, (CZ)

Luke 3:22 A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo. (CZ)

Luke 3:23 Ježíš pak počínal býti jako ve třidcíti letech, jakž domnín byl syn Jozefův, kterýž byl syn Heli, (CZ)

Luke 3:24 Kterýž byl Matatův, kterýž byl Léví, kterýž byl Melchův, kterýž byl Jannův, kterýž byl Jozefův, (CZ)

Luke 3:25 Kterýž byl Matatiášův, kterýž byl Amosův, kterýž byl Naum, kterýž byl Esli, kterýž byl Nagge, (CZ)

Luke 3:26 Kterýž byl Mahatův, kterýž byl Matatiášův, kterýž byl Semei, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Judův, (CZ)

Luke 3:27 Kterýž byl Johannův, kterýž byl Resův, kterýž byl Zorobábelův, kterýž byl Salatielův, kterýž byl Neriův, (CZ)

Luke 3:28 Kterýž byl Melchiův, kterýž byl Addiův, kterýž byl Kozamův, kterýž byl Elmódamův, kterýž byl Erův, (CZ)

Luke 3:29 Kterýž byl Józův, kterýž byl Eliezerův, kterýž byl Jórimův, kterýž byl Matatův, kterýž byl Léví, (CZ)

Luke 3:30 Kterýž byl Simeonův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Jónamův, kterýž byl Eliachimův, (CZ)

Luke 3:31 Kterýž byl Meleův, kterýž byl Ménamův, kterýž byl Matatanův, kterýž byl Nátanův, kterýž byl Davidův, (CZ)

Luke 3:32 Kterýž byl Jesse, kterýž byl Obédův, kterýž byl Bózův, kterýž byl Salmonův, kterýž byl Názonův, (CZ)

Luke 3:33 Kterýž byl Aminadabův, kterýž byl Aramův, kterýž byl Ezromův, kterýž byl Fáresův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jákobův, (CZ)

Luke 3:34 Kterýž byl Izákův, kterýž byl Abrahamův, kterýž byl Táre, kterýž byl Náchorův, (CZ)

Luke 3:35 Kterýž byl Sáruchův, kterýž byl Ragaův, kterýž byl Fálekův, kterýž byl Heberův, kterýž byl Sále, (CZ)

Luke 3:36 Kterýž byl Kainanův, kterýž byl Arfaxadův, kterýž byl Semův, kterýž byl Noé, kterýž byl Lámechův, (CZ)

Luke 3:37 Kterýž byl Matuzalémův, kterýž byl Enochův, kterýž byl Járedův, kterýž byl Malalehelův, kterýž byl Kainanův, (CZ)

Luke 3:38 Kterýž byl Enosův, kterýž byl Setův, kterýž byl Adamův, kterýž byl Boží. (CZ)

Luke 4:1 Ježíš pak, pln jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť. (CZ)

Luke 4:2 A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali dnové ti, potom zlačněl. (CZ)

Luke 4:3 I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb. (CZ)

Luke 4:4 I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím. (CZ)

Luke 4:5 I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou. (CZ)

Luke 4:6 A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji. (CZ)

Luke 4:7 Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé. (CZ)

Luke 4:8 I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti. (CZ)

Luke 4:9 Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů. (CZ)

Luke 4:10 Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali, (CZ)

Luke 4:11 A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své. (CZ)

Luke 4:12 A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého. (CZ)

Luke 4:13 A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času. (CZ)

Luke 4:14 I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině. (CZ)

Luke 4:15 A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech. (CZ)

Luke 4:16 I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl. (CZ)

Luke 4:17 I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno: (CZ)

Luke 4:18 Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu, (CZ)

Luke 4:19 A zvěstovati léto Páně vzácné. (CZ)

Luke 4:20 A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň. (CZ)

Luke 4:21 I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich. (CZ)

Luke 4:22 A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův? (CZ)

Luke 4:23 I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň také i zde v své vlasti. (CZ)

Luke 4:24 I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své. (CZ)

Luke 4:25 Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi, (CZ)

Luke 4:26 Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově. (CZ)

Luke 4:27 A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský. (CZ)

Luke 4:28 I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to. (CZ)

Luke 4:29 A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili. (CZ)

Luke 4:30 Ale on bera se prostředkem jich, ušel. (CZ)

Luke 4:31 I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní. (CZ)

Luke 4:32 I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho. (CZ)

Luke 4:33 Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým, (CZ)

Luke 4:34 Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží. (CZ)

Luke 4:35 I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil. (CZ)

Luke 4:36 I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí? (CZ)

Luke 4:37 I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny. (CZ)

Luke 4:38 Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni. (CZ)

Luke 4:39 Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim. (CZ)

Luke 4:40 Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je. (CZ)

Luke 4:41 Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus. (CZ)

Luke 4:42 A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich. (CZ)

Luke 4:43 On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem. (CZ)

Luke 4:44 I kázal v školách Galilejských. (CZ)

Luke 5:1 Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podle jezera Genezaretského. (CZ)

Luke 5:2 I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali síti. (CZ)

Luke 5:3 I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy. (CZ)

Luke 5:4 A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení ryb. (CZ)

Luke 5:5 I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít. (CZ)

Luke 5:6 A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, takže se trhala sít jejich. (CZ)

Luke 5:7 I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, takže se téměř pohřižovaly. (CZ)

Luke 5:8 To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný. (CZ)

Luke 5:9 Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli, (CZ)

Luke 5:10 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti. (CZ)

Luke 5:11 A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním. (CZ)

Luke 5:12 I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, byl tam muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti. (CZ)

Luke 5:13 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství. (CZ)

Luke 5:14 I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale řekl mu: Odejda, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim. (CZ)

Luke 5:15 Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech. (CZ)

Luke 5:16 On pak odcházel na pouště, a modlil se. (CZ)

Luke 5:17 I stalo se v jeden den, že on seděl uče, a seděli také tu i farizeové a Zákona učitelé, kteříž se byli sešli z každého městečka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomná byla k uzdravování jich. (CZ)

Luke 5:18 A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj. (CZ)

Luke 5:19 A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem uprostřed před Ježíše. (CZ)

Luke 5:20 Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji. (CZ)

Luke 5:21 Tedy počali přemyšlovati zákoníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh? (CZ)

Luke 5:22 Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl k nim: Co tak utrhavě přemyšlujete v srdcích vašich? (CZ)

Luke 5:23 Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď? (CZ)

Luke 5:24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, (řekl dnou zlámanému:) Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého. (CZ)

Luke 5:25 A on hned vstav před nimi, vzal lože, na němž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha. (CZ)

Luke 5:26 I užasli se všickni, i velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Že jsme viděli dnes divné věci. (CZ)

Luke 5:27 A potom vyšel Ježíš a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Pojď za mnou. (CZ)

Luke 5:28 A on opustiv všecko, vstav, šel za ním. (CZ)

Luke 5:29 I učinil jemu hody veliké Léví v domu svém, a byl tu zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili. (CZ)

Luke 5:30 Tedy reptali zákoníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete? (CZ)

Luke 5:31 I odpověděv Ježíš, řekl k nim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní. (CZ)

Luke 5:32 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. (CZ)

Luke 5:33 A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, též podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí? (CZ)

Luke 5:34 On pak řekl k nim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti? (CZ)

Luke 5:35 Ale přijdouť dnové, a když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech. (CZ)

Luke 5:36 Pravil pak i podobenství k nim: Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak i nové roztrhuje, a vetchému nepřísluší záplata z nového. (CZ)

Luke 5:37 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí. (CZ)

Luke 5:38 Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno. (CZ)

Luke 5:39 A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest. (CZ)

Luke 6:1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli. (CZ)

Luke 6:2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky? (CZ)

Luke 6:3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? (CZ)

Luke 6:4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím? (CZ)

Luke 6:5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního. (CZ)

Luke 6:6 Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá. (CZ)

Luke 6:7 I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali. (CZ)

Luke 6:8 Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál. (CZ)

Luke 6:9 Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti? (CZ)

Luke 6:10 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá. (CZ)

Luke 6:11 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi. (CZ)

Luke 6:12 I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží. (CZ)

Luke 6:13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval. (CZ)

Luke 6:14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje, (CZ)

Luke 6:15 Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes, (CZ)

Luke 6:16 Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.) (CZ)

Luke 6:17 I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých, (CZ)

Luke 6:18 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni. (CZ)

Luke 6:19 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky. (CZ)

Luke 6:20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží. (CZ)

Luke 6:21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete. (CZ)

Luke 6:22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka. (CZ)

Luke 6:23 Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich. (CZ)

Luke 6:24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své. (CZ)

Luke 6:25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete. (CZ)

Luke 6:26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich. (CZ)

Luke 6:27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí, (CZ)

Luke 6:28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí. (CZ)

Luke 6:29 A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň. (CZ)

Luke 6:30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej. (CZ)

Luke 6:31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte. (CZ)

Luke 6:32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají. (CZ)

Luke 6:33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí. (CZ)

Luke 6:34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali. (CZ)

Luke 6:35 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým. (CZ)

Luke 6:36 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest. (CZ)

Luke 6:37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno. (CZ)

Luke 6:38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno. (CZ)

Luke 6:39 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou? (CZ)

Luke 6:40 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho. (CZ)

Luke 6:41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš? (CZ)

Luke 6:42 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého. (CZ)

Luke 6:43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré. (CZ)

Luke 6:44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů. (CZ)

Luke 6:45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho. (CZ)

Luke 6:46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím? (CZ)

Luke 6:47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl. (CZ)

Luke 6:48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále. (CZ)

Luke 6:49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký. (CZ)

Luke 7:1 A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum. (CZ)

Luke 7:2 Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil. (CZ)

Luke 7:3 I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho. (CZ)

Luke 7:4 A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil. (CZ)

Luke 7:5 Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl. (CZ)

Luke 7:6 Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou. (CZ)

Luke 7:7 A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj. (CZ)

Luke 7:8 Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní. (CZ)

Luke 7:9 Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry. (CZ)

Luke 7:10 Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého. (CZ)

Luke 7:11 I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký. (CZ)

Luke 7:12 A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní. (CZ)

Luke 7:13 Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž. (CZ)

Luke 7:14 A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň. (CZ)

Luke 7:15 I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho. (CZ)

Luke 7:16 Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj. (CZ)

Luke 7:17 I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině. (CZ)

Luke 7:18 I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan, (CZ)

Luke 7:19 Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme? (CZ)

Luke 7:20 Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme? (CZ)

Luke 7:21 A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal. (CZ)

Luke 7:22 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. (CZ)

Luke 7:23 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil. (CZ)

Luke 7:24 A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí? (CZ)

Luke 7:25 Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou. (CZ)

Luke 7:26 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka. (CZ)

Luke 7:27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou. (CZ)

Luke 7:28 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on. (CZ)

Luke 7:29 Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým. (CZ)

Luke 7:30 Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho. (CZ)

Luke 7:31 I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou? (CZ)

Luke 7:32 Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste. (CZ)

Luke 7:33 Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ďábelství má. (CZ)

Luke 7:34 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. (CZ)

Luke 7:35 Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých. (CZ)

Luke 7:36 Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl. (CZ)

Luke 7:37 A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti. (CZ)

Luke 7:38 A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala. (CZ)

Luke 7:39 Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest. (CZ)

Luke 7:40 I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz. (CZ)

Luke 7:41 I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát. (CZ)

Luke 7:42 A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati? (CZ)

Luke 7:43 I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil. (CZ)

Luke 7:44 A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela. (CZ)

Luke 7:45 Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých. (CZ)

Luke 7:46 Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé. (CZ)

Luke 7:47 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje. (CZ)

Luke 7:48 I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové. (CZ)

Luke 7:49 Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští? (CZ)

Luke 7:50 I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji. (CZ)

Luke 8:1 I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním, (CZ)

Luke 8:2 I ženy některé, kteréž byly uzdraveny od duchů zlých a od nemocí: Maria, jenž slove Magdaléna, z nížto bylo sedm ďáblů vyšlo, (CZ)

Luke 8:3 A Johanna manželka Chuzova, úředníka Herodesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých. (CZ)

Luke 8:4 Když se pak scházel zástup mnohý, a z okolních měst hrnuli se k němu, mluvil jim v podobenství: (CZ)

Luke 8:5 Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je. (CZ)

Luke 8:6 A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, nebo nemělo vláhy. (CZ)

Luke 8:7 Jiné pak padlo mezi trní, a spolu vzrostlé trní udusilo je. (CZ)

Luke 8:8 A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš. (CZ)

Luke 8:9 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství? (CZ)

Luke 8:10 A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli. (CZ)

Luke 8:11 Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží. (CZ)

Luke 8:12 A kteréž padlo podle cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli. (CZ)

Luke 8:13 Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí příjímají slovo, a tiť kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují. (CZ)

Luke 8:14 Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyšíce, a po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku. (CZ)

Luke 8:15 Ale kteréž padlo v zemi dobrou, ti jsou, kteřížto v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají je, a užitek přinášejí v trpělivosti. (CZ)

Luke 8:16 Nižádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli. (CZ)

Luke 8:17 Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti. (CZ)

Luke 8:18 Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho. (CZ)

Luke 8:19 Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup. (CZ)

Luke 8:20 I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce tebe viděti. (CZ)

Luke 8:21 A on odpověděv, řekl k nim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž slovo Boží slyší a plní je. (CZ)

Luke 8:22 Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl k nim: Přeplavme se přes jezero. I odstrčili lodí od břehu. (CZ)

Luke 8:23 A když se plavili, usnul. Tedy přišla bouře tuhého větru na jezero, a vlny lodí naplňovaly, takže v nebezpečenství byli. (CZ)

Luke 8:24 I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I přestala bouře, a stalo se utišení. (CZ)

Luke 8:25 I řekl jim: Kde je víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho? (CZ)

Luke 8:26 I plavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei. (CZ)

Luke 8:27 A když z lodí vystoupil na zemi, potkal jej muž jeden z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domu býval, ale v hrobích. (CZ)

Luke 8:28 Ten uzřev Ježíše zkřikl a padl před ním, a hlasem velikým řekl: Co je tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap mne. (CZ)

Luke 8:29 Nebo přikazoval duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, a býval ukován řetězy a v poutech ostříhán, ale on polámal okovy a býval od ďábelství puzen na poušť. (CZ)

Luke 8:30 I otázal se Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Tma. Neb bylo mnoho ďáblů vešlo do něho. (CZ)

Luke 8:31 Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval jíti do propasti. (CZ)

Luke 8:32 Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho ďáblové, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim. (CZ)

Luke 8:33 I vyšedše ďáblové z člověka, vešli do vepřů, a hned běželo stádo s chvátáním s vrchu do jezera, i ztonulo. (CZ)

Luke 8:34 A viděvše pastýři, co se stalo, utekli pryč; a šedše, vypravovali to v městě i po vsech. (CZ)

Luke 8:35 I vyšli lidé, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se. (CZ)

Luke 8:36 A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest zdráv učiněn ten, jenž měl ďábelství. (CZ)

Luke 8:37 I prosilo ho to všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se. (CZ)

Luke 8:38 Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka: (CZ)

Luke 8:39 Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš. (CZ)

Luke 8:40 Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho. (CZ)

Luke 8:41 A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy Židovské. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho. (CZ)

Luke 8:42 Nebo měl dceru tu jedinou, kteréž bylo okolo dvanácti let, a ta umírala. A když šel, tiskl jej zástup. (CZ)

Luke 8:43 Tedy žena jedna, jenž nemoc svou trpěla od let dvanácti, (kterážto byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti,) (CZ)

Luke 8:44 Přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její. (CZ)

Luke 8:45 I řekl Ježíš: Kdo jest, jenž se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a ty pravíš: Kdo se mne dotekl? (CZ)

Luke 8:46 I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že jest moc ode mne vyšla. (CZ)

Luke 8:47 A viduci žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena. (CZ)

Luke 8:48 A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji. (CZ)

Luke 8:49 A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Již umřela dcera tvá, nezaměstnávej Mistra. (CZ)

Luke 8:50 Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Nebojž se, věř toliko, a zdrávať bude. (CZ)

Luke 8:51 A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky. (CZ)

Luke 8:52 Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spíť. (CZ)

Luke 8:53 I posmívali se jemu, vědouce, že jest umřela. (CZ)

Luke 8:54 On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zavolal, řka: Děvečko, vstaň! (CZ)

Luke 8:55 I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti. (CZ)

Luke 8:56 I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo. (CZ)

Luke 9:1 I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali. (CZ)

Luke 9:2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné. (CZ)

Luke 9:3 A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte. (CZ)

Luke 9:4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte. (CZ)

Luke 9:5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim. (CZ)

Luke 9:6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy. (CZ)

Luke 9:7 Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých, (CZ)

Luke 9:8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal. (CZ)

Luke 9:9 I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti. (CZ)

Luke 9:10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida. (CZ)

Luke 9:11 To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval. (CZ)

Luke 9:12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém. (CZ)

Luke 9:13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů? (CZ)

Luke 9:14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti. (CZ)

Luke 9:15 I učinili tak, a posadili se všickni. (CZ)

Luke 9:16 A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup. (CZ)

Luke 9:17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů. (CZ)

Luke 9:18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové? (CZ)

Luke 9:19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal. (CZ)

Luke 9:20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího. (CZ)

Luke 9:21 A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili, (CZ)

Luke 9:22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti. (CZ)

Luke 9:23 I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne. (CZ)

Luke 9:24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji. (CZ)

Luke 9:25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal? (CZ)

Luke 9:26 Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů. (CZ)

Luke 9:27 Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží. (CZ)

Luke 9:28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil. (CZ)

Luke 9:29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí. (CZ)

Luke 9:30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš. (CZ)

Luke 9:31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě. (CZ)

Luke 9:32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním. (CZ)

Luke 9:33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví. (CZ)

Luke 9:34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku. (CZ)

Luke 9:35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte. (CZ)

Luke 9:36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli. (CZ)

Luke 9:37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý. (CZ)

Luke 9:38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám. (CZ)

Luke 9:39 A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím. (CZ)

Luke 9:40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli. (CZ)

Luke 9:41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého. (CZ)

Luke 9:42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho. (CZ)

Luke 9:43 I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým: (CZ)

Luke 9:44 Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské. (CZ)

Luke 9:45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu. (CZ)

Luke 9:46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší. (CZ)

Luke 9:47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe, (CZ)

Luke 9:48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký. (CZ)

Luke 9:49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi. (CZ)

Luke 9:50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest. (CZ)

Luke 9:51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma, (CZ)

Luke 9:52 Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu. (CZ)

Luke 9:53 I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma. (CZ)

Luke 9:54 A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil? (CZ)

Luke 9:55 A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu. (CZ)

Luke 9:56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka. (CZ)

Luke 9:57 Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš. (CZ)

Luke 9:58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil. (CZ)

Luke 9:59 I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého. (CZ)

Luke 9:60 I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží. (CZ)

Luke 9:61 I řekl opět jiný : Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém. (CZ)

Luke 9:62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu. (CZ)

Luke 10:1 Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti. (CZ)

Luke 10:2 A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou. (CZ)

Luke 10:3 Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky. (CZ)

Luke 10:4 Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte. (CZ)

Luke 10:5 A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu. (CZ)

Luke 10:6 A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí. (CZ)

Luke 10:7 A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu. (CZ)

Luke 10:8 Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží. (CZ)

Luke 10:9 A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží. (CZ)

Luke 10:10 A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež: (CZ)

Luke 10:11 Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží. (CZ)

Luke 10:12 Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu. (CZ)

Luke 10:13 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili. (CZ)

Luke 10:14 A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám. (CZ)

Luke 10:15 A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš. (CZ)

Luke 10:16 Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal. (CZ)

Luke 10:17 Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém. (CZ)

Luke 10:18 I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe. (CZ)

Luke 10:19 Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí. (CZ)

Luke 10:20 Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích. (CZ)

Luke 10:21 V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou. (CZ)

Luke 10:22 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti. (CZ)

Luke 10:23 A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte. (CZ)

Luke 10:24 Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli. (CZ)

Luke 10:25 A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím? (CZ)

Luke 10:26 A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš? (CZ)

Luke 10:27 A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého. (CZ)

Luke 10:28 I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš. (CZ)

Luke 10:29 On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní? (CZ)

Luke 10:30 I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše. (CZ)

Luke 10:31 I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul. (CZ)

Luke 10:32 Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul. (CZ)

Luke 10:33 Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest. (CZ)

Luke 10:34 A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl. (CZ)

Luke 10:35 Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě. (CZ)

Luke 10:36 Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry? (CZ)

Luke 10:37 A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též. (CZ)

Luke 10:38 I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého. (CZ)

Luke 10:39 A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho. (CZ)

Luke 10:40 Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž. (CZ)

Luke 10:41 A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech. (CZ)

Luke 10:42 Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní. (CZ)

Luke 11:1 I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své. (CZ)

Luke 11:2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi. (CZ)

Luke 11:3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne. (CZ)

Luke 11:4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. (CZ)

Luke 11:5 I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů. (CZ)

Luke 11:6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj. (CZ)

Luke 11:7 A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě. (CZ)

Luke 11:8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje. (CZ)

Luke 11:9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno. (CZ)

Luke 11:10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno. (CZ)

Luke 11:11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada? (CZ)

Luke 11:12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra? (CZ)

Luke 11:13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí? (CZ)

Luke 11:14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové. (CZ)

Luke 11:15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly. (CZ)

Luke 11:16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho. (CZ)

Luke 11:17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá. (CZ)

Luke 11:18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly. (CZ)

Luke 11:19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou. (CZ)

Luke 11:20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží. (CZ)

Luke 11:21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má. (CZ)

Luke 11:22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí. (CZ)

Luke 11:23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť. (CZ)

Luke 11:24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. (CZ)

Luke 11:25 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený. (CZ)

Luke 11:26 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první. (CZ)

Luke 11:27 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval. (CZ)

Luke 11:28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho. (CZ)

Luke 11:29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka. (CZ)

Luke 11:30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto. (CZ)

Luke 11:31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto! (CZ)

Luke 11:32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto! (CZ)

Luke 11:33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli. (CZ)

Luke 11:34 Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude. (CZ)

Luke 11:35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou. (CZ)

Luke 11:36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí. (CZ)

Luke 11:37 A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl. (CZ)

Luke 11:38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem. (CZ)

Luke 11:39 I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností. (CZ)

Luke 11:40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř? (CZ)

Luke 11:41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou. (CZ)

Luke 11:42 Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti. (CZ)

Luke 11:43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích. (CZ)

Luke 11:44 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest. (CZ)

Luke 11:45 I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš. (CZ)

Luke 11:46 A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte. (CZ)

Luke 11:47 Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali. (CZ)

Luke 11:48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich. (CZ)

Luke 11:49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti, (CZ)

Luke 11:50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa, (CZ)

Luke 11:51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto. (CZ)

Luke 11:52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste. (CZ)

Luke 11:53 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati, (CZ)

Luke 11:54 Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali. (CZ)

Luke 12:1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství. (CZ)

Luke 12:2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno. (CZ)

Luke 12:3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách. (CZ)

Luke 12:4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili. (CZ)

Luke 12:5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (CZ)

Luke 12:6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem. (CZ)

Luke 12:7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete. (CZ)

Luke 12:8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími. (CZ)

Luke 12:9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími. (CZ)

Luke 12:10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno. (CZ)

Luke 12:11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili. (CZ)

Luke 12:12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti. (CZ)

Luke 12:13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví. (CZ)

Luke 12:14 A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi? (CZ)

Luke 12:15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží. (CZ)

Luke 12:16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo. (CZ)

Luke 12:17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své? (CZ)

Luke 12:18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá. (CZ)

Luke 12:19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli. (CZ)

Luke 12:20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude? (CZ)

Luke 12:21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý. (CZ)

Luke 12:22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali. (CZ)

Luke 12:23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv. (CZ)

Luke 12:24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo? (CZ)

Luke 12:25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden? (CZ)

Luke 12:26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte? (CZ)

Luke 12:27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto. (CZ)

Luke 12:28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry? (CZ)

Luke 12:29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte. (CZ)

Luke 12:30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete. (CZ)

Luke 12:31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány. (CZ)

Luke 12:32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království. (CZ)

Luke 12:33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí. (CZ)

Luke 12:34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše. (CZ)

Luke 12:35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící. (CZ)

Luke 12:36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu. (CZ)

Luke 12:37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti. (CZ)

Luke 12:38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti. (CZ)

Luke 12:39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého. (CZ)

Luke 12:40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde. (CZ)

Luke 12:41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm? (CZ)

Luke 12:42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm, (CZ)

Luke 12:43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí. (CZ)

Luke 12:44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej. (CZ)

Luke 12:45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se, (CZ)

Luke 12:46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými. (CZ)

Luke 12:47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi. (CZ)

Luke 12:48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho. (CZ)

Luke 12:49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří? (CZ)

Luke 12:50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná! (CZ)

Luke 12:51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení. (CZ)

Luke 12:52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem. (CZ)

Luke 12:53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své. (CZ)

Luke 12:54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá. (CZ)

Luke 12:55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť. (CZ)

Luke 12:56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte? (CZ)

Luke 12:57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest? (CZ)

Luke 12:58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře. (CZ)

Luke 12:59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil. (CZ)

Luke 13:1 Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich. (CZ)

Luke 13:2 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli? (CZ)

Luke 13:3 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete. (CZ)

Luke 13:4 Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě? (CZ)

Luke 13:5 Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete. (CZ)

Luke 13:6 Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl. (CZ)

Luke 13:7 I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí? (CZ)

Luke 13:8 On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím, (CZ)

Luke 13:9 Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej. (CZ)

Luke 13:10 Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční. (CZ)

Luke 13:11 A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti. (CZ)

Luke 13:12 A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své. (CZ)

Luke 13:13 I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha. (CZ)

Luke 13:14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní. (CZ)

Luke 13:15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti? (CZ)

Luke 13:16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční? (CZ)

Luke 13:17 A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho. (CZ)

Luke 13:18 I řekl Ježíš: Čemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám? (CZ)

Luke 13:19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho. (CZ)

Luke 13:20 A opět řekl: K čemu připodobním království Boží? (CZ)

Luke 13:21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko. (CZ)

Luke 13:22 I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma. (CZ)

Luke 13:23 I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim: (CZ)

Luke 13:24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci, (CZ)

Luke 13:25 Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste: (CZ)

Luke 13:26 Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil. (CZ)

Luke 13:27 I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti. (CZ)

Luke 13:28 Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven. (CZ)

Luke 13:29 I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím. (CZ)

Luke 13:30 A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední. (CZ)

Luke 13:31 A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati. (CZ)

Luke 13:32 I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám. (CZ)

Luke 13:33 Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma. (CZ)

Luke 13:34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste. (CZ)

Luke 13:35 Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. (CZ)

Luke 14:1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho. (CZ)

Luke 14:2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním. (CZ)

Luke 14:3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati? (CZ)

Luke 14:4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil. (CZ)

Luke 14:5 A odpověděv k nim řekl: Čí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní? (CZ)

Luke 14:6 I nemohli jemu na to odpovědíti. (CZ)

Luke 14:7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali,) řka k nim: (CZ)

Luke 14:8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho. (CZ)

Luke 14:9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti. (CZ)

Luke 14:10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími. (CZ)

Luke 14:11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen. (CZ)

Luke 14:12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu. (CZ)

Luke 14:13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých, (CZ)

Luke 14:14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých. (CZ)

Luke 14:15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím. (CZ)

Luke 14:16 On pak řekl jemu: Člověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých. (CZ)

Luke 14:17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko. (CZ)

Luke 14:18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne. (CZ)

Luke 14:19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne. (CZ)

Luke 14:20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti. (CZ)

Luke 14:21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem. (CZ)

Luke 14:22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest. (CZ)

Luke 14:23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj. (CZ)

Luke 14:24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé. (CZ)

Luke 14:25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim: (CZ)

Luke 14:26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem. (CZ)

Luke 14:27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem. (CZ)

Luke 14:28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla? (CZ)

Luke 14:29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati, (CZ)

Luke 14:30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati. (CZ)

Luke 14:31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu? (CZ)

Luke 14:32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji. (CZ)

Luke 14:33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem. (CZ)

Luke 14:34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena? (CZ)

Luke 14:35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš. (CZ)

Luke 15:1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli. (CZ)

Luke 15:2 I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi. (CZ)

Luke 15:3 I pověděl jim podobenství toto, řka: (CZ)

Luke 15:4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji? (CZ)

Luke 15:5 A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí. (CZ)

Luke 15:6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula. (CZ)

Luke 15:7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání. (CZ)

Luke 15:8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne? (CZ)

Luke 15:9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila. (CZ)

Luke 15:10 Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím. (CZ)

Luke 15:11 Řekl také Ježíš: Člověk jeden měl dva syny. (CZ)

Luke 15:12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek. (CZ)

Luke 15:13 A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně. (CZ)

Luke 15:14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti. (CZ)

Luke 15:15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře. (CZ)

Luke 15:16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu. (CZ)

Luke 15:17 On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru! (CZ)

Luke 15:18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, (CZ)

Luke 15:19 A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých. (CZ)

Luke 15:20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho. (CZ)

Luke 15:21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj. (CZ)

Luke 15:22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy. (CZ)

Luke 15:23 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli. (CZ)

Luke 15:24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti. (CZ)

Luke 15:25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se. (CZ)

Luke 15:26 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo. (CZ)

Luke 15:27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal. (CZ)

Luke 15:28 I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho. (CZ)

Luke 15:29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl. (CZ)

Luke 15:30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné. (CZ)

Luke 15:31 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé. (CZ)

Luke 15:32 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest. (CZ)

Luke 16:1 Pravil pak i k učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho. (CZ)

Luke 16:2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti. (CZ)

Luke 16:3 I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím. (CZ)

Luke 16:4 Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů. (CZ)

Luke 16:5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému? (CZ)

Luke 16:6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát. (CZ)

Luke 16:7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát. (CZ)

Luke 16:8 I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech. (CZ)

Luke 16:9 I jáť pravím vám: Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů. (CZ)

Luke 16:10 Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest. (CZ)

Luke 16:11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří? (CZ)

Luke 16:12 A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá? (CZ)

Luke 16:13 Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně. (CZ)

Luke 16:14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu. (CZ)

Luke 16:15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem. (CZ)

Luke 16:16 Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne. (CZ)

Luke 16:17 Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti. (CZ)

Luke 16:18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží. (CZ)

Luke 16:19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně. (CZ)

Luke 16:20 A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý, (CZ)

Luke 16:21 Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho. (CZ)

Luke 16:22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest. (CZ)

Luke 16:23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (CZ)

Luke 16:24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni. (CZ)

Luke 16:25 I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš. (CZ)

Luke 16:26 A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti. (CZ)

Luke 16:27 I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého. (CZ)

Luke 16:28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk. (CZ)

Luke 16:29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají. (CZ)

Luke 16:30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti. (CZ)

Luke 16:31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu. (CZ)

Luke 17:1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí. (CZ)

Luke 17:2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých. (CZ)

Luke 17:3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu. (CZ)

Luke 17:4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu. (CZ)

Luke 17:5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry. (CZ)

Luke 17:6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás. (CZ)

Luke 17:7 Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl? (CZ)

Luke 17:8 Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij? (CZ)

Luke 17:9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se. (CZ)

Luke 17:10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme. (CZ)

Luke 17:11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei. (CZ)

Luke 17:12 A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka. (CZ)

Luke 17:13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi. (CZ)

Luke 17:14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou. (CZ)

Luke 17:15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha. (CZ)

Luke 17:16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán. (CZ)

Luke 17:17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět? (CZ)

Luke 17:18 Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento? (CZ)

Luke 17:19 I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila. (CZ)

Luke 17:20 Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně. (CZ)

Luke 17:21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi. (CZ)

Luke 17:22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte. (CZ)

Luke 17:23 A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte. (CZ)

Luke 17:24 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém. (CZ)

Luke 17:25 Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto. (CZ)

Luke 17:26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka. (CZ)

Luke 17:27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky. (CZ)

Luke 17:28 A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli. (CZ)

Luke 17:29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky. (CZ)

Luke 17:30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví. (CZ)

Luke 17:31 V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase. (CZ)

Luke 17:32 Pomněte na Lotovu ženu. (CZ)

Luke 17:33 Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej. (CZ)

Luke 17:34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn. (CZ)

Luke 17:35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna. (CZ)

Luke 17:36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn. (CZ)

Luke 17:37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice. (CZ)

Luke 18:1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati, (CZ)

Luke 18:2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl. (CZ)

Luke 18:3 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým. (CZ)

Luke 18:4 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím, (CZ)

Luke 18:5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne. (CZ)

Luke 18:6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý. (CZ)

Luke 18:7 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim? (CZ)

Luke 18:8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi? (CZ)

Luke 18:9 I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto: (CZ)

Luke 18:10 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán. (CZ)

Luke 18:11 Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán. (CZ)

Luke 18:12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu. (CZ)

Luke 18:13 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému. (CZ)

Luke 18:14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen. (CZ)

Luke 18:15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim. (CZ)

Luke 18:16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží. (CZ)

Luke 18:17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho. (CZ)

Luke 18:18 I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím? (CZ)

Luke 18:19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh. (CZ)

Luke 18:20 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou. (CZ)

Luke 18:21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti. (CZ)

Luke 18:22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne. (CZ)

Luke 18:23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi. (CZ)

Luke 18:24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou! (CZ)

Luke 18:25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího. (CZ)

Luke 18:26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti? (CZ)

Luke 18:27 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha. (CZ)

Luke 18:28 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou. (CZ)

Luke 18:29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží, (CZ)

Luke 18:30 Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný. (CZ)

Luke 18:31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka. (CZ)

Luke 18:32 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván. (CZ)

Luke 18:33 A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane. (CZ)

Luke 18:34 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo. (CZ)

Luke 18:35 I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře. (CZ)

Luke 18:36 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo? (CZ)

Luke 18:37 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde. (CZ)

Luke 18:38 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou! (CZ)

Luke 18:39 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou! (CZ)

Luke 18:40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho, (CZ)

Luke 18:41 Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím. (CZ)

Luke 18:42 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila. (CZ)

Luke 18:43 A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu. (CZ)

Luke 19:1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho. (CZ)

Luke 19:2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý. (CZ)

Luke 19:3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl. (CZ)

Luke 19:4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti. (CZ)

Luke 19:5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati. (CZ)

Luke 19:6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně. (CZ)

Luke 19:7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil. (CZ)

Luke 19:8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob. (CZ)

Luke 19:9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův. (CZ)

Luke 19:10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo. (CZ)

Luke 19:11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží. (CZ)

Luke 19:12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil. (CZ)

Luke 19:13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu. (CZ)

Luke 19:14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi. (CZ)

Luke 19:15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal. (CZ)

Luke 19:16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala. (CZ)

Luke 19:17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy. (CZ)

Luke 19:18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven. (CZ)

Luke 19:19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy. (CZ)

Luke 19:20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku. (CZ)

Luke 19:21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval. (CZ)

Luke 19:22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval. (CZ)

Luke 19:23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky? (CZ)

Luke 19:24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven. (CZ)

Luke 19:25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven. (CZ)

Luke 19:26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato. (CZ)

Luke 19:27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou. (CZ)

Luke 19:28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému. (CZ)

Luke 19:29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své, (CZ)

Luke 19:30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně. (CZ)

Luke 19:31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje. (CZ)

Luke 19:32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl. (CZ)

Luke 19:33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko? (CZ)

Luke 19:34 A oni řekli: Pán ho potřebuje. (CZ)

Luke 19:35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše. (CZ)

Luke 19:36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě. (CZ)

Luke 19:37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli, (CZ)

Luke 19:38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech. (CZ)

Luke 19:39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých. (CZ)

Luke 19:40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati. (CZ)

Luke 19:41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním, (CZ)

Luke 19:42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých. (CZ)

Luke 19:43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran. (CZ)

Luke 19:44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého. (CZ)

Luke 19:45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho, (CZ)

Luke 19:46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou. (CZ)

Luke 19:47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti. (CZ)

Luke 19:48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho. (CZ)

Luke 20:1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími, (CZ)

Luke 20:2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal? (CZ)

Luke 20:3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi: (CZ)

Luke 20:4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? (CZ)

Luke 20:5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu? (CZ)

Luke 20:6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok. (CZ)

Luke 20:7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl. (CZ)

Luke 20:8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím. (CZ)

Luke 20:9 I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy. (CZ)

Luke 20:10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného. (CZ)

Luke 20:11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného. (CZ)

Luke 20:12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven. (CZ)

Luke 20:13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou. (CZ)

Luke 20:14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví. (CZ)

Luke 20:15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice? (CZ)

Luke 20:16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to. (CZ)

Luke 20:17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní. (CZ)

Luke 20:18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej. (CZ)

Luke 20:19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to. (CZ)

Luke 20:20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu. (CZ)

Luke 20:21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš. (CZ)

Luke 20:22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic? (CZ)

Luke 20:23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte? (CZ)

Luke 20:24 Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův. (CZ)

Luke 20:25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. (CZ)

Luke 20:26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli. (CZ)

Luke 20:27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho, (CZ)

Luke 20:28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému. (CZ)

Luke 20:29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí. (CZ)

Luke 20:30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí. (CZ)

Luke 20:31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli. (CZ)

Luke 20:32 Nejposléze po všech umřela i žena. (CZ)

Luke 20:33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku? (CZ)

Luke 20:34 A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají. (CZ)

Luke 20:35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. (CZ)

Luke 20:36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení. (CZ)

Luke 20:37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým. (CZ)

Luke 20:38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi. (CZ)

Luke 20:39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl. (CZ)

Luke 20:40 I neodvážili se jeho na nic více tázati. (CZ)

Luke 20:41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým? (CZ)

Luke 20:42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, (CZ)

Luke 20:43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých. (CZ)

Luke 20:44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest? (CZ)

Luke 20:45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem: (CZ)

Luke 20:46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích, (CZ)

Luke 20:47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení. (CZ)

Luke 21:1 A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice. (CZ)

Luke 21:2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty. (CZ)

Luke 21:3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní. (CZ)

Luke 21:4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla. (CZ)

Luke 21:5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl: (CZ)

Luke 21:6 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. (CZ)

Luke 21:7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi? (CZ)

Luke 21:8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich. (CZ)

Luke 21:9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec. (CZ)

Luke 21:10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království. (CZ)

Luke 21:11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí. (CZ)

Luke 21:12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé. (CZ)

Luke 21:13 A toť se vám díti bude na svědectví. (CZ)

Luke 21:14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli. (CZ)

Luke 21:15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši. (CZ)

Luke 21:16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás. (CZ)

Luke 21:17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. (CZ)

Luke 21:18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne. (CZ)

Luke 21:19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi. (CZ)

Luke 21:20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho. (CZ)

Luke 21:21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho. (CZ)

Luke 21:22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest. (CZ)

Luke 21:23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto. (CZ)

Luke 21:24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů. (CZ)

Luke 21:25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití, (CZ)

Luke 21:26 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou. (CZ)

Luke 21:27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou. (CZ)

Luke 21:28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše. (CZ)

Luke 21:29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví. (CZ)

Luke 21:30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto. (CZ)

Luke 21:31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží. (CZ)

Luke 21:32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane. (CZ)

Luke 21:33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. (CZ)

Luke 21:34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den. (CZ)

Luke 21:35 Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země. (CZ)

Luke 21:36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka. (CZ)

Luke 21:37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská. (CZ)

Luke 21:38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal. (CZ)

Luke 22:1 Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc. (CZ)

Luke 22:2 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu. (CZ)

Luke 22:3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti. (CZ)

Luke 22:4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil. (CZ)

Luke 22:5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti. (CZ)

Luke 22:6 A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu. (CZ)

Luke 22:7 Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek. (CZ)

Luke 22:8 I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli. (CZ)

Luke 22:9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme? (CZ)

Luke 22:10 On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde. (CZ)

Luke 22:11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými? (CZ)

Luke 22:12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte. (CZ)

Luke 22:13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka. (CZ)

Luke 22:14 A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním. (CZ)

Luke 22:15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl. (CZ)

Luke 22:16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím. (CZ)

Luke 22:17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou. (CZ)

Luke 22:18 Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde. (CZ)

Luke 22:19 A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku. (CZ)

Luke 22:20 Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá. (CZ)

Luke 22:21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem. (CZ)

Luke 22:22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje. (CZ)

Luke 22:23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti. (CZ)

Luke 22:24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší. (CZ)

Luke 22:25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou. (CZ)

Luke 22:26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící. (CZ)

Luke 22:27 Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží. (CZ)

Luke 22:28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali. (CZ)

Luke 22:29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království, (CZ)

Luke 22:30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské. (CZ)

Luke 22:31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici. (CZ)

Luke 22:32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých. (CZ)

Luke 22:33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti. (CZ)

Luke 22:34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne. (CZ)

Luke 22:35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž. (CZ)

Luke 22:36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč. (CZ)

Luke 22:37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou. (CZ)

Luke 22:38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest. (CZ)

Luke 22:39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho. (CZ)

Luke 22:40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení. (CZ)

Luke 22:41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se, (CZ)

Luke 22:42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se. (CZ)

Luke 22:43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho. (CZ)

Luke 22:44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi. (CZ)

Luke 22:45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem. (CZ)

Luke 22:46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. (CZ)

Luke 22:47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil. (CZ)

Luke 22:48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ? (CZ)

Luke 22:49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem? (CZ)

Luke 22:50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé. (CZ)

Luke 22:51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej. (CZ)

Luke 22:52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi? (CZ)

Luke 22:53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti. (CZ)

Luke 22:54 A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka. (CZ)

Luke 22:55 A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně. (CZ)

Luke 22:56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním. (CZ)

Luke 22:57 A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho. (CZ)

Luke 22:58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem. (CZ)

Luke 22:59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest. (CZ)

Luke 22:60 I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval. (CZ)

Luke 22:61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. (CZ)

Luke 22:62 I vyšed ven Petr, plakal hořce. (CZ)

Luke 22:63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho. (CZ)

Luke 22:64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil? (CZ)

Luke 22:65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu. (CZ)

Luke 22:66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své, (CZ)

Luke 22:67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte. (CZ)

Luke 22:68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte. (CZ)

Luke 22:69 Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží. (CZ)

Luke 22:70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem. (CZ)

Luke 22:71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho. (CZ)

Luke 23:1 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi. (CZ)

Luke 23:2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem. (CZ)

Luke 23:3 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. (CZ)

Luke 23:4 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku. (CZ)

Luke 23:5 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem. (CZ)

Luke 23:6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský. (CZ)

Luke 23:7 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni. (CZ)

Luke 23:8 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří. (CZ)

Luke 23:9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal. (CZ)

Luke 23:10 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce. (CZ)

Luke 23:11 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi. (CZ)

Luke 23:12 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek. (CZ)

Luke 23:13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid, (CZ)

Luke 23:14 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete. (CZ)

Luke 23:15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu. (CZ)

Luke 23:16 Protož potresce ho, propustím jej. (CZ)

Luke 23:17 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně. (CZ)

Luke 23:18 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše. (CZ)

Luke 23:19 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře. (CZ)

Luke 23:20 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše. (CZ)

Luke 23:21 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj! (CZ)

Luke 23:22 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím. (CZ)

Luke 23:23 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží. (CZ)

Luke 23:24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich. (CZ)

Luke 23:25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich. (CZ)

Luke 23:26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem. (CZ)

Luke 23:27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho. (CZ)

Luke 23:28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi. (CZ)

Luke 23:29 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily. (CZ)

Luke 23:30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás! (CZ)

Luke 23:31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém? (CZ)

Luke 23:32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni. (CZ)

Luke 23:33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici. (CZ)

Luke 23:34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los. (CZ)

Luke 23:35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený. (CZ)

Luke 23:36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu, (CZ)

Luke 23:37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě. (CZ)

Luke 23:38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský. (CZ)

Luke 23:39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám. (CZ)

Luke 23:40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení? (CZ)

Luke 23:41 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil. (CZ)

Luke 23:42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého. (CZ)

Luke 23:43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji. (CZ)

Luke 23:44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. (CZ)

Luke 23:45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly. (CZ)

Luke 23:46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel. (CZ)

Luke 23:47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl. (CZ)

Luke 23:48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se. (CZ)

Luke 23:49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to. (CZ)

Luke 23:50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý, (CZ)

Luke 23:51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího, (CZ)

Luke 23:52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo, (CZ)

Luke 23:53 A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován. (CZ)

Luke 23:54 A byl den připravování, a sobota se začínala. (CZ)

Luke 23:55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho. (CZ)

Luke 23:56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání. (CZ)

Luke 24:1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi. (CZ)

Luke 24:2 I nalezly kámen odvalený od hrobu. (CZ)

Luke 24:3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše. (CZ)

Luke 24:4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím. (CZ)

Luke 24:5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými? (CZ)

Luke 24:6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl, (CZ)

Luke 24:7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti. (CZ)

Luke 24:8 I rozpomenuly se na slova jeho. (CZ)

Luke 24:9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm. (CZ)

Luke 24:10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům. (CZ)

Luke 24:11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim. (CZ)

Luke 24:12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo. (CZ)

Luke 24:13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus. (CZ)

Luke 24:14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly. (CZ)

Luke 24:15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi. (CZ)

Luke 24:16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali. (CZ)

Luke 24:17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní? (CZ)

Luke 24:18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů? (CZ)

Luke 24:19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem, (CZ)

Luke 24:20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej. (CZ)

Luke 24:21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo. (CZ)

Luke 24:22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu, (CZ)

Luke 24:23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl. (CZ)

Luke 24:24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli. (CZ)

Luke 24:25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci. (CZ)

Luke 24:26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou? (CZ)

Luke 24:27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla. (CZ)

Luke 24:28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti. (CZ)

Luke 24:29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal. (CZ)

Luke 24:30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim. (CZ)

Luke 24:31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich. (CZ)

Luke 24:32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma? (CZ)

Luke 24:33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli, (CZ)

Luke 24:34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi. (CZ)

Luke 24:35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba. (CZ)

Luke 24:36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám. (CZ)

Luke 24:37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli. (CZ)

Luke 24:38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše? (CZ)

Luke 24:39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti. (CZ)

Luke 24:40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy. (CZ)

Luke 24:41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo? (CZ)

Luke 24:42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi. (CZ)

Luke 24:43 A vzav to, pojedl před nimi, (CZ)

Luke 24:44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně. (CZ)

Luke 24:45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům. (CZ)

Luke 24:46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti, (CZ)

Luke 24:47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma. (CZ)

Luke 24:48 Vy jste pak svědkové toho. (CZ)

Luke 24:49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti. (CZ)

Luke 24:50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání. (CZ)

Luke 24:51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe. (CZ)

Luke 24:52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou. (CZ)

Luke 24:53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen. (CZ)

John 1:1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. (CZ)

John 1:2 To bylo na počátku u Boha. (CZ)

John 1:3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. (CZ)

John 1:4 V něm život byl, a život byl světlo lidí. (CZ)

John 1:5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly. (CZ)

John 1:6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan. (CZ)

John 1:7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho. (CZ)

John 1:8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle. (CZ)

John 1:9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět. (CZ)

John 1:10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal. (CZ)

John 1:11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho. (CZ)

John 1:12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho, (CZ)

John 1:13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou. (CZ)

John 1:14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy. (CZ)

John 1:15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já. (CZ)

John 1:16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost. (CZ)

John 1:17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest. (CZ)

John 1:18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil. (CZ)

John 1:19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi? (CZ)

John 1:20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus. (CZ)

John 1:21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem. (CZ)

John 1:22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě? (CZ)

John 1:23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok. (CZ)

John 1:24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli. (CZ)

John 1:25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok? (CZ)

John 1:26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte. (CZ)

John 1:27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka. (CZ)

John 1:28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil. (CZ)

John 1:29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa. (CZ)

John 1:30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já. (CZ)

John 1:31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou. (CZ)

John 1:32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm. (CZ)

John 1:33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým. (CZ)

John 1:34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží. (CZ)

John 1:35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva, (CZ)

John 1:36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží. (CZ)

John 1:37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem. (CZ)

John 1:38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim: (CZ)

John 1:39 Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře,) kde bydlíš? (CZ)

John 1:40 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny. (CZ)

John 1:41 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním. (CZ)

John 1:42 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus. (CZ)

John 1:43 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr. (CZ)

John 1:44 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou. (CZ)

John 1:45 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova. (CZ)

John 1:46 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta. (CZ)

John 1:47 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz. (CZ)

John 1:48 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není. (CZ)

John 1:49 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe. (CZ)

John 1:50 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský. (CZ)

John 1:51 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš. [ (John 1:52) I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka. ] (CZ)

John 2:1 Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam. (CZ)

John 2:2 A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu. (CZ)

John 2:3 Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají. (CZ)

John 2:4 Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má. (CZ)

John 2:5 Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte. (CZ)

John 2:6 I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry. (CZ)

John 2:7 Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu. (CZ)

John 2:8 I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli. (CZ)

John 2:9 A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce, (CZ)

John 2:10 A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad. (CZ)

John 2:11 To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho. (CZ)

John 2:12 Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní; (CZ)

John 2:13 Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma. (CZ)

John 2:14 A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící. (CZ)

John 2:15 A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel. (CZ)

John 2:16 A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým. (CZ)

John 2:17 I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne. (CZ)

John 2:18 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš? (CZ)

John 2:19 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej. (CZ)

John 2:20 I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej? (CZ)

John 2:21 Ale on pravil o chrámu těla svého. (CZ)

John 2:22 A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš. (CZ)

John 2:23 A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil. (CZ)

John 2:24 Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky. (CZ)

John 2:25 Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku. (CZ)

John 3:1 Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské. (CZ)

John 3:2 Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním. (CZ)

John 3:3 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího. (CZ)

John 3:4 Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se? (CZ)

John 3:5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího. (CZ)

John 3:6 Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest. (CZ)

John 3:7 Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi. (CZ)

John 3:8 Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil. (CZ)

John 3:9 Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti? (CZ)

John 3:10 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš? (CZ)

John 3:11 Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte. (CZ)

John 3:12 Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte? (CZ)

John 3:13 Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi. (CZ)

John 3:14 A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka, (CZ)

John 3:15 Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. (CZ)

John 3:16 Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. (CZ)

John 3:17 Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho. (CZ)

John 3:18 Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. (CZ)

John 3:19 Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli zlí. (CZ)

John 3:20 Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho. (CZ)

John 3:21 Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou. (CZ)

John 3:22 Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil. (CZ)

John 3:23 A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, a křtili se. (CZ)

John 3:24 Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře. (CZ)

John 3:25 Tedy vznikla otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování. (CZ)

John 3:26 I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten, kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu. (CZ)

John 3:27 Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe. (CZ)

John 3:28 Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním. (CZ)

John 3:29 Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest. (CZ)

John 3:30 Onť musí růsti, já pak menšiti se. (CZ)

John 3:31 Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest. (CZ)

John 3:32 A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá. (CZ)

John 3:33 Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest. (CZ)

John 3:34 Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha. (CZ)

John 3:35 Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho. (CZ)

John 3:36 Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm. (CZ)

John 4:1 A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan, (CZ)

John 4:2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,) (CZ)

John 4:3 Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee. (CZ)

John 4:4 Musil pak jíti skrze Samaří. (CZ)

John 4:5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému. (CZ)

John 4:6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny. (CZ)

John 4:7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti. (CZ)

John 4:8 (Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.) (CZ)

John 4:9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.) (CZ)

John 4:10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé. (CZ)

John 4:11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou? (CZ)

John 4:12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho? (CZ)

John 4:13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět. (CZ)

John 4:14 Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému. (CZ)

John 4:15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti. (CZ)

John 4:16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem. (CZ)

John 4:17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže. (CZ)

John 4:18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla. (CZ)

John 4:19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok. (CZ)

John 4:20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti. (CZ)

John 4:21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci. (CZ)

John 4:22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest. (CZ)

John 4:23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu. (CZ)

John 4:24 Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti. (CZ)

John 4:25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko. (CZ)

John 4:26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou. (CZ)

John 4:27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní? (CZ)

John 4:28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem: (CZ)

John 4:29 Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus? (CZ)

John 4:30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu. (CZ)

John 4:31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez. (CZ)

John 4:32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte. (CZ)

John 4:33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti? (CZ)

John 4:34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho. (CZ)

John 4:35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni. (CZ)

John 4:36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne. (CZ)

John 4:37 Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne. (CZ)

John 4:38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli. (CZ)

John 4:39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila. (CZ)

John 4:40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni. (CZ)

John 4:41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho. (CZ)

John 4:42 A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus. (CZ)

John 4:43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee. (CZ)

John 4:44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není. (CZ)

John 4:45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu. (CZ)

John 4:46 Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl. (CZ)

John 4:47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati. (CZ)

John 4:48 I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte. (CZ)

John 4:49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj. (CZ)

John 4:50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel. (CZ)

John 4:51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest. (CZ)

John 4:52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice. (CZ)

John 4:53 Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken. (CZ)

John 4:54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee. (CZ)

John 5:1 Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma. (CZ)

John 5:2 Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje. (CZ)

John 5:3 Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody. (CZ)

John 5:4 Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl. (CZ)

John 5:5 I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl. (CZ)

John 5:6 Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti? (CZ)

John 5:7 Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje. (CZ)

John 5:8 Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď. (CZ)

John 5:9 A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den. (CZ)

John 5:10 Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi. (CZ)

John 5:11 Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď. (CZ)

John 5:12 I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď? (CZ)

John 5:13 Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě. (CZ)

John 5:14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo. (CZ)

John 5:15 Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil. (CZ)

John 5:16 A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu. (CZ)

John 5:17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám. (CZ)

John 5:18 Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu. (CZ)

John 5:19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí. (CZ)

John 5:20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili. (CZ)

John 5:21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje. (CZ)

John 5:22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu, (CZ)

John 5:23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal. (CZ)

John 5:24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (CZ)

John 5:25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou. (CZ)

John 5:26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě. (CZ)

John 5:27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest. (CZ)

John 5:28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho. (CZ)

John 5:29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu. (CZ)

John 5:30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy. (CZ)

John 5:31 Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé. (CZ)

John 5:32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně. (CZ)

John 5:33 Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě. (CZ)

John 5:34 Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli. (CZ)

John 5:35 Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho. (CZ)

John 5:36 Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal. (CZ)

John 5:37 A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli. (CZ)

John 5:38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte. (CZ)

John 5:39 Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (CZ)

John 5:40 A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli. (CZ)

John 5:41 Chvály od lidí jáť nepřijímám. (CZ)

John 5:42 Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě. (CZ)

John 5:43 Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete. (CZ)

John 5:44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte? (CZ)

John 5:45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte. (CZ)

John 5:46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal. (CZ)

John 5:47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte? (CZ)

John 6:1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské. (CZ)

John 6:2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými. (CZ)

John 6:3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými. (CZ)

John 6:4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský. (CZ)

John 6:5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito? (CZ)

John 6:6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.) (CZ)

John 6:7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal. (CZ)

John 6:8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra: (CZ)

John 6:9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé? (CZ)

John 6:10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců. (CZ)

John 6:11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli. (CZ)

John 6:12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou. (CZ)

John 6:13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli. (CZ)

John 6:14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět. (CZ)

John 6:15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný. (CZ)

John 6:16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři. (CZ)

John 6:17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim. (CZ)

John 6:18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se. (CZ)

John 6:19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se. (CZ)

John 6:20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se. (CZ)

John 6:21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili. (CZ)

John 6:22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili, (CZ)

John 6:23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,) (CZ)

John 6:24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše. (CZ)

John 6:25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel? (CZ)

John 6:26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste. (CZ)

John 6:27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (CZ)

John 6:28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží? (CZ)

John 6:29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal. (CZ)

John 6:30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš? (CZ)

John 6:31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti. (CZ)

John 6:32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý. (CZ)

John 6:33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu. (CZ)

John 6:34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky. (CZ)

John 6:35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy. (CZ)

John 6:36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte. (CZ)

John 6:37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven. (CZ)

John 6:38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal. (CZ)

John 6:39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den. (CZ)

John 6:40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (CZ)

John 6:41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil. (CZ)

John 6:42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil? (CZ)

John 6:43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek. (CZ)

John 6:44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (CZ)

John 6:45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně. (CZ)

John 6:46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce. (CZ)

John 6:47 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. (CZ)

John 6:48 Jáť jsem ten chléb života. (CZ)

John 6:49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli. (CZ)

John 6:50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť. (CZ)

John 6:51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (CZ)

John 6:52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti? (CZ)

John 6:53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě. (CZ)

John 6:54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (CZ)

John 6:55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj. (CZ)

John 6:56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm. (CZ)

John 6:57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne. (CZ)

John 6:58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (CZ)

John 6:59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum. (CZ)

John 6:60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti? (CZ)

John 6:61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží? (CZ)

John 6:62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl? (CZ)

John 6:63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou. (CZ)

John 6:64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi. (CZ)

John 6:65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého. (CZ)

John 6:66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více. (CZ)

John 6:67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti? (CZ)

John 6:68 I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš. (CZ)

John 6:69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého. (CZ)

John 6:70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest. (CZ)

John 6:71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti. (CZ)

John 7:1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti. (CZ)

John 7:2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků. (CZ)

John 7:3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš. (CZ)

John 7:4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu. (CZ)

John 7:5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho. (CZ)

John 7:6 I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov. (CZ)

John 7:7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou. (CZ)

John 7:8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil. (CZ)

John 7:9 To pověděv jim, zůstal v Galilei. (CZ)

John 7:10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě. (CZ)

John 7:11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen? (CZ)

John 7:12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup. (CZ)

John 7:13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů. (CZ)

John 7:14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil. (CZ)

John 7:15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se? (CZ)

John 7:16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal. (CZ)

John 7:17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe. (CZ)

John 7:18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není. (CZ)

John 7:19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati? (CZ)

John 7:20 Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati? (CZ)

John 7:21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte. (CZ)

John 7:22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka. (CZ)

John 7:23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu? (CZ)

John 7:24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte. (CZ)

John 7:25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti? (CZ)

John 7:26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus? (CZ)

John 7:27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl. (CZ)

John 7:28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte. (CZ)

John 7:29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal. (CZ)

John 7:30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho. (CZ)

John 7:31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí? (CZ)

John 7:32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali. (CZ)

John 7:33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal. (CZ)

John 7:34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti. (CZ)

John 7:35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany? (CZ)

John 7:36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti? (CZ)

John 7:37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se. (CZ)

John 7:38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé. (CZ)

John 7:39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.) (CZ)

John 7:40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok. (CZ)

John 7:41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus? (CZ)

John 7:42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus? (CZ)

John 7:43 A tak různice v zástupu stala se pro něj. (CZ)

John 7:44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj. (CZ)

John 7:45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli? (CZ)

John 7:46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk. (CZ)

John 7:47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni? (CZ)

John 7:48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů? (CZ)

John 7:49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou. (CZ)

John 7:50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich: (CZ)

John 7:51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil? (CZ)

John 7:52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal. (CZ)

John 7:53 I šel jeden každý do domu svého. (CZ)

John 8:1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou. (CZ)

John 8:2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je. (CZ)

John 8:3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku, (CZ)

John 8:4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila. (CZ)

John 8:5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš? (CZ)

John 8:6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi. (CZ)

John 8:7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem. (CZ)

John 8:8 A opět schýliv se, psal na zemi. (CZ)

John 8:9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci. (CZ)

John 8:10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil? (CZ)

John 8:11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více. (CZ)

John 8:12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života. (CZ)

John 8:13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé. (CZ)

John 8:14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu. (CZ)

John 8:15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného. (CZ)

John 8:16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec. (CZ)

John 8:17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest. (CZ)

John 8:18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec. (CZ)

John 8:19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste. (CZ)

John 8:20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho. (CZ)

John 8:21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti. (CZ)

John 8:22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti? (CZ)

John 8:23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto. (CZ)

John 8:24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich. (CZ)

John 8:25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám. (CZ)

John 8:26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě. (CZ)

John 8:27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim. (CZ)

John 8:28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím. (CZ)

John 8:29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky. (CZ)

John 8:30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho. (CZ)

John 8:31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete. (CZ)

John 8:32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí. (CZ)

John 8:33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete? (CZ)

John 8:34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha. (CZ)

John 8:35 A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky. (CZ)

John 8:36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete. (CZ)

John 8:37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás. (CZ)

John 8:38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte. (CZ)

John 8:39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy. (CZ)

John 8:40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil. (CZ)

John 8:41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha. (CZ)

John 8:42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal. (CZ)

John 8:43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé. (CZ)

John 8:44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži. (CZ)

John 8:45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi. (CZ)

John 8:46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte? (CZ)

John 8:47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste. (CZ)

John 8:48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš? (CZ)

John 8:49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili. (CZ)

John 8:50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí. (CZ)

John 8:51 Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. (CZ)

John 8:52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (CZ)

John 8:53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš? (CZ)

John 8:54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest. (CZ)

John 8:55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám. (CZ)

John 8:56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se. (CZ)

John 8:57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl? (CZ)

John 8:58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem. (CZ)

John 8:59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl. (CZ)

John 9:1 Pomíjeje Ježíš, uzřel člověka slepého od narození. (CZ)

John 9:2 I otázali se učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo jest zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil? (CZ)

John 9:3 Odpověděl Ježíš: Ani tento nezhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm. (CZ)

John 9:4 Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, kdyžto žádný nebude moci dělati. (CZ)

John 9:5 Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa. (CZ)

John 9:6 To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého. (CZ)

John 9:7 A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, jenž se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida. (CZ)

John 9:8 Sousedé pak a ti, kteříž jej prve vídali slepého, řekli: Však tento jest, kterýž sedával a žebral? (CZ)

John 9:9 Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem. (CZ)

John 9:10 Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé? (CZ)

John 9:11 On odpověděl a řekl: Člověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem. (CZ)

John 9:12 I řekli jemu: Kde jest ten člověk? Řekl: Nevím. (CZ)

John 9:13 Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům. (CZ)

John 9:14 Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto a otevřel oči jeho. (CZ)

John 9:15 I tázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil mi na oči, a umyl jsem se, i vidím. (CZ)

John 9:16 Tedy někteří z farizeů řekli: Tento člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi. (CZ)

John 9:17 Tedy řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, že otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest. (CZ)

John 9:18 I nevěřili Židé o něm, by slepý byl a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel. (CZ)

John 9:19 A otázali se jich, řkouce: Jest-li ten syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí? (CZ)

John 9:20 Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš a že se slepý narodil. (CZ)

John 9:21 Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo jest otevřel oči jeho, myť nevíme. Však má léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude. (CZ)

John 9:22 Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy. (CZ)

John 9:23 Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho. (CZ)

John 9:24 I zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest. (CZ)

John 9:25 I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, již nyní vidím. (CZ)

John 9:26 I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé? (CZ)

John 9:27 Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti? (CZ)

John 9:28 I zlořečili jemu a řekli: Budiž ty sám učedlníkem jeho, ale myť jsme Mojžíšovi učedlníci. (CZ)

John 9:29 My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest. (CZ)

John 9:30 Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé. (CZ)

John 9:31 Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší. (CZ)

John 9:32 Od věku není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého tak narozeného. (CZ)

John 9:33 Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti. (CZ)

John 9:34 Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty náš učíš? I vyhnali jej ven. (CZ)

John 9:35 Uslyšel pak Ježíš, že jsou jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího? (CZ)

John 9:36 Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho? (CZ)

John 9:37 I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest. (CZ)

John 9:38 A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu. (CZ)

John 9:39 I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli. (CZ)

John 9:40 I slyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme? (CZ)

John 9:41 Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává. (CZ)

John 10:1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr. (CZ)

John 10:2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí. (CZ)

John 10:3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je. (CZ)

John 10:4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho. (CZ)

John 10:5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích. (CZ)

John 10:6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil. (CZ)

John 10:7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí. (CZ)

John 10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. (CZ)

John 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. (CZ)

John 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. (CZ)

John 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. (CZ)

John 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. (CZ)

John 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. (CZ)

John 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. (CZ)

John 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. (CZ)

John 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. (CZ)

John 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. (CZ)

John 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. (CZ)

John 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. (CZ)

John 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? (CZ)

John 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? (CZ)

John 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. (CZ)

John 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. (CZ)

John 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. (CZ)

John 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. (CZ)

John 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. (CZ)

John 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. (CZ)

John 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. (CZ)

John 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. (CZ)

John 10:30 Já a Otec jedno jsme. (CZ)

John 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. (CZ)

John 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? (CZ)

John 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. (CZ)

John 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. (CZ)

John 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, (CZ)

John 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? (CZ)

John 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. (CZ)

John 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. (CZ)

John 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. (CZ)

John 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. (CZ)

John 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. (CZ)

John 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. (CZ)

John 11:1 Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její. (CZ)

John 11:2 (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.) (CZ)

John 11:3 Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest. (CZ)

John 11:4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni. (CZ)

John 11:5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara. (CZ)

John 11:6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl. (CZ)

John 11:7 Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva. (CZ)

John 11:8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti? (CZ)

John 11:9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí. (CZ)

John 11:10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm. (CZ)

John 11:11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil. (CZ)

John 11:12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude. (CZ)

John 11:13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil. (CZ)

John 11:14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel. (CZ)

John 11:15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu. (CZ)

John 11:16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním. (CZ)

John 11:17 Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného. (CZ)

John 11:18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte. (CZ)

John 11:19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich. (CZ)

John 11:20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla. (CZ)

John 11:21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel. (CZ)

John 11:22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh. (CZ)

John 11:23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj. (CZ)

John 11:24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější. (CZ)

John 11:25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude. (CZ)

John 11:26 A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu? (CZ)

John 11:27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět. (CZ)

John 11:28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe. (CZ)

John 11:29 Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu. (CZ)

John 11:30 (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.) (CZ)

John 11:31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala. (CZ)

John 11:32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel. (CZ)

John 11:33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se. (CZ)

John 11:34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď. (CZ)

John 11:35 I zaplakal Ježíš. (CZ)

John 11:36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval! (CZ)

John 11:37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel? (CZ)

John 11:38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni. (CZ)

John 11:39 I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest. (CZ)

John 11:40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží. (CZ)

John 11:41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel. (CZ)

John 11:42 Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal. (CZ)

John 11:43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven! (CZ)

John 11:44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde. (CZ)

John 11:45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho. (CZ)

John 11:46 Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš. (CZ)

John 11:47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí. (CZ)

John 11:48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid. (CZ)

John 11:49 Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte, (CZ)

John 11:50 Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul. (CZ)

John 11:51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ, (CZ)

John 11:52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno. (CZ)

John 11:53 Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili. (CZ)

John 11:54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými. (CZ)

John 11:55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili. (CZ)

John 11:56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku? (CZ)

John 11:57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali. (CZ)

John 12:1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých. (CZ)

John 12:2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi. (CZ)

John 12:3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti. (CZ)

John 12:4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi: (CZ)

John 12:5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým? (CZ)

John 12:6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil. (CZ)

John 12:7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to. (CZ)

John 12:8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. (CZ)

John 12:9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých. (CZ)

John 12:10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali. (CZ)

John 12:11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše. (CZ)

John 12:12 Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma, (CZ)

John 12:13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský. (CZ)

John 12:14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest: (CZ)

John 12:15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě. (CZ)

John 12:16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili. (CZ)

John 12:17 Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých. (CZ)

John 12:18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil. (CZ)

John 12:19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm. (CZ)

John 12:20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek. (CZ)

John 12:21 Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti. (CZ)

John 12:22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi. (CZ)

John 12:23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka. (CZ)

John 12:24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese. (CZ)

John 12:25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (CZ)

John 12:26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj. (CZ)

John 12:27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této. (CZ)

John 12:28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím. (CZ)

John 12:29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil. (CZ)

John 12:30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás. (CZ)

John 12:31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven. (CZ)

John 12:32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě. (CZ)

John 12:33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.) (CZ)

John 12:34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (CZ)

John 12:35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde. (CZ)

John 12:36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi. (CZ)

John 12:37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho, (CZ)

John 12:38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno? (CZ)

John 12:39 Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl: (CZ)

John 12:40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil. (CZ)

John 12:41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm. (CZ)

John 12:42 A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni. (CZ)

John 12:43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží. (CZ)

John 12:44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal. (CZ)

John 12:45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal. (CZ)

John 12:46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal. (CZ)

John 12:47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět. (CZ)

John 12:48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den. (CZ)

John 12:49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti. (CZ)

John 12:50 A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím. (CZ)

John 13:1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval. (CZ)

John 13:2 A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,) (CZ)

John 13:3 Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde, (CZ)

John 13:4 Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se. (CZ)

John 13:5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán. (CZ)

John 13:6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti? (CZ)

John 13:7 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš. (CZ)

John 13:8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. (CZ)

John 13:9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu. (CZ)

John 13:10 Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni. (CZ)

John 13:11 Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste. (CZ)

John 13:12 Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám? (CZ)

John 13:13 Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté. (CZ)

John 13:14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati. (CZ)

John 13:15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili. (CZ)

John 13:16 Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal. (CZ)

John 13:17 Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti. (CZ)

John 13:18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své. (CZ)

John 13:19 Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem. (CZ)

John 13:20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal. (CZ)

John 13:21 A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí. (CZ)

John 13:22 Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil. (CZ)

John 13:23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš. (CZ)

John 13:24 Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví? (CZ)

John 13:25 A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest? (CZ)

John 13:26 Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského. (CZ)

John 13:27 A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně. (CZ)

John 13:28 Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl. (CZ)

John 13:29 Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal. (CZ)

John 13:30 A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc. (CZ)

John 13:31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm. (CZ)

John 13:32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej. (CZ)

John 13:33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní. (CZ)

John 13:34 Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého. (CZ)

John 13:35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým. (CZ)

John 13:36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom. (CZ)

John 13:37 Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím. (CZ)

John 13:38 Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš. (CZ)

John 14:1 Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte. (CZ)

John 14:2 V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám. (CZ)

John 14:3 Jduť, abych vám připravil místo. A odejdu-liť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli. (CZ)

John 14:4 A kam já jdu, víte, i cestu víte. (CZ)

John 14:5 Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti? (CZ)

John 14:6 Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne. (CZ)

John 14:7 Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho. (CZ)

John 14:8 Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám. (CZ)

John 14:9 Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce? (CZ)

John 14:10 A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky. (CZ)

John 14:11 Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; nebo aspoň pro samy skutky věřte mi. (CZ)

John 14:12 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude. Nebo já jdu k Otci svému. (CZ)

John 14:13 A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu. (CZ)

John 14:14 Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním. (CZ)

John 14:15 Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte. (CZ)

John 14:16 A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky, (CZ)

John 14:17 Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, nebť u vás přebývá a v vás bude. (CZ)

John 14:18 Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám. (CZ)

John 14:19 Ještě maličko, a svět mne již neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, a i vy živi budete. (CZ)

John 14:20 V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás. (CZ)

John 14:21 Kdož by měl přikázaní má a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe. (CZ)

John 14:22 Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu? (CZ)

John 14:23 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme. (CZ)

John 14:24 Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo. (CZ)

John 14:25 Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje. (CZ)

John 14:26 Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám. (CZ)

John 14:27 Pokoj zůstavuji vám, pokoj můj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj. (CZ)

John 14:28 Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší mne jest. (CZ)

John 14:29 A nyní pověděl jsem vám, prve nežli by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili. (CZ)

John 14:30 Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně. (CZ)

John 14:31 Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázání dal Otec, tak činím. Vstaňte, pojďme odtud. (CZ)

John 15:1 Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest (CZ)

John 15:2 Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla. (CZ)

John 15:3 Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám. (CZ)

John 15:4 Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně. (CZ)

John 15:5 Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti. (CZ)

John 15:6 Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a sberouť ty ratolesti a na oheň uvrhou a shoříť. (CZ)

John 15:7 Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám. (CZ)

John 15:8 V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a takť budete moji učedlníci. (CZ)

John 15:9 Jakož miloval mne Otec, tak i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém. (CZ)

John 15:10 Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázání Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování. (CZ)

John 15:11 Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstala v vás, a radost vaše aby byla plná. (CZ)

John 15:12 Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako i já miloval jsem vás. (CZ)

John 15:13 Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své. (CZ)

John 15:14 Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám. (CZ)

John 15:15 Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám. (CZ)

John 15:16 Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám. (CZ)

John 15:17 To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek. (CZ)

John 15:18 Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl. (CZ)

John 15:19 Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí. (CZ)

John 15:20 Pamatujte na řeč mou, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž jsou řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou. (CZ)

John 15:21 Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, jenž mne poslal. (CZ)

John 15:22 Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého. (CZ)

John 15:23 Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí. (CZ)

John 15:24 Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého. (CZ)

John 15:25 Ale musilo tak býti, aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny. (CZ)

John 15:26 Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně. (CZ)

John 15:27 Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste. (CZ)

John 16:1 Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili. (CZ)

John 16:2 Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží. (CZ)

John 16:3 A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne. (CZ)

John 16:4 Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi. (CZ)

John 16:5 Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš? (CZ)

John 16:6 Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše. (CZ)

John 16:7 Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám. (CZ)

John 16:8 A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu. (CZ)

John 16:9 Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne; (CZ)

John 16:10 A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne; (CZ)

John 16:11 Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno. (CZ)

John 16:12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní. (CZ)

John 16:13 Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám. (CZ)

John 16:14 Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám. (CZ)

John 16:15 Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám. (CZ)

John 16:16 Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci. (CZ)

John 16:17 I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci? (CZ)

John 16:18 Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví. (CZ)

John 16:19 I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne? (CZ)

John 16:20 Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost. (CZ)

John 16:21 Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět. (CZ)

John 16:22 Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás. (CZ)

John 16:23 A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám. (CZ)

John 16:24 Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla. (CZ)

John 16:25 Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám. (CZ)

John 16:26 V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás. (CZ)

John 16:27 Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel. (CZ)

John 16:28 Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci. (CZ)

John 16:29 Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš. (CZ)

John 16:30 Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel. (CZ)

John 16:31 Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte. (CZ)

John 16:32 Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest. (CZ)

John 16:33 Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět. (CZ)

John 17:1 To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe; (CZ)

John 17:2 Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, on život věčný dal. (CZ)

John 17:3 Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista. (CZ)

John 17:4 Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil. (CZ)

John 17:5 A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého, slávou, kterouž jsem měl u tebe, prve nežli svět byl. (CZ)

John 17:6 Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť jsou byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali. (CZ)

John 17:7 A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou. (CZ)

John 17:8 Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali vpravdě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal. (CZ)

John 17:9 Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou. (CZ)

John 17:10 A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a já oslaven jsem v nich. (CZ)

John 17:11 Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my. (CZ)

John 17:12 Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo. (CZ)

John 17:13 Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě. (CZ)

John 17:14 Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa. (CZ)

John 17:15 Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého. (CZ)

John 17:16 Z světať nejsou, jakož i já nejsem z světa. (CZ)

John 17:17 Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest. (CZ)

John 17:18 Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět. (CZ)

John 17:19 A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě. (CZ)

John 17:20 Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne, (CZ)

John 17:21 Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal. (CZ)

John 17:22 A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme. (CZ)

John 17:23 Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs i mne miloval. (CZ)

John 17:24 Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa. (CZ)

John 17:25 Otče spravedlivý, tebeť jest svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal. (CZ)

John 17:26 A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a ještě známo učiním, aby to milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich. (CZ)

John 18:1 To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho. (CZ)

John 18:2 Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými. (CZ)

John 18:3 Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí. (CZ)

John 18:4 Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed proti nim, řekl jim: Koho hledáte? (CZ)

John 18:5 Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho. (CZ)

John 18:6 A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem. (CZ)

John 18:7 I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského. (CZ)

John 18:8 Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou. (CZ)

John 18:9 Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného. (CZ)

John 18:10 Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej a udeřil služebníka nejvyššího kněze a uťal mu ucho jeho pravé. A bylo jméno služebníka toho Malchus. (CZ)

John 18:11 I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec? (CZ)

John 18:12 Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej. (CZ)

John 18:13 A vedli ho k Annášovi nejprve; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem toho léta. (CZ)

John 18:14 Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid. (CZ)

John 18:15 Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze. (CZ)

John 18:16 Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra. (CZ)

John 18:17 Tedy řekla Petrovi děvečka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem. (CZ)

John 18:18 Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje tu a zhřívaje se. (CZ)

John 18:19 Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho. (CZ)

John 18:20 Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdežto se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil, (CZ)

John 18:21 Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž mne slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil. (CZ)

John 18:22 A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal poliček Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi? (CZ)

John 18:23 Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš? (CZ)

John 18:24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi. (CZ)

John 18:25 Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem. (CZ)

John 18:26 Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě? (CZ)

John 18:27 Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval. (CZ)

John 18:28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka. (CZ)

John 18:29 Tedy vyšel k nim Pilát ven a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto? (CZ)

John 18:30 Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nedali bychom ho tobě. (CZ)

John 18:31 I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podle Zákona vašeho suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabíti žádného. (CZ)

John 18:32 Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti. (CZ)

John 18:33 Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský? (CZ)

John 18:34 Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně? (CZ)

John 18:35 Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil? (CZ)

John 18:36 Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud. (CZ)

John 18:37 I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj. (CZ)

John 18:38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A když to řekl, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám. (CZ)

John 18:39 Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím Krále Židovského? (CZ)

John 18:40 I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr. (CZ)

John 19:1 Tedy vzal Pilát Ježíše, a zbičoval jej. (CZ)

John 19:2 A žoldnéři zpletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a pláštěm šarlatovým přioděli jej. (CZ)

John 19:3 A říkali: Zdráv buď, Králi Židovský. A dávali jemu poličky. (CZ)

John 19:4 I vyšel opět ven Pilát, a řekl jim: Aj, vyvedu jej vám ven, abyste poznali, žeť na něm žádné viny nenalézám. (CZ)

John 19:5 Tedy vyšel Ježíš ven, nesa trnovou korunu a plášť šarlatový. I řekl jim Pilát: Aj, člověk. (CZ)

John 19:6 A jakž jej uzřeli přední kněží a služebníci jejich, zkřikli řkouce: Ukřižuj, ukřižuj ho. Dí jim Pilát: Vezmětež vy jej a ukřižujte, nebo já na něm viny nenalézám. (CZ)

John 19:7 Odpověděli jemu Židé: My Zákon máme, a podle Zákona našeho máť umříti, nebo Synem Božím se činil. (CZ)

John 19:8 A když Pilát uslyšel tuto řeč, více se obával. (CZ)

John 19:9 I všel do radného domu zase, a řekl Ježíšovi: Odkud jsi ty? Ale Ježíš nedal jemu odpovědi. (CZ)

John 19:10 Tedy řekl jemu Pilát: Nemluvíš se mnou? Nevíš-liž, že mám moc ukřižovati tě a moc mám propustiti tebe? (CZ)

John 19:11 Odpověděl Ježíš: Neměl bys nade mnou moci nižádné, byť nebylo dáno s hůry; protož, kdoť jest mne tobě vydal, většíť hřích má. (CZ)

John 19:12 Od té chvíle hledal Pilát propustiti ho. Ale Židé volali řkouce: Propustíš-li tohoto, nejsi přítel císařův; nebo každý, kdož se králem činí, protiví se císaři. (CZ)

John 19:13 Tedy Pilát uslyšev tu řeč, vyvedl ven Ježíše, a sedl na soudné stolici na místě, kteréž slove Litostrotos, a Židovsky Gabbata. (CZ)

John 19:14 A byl den připravování před velikonocí, okolo šesté hodiny. I řekl Židům: Aj, král váš. (CZ)

John 19:15 Oni pak zkřikli: Vezmi, vezmi a ukřižuj jej. Řekl jim Pilát: Krále vašeho ukřižuji? Odpověděli přední kněží: Nemámeť krále, než císaře. (CZ)

John 19:16 Tedy vydal jim ho, aby byl ukřižován. I pojali Ježíše a vedli jej ven. (CZ)

John 19:17 A on nesa kříž svůj, šel až na místo, kteréž slove popravné, a Židovsky Golgota. (CZ)

John 19:18 Kdežto ukřižovali ho, a s ním jiné dva s obou stran, a v prostředku Ježíše. (CZ)

John 19:19 Napsal pak i nápis Pilát, a vstavil na kříž. A bylo napsáno: Ježíš Nazaretský, Král Židovský. (CZ)

John 19:20 Ten pak nápis mnozí z Židů čtli; nebo blízko města bylo to místo, kdež ukřižován byl Ježíš. A bylo psáno Židovsky, Řecky a Latině. (CZ)

John 19:21 Tedy přední kněží Židovští řekli Pilátovi: Nepiš: Král Židovský, ale že on řekl: Král Židovský jsem. (CZ)

John 19:22 Odpověděl Pilát: Co jsem psal, psal jsem. (CZ)

John 19:23 Žoldnéři pak, když Ježíše ukřižovali, vzali roucha jeho, a učinili čtyři díly, každému rytíři díl jeden, vzali také i sukni, kterážto sukně byla nesšívaná, ale odvrchu všecka naskrze setkaná. (CZ)

John 19:24 I řekli mezi sebou: Neroztrhujme jí, ale losujme o ni, čí bude. Aby se naplnilo písmo, řkoucí: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. A žoldnéři zajisté tak učinili. (CZ)

John 19:25 Stály pak blízko kříže Ježíšova matka jeho a sestra matky jeho, Maria, manželka Kleofášova, a Maria Magdaléna. (CZ)

John 19:26 Tedy Ježíš uzřev matku a učedlníka tu stojícího, kteréhož miloval, řekl k matce své: Ženo, aj, syn tvůj. (CZ)

John 19:27 Potom řekl učedlníkovi: Aj, matka tvá. A od té hodiny přijal ji učedlník ten k sobě. (CZ)

John 19:28 Potom věda Ježíš, že již všecko jiné dokonáno jest, aby se naplnilo písmo, řekl: Žízním. (CZ)

John 19:29 Byla pak tu postavena nádoba plná octa. Tedy oni naplnili houbu octem, a obloživše yzopem, podali k ústům jeho. (CZ)

John 19:30 A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha Otci poručil. (CZ)

John 19:31 Židé pak, aby nezůstala na kříži těla na sobotu, poněvadž byl den připravování, (byl zajisté veliký ten den sobotní,) prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jejich a aby byli složeni. (CZ)

John 19:32 I přišli žoldnéři, a prvnímu zajisté zlámali hnáty, i druhému, kterýž ukřižován byl s ním. (CZ)

John 19:33 Ale k Ježíšovi přišedše, jakž uzřeli jej již mrtvého, nelámali hnátů jeho. (CZ)

John 19:34 Ale jeden z žoldnéřů bok jeho kopím otevřel, a hned vyšla krev a voda. (CZ)

John 19:35 A ten, jenž viděl, svědectví vydal, a pravé jest svědectví jeho; onť ví, že pravé věci praví, abyste i vy věřili. (CZ)

John 19:36 Stalo se pak to, aby se naplnilo Písmo: Kost jeho žádná nebude zlámána. (CZ)

John 19:37 A opět jiné Písmo dí: Uzříť, v koho jsou bodli. (CZ)

John 19:38 Potom pak prosil Piláta Jozef z Arimatie, (kterýž byl učedlník Ježíšův, ale tajný, pro strach Židovský,) aby sňal tělo Ježíšovo. I dopustil Pilát. A on přišed, i sňal tělo Ježíšovo. (CZ)

John 19:39 Přišel pak i Nikodém, (kterýž byl prve přišel k Ježíšovi v noci,) nesa smíšení mirry a aloes okolo sta liber. (CZ)

John 19:40 Tedy vzali tělo Ježíšovo, a obvinuli je prostěradly s vonnými věcmi, jakž obyčej jest Židům se pochovávati. (CZ)

John 19:41 A byla na tom místě, kdež ukřižován byl, zahrada, a v zahradě hrob nový, v němžto ještě žádný nebyl pochován. (CZ)

John 19:42 Protož tu pro den připravování Židovský, že blízko byl hrob, položili Ježíše. (CZ)

John 20:1 První pak den po sobotě Maria Magdaléna přišla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu. (CZ)

John 20:2 I běžela odtud a přišla k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jsou jej položili. (CZ)

John 20:3 Tedy vyšel Petr a jiný učedlník, a šli k hrobu. (CZ)

John 20:4 I běželi oba spolu. Ale ten druhý učedlník předběhl Petra, a přišel prve k hrobu. (CZ)

John 20:5 A nachýliv se, uzřel prostěradla položená, ale však tam nevšel. (CZ)

John 20:6 Tedy přišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzřel prostěradla položená, (CZ)

John 20:7 A rouchu, kteráž byla na hlavě jeho, ne s prostěradly položenou, ale obzvláštně svinutou na jednom místě. (CZ)

John 20:8 Potom všel i ten druhý učedlník, kterýž byl prve přišel k hrobu, i uzřel a uvěřil. (CZ)

John 20:9 Nebo ještě neznali Písma, že měl Kristus z mrtvých vstáti. (CZ)

John 20:10 I odešli zase ti učedlníci tam, kdež prve byli. (CZ)

John 20:11 Ale Maria stála u hrobu vně, plačici. A když plakala, naklonila se do hrobu. (CZ)

John 20:12 A uzřela dva anděly v bílém rouše sedící, jednoho u hlavy a druhého u noh, tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo. (CZ)

John 20:13 Kteřížto řekli jí: Ženo, co pláčeš? I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, kde ho položili. (CZ)

John 20:14 To když řekla, obrátila se zpátkem, a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, by Ježíš byl. (CZ)

John 20:15 Dí jí Ježíš: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona domnívajici se, že by zahradník byl, řekla jemu: Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes ho položil, ať já jej vezmu. (CZ)

John 20:16 Řekl jí Ježíš: Maria. Obrátivši se ona, řekla jemu: Rabbóni, jenž se vykládá: Mistře. (CZ)

John 20:17 Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu. (CZ)

John 20:18 I přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána a že jí to pověděl. (CZ)

John 20:19 Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dveře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám. (CZ)

John 20:20 A to pověděv, ukázal jim ruce i bok svůj. I zradovali se učedlníci, vidouce Pána. (CZ)

John 20:21 Tedy řekl jim opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás. (CZ)

John 20:22 To pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého. (CZ)

John 20:23 Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; a kterýmžkoli zadrželi byste je, zadržániť jsou. (CZ)

John 20:24 Tomáš pak jeden ze dvanácti, jenž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš. (CZ)

John 20:25 I řekli jemu jiní učedlníci: Viděli jsme Pána. A on řekl jim: Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů, a vpustím prst svůj v místo hřebů, a ruku svou vložím v bok jeho, nikoli neuvěřím. (CZ)

John 20:26 A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dveře byly zavříny, i stál uprostřed a řekl: Pokoj vám. (CZ)

John 20:27 Potom řekl k Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věřící. (CZ)

John 20:28 I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj. (CZ)

John 20:29 Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili. (CZ)

John 20:30 Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před obličejem učedlníků svých, kteréž nejsou psány v knize této. (CZ)

John 20:31 Ale toto psáno jest, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život věčný měli ve jménu jeho. (CZ)

John 21:1 Potom opět zjevil se Ježíš učedlníkům u moře Tiberiadského. A zjevil se takto: (CZ)

John 21:2 Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž sloul Didymus, a Natanael, jenž byl z Kány Galilejské, a synové Zebedeovi, a jiní z učedlníků jeho dva. (CZ)

John 21:3 Dí jim Šimon Petr: Půjdu ryb loviti. Řekli jemu: Půjdeme i my s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; a té noci nic nepopadli. (CZ)

John 21:4 A když bylo již ráno, stál Ježíš na břehu. Nevěděli však učedlníci, by Ježíš byl. (CZ)

John 21:5 Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li jakou krmičku? Odpověděli jemu: Nemáme. (CZ)

John 21:6 On pak řekl jim: Zavrztež sít na pravou stranu lodí, a naleznete. I zavrhli sít a hned nemohli jí táhnouti pro množství ryb. (CZ)

John 21:7 I řekl učedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah,) a pustil se do moře. (CZ)

John 21:8 Jiní také učedlníci na lodí plavili se, (nebo nedaleko byli od břehu, asi okolo dvou set loket,) táhnouce sít plnou ryb. (CZ)

John 21:9 A jakž vystoupili na břeh, uzřeli řeřavé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb. (CZ)

John 21:10 Řekl jim Ježíš: Přineste z ryb, kterýchž jste nalapali nyní. (CZ)

John 21:11 Vstoupil pak Šimon Petr a vytáhl sít na zem, plnou ryb velikých, jichž bylo sto padesáte a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, však neztrhala se sít. (CZ)

John 21:12 Řekl jim Ježíš: Pojďte, obědujte. Žádný pak z učedlníků neodvážil se ho otázati: Ty kdo jsi? vědouce, že Pán jest. (CZ)

John 21:13 I přišel Ježíš, a vzal chléb, a dával jim, i rybu též. (CZ)

John 21:14 To již po třetí ukázal se Ježíš učedlníkům svým, vstav z mrtvých. (CZ)

John 21:15 A když poobědvali, řekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone, synu Jonášův, miluješ-li mne více nežli tito? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé. (CZ)

John 21:16 Řekl jemu opět po druhé: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé. (CZ)

John 21:17 Řekl jemu po třetí: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? I zarmoutil se Petr proto, že jemu řekl po třetí: Miluješ-li mne? A odpověděl jemu: Pane, ty znáš všecko, ty víš, že tě miluji. Řekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé. (CZ)

John 21:18 Amen, amen pravím tobě: Když jsi byl mladší, opasovals se a chodíval jsi, kams chtěl; ale když se zstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tě opáše, a povede, kamž ty nechceš. (CZ)

John 21:19 To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl oslaviti Boha. A to pověděv, řekl jemu: Pojď za mnou. (CZ)

John 21:20 I obrátiv se Petr, uzřel toho učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpočíval za večeří na prsech jeho, a byl řekl: Pane, kdo jest ten, kterýž tě zradí? (CZ)

John 21:21 Toho viděv Petr, dí k Ježíšovi: Pane, co pak tento? (CZ)

John 21:22 Řekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? Ty pojď za mnou. (CZ)

John 21:23 I vyšla řeč ta mezi bratří, že by učedlník ten neměl umříti. A neřekl byl jemu Ježíš, že by neměl umříti, ale řekl: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? (CZ)

John 21:24 Toť jest učedlník ten, kterýž svědectví vydává o těchto věcech, a napsal toto, a víme, že pravé jest svědectví jeho. (CZ)

John 21:25 Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, každá obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen. (CZ)

Acts 1:1 První zajisté knihu sepsalť jsem, ó Teofile, o všech věcech, kteréž začal Ježíš činiti a učiti, (CZ)

Acts 1:2 Až do toho dne, v kterémžto dav přikázání apoštolům, kteréž byl skrze Ducha svatého vyvolil, vzhůru vzat jest. (CZ)

Acts 1:3 Kterýmžto i zjevoval sebe samého živého po svém umučení ve mnohých jistých důvodích, za čtyřidceti dnů ukazuje se jim a mluvě o království Božím. (CZ)

Acts 1:4 A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne. (CZ)

Acts 1:5 Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech. (CZ)

Acts 1:6 Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomto-li času napravíš království Izraelské? (CZ)

Acts 1:7 I řekl jim: Neníť vaše věc znáti časy anebo příhodnosti časů, kteréžto Otec v moci své položil. (CZ)

Acts 1:8 Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země. (CZ)

Acts 1:9 A to pověděv, ani na to hledí, vzhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich. (CZ)

Acts 1:10 A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podle nich v rouše bílém, (CZ)

Acts 1:11 A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe. (CZ)

Acts 1:12 Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního. (CZ)

Acts 1:13 A když přišli domů, vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas bratr Jakubův. (CZ)

Acts 1:14 Ti všickni byli trvajíce jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marijí, matkou Ježíšovou, i s bratřími jeho. (CZ)

Acts 1:15 V těch pak dnech povstav Petr uprostřed učedlníků, řekl (a byl zástup lidí spolu shromážděných okolo sta a dvadcíti): (CZ)

Acts 1:16 Muži bratří, musilo se naplniti Písmo to, kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi, kterýž byl vůdce těch, jenž jímali Ježíše. (CZ)

Acts 1:17 Nebo byl přičten k nám, a byl došel losu přisluhování tohoto. (CZ)

Acts 1:18 Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho. (CZ)

Acts 1:19 A to známé jest učiněno všechněm přebývajícím v Jeruzalémě, takže jest nazváno pole to vlastním jazykem jejich Akeldama, to jest pole krve. (CZ)

Acts 1:20 Psáno jest zajisté v knihách Žalmů: Budiž příbytek jeho pustý, a nebuď, kdo by přebýval v něm, a opět: Biskupství jeho vezmi jiný. (CZ)

Acts 1:21 Protož musíť to býti, aby jeden z těch mužů, kteříž jsou s námi bývali po všecken čas, v němž přebýval mezi námi Pán Ježíš, (CZ)

Acts 1:22 Počav od křtu Janova až do dne toho, v kterémžto vzhůru vzat jest od nás, byl svědkem spolu s námi vzkříšení jeho. (CZ)

Acts 1:23 Tedy postavili dva, Jozefa, jenž sloul Barsabáš, kterýž měl příjmí Justus, a Matěje. (CZ)

Acts 1:24 A modléce se, řekli: Ty, Pane, všech srdcí zpytateli, ukažiž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou, (CZ)

Acts 1:25 Aby přijal los přisluhování tohoto a apoštolství, z něhož jest vypadl Jidáš, aby odšel na místo své. (CZ)

Acts 1:26 I dali jim losy. Spadl pak los na Matěje, i připojen jest z společného snešení k jedenácti apoštolům. (CZ)

Acts 2:1 A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě. (CZ)

Acts 2:2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli. (CZ)

Acts 2:3 I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich. (CZ)

Acts 2:4 I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati. (CZ)

Acts 2:5 Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest. (CZ)

Acts 2:6 A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho. (CZ)

Acts 2:7 I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští? (CZ)

Acts 2:8 A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili? (CZ)

Acts 2:9 Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii, (CZ)

Acts 2:10 V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení, (CZ)

Acts 2:11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží. (CZ)

Acts 2:12 I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude? (CZ)

Acts 2:13 Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito. (CZ)

Acts 2:14 A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých. (CZ)

Acts 2:15 Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den. (CZ)

Acts 2:16 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele: (CZ)

Acts 2:17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. (CZ)

Acts 2:18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati. (CZ)

Acts 2:19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou. (CZ)

Acts 2:20 Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný. (CZ)

Acts 2:21 A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. (CZ)

Acts 2:22 Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte, (CZ)

Acts 2:23 Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste. (CZ)

Acts 2:24 Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní. (CZ)

Acts 2:25 Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul. (CZ)

Acts 2:26 Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději. (CZ)

Acts 2:27 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení. (CZ)

Acts 2:28 Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým. (CZ)

Acts 2:29 Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne. (CZ)

Acts 2:30 Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho, (CZ)

Acts 2:31 To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. (CZ)

Acts 2:32 Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme. (CZ)

Acts 2:33 Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte. (CZ)

Acts 2:34 Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, (CZ)

Acts 2:35 Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých. (CZ)

Acts 2:36 Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali. (CZ)

Acts 2:37 To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří? (CZ)

Acts 2:38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého. (CZ)

Acts 2:39 Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš. (CZ)

Acts 2:40 A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého. (CZ)

Acts 2:41 Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců. (CZ)

Acts 2:42 I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách. (CZ)

Acts 2:43 I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly. (CZ)

Acts 2:44 Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné. (CZ)

Acts 2:45 A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo. (CZ)

Acts 2:46 A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce, (CZ)

Acts 2:47 Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli. (CZ)

Acts 3:1 Petr pak a Jan spolu vstupovali do chrámu v hodinu modlitebnou devátou. (CZ)

Acts 3:2 A muž nějaký, chromý tak narozený z života matky své, nesen byl, kteréhož sázeli na každý den u dveří chrámových, kteréž slouly Krásné, aby prosil za almužnu těch, kteříž vcházeli do chrámu. (CZ)

Acts 3:3 Ten uzřev Petra a Jana, ani vcházeti měli do chrámu, prosil jich, aby mu almužnu dali. (CZ)

Acts 3:4 I pohleděv naň Petr s Janem, řekl: Hleď na nás. (CZ)

Acts 3:5 A on pilně pohleděl na ně, naděje se, že něco vezme od nich. (CZ)

Acts 3:6 Tedy řekl Petr: Stříbra a zlata nemám, ale což mám, to tobě dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď. (CZ)

Acts 3:7 I ujav jej za ruku jeho pravou, pozdvihl ho, a hned utvrzeny jsou nohy jeho i kloubové. (CZ)

Acts 3:8 A zchytiv se, stál, a chodil, a všel s nimi do chrámu, chodě, a poskakuje, a chvále Boha. (CZ)

Acts 3:9 A viděl jej všecken lid, an chodí a chválí Boha. (CZ)

Acts 3:10 I poznali ho, že jest ten, kterýž na almužně sedával u dveří Krásných chrámových. I naplněni jsou strachem a děšením nad tím, což se stalo jemu. (CZ)

Acts 3:11 A když se ten uzdravený přídržel Petra a Jana, sběhl se k nim všecken lid do síňce, kteráž sloula Šalomounova, předěšen jsa. (CZ)

Acts 3:12 To viděv Petr, promluvil k lidu: Muži Izraelští, co se divíte tomuto? Anebo co na nás tak pilně hledíte, jako bychom my svou mocí aneb nábožností učinili to, aby tento chodil? (CZ)

Acts 3:13 Bůh Abrahamův a Izákův a Jákobův, Bůh otců našich, oslavil Syna svého Ježíše, kteréhož jste vy vydali a odepřeli se před tváří Pilátovou, kterýž ho soudil býti hodného propuštění. (CZ)

Acts 3:14 Vy pak svatého a spravedlivého odepřeli jste se a prosili jste za muže vražedníka, aby vám byl dán. (CZ)

Acts 3:15 Ale dárce života zamordovali jste, kteréhož Bůh vzkřísil z mrtvých; čehož my svědkové jsme. (CZ)

Acts 3:16 A skrze víru ve jméno jeho, tohoto, kteréhož vy vidíte a znáte, utvrdilo jest jméno jeho a víra, kteráž jest skrze něho, dala jemu celé zdraví toto před obličejem všech vás. (CZ)

Acts 3:17 Ale nyní, bratří, vím, že jste to z nevědomí učinili, jako i knížata vaše. (CZ)

Acts 3:18 Bůh pak to, což předzvěstoval skrze ústa všech proroků, že měl Kristus trpěti, tak jest naplnil. (CZ)

Acts 3:19 Protož čiňte pokání, a obraťte se, aby byli shlazeni hříchové vaši, když by přišli časové rozvlažení od tváři Páně, (CZ)

Acts 3:20 A poslal by toho, kterýž vám kázán jest, Ježíše Krista. (CZ)

Acts 3:21 Kteréhož zajisté musí přijíti nebesa, až do času napravení všech věcí; což byl předpověděl Bůh skrze ústa svých svatých proroků od věků. (CZ)

Acts 3:22 Mojžíš zajisté otcům řekl, že Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich jako mne, jehož poslouchati budete ve všem, cožkoli bude mluviti vám. (CZ)

Acts 3:23 A staneť se, že každá duše, kteráž by neposlouchala toho Proroka, vyhlazena bude z lidu mého. (CZ)

Acts 3:24 Ano i všickni proroci od Samuele a potomních, kteřížkoli mluvili, také jsou o těchto dnech předzvěstovali. (CZ)

Acts 3:25 Vy jste synové proroků a synové úmluvy, kterouž učinil Bůh s otci našimi, řka k Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky čeledi země. (CZ)

Acts 3:26 Vám nejprve Bůh, vzbudiv Syna svého Ježíše, poslal ho dobrořečícího vám, aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých. (CZ)

Acts 4:1 A když oni mluvili k lidu, přišli kněží a úředník chrámu a saduceové, (CZ)

Acts 4:2 Těžce to nesouce, že lid učili a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých. (CZ)

Acts 4:3 I vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra, neb již byl večer. (CZ)

Acts 4:4 Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo Boží, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců. (CZ)

Acts 4:5 Stalo se pak nazejtří, sešli se knížata jejich, a starší, a zákoníci v Jeruzalémě, (CZ)

Acts 4:6 A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan, a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze. (CZ)

Acts 4:7 I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy? (CZ)

Acts 4:8 Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští, (CZ)

Acts 4:9 Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné, kterak by on zdráv učiněn byl: (CZ)

Acts 4:10 Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý. (CZ)

Acts 4:11 Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní. (CZ)

Acts 4:12 A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti. (CZ)

Acts 4:13 I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali. (CZ)

Acts 4:14 Člověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim. (CZ)

Acts 4:15 I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek, (CZ)

Acts 4:16 Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti. (CZ)

Acts 4:17 Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili. (CZ)

Acts 4:18 I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani učili ve jménu Ježíšovu. (CZ)

Acts 4:19 Tedy Petr a Jan odpovídajíce, řekli jim: Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte. (CZ)

Acts 4:20 Nebť nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli. (CZ)

Acts 4:21 A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo. (CZ)

Acts 4:22 Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení. (CZ)

Acts 4:23 A jsouce propuštěni, přišli k svým a pověděli jim, co k nim přední kněží a starší mluvili. (CZ)

Acts 4:24 Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest, (CZ)

Acts 4:25 Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci? (CZ)

Acts 4:26 Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho. (CZ)

Acts 4:27 Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským, (CZ)

Acts 4:28 Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo. (CZ)

Acts 4:29 A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich a dejž služebníkům svým mluviti slovo tvé svobodně a směle, (CZ)

Acts 4:30 Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše. (CZ)

Acts 4:31 A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně. (CZ)

Acts 4:32 Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné. (CZ)

Acts 4:33 A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim. (CZ)

Acts 4:34 A žádný mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole nebo domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali, (CZ)

Acts 4:35 A kladli před nohy apoštolské. I rozdělováno bylo jednomu každému, jakž komu potřebí bylo. (CZ)

Acts 4:36 Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení,) z pokolení Levítského, z Cypru rodem, (CZ)

Acts 4:37 Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským. (CZ)

Acts 5:1 Muž pak jeden, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek. (CZ)

Acts 5:2 A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským. (CZ)

Acts 5:3 I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole? (CZ)

Acts 5:4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu. (CZ)

Acts 5:5 Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli. (CZ)

Acts 5:6 A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali. (CZ)

Acts 5:7 I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla. (CZ)

Acts 5:8 I řekl k ní Petr: Pověz mi, za toliko-li jste pole své prodali? A ona řekla: Ano, za tolik. (CZ)

Acts 5:9 Tedy dí jí Petr: I pročež jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi jsou, a vynesouť také i tebe. (CZ)

Acts 5:10 I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího. (CZ)

Acts 5:11 I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli. (CZ)

Acts 5:12 Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově. (CZ)

Acts 5:13 Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid. (CZ)

Acts 5:14 A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.) (CZ)

Acts 5:15 Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich. (CZ)

Acts 5:16 Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni. (CZ)

Acts 5:17 Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty,) naplněni jsou závistí. (CZ)

Acts 5:18 I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného. (CZ)

Acts 5:19 Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl: (CZ)

Acts 5:20 Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto. (CZ)

Acts 5:21 To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni. (CZ)

Acts 5:22 A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali, (CZ)

Acts 5:23 Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli. (CZ)

Acts 5:24 A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo. (CZ)

Acts 5:25 A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid. (CZ)

Acts 5:26 Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni. (CZ)

Acts 5:27 A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz, (CZ)

Acts 5:28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho. (CZ)

Acts 5:29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí. (CZ)

Acts 5:30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě. (CZ)

Acts 5:31 Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů. (CZ)

Acts 5:32 A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho. (CZ)

Acts 5:33 Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili. (CZ)

Acts 5:34 Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, Zákona učitel, vzácný muž u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly. (CZ)

Acts 5:35 I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti. (CZ)

Acts 5:36 Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se také býti něčím velikým, jehož se přídrželo mužů okolo čtyř set; kterýžto již zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni. (CZ)

Acts 5:37 Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou. (CZ)

Acts 5:38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se; (CZ)

Acts 5:39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli. (CZ)

Acts 5:40 I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby více nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je. (CZ)

Acts 5:41 Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše. (CZ)

Acts 5:42 Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista. (CZ)

Acts 6:1 A v těch dnech, když se rozmnožovali učedlníci, stalo se reptání Řeků proti Židům proto, že by zanedbávány byly v přisluhování vezdejším vdovy jejich. (CZ)

Acts 6:2 Tedy dvanácte apoštolů, svolavše množství učedlníků, řekli: Není slušné, abychom my, opustíce slovo Boží, přisluhovali stolům. (CZ)

Acts 6:3 Protož, bratří, vybeřte z sebe mužů sedm dobropověstných, plných Ducha svatého a moudrosti, jimž bychom poručili tu práci. (CZ)

Acts 6:4 My pak modlitby a služby slova Páně pilni budeme. (CZ)

Acts 6:5 I líbila se ta řeč všemu množství. I vyvolili Štěpána, muže plného víry a Ducha svatého, a Filipa, a Prochora, a Nikánora, a Timona, a Parména, a Mikuláše Antiochenského, k víře vnově obráceného. (CZ)

Acts 6:6 Ty postavili před obličejem apoštolů, kteřížto pomodlivše se, vzkládali na ně ruce. (CZ)

Acts 6:7 I rostlo jest slovo Boží, a rozmáhal se počet učedlníků v Jeruzalémě velmi. Mnohý také zástup kněží poslouchal víry. (CZ)

Acts 6:8 Štěpán pak, jsa plný víry a moci, činil divy a zázraky veliké v lidu. (CZ)

Acts 6:9 I povstali někteří z školy, kteráž sloula Libertinských, a Cyrenenských, a Alexandrinských, a těch, kteříž byli z Cilicie a Azie, hádajíce se s Štěpánem. (CZ)

Acts 6:10 A nemohli odolati moudrosti a Duchu Páně, kterýž mluvil. (CZ)

Acts 6:11 Tedy lstivě nastrojili muže, kteříž řekli: My jsme jej slyšeli mluviti slova rouhavá proti Mojžíšovi a proti Bohu. (CZ)

Acts 6:12 A tak zbouřili lid a starší i zákoníky, a obořivše se na něj, chytili jej, a vedli do rady. (CZ)

Acts 6:13 I vystavili falešné svědky, kteříž řekli: Člověk tento nepřestává mluviti slov rouhavých proti místu tomuto svatému i proti Zákonu. (CZ)

Acts 6:14 Nebo jsme slyšeli jej, an praví: Že ten Ježíš Nazaretský zkazí místo toto, a promění ustanovení, kteráž nám vydal Mojžíš. (CZ)

Acts 6:15 A pilně patříce na něj všickni, kteříž seděli v radě, viděli tvář jeho, jako tvář anděla. (CZ)

Acts 7:1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak? (CZ)

Acts 7:2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran. (CZ)

Acts 7:3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě. (CZ)

Acts 7:4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte. (CZ)

Acts 7:5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice. (CZ)

Acts 7:6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let. (CZ)

Acts 7:7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě. (CZ)

Acts 7:8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob (CZ)

Acts 7:9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním, (CZ)

Acts 7:10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým. (CZ)

Acts 7:11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši. (CZ)

Acts 7:12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve. (CZ)

Acts 7:13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi. (CZ)

Acts 7:14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti. (CZ)

Acts 7:15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši. (CZ)

Acts 7:16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova. (CZ)

Acts 7:17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě, (CZ)

Acts 7:18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa. (CZ)

Acts 7:19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali. (CZ)

Acts 7:20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého. (CZ)

Acts 7:21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna. (CZ)

Acts 7:22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích. (CZ)

Acts 7:23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské. (CZ)

Acts 7:24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského. (CZ)

Acts 7:25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli. (CZ)

Acts 7:26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek? (CZ)

Acts 7:27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi? (CZ)

Acts 7:28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského? (CZ)

Acts 7:29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny. (CZ)

Acts 7:30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři. (CZ)

Acts 7:31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně: (CZ)

Acts 7:32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti. (CZ)

Acts 7:33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest. (CZ)

Acts 7:34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta. (CZ)

Acts 7:35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři. (CZ)

Acts 7:36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Červeném, i na poušti za čtyřidceti let. (CZ)

Acts 7:37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte. (CZ)

Acts 7:38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal. (CZ)

Acts 7:39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta, (CZ)

Acts 7:40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo. (CZ)

Acts 7:41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých. (CZ)

Acts 7:42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský? (CZ)

Acts 7:43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon. (CZ)

Acts 7:44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl. (CZ)

Acts 7:45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida. (CZ)

Acts 7:46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu. (CZ)

Acts 7:47 Šalomoun pak udělal jemu dům. (CZ)

Acts 7:48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok: (CZ)

Acts 7:49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého? (CZ)

Acts 7:50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila? (CZ)

Acts 7:51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy. (CZ)

Acts 7:52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste. (CZ)

Acts 7:53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho. (CZ)

Acts 7:54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho. (CZ)

Acts 7:55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží. (CZ)

Acts 7:56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží. (CZ)

Acts 7:57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj. (CZ)

Acts 7:58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul. (CZ)

Acts 7:59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého. (CZ)

Acts 7:60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu. (CZ)

Acts 8:1 Saul pak také přivolil k usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů. (CZ)

Acts 8:2 I pochovali Štěpána muži pobožní, a plakali velmi nad ním. (CZ)

Acts 8:3 Saul pak hubil církev, do domů vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláře. (CZ)

Acts 8:4 Ti pak, kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo Boží. (CZ)

Acts 8:5 A Filip všed do města Samaří, kázal jim Krista. (CZ)

Acts 8:6 I pozorovali zástupové s pilností jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil. (CZ)

Acts 8:7 Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou. (CZ)

Acts 8:8 A stala se radost veliká v tom městě. (CZ)

Acts 8:9 Muž pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým. (CZ)

Acts 8:10 Na něhož pozor měli všickni, od nejmenšího až do největšího, říkajíce: Tentoť jest Boží moc veliká. (CZ)

Acts 8:11 Pozor pak měli na něho, protože je za mnohý čas mámil svými čáry. (CZ)

Acts 8:12 A když, uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy, (CZ)

Acts 8:13 Tedy i ten Šimon také uvěřil, a pokřtěn byv, přídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké činěné, děsil se. (CZ)

Acts 8:14 Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé, že by Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana. (CZ)

Acts 8:15 Kteříž přišedše k nim, modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého. (CZ)

Acts 8:16 (Nebo ještě byl na žádného z nich nesstoupil, ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.) (CZ)

Acts 8:17 Tedy vzkládali na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého. (CZ)

Acts 8:18 I uzřev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, přinesl jim peníze, (CZ)

Acts 8:19 Řka: Dejte i mně tu moc, ať, na kohož bych koli vzložil ruce, přijme Ducha svatého. (CZ)

Acts 8:20 I řekl k němu Petr: Peníze tvé buďtež s tebou na zatracení, protože jsi se domníval, že by dar Boží mohl býti zjednán za peníze. (CZ)

Acts 8:21 Nemáš dílu ani losu v této věci; nebo srdce tvé není upřímé před Bohem. (CZ)

Acts 8:22 Protož čiň pokání z této své nešlechetnosti, a pros Boha, zda by odpuštěno bylo tobě to myšlení srdce tvého. (CZ)

Acts 8:23 Nebo v žluči hořkosti a v svazku nepravosti tebe býti vidím. (CZ)

Acts 8:24 I odpověděv Šimon, řekl: Modltež vy se za mne Pánu, aby na mne nepřišlo něco z těch věcí, kteréž jste mluvili. (CZ)

Acts 8:25 Oni pak osvědčovavše a mluvivše slovo Páně, navrátili se do Jeruzaléma, a ve mnohých městečkách Samaritánských kázali evangelium. (CZ)

Acts 8:26 V tom anděl Páně mluvil k Filipovi, řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do města Gázy, kteréž jest pusté. (CZ)

Acts 8:27 A on vstav, i šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil, (CZ)

Acts 8:28 Již se navracoval zase, sedě na voze svém, a četl Izaiáše proroka. (CZ)

Acts 8:29 I řekl Duch k Filipovi: Přistup a přiviň se k vozu tomu. (CZ)

Acts 8:30 A přiběh Filip, slyšel jej, an čte Izaiáše proroka. I řekl: Rozumíš-liž, co čteš? (CZ)

Acts 8:31 A on řekl: Kterakž bych mohl rozuměti, leč by mi kdo vyložil? I prosil Filipa, aby vstoupil na vůz, a seděl s ním. (CZ)

Acts 8:32 Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých. (CZ)

Acts 8:33 V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ačkoli zahlazen byl z země život jeho? (CZ)

Acts 8:34 A odpovídaje komorník Filipovi, dí: Prosím tebe, o kom toto mluví prorok? Sám-li o sobě, čili o někom jiném? (CZ)

Acts 8:35 Tedy otevřev Filip ústa svá, a počav od toho Písma, zvěstoval jemu Ježíše. (CZ)

Acts 8:36 A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, teď voda. Proč nemám býti pokřtěn? (CZ)

Acts 8:37 I řekl Filip: Věříš-li celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží. (CZ)

Acts 8:38 I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho. (CZ)

Acts 8:39 A když vystoupili z vody, Duch Páně pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se. (CZ)

Acts 8:40 Filip pak nalezen jest v Azotu; a chodě, kázal evangelium všem městům, až přišel do Cesaree. (CZ)

Acts 9:1 Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi, (CZ)

Acts 9:2 A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma. (CZ)

Acts 9:3 A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe. (CZ)

Acts 9:4 A padna na zem, uslyšel hlas řkoucí: Saule, Saule, proč mi se protivíš? (CZ)

Acts 9:5 A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati. (CZ)

Acts 9:6 A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti. (CZ)

Acts 9:7 Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce. (CZ)

Acts 9:8 I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku. (CZ)

Acts 9:9 I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil. (CZ)

Acts 9:10 Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane. (CZ)

Acts 9:11 A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se, (CZ)

Acts 9:12 A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal. (CZ)

Acts 9:13 I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě. (CZ)

Acts 9:14 A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé. (CZ)

Acts 9:15 I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské. (CZ)

Acts 9:16 Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé. (CZ)

Acts 9:17 I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým. (CZ)

Acts 9:18 A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest. (CZ)

Acts 9:19 A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní. (CZ)

Acts 9:20 A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží. (CZ)

Acts 9:21 I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím? (CZ)

Acts 9:22 Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus. (CZ)

Acts 9:23 A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili. (CZ)

Acts 9:24 Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili. (CZ)

Acts 9:25 Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši. (CZ)

Acts 9:26 Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem. (CZ)

Acts 9:27 Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše. (CZ)

Acts 9:28 I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě, (CZ)

Acts 9:29 A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti. (CZ)

Acts 9:30 To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu. (CZ)

Acts 9:31 A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého. (CZ)

Acts 9:32 Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě. (CZ)

Acts 9:33 I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený. (CZ)

Acts 9:34 I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal. (CZ)

Acts 9:35 I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu. (CZ)

Acts 9:36 Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila. (CZ)

Acts 9:37 I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní. (CZ)

Acts 9:38 A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim. (CZ)

Acts 9:39 Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas. (CZ)

Acts 9:40 I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se. (CZ)

Acts 9:41 A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou. (CZ)

Acts 9:42 I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána. (CZ)

Acts 9:43 I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha. (CZ)

Acts 10:1 Muž pak nějaký byl v Cesarii, jménem Kornelius, setník, z zástupu, kterýž sloul Vlaský, (CZ)

Acts 10:2 Nábožný a bohobojný se vším domem svým, čině almužny mnohé lidu, (CZ)

Acts 10:3 A modle se Bohu vždycky. Ten viděl u vidění zřetelně, jako v hodinu devátou na den, anděla Božího, an všel k němu, a řekl jemu: Kornéli. (CZ)

Acts 10:4 A on pilně popatřil naň, a zstrašiv se, řekl: Co chceš, Pane? I řekl jemu: Modlitby tvé a almužny tvé vstoupily na pamět před tváří Boží. (CZ)

Acts 10:5 Protož nyní pošli muže některé do Joppen, a povolej Šimona, kterýž má příjmí Petr. (CZ)

Acts 10:6 Tenť hospodu má u nějakého Šimona koželuha, kterýž má dům u moře. Onť poví tobě, co bys měl činiti. (CZ)

Acts 10:7 A když odšel anděl, kterýž mluvil Korneliovi, zavolal dvou služebníků svých, a rytíře pobožného z těch, kteříž vždycky při něm byli, (CZ)

Acts 10:8 A pověděv jim všecko to, poslal je do Joppen. (CZ)

Acts 10:9 Nazejtří pak, když oni šli a přibližovali se k městu, všel Petr nahoru, aby se modlil, v hodinu šestou. (CZ)

Acts 10:10 A potom velice zlačněv, chtěl pojísti. Když pak oni strojili, připadlo na něj mysli vytržení. (CZ)

Acts 10:11 I uzřel nebe otevřené a sstupující k sobě nádobu jakous jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy uvázané, ano se spouští na zem, (CZ)

Acts 10:12 Na němž byla všeliká zemská hovada čtvernohá, a zvířata, a zeměplazové, i ptactvo nebeské. (CZ)

Acts 10:13 I stal se hlas k němu: Vstaň, Petře, bij a jez. (CZ)

Acts 10:14 I řekl Petr: Nikoli, Pane, nebť jsem nikdy nejedl nic obecného anebo nečistého. (CZ)

Acts 10:15 Tedy opět po druhé stal se hlas k němu: Cožť jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté. (CZ)

Acts 10:16 A to se stalo po třikrát. I vzato jest zase prostěradlo do nebe. (CZ)

Acts 10:17 A když Petr sám u sebe rozjímal, co by znamenalo vidění to, kteréž viděl, aj muži ti, kteříž posláni byli od Kornelia, ptajíce se na dům Šimonův, stáli přede dveřmi. (CZ)

Acts 10:18 A zavolavše kohosi, tázali se: Má-li zde hospodu Šimon, kterýž má příjmí Petr? (CZ)

Acts 10:19 A když Petr přemyšloval o tom vidění, řekl jemu Duch: Aj, muži tři hledají tebe. (CZ)

Acts 10:20 Protož vstana, sejdi dolů a jdi s nimi, nic nepochybuje; neboť jsem já je poslal. (CZ)

Acts 10:21 Tedy sšed Petr k mužům, jenž posláni byli k němu od Kornelia, řekl: Aj, jáť jsem ten, kteréhož hledáte. Jaká jest příčina, pro niž jste přišli? (CZ)

Acts 10:22 Oni pak řekli: Kornelius setník, muž spravedlivý a bohabojící, i svědectví dobré mající ode všeho národu Židovského, u vidění napomenut jest od anděla svatého, aby povolal tebe do domu svého a slyšel řeč od tebe. (CZ)

Acts 10:23 Tedy zavolav jich do domu, přijal je do hospody. Druhého pak dne Petr šel s nimi, a někteří bratří z Joppen šli s ním. (CZ)

Acts 10:24 A nazejtří přišli do Cesaree. Kornelius pak očekával jich, svolav příbuzné své a přátely blízké. (CZ)

Acts 10:25 I stalo se, když vcházel Petr, vyšel proti němu Kornelius, a padna k nohám jeho, klaněl se mu. (CZ)

Acts 10:26 Ale Petr pozdvihl ho, řka: Vstaň, všakť i já také člověk jsem. (CZ)

Acts 10:27 A rozmlouvaje s ním, všel do domu, a nalezl mnoho těch, kteříž se byli sešli. (CZ)

Acts 10:28 I řekl k nim: Vy víte, že neslušné jest muži Židu připojiti se aneb přistoupiti k cizozemci, ale mně ukázal Bůh, abych žádného člověka nepravil obecným neb nečistým býti. (CZ)

Acts 10:29 Protož bez odporu přišel jsem, povolán jsa. I ptám se vás, pro kterou příčinu poslali jste pro mne? (CZ)

Acts 10:30 A Kornelius řekl: Přede čtyřmi dny postil jsem se až do této hodiny, a v hodinu devátou modlil jsem se v domu svém. A aj, postavil se přede mnou muž v rouše bělostkvoucím, (CZ)

Acts 10:31 A řekl: Kornéli, uslyšánať jest modlitba tvá a almužny tvé jsouť v paměti před tváří Boží. (CZ)

Acts 10:32 Protož pošli do Joppen a povolej Šimona, kterýž slove Petr. Tenť má hospodu v domu Šimona koželuha u moře; on přijda, bude mluviti tobě. (CZ)

Acts 10:33 Já pak hned jsem poslal k tobě, a ty jsi dobře učinil, žes přišel. Nyní tedy my všickni před obličejem Božím hotovi jsme slyšeti všecko, což jest koli přikázáno tobě od Boha. (CZ)

Acts 10:34 Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijimač osob. (CZ)

Acts 10:35 Ale v každém národu, kdož se ho bojí a činí spravedlnost, příjemný jest jemu; (CZ)

Acts 10:36 Jakž to oznámil synům Izraelským, zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, jenž jest Pánem všeho. (CZ)

Acts 10:37 O čemž i vy sami víte, co se dálo po všem Židovstvu, počna od Galilee, po křtu, kterýž kázal Jan: (CZ)

Acts 10:38 Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí; kterýžto chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl. (CZ)

Acts 10:39 A my jsme svědkové všeho toho, což jest činil v krajině Judské a v Jeruzalémě. Kteréhožto zamordovali jsou, pověsivše na dřevě. (CZ)

Acts 10:40 Toho Bůh vzkřísil třetího dne, a způsobil to, aby zjeven byl, (CZ)

Acts 10:41 Ne všemu lidu, ale svědkům prve k tomu zřízeným od Boha, nám, kteříž jsme s ním jedli a pili po jeho z mrtvých vstání. (CZ)

Acts 10:42 A přikázal nám kázati lidu a svědčiti, že on jest ten ustanovený od Boha soudce živých i mrtvých. (CZ)

Acts 10:43 Jemuť všickni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdožkoli uvěřil by v něho. (CZ)

Acts 10:44 A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova Božího. (CZ)

Acts 10:45 I užasli se ti, jenž z obřezaných věřící byli, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit. (CZ)

Acts 10:46 Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky rozličnými, a velebí Boha. Tedy odpověděl Petr: (CZ)

Acts 10:47 Zdali může kdo zabrániti vody, aby tito nebyli pokřtěni, kteříž Ducha svatého přijali jako i my? (CZ)

Acts 10:48 A rozkázal je pokřtíti ve jménu Páně. I prosili ho, aby u nich pobyl za některý den. (CZ)

Acts 11:1 Uslyšeli pak apoštolé a bratří, kteříž byli v Judstvu, že by i pohané přijali slovo Boží. (CZ)

Acts 11:2 A když přišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naň ti, kteříž byli z obřezaných, (CZ)

Acts 11:3 Řkouce: K mužům neobřezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi. (CZ)

Acts 11:4 Tedy začav Petr, vypravoval jim pořád, řka: (CZ)

Acts 11:5 Byl jsem v městě Joppen, modle se. I viděl jsem u vytržení mysli jsa vidění, nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy přivázané, ano se spouští s nebe, a přišlo až ke mně. (CZ)

Acts 11:6 V kteréž pohleděv pilně, spatřil jsem hovada zemská čtvernohá, i zvířata, a zeměplazy, i ptactvo nebeské. (CZ)

Acts 11:7 Slyšel jsem také i hlas ke mně řkoucí: Vstaň, Petře, bij a jez. (CZ)

Acts 11:8 I řekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb nečistého nikdy nevcházelo v ústa má. (CZ)

Acts 11:9 I odpověděl mi hlas po druhé s nebe, řka: Co jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté. (CZ)

Acts 11:10 A to se stalo po třikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe. (CZ)

Acts 11:11 A aj, hned té chvíle tři muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mně z Cesaree. (CZ)

Acts 11:12 I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic nepochybuje. A šlo se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže jednoho. (CZ)

Acts 11:13 Kterýžto vypravoval nám, kterak viděl anděla v domu svém, an se před ním postavil a řekl jemu: Pošli do Joppen muže některé a povolej Šimona, kterýž slove Petr. (CZ)

Acts 11:14 Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům. (CZ)

Acts 11:15 Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku. (CZ)

Acts 11:16 I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým. (CZ)

Acts 11:17 Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám, kteříž uvěřili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu? (CZ)

Acts 11:18 To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu. (CZ)

Acts 11:19 Ti pak, kteříž se byli rozprchli příčinou soužení, kteréž se bylo stalo pro Štěpána, přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova Božího než samým toliko Židům. (CZ)

Acts 11:20 A byli někteří z nich muži z Cypru a někteří Cyrenenští, kteřížto přišedše do Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce jim Pána Ježíše. (CZ)

Acts 11:21 A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu. (CZ)

Acts 11:22 I přišla pověst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémě. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie. (CZ)

Acts 11:23 Kterýžto přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu. (CZ)

Acts 11:24 Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl jich tu veliký zástup Pánu. (CZ)

Acts 11:25 Tedy šel odtud Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, přivedl ho do Antiochie. (CZ)

Acts 11:26 I byli přes celý rok při tom sboru, a učili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané. (CZ)

Acts 11:27 V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie. (CZ)

Acts 11:28 I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval, ponuknut jsa skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýžto i stal se za císaře Klaudia. (CZ)

Acts 11:29 Tedy učedlníci, jeden každý podle možnosti své, umínili poslati něco ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu. (CZ)

Acts 11:30 Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule. (CZ)

Acts 12:1 A při tom času dal se v to Herodes král, aby sužoval některé z církve. (CZ)

Acts 12:2 I zamordoval Jakuba, bratra Janova, mečem. (CZ)

Acts 12:3 A vida, že se to líbilo Židům, umínil jíti i Petra. (A byli dnové přesnic.) (CZ)

Acts 12:4 Kteréhož jav, do žaláře vsadil, poručiv jej šestnácti žoldnéřům k ostříhání, chtěje po velikonoci vyvésti jej lidu. (CZ)

Acts 12:5 I byl Petr ostříhán v žaláři, modlitba pak ustavičná k Bohu dála se za něj od církve. (CZ)

Acts 12:6 A když jej již vyvésti měl Herodes, té noci spal Petr mezi dvěma žoldnéři, svázán jsa dvěma řetězy, a strážní přede dveřmi ostříhali žaláře. (CZ)

Acts 12:7 A aj, anděl Páně postavil se, a světlo se zastkvělo v žaláři; a udeřiv Petra v bok, zbudil ho, řka: Vstaň rychle. I spadli řetězové s rukou jeho. (CZ)

Acts 12:8 Tedy řekl anděl k němu: Opaš se a podvaž obuv svou. To když učinil, řekl jemu: Oděj se pláštěm svým, a pojď za mnou. (CZ)

Acts 12:9 I vyšed, bral se za ním, a nevěděl, by to pravé bylo, co se dálo skrze anděla, ale domníval se, že by vidění viděl. (CZ)

Acts 12:10 A prošedše skrze první i druhou stráž, přišli k bráně železné, kteráž vede do města, a ta se jim hned sama otevřela. A všedše skrze ni, přešli ulici jednu, a hned odšel anděl od něho. (CZ)

Acts 12:11 Tedy Petr přišed sám k sobě, řekl: Nyní právě vím, že poslal Pán anděla svého, a vytrhl mne z ruky Herodesovy, a ze všeho očekávání lidu Židovského. (CZ)

Acts 12:12 A pováživ toho, šel k domu Marie, matky Janovy, kterýž příjmí měl Marek, kdež se jich bylo mnoho sešlo, a modlili se. (CZ)

Acts 12:13 A když Petr potloukl na dveře, vyšla děvečka, aby poslechla, jménem Ródé. (CZ)

Acts 12:14 A poznavši hlas Petrův, pro radost neotevřela dveří, ale vběhši, zvěstovala, že Petr stojí u dveří. (CZ)

Acts 12:15 A oni řekli jí: I co blázníš? Ona pak potvrzovala, že tak jest. Tedy oni řekli: Anděl jeho jest. (CZ)

Acts 12:16 Ale Petr předce tloukl. A otevřevše dveře, uzřeli jej, i ulekli se. (CZ)

Acts 12:17 A pokynuv na ně rukou, aby mlčeli, vypravoval jim, kterak jest jej Pán vyvedl z žaláře, a potom řekl: Pověztež to Jakubovi a bratřím. A vyšed, bral se na jiné místo. (CZ)

Acts 12:18 A když byl den, stal se rozbroj nemalý mezi žoldnéři o to, co se stalo při Petrovi. (CZ)

Acts 12:19 Herodes pak ptaje se na něj, a nenalezna, vytazovav se na strážných, kázal je pryč vésti; a odebrav se z Judstva do Cesaree, přebýval tam. (CZ)

Acts 12:20 A v ten čas Herodes rozzlobil se proti Tyrským a Sidonským. Kteřížto jednomyslně přišli k němu, a namluvivše sobě Blasta, předního komorníka královského, žádali za pokoj, protože jejich krajiny potravu měly z zemí královských. (CZ)

Acts 12:21 V uložený pak den Herodes, obleka se v královské roucho, a posadiv se na soudné stolici, učinil k nim řeč. (CZ)

Acts 12:22 I zvolal lid, řka: Boží jest toto hlas, a ne lidský. (CZ)

Acts 12:23 A ihned ranil jej anděl Páně, protože nevzdal slávy Bohu; a rozlez se červy, umřel. (CZ)

Acts 12:24 A slovo Páně rostlo a rozmáhalo se. (CZ)

Acts 12:25 Barnabáš pak a Saul navrátili se z Jeruzaléma, vykonavše službu, pojavše s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek. (CZ)

Acts 13:1 Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Černý, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul. (CZ)

Acts 13:2 A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal. (CZ)

Acts 13:3 Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je. (CZ)

Acts 13:4 A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru. (CZ)

Acts 13:5 A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě. (CZ)

Acts 13:6 A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus, (CZ)

Acts 13:7 Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží. (CZ)

Acts 13:8 Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho,) usiluje odvrátiti vladaře od víry. (CZ)

Acts 13:9 Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj, (CZ)

Acts 13:10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých? (CZ)

Acts 13:11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl. (CZ)

Acts 13:12 Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně. (CZ)

Acts 13:13 A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma. (CZ)

Acts 13:14 Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se. (CZ)

Acts 13:15 A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte. (CZ)

Acts 13:16 Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte. (CZ)

Acts 13:17 Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní. (CZ)

Acts 13:18 A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti. (CZ)

Acts 13:19 A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich. (CZ)

Acts 13:20 A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka. (CZ)

Acts 13:21 A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let. (CZ)

Acts 13:22 A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou. (CZ)

Acts 13:23 Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše, (CZ)

Acts 13:24 Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému. (CZ)

Acts 13:25 A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho. (CZ)

Acts 13:26 Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest. (CZ)

Acts 13:27 Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili. (CZ)

Acts 13:28 A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili. (CZ)

Acts 13:29 A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen. (CZ)

Acts 13:30 Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých. (CZ)

Acts 13:31 Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu. (CZ)

Acts 13:32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše; (CZ)

Acts 13:33 Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe. (CZ)

Acts 13:34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné. (CZ)

Acts 13:35 Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení. (CZ)

Acts 13:36 David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení, (CZ)

Acts 13:37 Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení. (CZ)

Acts 13:38 Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů, (CZ)

Acts 13:39 A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn. (CZ)

Acts 13:40 Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno: (CZ)

Acts 13:41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval. (CZ)

Acts 13:42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova. (CZ)

Acts 13:43 A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží. (CZ)

Acts 13:44 V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího. (CZ)

Acts 13:45 A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se. (CZ)

Acts 13:46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům. (CZ)

Acts 13:47 Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země. (CZ)

Acts 13:48 A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému. (CZ)

Acts 13:49 I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině. (CZ)

Acts 13:50 Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých. (CZ)

Acts 13:51 A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie. (CZ)

Acts 13:52 Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým. (CZ)

Acts 14:1 I stalo se v Ikonii, že vešli spolu do školy Židovské, a mluvili slovo Boží, takže jest uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství. (CZ)

Acts 14:2 Ale kteříž z Židů nepovolní byli, ti zbouřili a zdráždili mysli pohanů proti bratřím. (CZ)

Acts 14:3 I byli tu za dlouhý čas, směle a svobodně mluvíce v Pánu, kterýž svědectví vydával slovu milosti své, a působil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich. (CZ)

Acts 14:4 I rozdělilo se množství města, a jedni byli s Židy, a jiní s apoštoly. (CZ)

Acts 14:5 A když se obořili na apoštoly i pohané i Židé s knížaty svými, aby je utiskli a kamenovali, (CZ)

Acts 14:6 Oni srozuměvše tomu, utekli do měst Lykaonitských, do Lystry a do Derben, a do toho okolí, (CZ)

Acts 14:7 A tu kázali evangelium. (CZ)

Acts 14:8 Muž pak nějaký v Lystře, nemocný na nohy, sedával, chromý jsa hned z života matky své, kterýž nikdy nechodil. (CZ)

Acts 14:9 Ten poslouchal Pavla mluvícího. Kterýžto pohleděv naň, a vida, an věří, že uzdraven bude, (CZ)

Acts 14:10 Řekl velikým hlasem: Postav se přímě na nohách svých. I zchopil se a chodil. (CZ)

Acts 14:11 Zástupové pak viděvše, co učinil Pavel, pozdvihli hlasu svého, Lykaonitsky řkouce: Bohové připodobnivše se lidem, sstoupili k nám. (CZ)

Acts 14:12 I nazvali Barnabáše Jupiterem a Pavla Merkuriášem; nebo on mluvil slovo Boží. (CZ)

Acts 14:13 Tedy kněz Jupitera, modly té, kteráž byla před městem jejich, přivedl býky a přinesl věnce před bránu, a chtěl s lidem oběti obětovati. (CZ)

Acts 14:14 To když uslyšeli apoštolé, Barnabáš a Pavel, roztrhše sukně své, vyběhli k zástupům, křičíce, (CZ)

Acts 14:15 A řkouce: Muži, což to činíte? Však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddaní, kteříž vás napomínáme, abyste se obrátili od těchto marností k Bohu živému, kterýž učinil nebe i zemi, i moře, i všecko, což v nich jest. (CZ)

Acts 14:16 Kterýžto za předešlých věků všech pohanů nechával, aby chodili po cestách svých, (CZ)

Acts 14:17 Ačkoli proto nenechal sebe bez osvědčení, dobře čině, dávaje nám s nebe déšť a časy úrodné, naplňuje pokrmem a potěšením srdce naše. (CZ)

Acts 14:18 A to mluvíce, sotva spokojili zástupy, aby jim neobětovali. (CZ)

Acts 14:19 A vtom přišli od Antiochie a Ikonie nějací Židé, kteřížto navedše zástupy, a ukamenovavše Pavla, vytáhli jej před město, domnívajíce se, že umřel. (CZ)

Acts 14:20 A když jej obstoupili učedlníci, vstal a všel do města, a nazejtří odšel s Barnabášem do Derben. (CZ)

Acts 14:21 A kázavše evangelium městu tomu, a učedlníků mnoho získavše, navrátili se do Lystry a do Ikonie a do Antiochie, (CZ)

Acts 14:22 Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce jich, aby trvali u víře, a pravíce, že musíme skrze mnohá soužení vjíti do království Božího. (CZ)

Acts 14:23 A zřídivše jim, podle daných hlasů, starší po církvech, a modlivše se s postem, poručili je Pánu, v kteréhož jsou uvěřili. (CZ)

Acts 14:24 A prošedše Pisidii, přišli do Pamfylie, (CZ)

Acts 14:25 A mluvivše slovo Boží v Pergen, šli do města Attalie. (CZ)

Acts 14:26 A odtud plavili se do Antiochie, odkudž poručeni byli milosti Boží k dílu, kteréž jsou vykonali. (CZ)

Acts 14:27 A když tam přišli a shromáždili církev, vypravovali jim, kteraké věci Bůh skrze ně učinil a že otevřel pohanům dveře víry. (CZ)

Acts 14:28 I byli tu za dlouhý čas s učedlníky. (CZ)

Acts 15:1 Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti. (CZ)

Acts 15:2 A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku. (CZ)

Acts 15:3 Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím. (CZ)

Acts 15:4 A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh. (CZ)

Acts 15:5 A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův. (CZ)

Acts 15:6 Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili. (CZ)

Acts 15:7 A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili. (CZ)

Acts 15:8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám. (CZ)

Acts 15:9 A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich. (CZ)

Acts 15:10 Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli? (CZ)

Acts 15:11 Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni. (CZ)

Acts 15:12 I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany. (CZ)

Acts 15:13 A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne. (CZ)

Acts 15:14 Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému. (CZ)

Acts 15:15 A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest: (CZ)

Acts 15:16 Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej, (CZ)

Acts 15:17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci. (CZ)

Acts 15:18 Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho. (CZ)

Acts 15:19 Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu, (CZ)

Acts 15:20 Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve. (CZ)

Acts 15:21 Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá. (CZ)

Acts 15:22 Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími, (CZ)

Acts 15:23 Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují. (CZ)

Acts 15:24 Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili: (CZ)

Acts 15:25 I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem, (CZ)

Acts 15:26 Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista. (CZ)

Acts 15:27 Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž. (CZ)

Acts 15:28 Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných, (CZ)

Acts 15:29 Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře. (CZ)

Acts 15:30 Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list. (CZ)

Acts 15:31 Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich. (CZ)

Acts 15:32 Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich. (CZ)

Acts 15:33 A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům. (CZ)

Acts 15:34 Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal. (CZ)

Acts 15:35 Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými. (CZ)

Acts 15:36 Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají. (CZ)

Acts 15:37 Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek. (CZ)

Acts 15:38 Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci. (CZ)

Acts 15:39 I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru. (CZ)

Acts 15:40 A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří. (CZ)

Acts 15:41 I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví. (CZ)

Acts 16:1 Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka. (CZ)

Acts 16:2 Tomu svědectví dobré vydávali ti, jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří. (CZ)

Acts 16:3 Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek. (CZ)

Acts 16:4 A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě. (CZ)

Acts 16:5 A tak církve utvrzovaly se u víře a rozmáhaly se v počtu na každý den. (CZ)

Acts 16:6 A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova Božího v Azii, (CZ)

Acts 16:7 Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch Ježíšův. (CZ)

Acts 16:8 Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady. (CZ)

Acts 16:9 I ukázalo se Pavlovi v noci vidění, jako by muž nějaký Macedonský stál, a prosil ho, řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám. (CZ)

Acts 16:10 A jakž to vidění viděl, ihned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že jest nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium. (CZ)

Acts 16:11 Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie a nazejtří do Neapolis, (CZ)

Acts 16:12 A odtud do Filippis, kteréžto jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní. (CZ)

Acts 16:13 V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly. (CZ)

Acts 16:14 Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala nás. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo. (CZ)

Acts 16:15 A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás. (CZ)

Acts 16:16 I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním. (CZ)

Acts 16:17 Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteřížto zvěstují nám cestu spasení. (CZ)

Acts 16:18 A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel od ní. I vyšel hned té chvíle. (CZ)

Acts 16:19 A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad. (CZ)

Acts 16:20 A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé, (CZ)

Acts 16:21 A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme my Římané. (CZ)

Acts 16:22 I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati. (CZ)

Acts 16:23 A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal. (CZ)

Acts 16:24 Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou. (CZ)

Acts 16:25 O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové. (CZ)

Acts 16:26 A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli. (CZ)

Acts 16:27 I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli. (CZ)

Acts 16:28 I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni. (CZ)

Acts 16:29 A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým. (CZ)

Acts 16:30 I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl? (CZ)

Acts 16:31 A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj. (CZ)

Acts 16:32 I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho. (CZ)

Acts 16:33 A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho. (CZ)

Acts 16:34 A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu. (CZ)

Acts 16:35 A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi. (CZ)

Acts 16:36 I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi, pravě: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji. (CZ)

Acts 16:37 Ale Pavel řekl k nim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a již nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás. (CZ)

Acts 16:38 Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli. (CZ)

Acts 16:39 A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města. (CZ)

Acts 16:40 I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, i šli odtud. (CZ)

Acts 17:1 A prošedše město Amfipolim a Apollonii, přišli do Tessaloniky, kdež byla Židovská škola. (CZ)

Acts 17:2 Tedy Pavel podle obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z Písem, (CZ)

Acts 17:3 Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám. (CZ)

Acts 17:4 I uvěřili někteří z nich, a připojili se Pavlovi a Sílovi, i Řeků nábožných veliké množství, i žen znamenitých nemálo. (CZ)

Acts 17:5 Ale zažženi jsouce závistí Židé pravdě nepovolní, a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a zlé lidi, shlukše se, zbouřili město, a útok učinivše na dům Jázonův, hledali jich, aby je vyvedli před lid. (CZ)

Acts 17:6 A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli, (CZ)

Acts 17:7 Kteréž přijal Jázon. A ti všickni proti ustanovení císařskému činí, pravíce býti králem jiného, jménem Ježíše. (CZ)

Acts 17:8 A tak zbouřili obec i starší města, kteříž od nich to slyšeli. (CZ)

Acts 17:9 Ale oni přijavše dosti učinění od Jázona a jiných, propustili je. (CZ)

Acts 17:10 Bratří pak hned v noci vypustili i Pavla i Sílu do Berie. Kteřížto přišedše tam, vešli do školy Židovské. (CZ)

Acts 17:11 A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteřížto přijali slovo Boží se vší chtivostí, na každý den rozvažujíce Písma, tak-li by ty věci byly, jakž kázal Pavel. (CZ)

Acts 17:12 A tak mnozí z nich uvěřili, i Řecké ženy poctivé i mužů nemálo. (CZ)

Acts 17:13 A když zvěděli Židé v Tessalonice, že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla, přišli také tam, bouříce zástupy. (CZ)

Acts 17:14 Ale hned bratří vypustili Pavla, aby šel jako k moři; Sílas pak a Timoteus zůstali tu. (CZ)

Acts 17:15 Ti pak, kteříž provodili Pavla, dovedli ho až do Atén. A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi, aby přišli k němu, což nejspíše mohou, šli zase. (CZ)

Acts 17:16 A když Pavel čekal jich v Aténách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě. (CZ)

Acts 17:17 I rozmlouval s Židy a nábožnými lidmi v škole, ano i na rynku, po všecky dni, s těmi, kteříž se koli nahodili. (CZ)

Acts 17:18 Tedy někteří z epikureů a stoických mudráků hádali se s ním. A někteří řekli: I co tento žváč chce povědíti? Jiní pak pravili: Zdá se býti nějakých cizích bohů zvěstovatel. Neb jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval. (CZ)

Acts 17:19 I popadše jej, vedli ho do Areopágu, a řekli jemu: Můžeme-li věděti, jaké jest to učení nové, kteréž vypravuješ? (CZ)

Acts 17:20 Nebo nové jakési věci vkládáš v uši naše, protož chceme věděti, co by to bylo. (CZ)

Acts 17:21 (Aténští zajisté všickni, i ti, kteříž tu byli hosté, k ničemuž jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti něco nového.) (CZ)

Acts 17:22 Tedy Pavel, stoje uprostřed Areopágu, řekl: Muži Aténští, vidím vás býti všelijak příliš nábožné lidi. (CZ)

Acts 17:23 Nebo procházeje se a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož vy ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám. (CZ)

Acts 17:24 Bůh ten, kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných, (CZ)

Acts 17:25 Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by něčeho potřeboval, poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko. (CZ)

Acts 17:26 A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich, (CZ)

Acts 17:27 Aby hledali Boha, zda by snad makajíce, mohli nalézti jej, ačkoli není daleko od jednoho každého z nás. (CZ)

Acts 17:28 Nebo jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme, jakož i někteří z vašich poetů pověděli: Že i rodina jeho jsme. (CZ)

Acts 17:29 Rodina tedy Boží jsouce, nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem anebo důvtipem lidským vyrytému, byl podoben. (CZ)

Acts 17:30 Nebo časy této neznámosti přehlídaje Bůh, již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili, (CZ)

Acts 17:31 Protože uložil den, v kterémžto souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze muže, kteréhož jest k tomu vystavil, slouže k víře o tom všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých. (CZ)

Acts 17:32 Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, někteří se posmívali, a někteří řekli: Budeme tě slyšeti o tom po druhé. (CZ)

Acts 17:33 A tak Pavel vyšel z prostředku jejich. (CZ)

Acts 17:34 Někteří pak muži, přídržíce se ho, uvěřili, mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský, i žena, jménem Damaris, a jiní s nimi. (CZ)

Acts 18:1 Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu. (CZ)

Acts 18:2 A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim. (CZ)

Acts 18:3 A že byl téhož řemesla jako oni, bydlil u nich a dělal; a bylo řemeslo jejich stany dělati. (CZ)

Acts 18:4 I hádal se v škole na každou sobotu a k získání přivodil i Židy i Řeky. (CZ)

Acts 18:5 A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus, rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus. (CZ)

Acts 18:6 A když jemu oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha svého, řekl k nim: Krev vaše budiž na hlavu vaši. Já čist jsa, hned půjdu ku pohanům. (CZ)

Acts 18:7 A jda odtud, všel do domu člověka jednoho, jménem Justa, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy. (CZ)

Acts 18:8 Krispus pak, kníže školy, uvěřil Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšíce, uvěřili a křtěni byli. (CZ)

Acts 18:9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč. (CZ)

Acts 18:10 Nebť já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě. (CZ)

Acts 18:11 I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží. (CZ)

Acts 18:12 Když pak Gallio vladařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici, (CZ)

Acts 18:13 Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti Zákonu ctili Boha. (CZ)

Acts 18:14 A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio k Židům: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, nebo nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel. (CZ)

Acts 18:15 Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem, vy sami k tomu přihlédněte. Jáť toho soudce býti nechci. (CZ)

Acts 18:16 I odehnal je od soudné stolice. (CZ)

Acts 18:17 Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy Židovské, bili jej tu před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal. (CZ)

Acts 18:18 Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl učinil slib. (CZ)

Acts 18:19 I přišel do Efezu a nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy. (CZ)

Acts 18:20 A když ho prosili, aby tu déle pobyl u nich, nepovolil. (CZ)

Acts 18:21 Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu. (CZ)

Acts 18:22 A přišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie. (CZ)

Acts 18:23 A pobyv tu za některý čas, odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech učedlníků. (CZ)

Acts 18:24 Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v Písmě. (CZ)

Acts 18:25 Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a jsa vroucího ducha, horlivě mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje toliko křest Janův. (CZ)

Acts 18:26 A ten počal směle a svobodně mluviti v škole. Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží. (CZ)

Acts 18:27 A když chtěl jíti do Achaie, bratří napomenuvše ho, psali učedlníkům, aby jej přijali. Kterýžto když tam přišel, mnoho prospěl těm, kteříž uvěřili skrze milost Boží. (CZ)

Acts 18:28 Nebo náramně přemáhal Židy, zjevně přede všemi jim toho dokazuje z Písem, že Ježíš jest Kristus. (CZ)

Acts 19:1 I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky, (CZ)

Acts 19:2 Řekl k nim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý. (CZ)

Acts 19:3 On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým. (CZ)

Acts 19:4 I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše. (CZ)

Acts 19:5 Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše. (CZ)

Acts 19:6 A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali. (CZ)

Acts 19:7 A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů. (CZ)

Acts 19:8 Tedy Pavel všed do školy, směle a svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se a uče o království Božím. (CZ)

Acts 19:9 A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna. (CZ)

Acts 19:10 A to se dálo za dvě létě, takže všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové. (CZ)

Acts 19:11 A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy, (CZ)

Acts 19:12 Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich. (CZ)

Acts 19:13 Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel. (CZ)

Acts 19:14 A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili. (CZ)

Acts 19:15 Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste? (CZ)

Acts 19:16 A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho. (CZ)

Acts 19:17 A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše. (CZ)

Acts 19:18 Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své. (CZ)

Acts 19:19 Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy o těch věcech, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz. (CZ)

Acts 19:20 Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se. (CZ)

Acts 19:21 A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti. (CZ)

Acts 19:22 I poslav dva z těch, jenž mu přisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času. (CZ)

Acts 19:23 Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží. (CZ)

Acts 19:24 Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům. (CZ)

Acts 19:25 Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl jim: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše. (CZ)

Acts 19:26 A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní. (CZ)

Acts 19:27 A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken světa okršlek ctí. (CZ)

Acts 19:28 To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem, zkřikli řkouce: Veliká jest Diána Efezských. (CZ)

Acts 19:29 I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy. (CZ)

Acts 19:30 Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci. (CZ)

Acts 19:31 Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili ho, aby se nedával do toho hluku. (CZ)

Acts 19:32 A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč jsou se sběhli. (CZ)

Acts 19:33 Z zástupu pak někteří Alexandra nějakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu. (CZ)

Acts 19:34 Ale jakž poznali, že jest Žid, ihned se stal jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských. (CZ)

Acts 19:35 A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlému obrazu? (CZ)

Acts 19:36 A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili a nic kvapně nečinili. (CZ)

Acts 19:37 Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádce ani ruhači bohyně vaší. (CZ)

Acts 19:38 Jestliže pak Demetrius a ti, kteříž jsou s ním řemeslníci, mají s kým jakou při, však bývá obecný soud, a jsou k tomu konšelé. Nechať jedni druhé viní. (CZ)

Acts 19:39 Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti. (CZ)

Acts 19:40 Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto sběhli. A to pověděv, rozpustil lid. (CZ)

Acts 19:41 (CZ)

Acts 20:1 Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie. (CZ)

Acts 20:2 A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké, (CZ)

Acts 20:3 V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy,) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii. (CZ)

Acts 20:4 I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus. (CZ)

Acts 20:5 Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě. (CZ)

Acts 20:6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní. (CZ)

Acts 20:7 Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci. (CZ)

Acts 20:8 A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni. (CZ)

Acts 20:9 Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý. (CZ)

Acts 20:10 I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest. (CZ)

Acts 20:11 A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč. (CZ)

Acts 20:12 I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni. (CZ)

Acts 20:13 My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi. (CZ)

Acts 20:14 A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu. (CZ)

Acts 20:15 A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu. (CZ)

Acts 20:16 Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě. (CZ)

Acts 20:17 Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve. (CZ)

Acts 20:18 Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl, (CZ)

Acts 20:19 Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských. (CZ)

Acts 20:20 Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích, (CZ)

Acts 20:21 Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista. (CZ)

Acts 20:22 A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi, (CZ)

Acts 20:23 Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají. (CZ)

Acts 20:24 Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží. (CZ)

Acts 20:25 A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím. (CZ)

Acts 20:26 Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech. (CZ)

Acts 20:27 Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží. (CZ)

Acts 20:28 Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví. (CZ)

Acts 20:29 Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu. (CZ)

Acts 20:30 A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě. (CZ)

Acts 20:31 Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás. (CZ)

Acts 20:32 A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými. (CZ)

Acts 20:33 Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného. (CZ)

Acts 20:34 Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto. (CZ)

Acts 20:35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti. (CZ)

Acts 20:36 A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi. (CZ)

Acts 20:37 I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej, (CZ)

Acts 20:38 Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí. (CZ)

Acts 21:1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary. (CZ)

Acts 21:2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se. (CZ)

Acts 21:3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí. (CZ)

Acts 21:4 A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma. (CZ)

Acts 21:5 A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se. (CZ)

Acts 21:6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů. (CZ)

Acts 21:7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den. (CZ)

Acts 21:8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi,) pobyli jsme u něho. (CZ)

Acts 21:9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně. (CZ)

Acts 21:10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus. (CZ)

Acts 21:11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům. (CZ)

Acts 21:12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma. (CZ)

Acts 21:13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše. (CZ)

Acts 21:14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně. (CZ)

Acts 21:15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma. (CZ)

Acts 21:16 A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli. (CZ)

Acts 21:17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří. (CZ)

Acts 21:18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli. (CZ)

Acts 21:19 Jichžto pozdraviv, vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany. (CZ)

Acts 21:20 A oni slyšavše to, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona. (CZ)

Acts 21:21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona. (CZ)

Acts 21:22 Což tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel. (CZ)

Acts 21:23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě. (CZ)

Acts 21:24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona. (CZ)

Acts 21:25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva. (CZ)

Acts 21:26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich. (CZ)

Acts 21:27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce, (CZ)

Acts 21:28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poskvrnil svatého tohoto místa. (CZ)

Acts 21:29 Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl. (CZ)

Acts 21:30 Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře. (CZ)

Acts 21:31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém. (CZ)

Acts 21:32 Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla. (CZ)

Acts 21:33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil. (CZ)

Acts 21:34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska. (CZ)

Acts 21:35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu. (CZ)

Acts 21:36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej! (CZ)

Acts 21:37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky? (CZ)

Acts 21:38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů? (CZ)

Acts 21:39 I řekl Pavel: Jáť jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu. (CZ)

Acts 21:40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka: (CZ)

Acts 22:1 Muži bratří a otcové, poslechněte této mé omluvy, kterouž vám nyní předložím. (CZ)

Acts 22:2 (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl: (CZ)

Acts 22:3 Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu městě Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste. (CZ)

Acts 22:4 Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy, (CZ)

Acts 22:5 Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni. (CZ)

Acts 22:6 I stalo se, když jsem se bral cestou a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké. (CZ)

Acts 22:7 I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Saule, Saule, proč mi se protivíš? (CZ)

Acts 22:8 A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš. (CZ)

Acts 22:9 Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli. (CZ)

Acts 22:10 I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdiž do Damašku, a tuť tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil. (CZ)

Acts 22:11 A že jsem byl oslnul pro jasnost světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku. (CZ)

Acts 22:12 Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podle zákona, svědectví maje ode všech přebývajících v Damašku Židů, (CZ)

Acts 22:13 Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Saule, bratře, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj. (CZ)

Acts 22:14 I řekl mi: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel Spravedlivého tohoto, a abys slyšel hlas z úst jeho. (CZ)

Acts 22:15 Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí těch věcí, kteréž jsi viděl a slyšel. (CZ)

Acts 22:16 A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně. (CZ)

Acts 22:17 Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli. (CZ)

Acts 22:18 I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně. (CZ)

Acts 22:19 A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe. (CZ)

Acts 22:20 A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali. (CZ)

Acts 22:21 A Pán řekl ke mně: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe. (CZ)

Acts 22:22 I poslouchali ho až do toho slova. A tu hned pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti. (CZ)

Acts 22:23 A když oni křičeli, a metali s sebe roucha, a prachem házeli v povětří, (CZ)

Acts 22:24 Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí. (CZ)

Acts 22:25 A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati? (CZ)

Acts 22:26 To uslyšav setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman. (CZ)

Acts 22:27 A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem. (CZ)

Acts 22:28 I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil Říman. (CZ)

Acts 22:29 Tedy ihned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvěděl, že jest Říman, a že jej byl kázal svázati. (CZ)

Acts 22:30 Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil ho před nimi. (CZ)

Acts 23:1 Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne. (CZ)

Acts 23:2 Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa. (CZ)

Acts 23:3 Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti. (CZ)

Acts 23:4 A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš? (CZ)

Acts 23:5 I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti. (CZ)

Acts 23:6 A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím. (CZ)

Acts 23:7 A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství. (CZ)

Acts 23:8 Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají. (CZ)

Acts 23:9 I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem. (CZ)

Acts 23:10 A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska. (CZ)

Acts 23:11 V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě. (CZ)

Acts 23:12 A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla. (CZ)

Acts 23:13 A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli. (CZ)

Acts 23:14 Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla. (CZ)

Acts 23:15 Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti. (CZ)

Acts 23:16 Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi. (CZ)

Acts 23:17 Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti. (CZ)

Acts 23:18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou. (CZ)

Acts 23:19 I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti? (CZ)

Acts 23:20 Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm. (CZ)

Acts 23:21 Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe. (CZ)

Acts 23:22 Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil. (CZ)

Acts 23:23 A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc. (CZ)

Acts 23:24 I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři; (CZ)

Acts 23:25 Napsav jemu také i list v tento rozum: (CZ)

Acts 23:26 Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení. (CZ)

Acts 23:27 Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman. (CZ)

Acts 23:28 A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich. (CZ)

Acts 23:29 I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení. (CZ)

Acts 23:30 A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře. (CZ)

Acts 23:31 Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy. (CZ)

Acts 23:32 A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska. (CZ)

Acts 23:33 Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním. (CZ)

Acts 23:34 A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie, (CZ)

Acts 23:35 Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově. (CZ)

Acts 24:1 Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem; kteřížto postavili se před vladařem proti Pavlovi. (CZ)

Acts 24:2 A když povolán byl, počal naň žalovati Tertullus, řka: (CZ)

Acts 24:3 Kterak mnohý pokoj způsoben jest nám skrze tebe a mnohé věci v tomto národu výborně se dějí skrze tvou opatrnost, to my i všelijak i všudy se vším děkováním vyznáváme, výborný Felix. (CZ)

Acts 24:4 Ale abych tě déle nezaměstnával, prosím, vyslyšiž nás maličko podle obyčeje přívětivosti své. (CZ)

Acts 24:5 Nalezli jsme zajisté člověka tohoto nešlechetného, a vzbuzujícího různice mezi všemi Židy po všem světě, a vůdci té sekty nazaretské; (CZ)

Acts 24:6 Jenž také i o to se pokoušel, aby chrámu poskvrnil; a kteréhožto javše, vedle Zákona našeho chtěli jsme souditi. (CZ)

Acts 24:7 Ale přišed k tomu hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich, (CZ)

Acts 24:8 Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobě. Od něhožto ty sám budeš moci, vyptaje se, zvěděti o všem o tom, z čeho my jej viníme. (CZ)

Acts 24:9 A k tomu se přimluvili i Židé, pravíce, že to tak jest. (CZ)

Acts 24:10 Tedy Pavel odpověděl, když mu návěští dal vladař, aby mluvil: Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýče, odpovídati budu, (CZ)

Acts 24:11 Poněvadž ty můžeš to věděti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem přišel do Jeruzaléma, abych se modlil. (CZ)

Acts 24:12 A aniž jsou mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě, (CZ)

Acts 24:13 Aniž toho prokázati mohou, což na mne žalují. (CZ)

Acts 24:14 Ale totoť já před tebou vyznávám, že podle té cesty, kterouž oni nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců svých, věře všemu, cožkoli psáno jest v Zákoně a v Prorocích, (CZ)

Acts 24:15 Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých. (CZ)

Acts 24:16 A tak se chovati hledím, abych měl dobré svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky (CZ)

Acts 24:17 Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti. (CZ)

Acts 24:18 Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie, (CZ)

Acts 24:19 Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně. (CZ)

Acts 24:20 Anebo nechať tito sami povědí, nalezli-li jsou na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě, (CZ)

Acts 24:21 Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás. (CZ)

Acts 24:22 A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, řka: Až hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší. (CZ)

Acts 24:23 I poručil setníkovi, aby Pavla ostříhal a polehčil mu vězení a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu anebo navštěvovati ho. (CZ)

Acts 24:24 Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od něho o víře v Krista. (CZ)

Acts 24:25 A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpověděl: Nyní odejdi, a v čas příhodný zavolám tě. (CZ)

Acts 24:26 Nadál se pak, že jemu Pavel dá nějaké peníze, aby jej propustil, pročež i tím častěji, povolávaje ho, mluvíval s ním. (CZ)

Acts 24:27 Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix, Festa Porcia, a chtěje se zalíbiti Židům Felix, nechal Pavla v vězení. (CZ)

Acts 25:1 Tedy Festus vladařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma. (CZ)

Acts 25:2 I oznámili jemu nejvyšší kněz a přednější z Židů o Pavlovi, a prosili ho, (CZ)

Acts 25:3 Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivésti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby zabit byl na cestě. (CZ)

Acts 25:4 A Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž tam přijede. (CZ)

Acts 25:5 Protož (řekl), kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují. (CZ)

Acts 25:6 A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivésti. (CZ)

Acts 25:7 Kterýžto když byl přiveden, obstoupili jej ti, jenž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti, (CZ)

Acts 25:8 Nebo Pavel při všem mírnou zprávu dával, že ani proti Zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil. (CZ)

Acts 25:9 Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti přede mnou? (CZ)

Acts 25:10 I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš. (CZ)

Acts 25:11 Nebo jestližeť jim v čem ubližuji, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho při mně není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám. (CZ)

Acts 25:12 Tedy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš. (CZ)

Acts 25:13 A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa. (CZ)

Acts 25:14 A když tu za mnoho dní pobyli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž jeden ostaven jest od Felixa v vězení, (CZ)

Acts 25:15 O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili mi přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele. (CZ)

Acts 25:16 Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prve nežli by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován. (CZ)

Acts 25:17 A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivésti toho muže. (CZ)

Acts 25:18 Jehožto žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, čehož jsem já se domníval. (CZ)

Acts 25:19 Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ. (CZ)

Acts 25:20 Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem jemu, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti. (CZ)

Acts 25:21 A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři. (CZ)

Acts 25:22 Tedy Agrippa řekl k Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš. (CZ)

Acts 25:23 Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázání Festovu přiveden jest Pavel. (CZ)

Acts 25:24 I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějžto všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti. (CZ)

Acts 25:25 Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej tam poslati. (CZ)

Acts 25:26 O němž, co bych jistého napsal pánu svému, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl, co psáti. (CZ)

Acts 25:27 Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně a pře jeho neoznámiti. (CZ)

Acts 26:1 Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, mluvil: (CZ)

Acts 26:2 Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám, (CZ)

Acts 26:3 A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě. (CZ)

Acts 26:4 O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé, (CZ)

Acts 26:5 Měvše mne prve zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati,) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus. (CZ)

Acts 26:6 A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům našim od Boha, teď stojím, soudu jsa poddán, (CZ)

Acts 26:7 K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde; pro kteroužto naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo. (CZ)

Acts 26:8 A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé? (CZ)

Acts 26:9 Ačť i mně se zdálo, že by mi náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti, (CZ)

Acts 26:10 Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordováni býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti. (CZ)

Acts 26:11 A po všech školách často trápě je, přinucoval jsem, aby se rouhali; a náramně rozlítiv se na ně, protivil jsem se jim, až i do jiných měst na to jsem jezdil. (CZ)

Acts 26:12 A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží, (CZ)

Acts 26:13 O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli. (CZ)

Acts 26:14 A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící ke mně a řkoucí Židovským jazykem: Saule, Saule, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati. (CZ)

Acts 26:15 A já řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš. (CZ)

Acts 26:16 Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě, (CZ)

Acts 26:17 Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám, (CZ)

Acts 26:18 Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne. (CZ)

Acts 26:19 A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící nebeskému vidění. (CZ)

Acts 26:20 Ale hned nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské, potom i pohanům zvěstoval jsem evangelium, aby pokání činili a obrátili se k Bohu, skutky hodné pokání činíce. (CZ)

Acts 26:21 A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama svýma zamordovati. (CZ)

Acts 26:22 Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což jsou Proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi: (CZ)

Acts 26:23 Totiž, že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům. (CZ)

Acts 26:24 To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí. (CZ)

Acts 26:25 On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím. (CZ)

Acts 26:26 Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž směle a svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně. (CZ)

Acts 26:27 Věříš-li, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš. (CZ)

Acts 26:28 Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem. (CZ)

Acts 26:29 A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto. (CZ)

Acts 26:30 A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli. (CZ)

Acts 26:31 A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento. (CZ)

Acts 26:32 Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři. (CZ)

Acts 27:1 A když bylo již usouzeno, abychom my se plavili do Vlach, poručen jest i Pavel i někteří jiní vězňové setníku, jménem Juliovi, kterýž byl nad houfem Augustovým. (CZ)

Acts 27:2 Tedy všedše na lodí Adramyttenskou, abychom se plavili podle krajin Azie, pustili jsme se na moře. A byl s námi Aristarchus Macedonský z Tessaloniky. (CZ)

Acts 27:3 Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu. A tu Julius přívětivě se maje ku Pavlovi, dopustil mu, aby jda k přátelům, u nich měl pohodlí. (CZ)

Acts 27:4 A berouce se odtud, plavili jsme se podle Cypru, protože byl vítr odporný nám. (CZ)

Acts 27:5 A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické, přišli jsme do města Myry, kteréž jest v krajině, jenž slove Lycia. (CZ)

Acts 27:6 A tu našed setník bárku Alexandrinskou, kteráž měla plouti do Vlach, uvedl nás na ni. (CZ)

Acts 27:7 A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili a sotva připlouli proti Gnidum, a vítr nám bránil přiblížiti se k zemi, i podjeli jsme Krétu podle Salmóny. (CZ)

Acts 27:8 A sotva ji pomíjeti mohše, přijeli jsme na jedno místo, kteréž slove Pěkný břeh, od kteréhožto nedaleko bylo město Lasea. (CZ)

Acts 27:9 Když pak drahný čas přešel, a již bylo nebezpečné plavení, (neb již byl i půst pominul,) napomínal jich Pavel, (CZ)

Acts 27:10 Řka k nim: Muži, vidím, že s velikým ublížením a s mnohou škodou netoliko nákladu a lodí, ale i životů našich toto plavení bude. (CZ)

Acts 27:11 Ale setník více věřil správci lodí a marináři, nežli tomu, co Pavel pravil. (CZ)

Acts 27:12 A když nebylo tu příhodného přístavu, kdež by pobyli přes zimu, mnozí tak radili, aby se předce pustili odtud, zda by jak mohli, přijedouce do Fenicen, přes zimu tu pobýti na břehu Kréty, kterýž leží k větru nešpornímu a k větru více než západnímu. (CZ)

Acts 27:13 A když počal vítr víti od poledne, majíce za to, že se budou umíněnou cestou držeti, i nahodilo se jim, že jeli blízko Kréty. (CZ)

Acts 27:14 Po neveliké pak chvíli zdvihl se proti nim vítr bouřlivý půlnoční, kterýž slove Euroklydon. (CZ)

Acts 27:15 A když lodí zachvácena byla a nemohla odolati proti větru, pustivše ji po větru, tak jsme se vezli. (CZ)

Acts 27:16 A přiběhše pod jeden ostrov neveliký, kterýž slove Klauda, sotva jsme mohli obdržeti člun u bárky. (CZ)

Acts 27:17 Kterýžto zdvihše, pomoci užívali, podpásavše bárku; a bojíce se, aby neuhodili na místo nebezpečné, spustivše člun, tak se plavili. (CZ)

Acts 27:18 A když bouře vichrová námi velmi zmítala, na druhý den, což bylo v lodí nákladů, metali ven. (CZ)

Acts 27:19 A třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme. (CZ)

Acts 27:20 A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní, a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata. (CZ)

Acts 27:21 A když jsme již byli hladem velmi ztrápeni, tedy stoje Pavel uprostřed nich, řekl: Měli jste zajisté, ó muži, uposlechnouce mne, nehýbati se od Kréty, a tak uvarovati se nebezpečenství tohoto a škody (CZ)

Acts 27:22 A i nyní vás napomínám, abyste dobré mysli byli; neboť nezahyne žádný z vás, kromě bárky samé. (CZ)

Acts 27:23 Nebo této noci ukázal mi se anděl Boha toho, jehož já jsem a kterémuž sloužím, (CZ)

Acts 27:24 Řka: Neboj se, Pavle, před císařem máš státi, a aj, dalť jest tobě Bůh všecky, kteříž se plaví s tebou. (CZ)

Acts 27:25 Protož buďte dobré mysli, muži; neboť já věřím Bohu, žeť se tak stane, jakž jest mi mluveno. (CZ)

Acts 27:26 Mámeť se pak dostati na nějaký ostrov. (CZ)

Acts 27:27 A když již byla čtrnáctá noc, a my se plavili po moři Adriatickém, okolo půlnoci, domnívali se plavci, že by se jim okazovala krajina nějaká. (CZ)

Acts 27:28 Kteřížto spustivše do vody olovnici, nalezli hlubokost dvadcíti loktů; a odjevše odtud maličko, opět spustivše olovnici, nalezli hlubokost patnácti loktů. (CZ)

Acts 27:29 A bojíce se, aby na místa skalnatá neuhodili, spustivše z bárky čtyři kotve, žádali, aby den byl. (CZ)

Acts 27:30 Chtěli pak marináři utéci z bárky, pustivše člun do moře, pod zámyslem, jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati, (CZ)

Acts 27:31 I řekl Pavel setníkovi a žoldnéřům: Nezůstanou-li tito na lodí, vy nebudete moci zachováni býti. (CZ)

Acts 27:32 Tedy žoldnéři utínali provazy u člunu, a pustili jej, aby pryč plynul. (CZ)

Acts 27:33 A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka: Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační, nic nejedouce. (CZ)

Acts 27:34 Protož prosím vás, abyste pojedli pro zachování vašeho zdraví; neb žádného z vás vlas s hlavy nespadne. (CZ)

Acts 27:35 A to pověděv, vezma chléb, díky vzdával Bohu přede všemi, a rozlomiv, počal jísti. (CZ)

Acts 27:36 A tak potěšeni byvše všickni, pojedli i oni. (CZ)

Acts 27:37 Bylo pak nás všech osob na lodí dvě stě sedmdesáte a šest. (CZ)

Acts 27:38 A nasyceni jsouce pokrmem, oblehčovali bárku, vysýpajíce pšenici do moře. (CZ)

Acts 27:39 A když byl den, nemohli země viděti, než okřídlí nějaké znamenali, ano má břeh, k němuž myslili, kdyby jak mohli přistáti s lodí. (CZ)

Acts 27:40 A vytáhše kotvy, pustili se po moři, rozpustivše také provazy pravidl; a zdvihše plachtu k větru, táhli se k břehu. (CZ)

Acts 27:41 Ale když trefili na to místo, kdež se dvoje moře schází, tu se zastavila lodí. A přední konec lodí uváznutý stál, nehýbaje se, zadní pak konec lámal se násilím vln. (CZ)

Acts 27:42 Tedy žoldnéři radili setníkovi, aby vězně zmordovali, aby jim některý vyplyna, neutekl. (CZ)

Acts 27:43 Ale setník chtěje zachovati Pavla, nedal toho učiniti. I rozkázal těm, kteříž mohli plynouti, aby se pustili nejprv do moře a vyplynuli na zem, (CZ)

Acts 27:44 Jiní pak aby na dskách plynuli a někteří na těch kusích lodí. I takž se stalo, že všickni zdraví vyšli na zemi. (CZ)

Acts 28:1 A tak zachováni jsouce, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita. (CZ)

Acts 28:2 Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu. (CZ)

Acts 28:3 A když Pavel sebral drahně roždí a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho. (CZ)

Acts 28:4 A když uzřeli lidé toho ostrovu, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni k druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; neb ač z moře vyšel, však pomsta Boží nedá jemu živu býti. (CZ)

Acts 28:5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo. (CZ)

Acts 28:6 Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše myšlení své, pravili, že jest on bůh. (CZ)

Acts 28:7 Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius, kterýžto přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval. (CZ)

Acts 28:8 I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vzložil na něj ruce a uzdravil jej. (CZ)

Acts 28:9 A když se to stalo, tedy i jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni. (CZ)

Acts 28:10 Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli nám na lodí toho, čehož potřebí bylo. (CZ)

Acts 28:11 A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, majici za erb Kastora a Polluxa. (CZ)

Acts 28:12 A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni. (CZ)

Acts 28:13 A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos. (CZ)

Acts 28:14 Kdežto nalezli jsme bratří, kteříž nás prosili, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme šli k Římu. (CZ)

Acts 28:15 Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréžto uzřev Pavel, poděkoval Bohu a počal býti dobré mysli. (CZ)

Acts 28:16 A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal. (CZ)

Acts 28:17 I stalo se po třech dnech, svolal Pavel muže přední z Židů. A když se sešli, řekl k nim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa, z Jeruzaléma vydán jsem v ruce Římanům, (CZ)

Acts 28:18 Kteříž vyslyševše mne, chtěli mne propustiti, protože žádné viny hodné smrti na mně nebylo. (CZ)

Acts 28:19 Ale když Židé tomu odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co národ svůj žalovati. (CZ)

Acts 28:20 A protož z té příčiny povolal jsem vás, žádostiv jsa viděti vás a s vámi promluviti; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem. (CZ)

Acts 28:21 A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psaní neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval nám, aneb mluvil co zlého o tobě. (CZ)

Acts 28:22 Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá. (CZ)

Acts 28:23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimžto s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z Zákona Mojžíšova a Proroků, od jitra až do večera. (CZ)

Acts 28:24 A někteří uvěřili tomu, což Pavel vypravoval, někteří pak nevěřili. (CZ)

Acts 28:25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo: Jistě žeť jest dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim, (CZ)

Acts 28:26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte. (CZ)

Acts 28:27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil. (CZ)

Acts 28:28 Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou. (CZ)

Acts 28:29 A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou mnohé hádky. (CZ)

Acts 28:30 Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu, (CZ)

Acts 28:31 Káže o království Božím a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky. (CZ)

Romans 1:1 Pavel, služebník Jezukristův, povolaný apoštol, oddělený k kázaní evangelium Božího, (CZ)

Romans 1:2 (Kteréžto zdávna zaslíbil skrze proroky své v Písmích svatých,) (CZ)

Romans 1:3 O Synu jeho, (zplozeném z semene Davidova s strany těla, (CZ)

Romans 1:4 Kterýž prokázán jest býti Synem Božím mocně, podle Ducha posvěcení, skrze z mrtvých vstání,) totiž o Ježíši Kristu, Pánu našem, (CZ)

Romans 1:5 Skrze něhožto jsme přijali milost a apoštolství ku poslušenství víry mezi všemi národy pro jméno jeho, (CZ)

Romans 1:6 Z nichžto i vy jste povolaní Ježíše Krista, (CZ)

Romans 1:7 Všechněm, kteříž jste v Římě, milým Božím, povolaným svatým: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. (CZ)

Romans 1:8 Nejprve pak díky činím Bohu svému skrze Ježíše Krista ze všech vás, že víra vaše rozhlašuje se po všem světě. (CZ)

Romans 1:9 Svědek mi jest zajisté Bůh, kterémužto sloužím duchem mým v evangelium Syna jeho, žeť bez přestání zmínku o vás činím, (CZ)

Romans 1:10 Vždycky na svých modlitbách žádaje, abych aspoň někdy mohl šťastně k vám, byla-li by vůle Boží, přijíti. (CZ)

Romans 1:11 Neboť velice žádám viděti vás, abych vám udělil částku nějakou milosti duchovní ku potvrzení vašemu, (CZ)

Romans 1:12 To jest, abych spolu s vámi potěšen byl, skrze společnou i vaši i mou víru. (CZ)

Romans 1:13 Nechciť pak, bratří, abyste nevěděli, žeť jsem mnohokrát již uložil přijíti k vám, (ale překážky jsem měl až dosavad,) abych nějaký užitek také i mezi vámi měl, jako i mezi jinými národy. (CZ)

Romans 1:14 Nebo Řekům i kterýmkoli jiným národům, i moudrým i nemoudrým, dlužník jsem. (CZ)

Romans 1:15 A tak, pokudž na mně jest, hotov jsem i vám, kteříž v Římě jste, zvěstovati evangelium. (CZ)

Romans 1:16 Neboť se nestydím za evangelium Kristovo; moc zajisté Boží jest k spasení každému věřícímu, Židu předně, potom i Řeku. (CZ)

Romans 1:17 Nebo spravedlnost Boží zjevuje se skrze ně z víry u víru, jakož psáno jest: Spravedlivý pak z víry živ bude. (CZ)

Romans 1:18 Zjevuje se zajisté hněv Boží s nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, pravdu Boží v nepravosti zadržujících. (CZ)

Romans 1:19 Nebo což poznáno býti může o Bohu, známé jest jim učiněno, Bůh zajisté zjevil jim. (CZ)

Romans 1:20 Nebo neviditelné věci jeho mohou vidíny býti, když z skutků při stvoření světa stalých rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho věčná moc a Božství, tak aby již byli bez výmluvy, (CZ)

Romans 1:21 Protože poznavše Boha, nectili jako Boha, ani jemu děkovali, ale marní učiněni jsou v myšleních svých, a zatmíno jest nemoudré srdce jejich. (CZ)

Romans 1:22 Měvše se za moudré, blázni učiněni jsou. (CZ)

Romans 1:23 Nebo směnili slávu neporušitelného Boha v slávu podobenství obraza porušitelného člověka, i ptactva, i hovad čtvernohých, i zeměplazů. (CZ)

Romans 1:24 Protož i Bůh vydal je v žádosti srdce jejich, v nečistotu, aby zprznili těla svá vespolek, (CZ)

Romans 1:25 Jakožto ty, kteříž jsou směnili pravdu Boží za lež, a ctili i sloužili stvoření raději nežli Stvořiteli, kterýž jest požehnaný na věky. Amen. (CZ)

Romans 1:26 Protož je vydal Bůh v žádosti ohavné. Nebo i ženy jejich změnily přirozené sebe užívání v to, kteréž jest proti přirození. (CZ)

Romans 1:27 A podobně i mužské pohlaví, opustivše přirozené užívání ženy, rozpálili se v žádostech svých jedni k druhým, mužské pohlaví vespolek mrzkost pášíce, a tak spravedlivou mzdu, kteráž na jejich blud slušela, sami na sebe uvodíce. (CZ)

Romans 1:28 A jakož sobě málo vážili známosti Boha, takž také Bůh vydal je v převrácený smysl, aby činili to, což nesluší, (CZ)

Romans 1:29 Jsouce naplněni vší nepravostí, zlostí, smilstvem, nešlechetností, lakomstvím, plní závisti, vraždy, svárů, lsti, zlých obyčejů, (CZ)

Romans 1:30 Utrhači, pomluvači, Boha nenávidící, hanliví, pyšní, chlubní, nalezači zlých věcí, rodičů neposlušní, (CZ)

Romans 1:31 Nemoudří, smluv nezdrželiví, beze vší lítosti, neukojitelní a nemilosrdní. (CZ)

Romans 1:32 Kteřížto vědouce o tom právu Božím, že ti, kteříž takové věci činí, hodni jsou smrti, avšak netoliko ty věci činí, ale i jiným též činícím nakládají. (CZ)

Romans 2:1 Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš. (CZ)

Romans 2:2 Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí. (CZ)

Romans 2:3 Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího? (CZ)

Romans 2:4 Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede? (CZ)

Romans 2:5 Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího, (CZ)

Romans 2:6 Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho, (CZ)

Romans 2:7 Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, (CZ)

Romans 2:8 Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem, (CZ)

Romans 2:9 Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka. (CZ)

Romans 2:10 Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku. (CZ)

Romans 2:11 Neboť není přijímání osob u Boha. (CZ)

Romans 2:12 Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou, (CZ)

Romans 2:13 (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou. (CZ)

Romans 2:14 Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou, (CZ)

Romans 2:15 Kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.) (CZ)

Romans 2:16 V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista. (CZ)

Romans 2:17 Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem, (CZ)

Romans 2:18 A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona, (CZ)

Romans 2:19 A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě, (CZ)

Romans 2:20 Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně. (CZ)

Romans 2:21 Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš? (CZ)

Romans 2:22 Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš? (CZ)

Romans 2:23 Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš? (CZ)

Romans 2:24 Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest. (CZ)

Romans 2:25 Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním. (CZ)

Romans 2:26 A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku? (CZ)

Romans 2:27 A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona? (CZ)

Romans 2:28 Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle; (CZ)

Romans 2:29 Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha. (CZ)

Romans 3:1 Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obřízky? (CZ)

Romans 3:2 Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží. (CZ)

Romans 3:3 Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří z nich nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní? (CZ)

Romans 3:4 Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil. (CZ)

Romans 3:5 Ale jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, jenž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.) (CZ)

Romans 3:6 Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět? (CZ)

Romans 3:7 Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen? (CZ)

Romans 3:8 A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali,): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení. (CZ)

Romans 3:9 Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem, (CZ)

Romans 3:10 Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho. (CZ)

Romans 3:11 Není rozumného, není, kdo by hledal Boha. (CZ)

Romans 3:12 Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho. (CZ)

Romans 3:13 Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich. (CZ)

Romans 3:14 Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti. (CZ)

Romans 3:15 Nohy jejich rychlé k vylévání krve. (CZ)

Romans 3:16 Setření a bída na cestách jejich. (CZ)

Romans 3:17 A cesty pokoje nepoznali. (CZ)

Romans 3:18 Není bázně Boží před očima jejich. (CZ)

Romans 3:19 Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, těm, kteříž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svět Bohu. (CZ)

Romans 3:20 Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha. (CZ)

Romans 3:21 Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená Zákonem i Proroky, (CZ)

Romans 3:22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící. (CZ)

Romans 3:23 Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží. (CZ)

Romans 3:24 Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši, (CZ)

Romans 3:25 Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů, (CZ)

Romans 3:26 V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy. (CZ)

Romans 3:27 Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry. (CZ)

Romans 3:28 Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona. (CZ)

Romans 3:29 Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Ba, jistě i pohanů, (CZ)

Romans 3:30 Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru. (CZ)

Romans 3:31 Což tedy Zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme. (CZ)

Romans 4:1 Což tedy díme, čeho jest došel podle těla Abraham otec náš? (CZ)

Romans 4:2 Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha. (CZ)

Romans 4:3 Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost. (CZ)

Romans 4:4 Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podle milosti, ale podle dluhu. (CZ)

Romans 4:5 Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost, (CZ)

Romans 4:6 Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka: (CZ)

Romans 4:7 Blahoslavení, jichžto odpuštěny jsou nepravosti a jejichžto přikryti jsou hříchové. (CZ)

Romans 4:8 Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu. (CZ)

Romans 4:9 Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li se vztahuje toliko, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost. (CZ)

Romans 4:10 Kterak pak jest počtena? Zdali když byl obřezán, čili před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním. (CZ)

Romans 4:11 A potom znamení, totiž obřízku, přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost, (CZ)

Romans 4:12 A aby byl otcem obřízky, těch totiž, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlépějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním. (CZ)

Romans 4:13 Nebo ne skrze Zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry. (CZ)

Romans 4:14 Nebo jestližeť toliko ti, kteříž jsou z Zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra a zrušeno zaslíbení. (CZ)

Romans 4:15 Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není Zákona, tu ani přestoupení. (CZ)

Romans 4:16 A protož z víry jde dědictví, aby šlo podle milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z Zákona jest, ale i tomu, jenž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás, (CZ)

Romans 4:17 (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe,) před obličejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly. (CZ)

Romans 4:18 Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský. (CZ)

Romans 4:19 A nezemdlev u víře, nepatřil na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry také již umrtvený. (CZ)

Romans 4:20 Ale o zaslíbení Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu, (CZ)

Romans 4:21 Jsa tím jist, že cožkoli zaslíbil, mocen jest i učiniti. (CZ)

Romans 4:22 A protož počteno jest jemu to za spravedlnost. (CZ)

Romans 4:23 Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu to počteno bylo za spravedlnost, (CZ)

Romans 4:24 Ale i pro nás, kterýmžto bude počteno za spravedlnost, věřícím v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých, (CZ)

Romans 4:25 Kterýž vydán jest na smrt pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše. (CZ)

Romans 5:1 Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista, (CZ)

Romans 5:2 Skrze něhož i přístup měli jsme věrou k milosti této, kterouž stojíme. A chlubíme se nadějí slávy Boží. (CZ)

Romans 5:3 A ne toliko nadějí, ale také chlubíme se souženími, vědouce, že soužení trpělivost působí, (CZ)

Romans 5:4 A trpělivost zkušení, zkušení pak naději, (CZ)

Romans 5:5 A nadějeť nezahanbuje. Nebo láska Boží rozlita jest v srdcích našich skrze Ducha svatého, kterýž dán jest nám. (CZ)

Romans 5:6 Kristus zajisté, když jsme my ještě mdlí byli, v čas příhodný za bezbožné umřel. (CZ)

Romans 5:7 Ješto sotva kdo za spravedlivého umře, ač za dobréhoť by někdo snad i umříti směl. (CZ)

Romans 5:8 Dokazujeť pak Bůh lásky své k nám; nebo když jsme ještě hříšníci byli, Kristus umřel za nás. (CZ)

Romans 5:9 Čím tedy více nyní již ospravedlněni jsouce krví jeho, spaseni budeme skrze něho od hněvu. (CZ)

Romans 5:10 Poněvadž byvše nepřátelé, smířeni jsme s Bohem skrze smrt Syna jeho, nadtoť již smíření spaseni budeme skrze život jeho. (CZ)

Romans 5:11 A ne toliko to, ale chlubíme se také i Bohem, skrze Pána našeho Jezukrista, skrze něhož nyní smíření jsme došli. (CZ)

Romans 5:12 A protož jakož skrze jednoho člověka hřích na svět všel a skrze hřích smrt, a tak na všecky lidi smrt přišla, v němž všickni zhřešili. (CZ)

Romans 5:13 Nebo až do Zákona hřích byl na světě, ale hřích se nepočítá, když Zákona není. (CZ)

Romans 5:14 Kralovala pak smrt od Adama až do Mojžíše také i nad těmi, kteříž nehřešili ku podobenství přestoupení Adamova, kterýž jest figura toho budoucího Adama. (CZ)

Romans 5:15 Ale ne jako hřích, tak i milost. Nebo poněvadž onoho pádem jednoho mnoho jich zemřelo, mnohemť více milost Boží a dar z milosti toho jednoho člověka Jezukrista na mnohé rozlit jest. (CZ)

Romans 5:16 Avšak ne jako skrze jednoho, kterýž zhřešil, tak zase milost. Nebo vina z jednoho pádu přivedla všecky k odsouzení, ale milost z mnohých hříchů přivodí k ospravedlnění. (CZ)

Romans 5:17 Nebo poněvadž pro pád jeden smrt kralovala pro jednoho, mnohemť více, kteříž by rozhojněnou milost a dar spravedlnosti přijali, v životě novém kralovati budou skrze jednoho Jezukrista. (CZ)

Romans 5:18 A tak tedy, jakž skrze pád jeden všickni lidé přišli k odsouzení, tak i skrze ospravedlnění jednoho všickni lidé mohou přijíti k ospravedlnění života. (CZ)

Romans 5:19 Neb jakož skrze neposlušenství jednoho člověka učiněno jest mnoho hříšných, tak i skrze poslušenství jednoho spravedlivi učiněni budou mnozí. (CZ)

Romans 5:20 Zákon pak vkročil mezi to, aby se rozhojnil hřích, a když se rozhojnil hřích, tedy ještě více rozhojnila se milost, (CZ)

Romans 5:21 Aby jakož jest kraloval hřích k smrti, tak aby i milost kralovala skrze spravedlnost k životu věčnému, skrze Jezukrista Pána našeho. (CZ)

Romans 6:1 Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila? (CZ)

Romans 6:2 Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm? (CZ)

Romans 6:3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme? (CZ)

Romans 6:4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili. (CZ)

Romans 6:5 Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme, (CZ)

Romans 6:6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu. (CZ)

Romans 6:7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu. (CZ)

Romans 6:8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme, (CZ)

Romans 6:9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje. (CZ)

Romans 6:10 Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu. (CZ)

Romans 6:11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem. (CZ)

Romans 6:12 Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho. (CZ)

Romans 6:13 Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu. (CZ)

Romans 6:14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí. (CZ)

Romans 6:15 Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli. (CZ)

Romans 6:16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti? (CZ)

Romans 6:17 Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste. (CZ)

Romans 6:18 Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti. (CZ)

Romans 6:19 Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali údy vaše v službu nečistotě a nepravosti k tomu, abyste činili nepravost, tak již nyní vydávejte údy vaše v službu spravedlnosti ku posvěcení. (CZ)

Romans 6:20 Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti. (CZ)

Romans 6:21 Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt. (CZ)

Romans 6:22 Nyní pak vysvobozeni jsouce od hříchu a podmaněni v službu Bohu, máte užitek váš ku posvěcení, cíl pak život věčný. (CZ)

Romans 6:23 Nebo odplata za hřích jest smrt, ale milost Boží jest život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem. (CZ)

Romans 7:1 Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým Zákona mluvím) že Zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest člověk? (CZ)

Romans 7:2 Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž její, rozvázána jest od zákona muže. (CZ)

Romans 7:3 A protož dokudž jest živ muž její, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jižť jest svobodna od zákona toho, takže již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem. (CZ)

Romans 7:4 Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu. (CZ)

Romans 7:5 Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů příčinou Zákona vzbuzené moc svou provodily v údech našich k nesení ovoce ne Bohu, ale smrti. (CZ)

Romans 7:6 Nyní pak osvobozeni jsme od Zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom již sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery. (CZ)

Romans 7:7 Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš. (CZ)

Romans 7:8 Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest. (CZ)

Romans 7:9 Jáť pak byl jsem živ někdy bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil, (CZ)

Romans 7:10 a já umřel. I shledáno jest, že to přikázání, kteréž mělo mi býti k životu, že jest mi k smrti. (CZ)

Romans 7:11 Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázání, podvedl mne, a skrze ně i zabil. (CZ)

Romans 7:12 A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest. (CZ)

Romans 7:13 Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, kterýž aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby tak byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázání. (CZ)

Romans 7:14 Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu. (CZ)

Romans 7:15 Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím. (CZ)

Romans 7:16 Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý. (CZ)

Romans 7:17 A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích. (CZ)

Romans 7:18 Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám. (CZ)

Romans 7:19 Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci. (CZ)

Romans 7:20 A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích. (CZ)

Romans 7:21 Nalézám tedy takový při sobě zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé. (CZ)

Romans 7:22 Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka; (CZ)

Romans 7:23 Ale vidím jiný zákon v údech svých, odporující zákonu mysli mé a jímající mne, tak abych byl vězeň zákona hřícha, kterýž jest v údech mých. (CZ)

Romans 7:24 Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti? (CZ)

Romans 7:25 Ale děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takžť já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha. (CZ)

Romans 8:1 A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha. (CZ)

Romans 8:2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti. (CZ)

Romans 8:3 Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle, (CZ)

Romans 8:4 Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha. (CZ)

Romans 8:5 Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha. (CZ)

Romans 8:6 Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj, (CZ)

Romans 8:7 Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti. (CZ)

Romans 8:8 Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou. (CZ)

Romans 8:9 Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho. (CZ)

Romans 8:10 A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost. (CZ)

Romans 8:11 Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás. (CZ)

Romans 8:12 A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli. (CZ)

Romans 8:13 Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete. (CZ)

Romans 8:14 Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží. (CZ)

Romans 8:15 Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče. (CZ)

Romans 8:16 A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží. (CZ)

Romans 8:17 A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli. (CZ)

Romans 8:18 Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás. (CZ)

Romans 8:19 Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích. (CZ)

Romans 8:20 Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal, (CZ)

Romans 8:21 V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích. (CZ)

Romans 8:22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad, (CZ)

Romans 8:23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho. (CZ)

Romans 8:24 Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál? (CZ)

Romans 8:25 Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme. (CZ)

Romans 8:26 Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými. (CZ)

Romans 8:27 Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté. (CZ)

Romans 8:28 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou. (CZ)

Romans 8:29 Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími. (CZ)

Romans 8:30 Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil. (CZ)

Romans 8:31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám? (CZ)

Romans 8:32 Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal? (CZ)

Romans 8:33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje. (CZ)

Romans 8:34 Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás. (CZ)

Romans 8:35 A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč? (CZ)

Romans 8:36 Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití. (CZ)

Romans 8:37 Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval. (CZ)

Romans 8:38 Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí, (CZ)

Romans 8:39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem. (CZ)

Romans 9:1 Pravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém, (CZ)

Romans 9:2 Žeť mám veliký zámutek a ustavičnou bolest v srdci svém. (CZ)

Romans 9:3 Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, totiž příbuzných svých podle těla. (CZ)

Romans 9:4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení. (CZ)

Romans 9:5 Jejichž jsou i otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen. (CZ)

Romans 9:6 Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou. (CZ)

Romans 9:7 Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě. (CZ)

Romans 9:8 To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové těla, jsou také synové Boží, ale kteříž jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za símě. (CZ)

Romans 9:9 Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna. (CZ)

Romans 9:10 A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho důvodem jest. (CZ)

Romans 9:11 Nebo ještě před narozením obou těch synů, a prve nežli co dobrého nebo zlého učinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutků, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo, (CZ)

Romans 9:12 Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu, (CZ)

Romans 9:13 Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem. (CZ)

Romans 9:14 I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli. (CZ)

Romans 9:15 Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji. (CZ)

Romans 9:16 A tak tedy neníť vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává. (CZ)

Romans 9:17 Nebo dí Písmo faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi. (CZ)

Romans 9:18 A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje. (CZ)

Romans 9:19 Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo vůli jeho kdo odepřel? (CZ)

Romans 9:20 Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal? (CZ)

Romans 9:21 Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě? (CZ)

Romans 9:22 Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí. (CZ)

Romans 9:23 A takž také, aby známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě. (CZ)

Romans 9:24 Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů, (CZ)

Romans 9:25 Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou nazovu milou. (CZ)

Romans 9:26 A budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého. (CZ)

Romans 9:27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové toliko spaseni budou. (CZ)

Romans 9:28 Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté. (CZ)

Romans 9:29 A jakož prve pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni. (CZ)

Romans 9:30 Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry; (CZ)

Romans 9:31 Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel. (CZ)

Romans 9:32 Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky, (CZ)

Romans 9:33 Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben. (CZ)

Romans 10:1 Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní libostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl. (CZ)

Romans 10:2 Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podle umění. (CZ)

Romans 10:3 Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost hledajíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni. (CZ)

Romans 10:4 Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu. (CZ)

Romans 10:5 Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich. (CZ)

Romans 10:6 Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti. (CZ)

Romans 10:7 Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi. (CZ)

Romans 10:8 Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme, (CZ)

Romans 10:9 Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš. (CZ)

Romans 10:10 Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení. (CZ)

Romans 10:11 Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben. (CZ)

Romans 10:12 Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej. (CZ)

Romans 10:13 Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. (CZ)

Romans 10:14 Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele? (CZ)

Romans 10:15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci. (CZ)

Romans 10:16 Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu? (CZ)

Romans 10:17 Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží. (CZ)

Romans 10:18 Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich. (CZ)

Romans 10:19 Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás. (CZ)

Romans 10:20 A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali. (CZ)

Romans 10:21 Ale proti lidu Izraelskému dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému. (CZ)

Romans 11:1 Protož pravím: Zdali jest Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova. (CZ)

Romans 11:2 Nezavrhlť jest Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co Písmo praví o Eliášovi? Kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému řka: (CZ)

Romans 11:3 Pane, proroky tvé zmordovali a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají. (CZ)

Romans 11:4 Ale co jemu dí odpověd Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem. (CZ)

Romans 11:5 Takť i nyní ostatkové podle vyvolení jdoucího z pouhé milosti Boží zůstali, (CZ)

Romans 11:6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, tedy již není milost, jinak skutek nebyl by skutek. (CZ)

Romans 11:7 Což tedy? Čeho hledá Izrael, toho jest nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou, (CZ)

Romans 11:8 (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli,) až do dnešního dne. (CZ)

Romans 11:9 A David dí: Budiž jim stůl jejich osidlem a pastmi a pohoršením i spravedlivým odplacením. (CZ)

Romans 11:10 Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej. (CZ)

Romans 11:11 A z toho pravím: Tak-liž jsou pak Židé klesli, aby docela padli? Nikoli, ale jejich klesnutím spasení přiblížilo se pohanům, aby je tak Bůh k závidění přivedl. (CZ)

Romans 11:12 A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich? (CZ)

Romans 11:13 Vámť zajisté pravím pohanům, jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování mé oslavuji, (CZ)

Romans 11:14 Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl ty, jenž jsou tělo mé, a k spasení přivésti aspoň některé z nich. (CZ)

Romans 11:15 Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak bude zase jich přijetí, než život z mrtvých? (CZ)

Romans 11:16 Poněvadž prvotiny svaté jsou, takéť svaté jest i těsto; a jest-liť kořen svatý, tedy i ratolesti. (CZ)

Romans 11:17 Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy. (CZ)

Romans 11:18 Proto ty se nechlub proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe. (CZ)

Romans 11:19 Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen, (CZ)

Romans 11:20 Dobře pravíš. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se. (CZ)

Romans 11:21 Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil. (CZ)

Romans 11:22 A protož viz dobrotivost i zuřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zuřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš. (CZ)

Romans 11:23 Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je. (CZ)

Romans 11:24 Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více pak ti, kteříž podle přirození jsou z dobré olivy, vštípeni budou v svou vlastní olivu. (CZ)

Romans 11:25 Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří,) že zatvrdilost tato zčástky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů. (CZ)

Romans 11:26 A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba. (CZ)

Romans 11:27 A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich. (CZ)

Romans 11:28 A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podle vyvolení jsou milí pro otce svaté. (CZ)

Romans 11:29 Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje. (CZ)

Romans 11:30 Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru, (CZ)

Romans 11:31 Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni také milosrdenství dosáhli. (CZ)

Romans 11:32 Zavřel zajisté Bůh všecky v nevěře, aby se nade všemi smiloval. (CZ)

Romans 11:33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho a nevystižitelné cesty jeho! (CZ)

Romans 11:34 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil? (CZ)

Romans 11:35 Nebo kdo prve dal jemu, a budeť mu odplaceno? (CZ)

Romans 11:36 Nebo z něho a skrze něho a v něm jsou všecky věci, jemuž sláva na věky. Amen. (CZ)

Romans 12:1 Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši. (CZ)

Romans 12:2 A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá. (CZ)

Romans 12:3 Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry. (CZ)

Romans 12:4 Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla, (CZ)

Romans 12:5 Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové. (CZ)

Romans 12:6 Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry; (CZ)

Romans 12:7 Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování. (CZ)

Romans 12:8 Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností. (CZ)

Romans 12:9 Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému. (CZ)

Romans 12:10 Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte, (CZ)

Romans 12:11 V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící, (CZ)

Romans 12:12 Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční, (CZ)

Romans 12:13 V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující. (CZ)

Romans 12:14 Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte. (CZ)

Romans 12:15 Radujte s radujícími, a plačte s plačícími. (CZ)

Romans 12:16 Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce. (CZ)

Romans 12:17 Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi, (CZ)

Romans 12:18 Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce, (CZ)

Romans 12:19 Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. (CZ)

Romans 12:20 A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho. (CZ)

Romans 12:21 Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé. (CZ)

Romans 13:1 Každá duše vrchnostem povýšeným poddána buď. Neboť není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, ty od Boha zřízené jsou. (CZ)

Romans 13:2 A protož, kdož se vrchnosti protiví, Božímu zřízení se protiví; kteříž se pak protiví, tiť sobě odsouzení dobudou. (CZ)

Romans 13:3 Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Protož chceš-li se nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní. (CZ)

Romans 13:4 Boží zajisté služebník jest, tobě k dobrému. Pakli bys zle činil, boj se; neboť ne nadarmo nese meč. Boží zajisté služebník jest, mstitel zuřivý nad tím, kdož zle činí. (CZ)

Romans 13:5 A protož musejíť vrchnostem všickni poddáni býti, netoliko pro hněv, ale i pro svědomí. (CZ)

Romans 13:6 Nebo proto i daň dáváte, poněvadž služebníci Boží jsou, pilnou práci o to vedouce. (CZ)

Romans 13:7 Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest. (CZ)

Romans 13:8 Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, Zákon naplnil, (CZ)

Romans 13:9 Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. (CZ)

Romans 13:10 Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost Zákona jestiť láska. (CZ)

Romans 13:11 A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. (Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.) (CZ)

Romans 13:12 Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla. (CZ)

Romans 13:13 Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti, (CZ)

Romans 13:14 Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo k vyplňování žádostí jeho. (CZ)

Romans 14:1 Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách. (CZ)

Romans 14:2 Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu. (CZ)

Romans 14:3 Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej. (CZ)

Romans 14:4 Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej. (CZ)

Romans 14:5 Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď. (CZ)

Romans 14:6 Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu. (CZ)

Romans 14:7 Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá. (CZ)

Romans 14:8 Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme. (CZ)

Romans 14:9 Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval. (CZ)

Romans 14:10 Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou. (CZ)

Romans 14:11 Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha. (CZ)

Romans 14:12 A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu. (CZ)

Romans 14:13 Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru. (CZ)

Romans 14:14 Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest. (CZ)

Romans 14:15 Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel. (CZ)

Romans 14:16 Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše. (CZ)

Romans 14:17 Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém. (CZ)

Romans 14:18 Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný. (CZ)

Romans 14:19 Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdělání vespolek. (CZ)

Romans 14:20 Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením. (CZ)

Romans 14:21 Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá. (CZ)

Romans 14:22 Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje. (CZ)

Romans 14:23 Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest. (CZ)

Romans 15:1 Povinniť jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobě se líbiti. (CZ)

Romans 15:2 Ale jeden každý z nás bližnímu se lib k dobrému pro vzdělání. (CZ)

Romans 15:3 Nebo i Kristus ne sám se sobě líbil, ale jakož psáno jest: Hanění hanějících tebe připadla jsou na mne. (CZ)

Romans 15:4 Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze trpělivost a potěšení Písem naději měli. (CZ)

Romans 15:5 Bůh pak dárce trpělivosti a potěšení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista, (CZ)

Romans 15:6 Abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista. (CZ)

Romans 15:7 Protož přijímejte se vespolek, jakož i Kristus přijal nás v slávu Boží. (CZ)

Romans 15:8 Neboť pravím vám, že Kristus Ježíš byl služebníkem obřízky pro Boží pravost, aby potvrzeni byli slibové otcům učinění, (CZ)

Romans 15:9 A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: Protož vyznávati tebe budu mezi pohany, a jménu tvému plésati budu. (CZ)

Romans 15:10 A opět dí: Veselte se pohané s lidem jeho. (CZ)

Romans 15:11 A opět: Chvalte Hospodina všickni národové, a velebtež ho všickni lidé. (CZ)

Romans 15:12 A opět Izaiáš dí: Budeť kořen Jesse, a ten, jenž povstane, panovati nad pohany; v němť pohané doufati budou. (CZ)

Romans 15:13 Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, tak abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého. (CZ)

Romans 15:14 Vím zajisté, bratří moji, i já také o vás, že i vy jste plní dobroty, naplněni jsouce všelikou známostí, takže se i napomínati můžete vespolek. (CZ)

Romans 15:15 Ale však proto psal jsem vám, bratří, poněkud směle, jako ku paměti přivodě vám, podle milosti, kteráž jest mi dána od Boha, (CZ)

Romans 15:16 K tomu, abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi pohany, slouže evangelium Božímu, aby byla obět pohanů vzácná, posvěcena jsuci skrze Ducha svatého. (CZ)

Romans 15:17 Mám se tedy čím chlubiti v Kristu Ježíši, v Božích věcech. (CZ)

Romans 15:18 Neboť bych se neodvážil mluviti toho, čehož by skrze mne neučinil Kristus, k tomu, aby ku poslušenství přivedeni byli pohané slovem i skutkem, (CZ)

Romans 15:19 V moci divů a zázraků, v síle Ducha Božího, takže jsem od Jeruzaléma vůkol až k Ilyrické zemi naplnil evangelium Kristovým, (CZ)

Romans 15:20 A to tak žádostiv jsa kázati evangelium, kdež ani jmenován nebyl Kristus, abych na cizí základ nestavěl, (CZ)

Romans 15:21 Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvěstováno o něm, uzří, a ti, jenž neslýchali, srozumějí. (CZ)

Romans 15:22 A tímť jest mi mnohokrát překaženo přijíti k vám. (CZ)

Romans 15:23 Nyní pak nemaje již více místa v těchto krajinách a žádost maje přijíti k vám od mnoha let, (CZ)

Romans 15:24 Kdyžkoli půjdu do Hišpanie, přijdu k vám. Mámť zajisté naději, že tudy jda, uzřím vás, a že vy mne provodíte tam, avšak až bych prve u vás poněkud pobyl. (CZ)

Romans 15:25 Nyní pak beru se do Jeruzaléma, službu čině svatým. (CZ)

Romans 15:26 Nebo za dobré se vidělo Macedonským a Achaiským, aby sbírku nějakou učinili na chudé svaté, kteříž jsou v Jeruzalémě. (CZ)

Romans 15:27 Takť sobě to oblíbili, a také povinni jsou jim to. Nebo poněvadž duchovních věcí jejich byli účastni pohané, povinniť jsou jim také sloužiti tělesnými. (CZ)

Romans 15:28 A protož když to vykonám a jim odvedu užitek ten, půjduť skrze vás do Hišpanie. (CZ)

Romans 15:29 A vímť, že přijda k vám, v hojnosti požehnání evangelium Kristova přijdu. (CZ)

Romans 15:30 Prosímť pak vás, bratří, skrze Pána našeho Jezukrista a skrze lásku Ducha svatého, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snažně, (CZ)

Romans 15:31 Abych vysvobozen byl od protivníků, kteříž jsou v Judstvu a aby služba tato má příjemná byla svatým v Jeruzalémě, (CZ)

Romans 15:32 Abych k vám bohdá s radostí přišel, a s vámi poodpočinul. (CZ)

Romans 15:33 Bůh pak pokoje budiž se všemi vámi. Amen. (CZ)

Romans 16:1 Poroučímť pak vám Fében, sestru naši, služebnici církve Cenchrenské, (CZ)

Romans 16:2 Abyste ji přijali v Pánu, tak jakž sluší na svaté, a abyste jí pomocni byli, jestliže by vás v čem potřebovala. Nebo i ona mnohým hostem ochotně posluhovala, až i mně také. (CZ)

Romans 16:3 Pozdravte Priscilly a Akvila, pomocníků mých v Kristu Ježíši, (CZ)

Romans 16:4 Kteříž pro můj život svých vlastních hrdel nasadili, jimžto ne já sám toliko děkuji, ale i všecky církve pohanské, (CZ)

Romans 16:5 I domácího jejich shromáždění. Pozdravte mého milého Epéneta, kterýž jest prvotiny Achaie v Kristu. (CZ)

Romans 16:6 Pozdravte Marie, kteráž mnoho práce měla s námi. (CZ)

Romans 16:7 Pozdravte Andronika a Junia, příbuzných mých a spoluvězňů mých, kteříž jsou vzácní u apoštolů a kteříž přede mnou byli v Kristu Ježíši. (CZ)

Romans 16:8 Pozdravte Amplia mně v Pánu milého. (CZ)

Romans 16:9 Pozdravte Urbana, pomocníka našeho v Kristu, a Stachyna mého milého. (CZ)

Romans 16:10 Pozdravte Apella zkušeného v Kristu. Pozdravte těch, kteříž jsou z domu Aristobulova. (CZ)

Romans 16:11 Pozdravte Herodiona, příbuzného mého. Pozdravte těch, kteří jsou z čeledi Narciškovy věřící v Pána. (CZ)

Romans 16:12 Pozdravte Tryfény a Tryfózy, kteréž práci vedou v Pánu. Pozdravte Persidy milé, kteráž mnoho pracovala v Pánu. (CZ)

Romans 16:13 Pozdravte Rufa, zvláštního v Pánu, a matky jeho i mé. (CZ)

Romans 16:14 Pozdravte Asynkrita, Flegonta, Hermy, Patroba, Merkuria, i jiných bratří, kteříž jsou s nimi. (CZ)

Romans 16:15 Pozdravte Filologa i Julie, Nerea a sestry jeho, i Olympa i všech svatých, kteříž jsou s nimi. (CZ)

Romans 16:16 Pozdravte sebe vespolek v políbení svatém. Pozdravujíť vás církve Kristovy. (CZ)

Romans 16:17 Prosímť pak vás, bratří, abyste šetřili těch, kteříž různice a pohoršení činí, naodpor učení tomu, kterémuž jste vy se naučili, a varujte se jich. (CZ)

Romans 16:18 Nebo takoví Pánu našemu Ježíši Kristu neslouží, ale svému břichu; a skrze lahodné řeči a pochlebenství svodí srdce prostých. (CZ)

Romans 16:19 Nebo vaše poslušenství všechněch došlo. A protož se raduji z vás. Než chciť, abyste byli moudří k dobrému, a prostí k zlému. (CZ)

Romans 16:20 Bůh pak pokoje potře satana pod nohy vaše brzo. Milost Pána našeho Jezukrista budiž s vámi. Amen. (CZ)

Romans 16:21 Pozdravují vás Timoteus, pomocník můj, a Lucius, a Jázon, a #Sozipater, příbuzní moji. (CZ)

Romans 16:22 Pozdravuji vás v Pánu já Tercius, kterýž jsem psal tento list. (CZ)

Romans 16:23 Pozdravuje vás Gáius, hospodář můj i vší církve. Pozdravuje vás Erastus, důchodní písař městský, a Kvartus bratr. (CZ)

Romans 16:24 Milost Pána našeho Jezukrista se všemi vámi. Amen. (CZ)

Romans 16:25 Tomu pak, jenž může vás utvrditi podle evangelium mého a kázání Ježíše Krista, podle zjevení tajemství od časů věčných skrytého, (CZ)

Romans 16:26 Nyní pak zjeveného i skrze Písma prorocká, podle poručení věčného Boha, ku poslušenství víry všechněm národům oznámeného, (CZ)

Romans 16:27 Tomu, pravím, samému moudrému Bohu sláva skrze Jezukrista na věky. Amen List tento k Římanům psán jest z Korintu, a poslán po Fében, služebnici sboru Cenchrenského. (CZ)

1 Corinthians 1:1 Pavel, povolaný apoštol Ježíše Krista, skrze vůli Boží, a bratr Sostenes, (CZ)

1 Corinthians 1:2 Církvi Boží, kteráž jest v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteříž vzývají jméno Pána našeho Jezukrista na všelikém místě, i jejich i našem: (CZ)

1 Corinthians 1:3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. (CZ)

1 Corinthians 1:4 Děkuji Bohu svému vždycky za vás pro tu milost Boží, kteráž dána jest vám v Kristu Ježíši, (CZ)

1 Corinthians 1:5 Že ve všem obohaceni jste v něm, v každém slovu a ve všelikém umění, (CZ)

1 Corinthians 1:6 Jakož svědectví Kristovo upevněno jest mezi vámi, (CZ)

1 Corinthians 1:7 Takže nemáte žádného nedostatku ve všeliké milosti, očekávajíce zjevení Pána našeho Jezukrista, (CZ)

1 Corinthians 1:8 Kterýžto i utvrdí vás až do konce bez úhony ke dni příští Pána našeho Jezukrista. (CZ)

1 Corinthians 1:9 Věrnýť jest Bůh, skrze něhož povoláni jste k účastenství Syna jeho Jezukrista, Pána našeho. (CZ)

1 Corinthians 1:10 Prosímť vás pak, bratří, skrze jméno Pána našeho Jezukrista, abyste jednostejně mluvili všickni a aby nebylo mezi vámi roztržek, ale buďte spojeni jednostejnou myslí a jednostejným smyslem. (CZ)

1 Corinthians 1:11 Nebo oznámeno jest mi o vás, bratří moji, od některých z čeledi Chloe, že by mezi vámi byly různice. (CZ)

1 Corinthians 1:12 Míním pak toto, že jeden každý z vás říká: Já jsem Pavlův, já Apollův, já Petrův, já pak Kristův. (CZ)

1 Corinthians 1:13 Zdali rozdělen jest Kristus? Zdali Pavel ukřižován jest za vás? Anebo zdali jste ve jménu Pavlovu pokřtěni byli? (CZ)

1 Corinthians 1:14 Děkuji Bohu, že jsem žádného z vás nekřtil, než Krispa a Gáia, (CZ)

1 Corinthians 1:15 Aby někdo neřekl, že jsem ve jméno své křtil. (CZ)

1 Corinthians 1:16 Křtilť jsem také i Štěpánovu čeled. Více nevím, abych koho jiného křtil. (CZ)

1 Corinthians 1:17 Nebo neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti řeči, aby nebyl vyprázdněn kříž Kristův. (CZ)

1 Corinthians 1:18 Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest. (CZ)

1 Corinthians 1:19 Nebo psáno jest: Zahladím moudrost moudrých, a opatrnost opatrných zavrhu. (CZ)

1 Corinthians 1:20 Kde jest moudrý? A kde učený? A kde chytrák tohoto světa? Zdaliž Bůh neobrátil moudrosti tohoto světa v bláznovství? (CZ)

1 Corinthians 1:21 Nebo když v moudrosti Boží svět nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznové kázaní spasiti věřící, (CZ)

1 Corinthians 1:22 Poněvadž i Židé zázraků žádají, i Řekové hledají moudrosti. (CZ)

1 Corinthians 1:23 Myť pak kážeme Krista ukřižovaného, Židům zajisté pohoršení, a Řekům bláznovství, (CZ)

1 Corinthians 1:24 Ale povolaným, i Židům i Řekům, Krista, Boží moc a Boží moudrost. (CZ)

1 Corinthians 1:25 Nebo to bláznovství Boží jest moudřejší nežli lidé a mdloba Boží jest silnější než lidé. (CZ)

1 Corinthians 1:26 Vidíte zajisté povolání vaše, bratří, že nemnozí moudří podle těla, nemnozí mocní, nemnozí urození; (CZ)

1 Corinthians 1:27 Ale což bláznivého jest u světa, to sobě vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a to, což jest u světa mdlé, Bůh vyvolil, aby zahanbil silné. (CZ)

1 Corinthians 1:28 A neurozené u světa a za nic položené vyvolil Bůh, ano hned, kteréž nejsou, aby ty věci, kteréž jsou, zkazil, (CZ)

1 Corinthians 1:29 Proto aby se nechlubilo před obličejem jeho žádné tělo. (CZ)

1 Corinthians 1:30 Vy pak jste z něho v Kristu Ježíši, kterýž učiněn jest nám moudrost od Boha, i spravedlnost, i posvěcení, i #vykoupení, (CZ)

1 Corinthians 1:31 Aby se tak dálo, jakož jest napsáno: Kdo se chlubí, v Pánu se chlub. (CZ)

1 Corinthians 2:1 I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží. (CZ)

1 Corinthians 2:2 Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to ještě toho ukřižovaného. (CZ)

1 Corinthians 2:3 A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém. (CZ)

1 Corinthians 2:4 A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci, (CZ)

1 Corinthians 2:5 Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží. (CZ)

1 Corinthians 2:6 Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, jenž hynou. (CZ)

1 Corinthians 2:7 Ale mluvíme moudrost Boží v tajemství, kterážto skryta jest, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší, (CZ)

1 Corinthians 2:8 Jížto žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali. (CZ)

1 Corinthians 2:9 Ale kážeme, jakož psáno jest: Čehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují. (CZ)

1 Corinthians 2:10 Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské. (CZ)

1 Corinthians 2:11 Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží. (CZ)

1 Corinthians 2:12 My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám. (CZ)

1 Corinthians 2:13 O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce. (CZ)

1 Corinthians 2:14 Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti. (CZ)

1 Corinthians 2:15 Ale duchovní člověk rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen. (CZ)

1 Corinthians 2:16 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme. (CZ)

1 Corinthians 3:1 A já, bratří, nemohl jsem vám mluviti jako duchovním, ale jako tělesným, jako maličkým v Kristu. (CZ)

1 Corinthians 3:2 Mlékem jsem vás živil, a ne pokrmem; nebo jste ještě nemohli pokrmů tvrdších užívati, ano i nyní ještě nemůžete. (CZ)

1 Corinthians 3:3 Ještě zajisté tělesní jste. Poněvadžť jest mezi vámi nenávist, svárové a různice, zdaž ještě tělesní nejste? a tak podle člověka chodíte. (CZ)

1 Corinthians 3:4 Nebo když někdo říká: Jáť jsem Pavlův, jiný pak: Já Apollův, zdaliž nejste tělesní? (CZ)

1 Corinthians 3:5 Nebo kdo jest Pavel, a kdo jest Apollo, než služebníci, skrze něž jste uvěřili, a jakž jednomu každému dal Pán? (CZ)

1 Corinthians 3:6 Jáť jsem štípil, Apollo zaléval, ale Bůh dal zrůst. (CZ)

1 Corinthians 3:7 A protož ani ten, kdož štěpuje, nic není, ani ten, jenž zalévá, ale ten, kterýž zrůst dává, Bůh. (CZ)

1 Corinthians 3:8 Ten pak, kdož štěpuje, a ten, kdož zalévá, jedno jsou, avšak jeden každý vlastní odplatu vezme podle své práce. (CZ)

1 Corinthians 3:9 Božíť jsme zajisté pomocníci, Boží rolí, Boží vzdělání jste. (CZ)

1 Corinthians 3:10 Já podle milosti Boží mně dané, jako moudrý stavitel, základ jsem založil, jiný pak na něm staví. Ale jeden každý viz, jak na něm staví. (CZ)

1 Corinthians 3:11 Nebo základu jiného žádný položiti nemůž, mimo ten, kterýž položen jest, jenž jest Ježíš Kristus. (CZ)

1 Corinthians 3:12 Staví-liť pak kdo na ten základ zlato, stříbro, kamení drahé, dříví, seno, strniště, (CZ)

1 Corinthians 3:13 Jednohoť každého dílo zjeveno bude. Den zajisté to všecko okáže; nebo v ohni zjeví se, a jednoho každého dílo, jaké by bylo, oheň zprubuje. (CZ)

1 Corinthians 3:14 Zůstane-liť čí dílo, kteréž na něm stavěl, vezme odplatu. (CZ)

1 Corinthians 3:15 Pakliť čí dílo shoří, tenť vezme škodu, ale sám spasen bude, avšak tak jako skrze oheň. (CZ)

1 Corinthians 3:16 Zdaliž nevíte, že chrám Boží jste, a Duch Boží v vás přebývá? (CZ)

1 Corinthians 3:17 Jestližeť kdo chrámu Božího poskvrňuje, tohoť zatratí Bůh; nebo chrám Boží svatý jest, jenž jste vy. (CZ)

1 Corinthians 3:18 Žádný sám sebe nesvoď. Zdá-li se komu z vás, že jest moudrý na tomto světě, budiž bláznem, aby byl učiněn moudrým. (CZ)

1 Corinthians 3:19 Moudrost zajisté světa tohoto bláznovství jest u Boha. Nebo psáno jest: Kterýž zlapá moudré v chytrosti jejich. (CZ)

1 Corinthians 3:20 A opět: Znáť Pán přemyšlování moudrých, že jsou marná. (CZ)

1 Corinthians 3:21 A tak nechlubiž se žádný lidmi; nebo všecky věci vaše jsou. (CZ)

1 Corinthians 3:22 Buďto Pavel, buďto Apollo, buďto Petr, buďto svět, buďto život, buďto smrt, buďto přítomné věci, buďto budoucí, všecko jest vaše, (CZ)

1 Corinthians 3:23 Vy pak Kristovi, a Kristus Boží. (CZ)

1 Corinthians 4:1 Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích. (CZ)

1 Corinthians 4:2 Dále pak vyhledává se při šafářích toho, aby každý z nich věrný nalezen byl. (CZ)

1 Corinthians 4:3 Mně pak to za nejmenší věc jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž aniž sám sebe soudím. (CZ)

1 Corinthians 4:4 Nebo ačkoli do sebe nic bezbožného nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest. (CZ)

1 Corinthians 4:5 Protož nesuďtež nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha. (CZ)

1 Corinthians 4:6 Tyto pak věci, bratří moji, v podobenství obrátil jsem na sebe a na Apollo, pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše nesmýšleti, a abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu. (CZ)

1 Corinthians 4:7 Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal? (CZ)

1 Corinthians 4:8 Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó byste kralovali, abychom i my také spolu s vámi kralovali. (CZ)

1 Corinthians 4:9 Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem. (CZ)

1 Corinthians 4:10 My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak silní; vy slavní, ale my opovržení. (CZ)

1 Corinthians 4:11 Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i poličkováni býváme, i místa nemáme, (CZ)

1 Corinthians 4:12 A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma; uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, mile snášíme. (CZ)

1 Corinthians 4:13 Když se nám rouhají, modlíme se za ně; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, a jako povrhel u všech, až posavad. (CZ)

1 Corinthians 4:14 Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám. (CZ)

1 Corinthians 4:15 Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho máte otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil. (CZ)

1 Corinthians 4:16 Protož prosím vás, buďtež následovníci moji. (CZ)

1 Corinthians 4:17 Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýžto jest syn můj milý a věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu, jakž všudy v každé církvi učím. (CZ)

1 Corinthians 4:18 Rovně jako bych neměl k vám přijíti, tak se naduli někteří. (CZ)

1 Corinthians 4:19 Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc. (CZ)

1 Corinthians 4:20 Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci. (CZ)

1 Corinthians 4:21 Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s duchem tichosti? (CZ)

1 Corinthians 5:1 Naprosto se slyší, že by mezi vámi bylo smilstvo, a to takové smilstvo, jakéž se ani mezi pohany nejmenuje, totiž aby někdo měl manželku otce svého. (CZ)

1 Corinthians 5:2 A vy nadutí jste, a nermoutíte se raději, aby vyvržen byl z prostředku vás ten, kdož takový skutek spáchal. (CZ)

1 Corinthians 5:3 Já zajisté, ač vzdálený tělem, ale přítomný duchem, již jsem to usoudil, jako bych přítomen byl, abyste toho, kterýž to tak spáchal, (CZ)

1 Corinthians 5:4 Ve jménu Pána našeho Jezukrista sejdouce se spolu, i s mým duchem, s mocí Pána našeho Jezukrista, (CZ)

1 Corinthians 5:5 Vydali takového satanu k zahubení těla, aby duch spasen byl v den Pána Ježíše. (CZ)

1 Corinthians 5:6 Neníť dobrá chlouba vaše. Zdaliž nevíte, že maličko kvasu všecko těsto nakvašuje? (CZ)

1 Corinthians 5:7 Vyčisťtež tedy starý kvas, abyste byli nové zadělání, jakož pak jste nenakvašeni. Neboť jest Beránek náš velikonoční za nás obětován, Kristus. (CZ)

1 Corinthians 5:8 A protož hodujmež ne v kvasu starém, ani v kvasu zlosti a nešlechetnosti, ale v přesnicích upřímosti a pravdy. (CZ)

1 Corinthians 5:9 Psal jsem vám v listu, abyste se nesměšovali s smilníky. (CZ)

1 Corinthians 5:10 Ale ne všelikterak s smilníky tohoto světa, neb s lakomci, nebo s dráči, aneb s modláři, sic jinak musili byste z tohoto světa vyjíti. (CZ)

1 Corinthians 5:11 Nyní pak psal jsem vám, abyste se nesměšovali s takovými, kdyby kdo, maje jméno bratr, byl smilník, neb lakomec, neb modlář, neb zlolejce, neb opilec, neb dráč. S takovým ani nejezte. (CZ)

1 Corinthians 5:12 Nebo proč já mám i ty, kteříž jsou vně, souditi? Však ty, kteříž jsou vnitř, vy soudíte? (CZ)

1 Corinthians 5:13 Ty pak, kteříž jsou vně, Bůh soudí. Vyvrztež tedy toho zlého sami z sebe. (CZ)

1 Corinthians 6:1 Smí někdo z vás, maje při s druhým, souditi se před nepravými, a ne raději před svatými? (CZ)

1 Corinthians 6:2 Nevíte-liž, že svatí svět souditi budou? I poněvadž od vás souzen býti má svět, kterakž tedy nehodni jste těch nejmenších věcí rozsuzovati? (CZ)

1 Corinthians 6:3 Zdaliž nevíte, že anděly souditi budeme? Co pak tyto časné věci? (CZ)

1 Corinthians 6:4 Protož když byste měli míti soud o tyto časné věci, těmi, kteříž nejzadnější jsou v církvi, soud osaďte. (CZ)

1 Corinthians 6:5 K zahanbeníť vašemu to pravím. Tak-liž není mezi vámi moudrého ani jednoho, kterýž by mohl rozsouditi mezi bratrem a bratrem svým? (CZ)

1 Corinthians 6:6 Ale bratr s bratrem soudí se, a to před nevěřícími? (CZ)

1 Corinthians 6:7 Již tedy konečně nedostatek mezi vámi jest, že soudy máte mezi sebou. Proč raději křivdy netrpíte? Proč raději škody nebéřete? (CZ)

1 Corinthians 6:8 Nýbrž vy křivdu činíte, a k škodě přivodíte, a to bratří své. (CZ)

1 Corinthians 6:9 Zdali nevíte, že nespravedliví dědictví království Božího nedosáhnou? Nemylte se, však ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani zženštilí, ani samcoložníci, (CZ)

1 Corinthians 6:10 Ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani zlolejci, ani dráči, dědictví království Božího nedůjdou. (CZ)

1 Corinthians 6:11 A takoví jste někteří byli, ale obmyti jste, ale posvěceni jste, ale ospravedlněni jste ve jménu Pána Jezukrista a skrze Ducha Boha našeho. (CZ)

1 Corinthians 6:12 Všecko mi sluší, ale ne všecko prospívá; všecko mi sluší, ale jáť pod žádné té věci moc poddán nebudu. (CZ)

1 Corinthians 6:13 Pokrmové břichu náležejí, a břicho pokrmům; Bůh pak i pokrmy i břicho zkazí. Ale tělo ne smilstvu oddáno býti má, ale Pánu, a Pán tělu. (CZ)

1 Corinthians 6:14 Bůh pak i Pána Ježíše vzkřísil, i nás také vzkřísí mocí svou. (CZ)

1 Corinthians 6:15 Nevíte-liž, že těla vaše jsou údové Kristovi? Což tedy vezma údy Kristovy, učiním je údy nevěstky? Odstup to. (CZ)

1 Corinthians 6:16 Zdaliž nevíte, že kdož se připojuje k nevěstce, jedno tělo jest s ní? Nebo dí Písmo: Budou dva jedno tělo. (CZ)

1 Corinthians 6:17 Ten pak, jenž se připojuje Pánu, jeden duch jest s ním. (CZ)

1 Corinthians 6:18 Utíkejte smilstva. Všeliký hřích, kterýžkoli učinil by člověk, kromě těla jest, ale kdož smilní, ten proti svému vlastnímu tělu hřeší. (CZ)

1 Corinthians 6:19 Zdaliž nevíte, že tělo vaše jest chrám Ducha svatého, jenž přebývá v vás, kteréhož máte od Boha, a nejste sami svoji? (CZ)

1 Corinthians 6:20 Nebo koupeni jste za velikou mzdu. Oslavujtež tedy Boha tělem vaším i duchem vaším, kteréžto věci Boží jsou. (CZ)

1 Corinthians 7:1 O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati. (CZ)

1 Corinthians 7:2 Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého. (CZ)

1 Corinthians 7:3 Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži. (CZ)

1 Corinthians 7:4 Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena. (CZ)

1 Corinthians 7:5 Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši. (CZ)

1 Corinthians 7:6 Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu. (CZ)

1 Corinthians 7:7 Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak. (CZ)

1 Corinthians 7:8 Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já. (CZ)

1 Corinthians 7:9 Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se. (CZ)

1 Corinthians 7:10 Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej. (CZ)

1 Corinthians 7:11 Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy. (CZ)

1 Corinthians 7:12 Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí. (CZ)

1 Corinthians 7:13 A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho. (CZ)

1 Corinthians 7:14 Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou. (CZ)

1 Corinthians 7:15 Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh. (CZ)

1 Corinthians 7:16 A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu? (CZ)

1 Corinthians 7:17 Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím. (CZ)

1 Corinthians 7:18 Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se. (CZ)

1 Corinthians 7:19 Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích. (CZ)

1 Corinthians 7:20 Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej. (CZ)

1 Corinthians 7:21 Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej. (CZ)

1 Corinthians 7:22 Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův. (CZ)

1 Corinthians 7:23 Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští. (CZ)

1 Corinthians 7:24 Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem. (CZ)

1 Corinthians 7:25 O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti. (CZ)

1 Corinthians 7:26 Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti. (CZ)

1 Corinthians 7:27 Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy. (CZ)

1 Corinthians 7:28 Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím. (CZ)

1 Corinthians 7:29 Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli. (CZ)

1 Corinthians 7:30 A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli, (CZ)

1 Corinthians 7:31 A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa. (CZ)

1 Corinthians 7:32 A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu. (CZ)

1 Corinthians 7:33 Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě. (CZ)

1 Corinthians 7:34 Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži. (CZ)

1 Corinthians 7:35 Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti. (CZ)

1 Corinthians 7:36 Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá. (CZ)

1 Corinthians 7:37 Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí. (CZ)

1 Corinthians 7:38 A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí. (CZ)

1 Corinthians 7:39 Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu. (CZ)

1 Corinthians 7:40 Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího. (CZ)

1 Corinthians 8:1 O těch pak věcech, kteréž modlám obětovány bývají, víme, že všickni známost máme. A známost nadýmá, ale láska vzdělává. (CZ)

1 Corinthians 8:2 Zdá-li se pak komu, že něco umí, ještě nic nepoznal, tak jakž by měl znáti. (CZ)

1 Corinthians 8:3 Ale jestliže kdo miluje Boha, tenť jest vyučen od něho. (CZ)

1 Corinthians 8:4 A protož o pokrmích, kteříž se modlám obětují, toto dím: Víme, že modla na světě nic není a že není jiného žádného Boha nežli jeden. (CZ)

1 Corinthians 8:5 Nebo ačkoli jsou někteří, ješto slovou bohové, i na nebi i na zemi, (jakož jsou mnozí bohové a páni mnozí,) (CZ)

1 Corinthians 8:6 Ale my máme jediného Boha Otce, z něhož všecko, a my v něm, a jednoho Pána Ježíše Krista, skrze něhož všecko, i my skrze něho. (CZ)

1 Corinthians 8:7 Ale ne ve všechť jest to umění. Nebo někteří se zlým svědomím pro modlu až dosavad jako modlám obětované jedí, a svědomí jejich, jsuci mdlé, poskvrňuje se. (CZ)

1 Corinthians 8:8 Nečiníť pak nás pokrm vzácných Bohu. Nebo budeme-li jísti, nic tím lepší nebudeme, a nebudeme-li jísti, nic horší nebudeme. (CZ)

1 Corinthians 8:9 Ale vizte, ať by snad ta vaše moc nebyla k urážce mdlým. (CZ)

1 Corinthians 8:10 Nebo uzří-li kdo tebe, majícího známost, a ty sedíš při pokrmu modlám obětovaném, zdaliž svědomí toho, kterýž jest mdlý, nebude přivedeno k tomu, aby také jedl modlám obětované? (CZ)

1 Corinthians 8:11 I zahyneť bratr mdlý, (pro tvé to vědění), za kteréhož Kristus umřel. (CZ)

1 Corinthians 8:12 A tak hřešíce proti bratřím, a urážejíce svědomí jejich mdlé, proti Kristu hřešíte. (CZ)

1 Corinthians 8:13 A protož jestližeť pohoršuje pokrm bližního mého, nebudu jísti masa na věky, abych nezhoršil bratra svého. (CZ)

1 Corinthians 9:1 Zdaliž nejsem apoštol? Zdaliž nejsem svobodný? Zdaliž jsem Jezukrista Pána našeho neviděl? Zdaliž vy nejste práce má v Pánu? (CZ)

1 Corinthians 9:2 Bychť pak jiným nebyl apoštol, tedy vám jsem. Nebo pečet mého apoštolství vy jste v Pánu. (CZ)

1 Corinthians 9:3 Odpověd má před těmi, jenž mne soudí, ta jest: (CZ)

1 Corinthians 9:4 Zdaliž nemáme moci jísti a píti? (CZ)

1 Corinthians 9:5 Zdaliž nemáme moci sestry ženy při sobě míti, jako i jiní apoštolé, i bratří Páně, i Petr? (CZ)

1 Corinthians 9:6 Zdaliž sám já a Barnabáš nemáme moci tělesných prací zanechati? (CZ)

1 Corinthians 9:7 I kdo bojuje kdy na svůj náklad? Kdo štěpuje vinici a jejího ovoce nejí? Anebo kdo pase stádo a mléka od stáda nejí? (CZ)

1 Corinthians 9:8 Zdali podle člověka to pravím? Zdaliž i Zákon toho nepraví? (CZ)

1 Corinthians 9:9 Nebo v Zákoně Mojžíšově psáno jest: Nezavížeš úst volu mlátícímu. I zdali Bůh tak o voly pečuje? (CZ)

1 Corinthians 9:10 Čili naprosto pro nás to praví? Pro násť jistě to napsáno jest. Nebo kdo oře, v naději orati má; a kdo mlátí v naději, naděje své má účasten býti. (CZ)

1 Corinthians 9:11 Poněvadž jsme my vám duchovní věci rozsívali, tak-liž jest pak to veliká věc, jestliže bychom my vaše časné věci žali? (CZ)

1 Corinthians 9:12 Kdyžť jiní práva svého k vám užívají, proč ne raději my? Avšak neužívali jsme práva toho, ale všecko snášíme, abychom žádné překážky neučinili evangelium Kristovu. (CZ)

1 Corinthians 9:13 Zdaliž nevíte, že ti, kteříž o svatých věcech pracují, z svatých věcí jedí, a kteříž oltáři přístojí, s oltářem spolu díl mají? (CZ)

1 Corinthians 9:14 Tak jest i Pán nařídil těm, kteříž evangelium zvěstují, aby z evangelium živi byli. (CZ)

1 Corinthians 9:15 Jáť jsem však ničeho toho neužíval. Aniž jsem toho proto psal, aby se to při mně tak dálo, anoť by mi mnohem lépe bylo umříti, nežli aby kdo chválu mou vyprázdnil. (CZ)

1 Corinthians 9:16 Nebo káži-li evangelium, nemám se čím chlubiti, poněvadž jsem to povinen; ale běda by mně bylo, kdybych nekázal. (CZ)

1 Corinthians 9:17 Jestližeť pak dobrovolně to činím, mámť odplatu; pakli bezděky, úřadť jest mi svěřen. (CZ)

1 Corinthians 9:18 Jakouž tedy mám odplatu? abych evangelium káže, bez nákladů býti evangelium Kristovo uložil, proto abych zle nepožíval práva svého při evangelium. (CZ)

1 Corinthians 9:19 Svoboden zajisté jsa ode všech, všechněm sebe samého v službu jsem vydal, abych mnohé získal. (CZ)

1 Corinthians 9:20 A učiněn jsem Židům jako Žid, abych Židy získal; těm, kteříž pod Zákonem jsou, jako bych pod Zákonem byl, abych ty, kteříž pod Zákonem jsou, získal. (CZ)

1 Corinthians 9:21 Těm, kteříž jsou bez Zákona, jako bych bez Zákona byl, (a nejsa bez Zákona Bohu, ale jsa v Zákoně Kristu,) abych získal ty, jenž jsou bez Zákona. (CZ)

1 Corinthians 9:22 Učiněn jsem mdlým jako mdlý, abych mdlé získal. Všechněm všecko jsem učiněn, abych vždy některé k spasení přivedl. (CZ)

1 Corinthians 9:23 A toť činím pro evangelium, abych účastník jeho byl. (CZ)

1 Corinthians 9:24 Zdaliž nevíte, že ti, kteříž v závod běží, všickni zajisté běží, ale jeden béře základ? Tak běžte, abyste základu dosáhli. (CZ)

1 Corinthians 9:25 A všeliký, kdož bojuje, ve všem jest zdrželivý. A oni zajisté, aby porušitelnou korunu vzali, jsou zdrželiví, ale my neporušitelnou. (CZ)

1 Corinthians 9:26 Protož já tak běžím, ne jako v nejistotu, tak bojuji, ne jako vítr rozrážeje, (CZ)

1 Corinthians 9:27 Ale podmaňuji tělo své a v službu podrobuji, abych snad jiným káže, sám nebyl nešlechetný. (CZ)

1 Corinthians 10:1 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli, (CZ)

1 Corinthians 10:2 A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři, (CZ)

1 Corinthians 10:3 A všickni týž pokrm duchovní jedli, (CZ)

1 Corinthians 10:4 A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus. (CZ)

1 Corinthians 10:5 Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti. (CZ)

1 Corinthians 10:6 Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali. (CZ)

1 Corinthians 10:7 Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali. (CZ)

1 Corinthians 10:8 Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců. (CZ)

1 Corinthians 10:9 Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli. (CZ)

1 Corinthians 10:10 Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce. (CZ)

1 Corinthians 10:11 Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa. (CZ)

1 Corinthians 10:12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl. (CZ)

1 Corinthians 10:13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti. (CZ)

1 Corinthians 10:14 Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství. (CZ)

1 Corinthians 10:15 Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím. (CZ)

1 Corinthians 10:16 Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova? (CZ)

1 Corinthians 10:17 Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme. (CZ)

1 Corinthians 10:18 Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře? (CZ)

1 Corinthians 10:19 Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli. (CZ)

1 Corinthians 10:20 Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů. (CZ)

1 Corinthians 10:21 Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů. (CZ)

1 Corinthians 10:22 Čili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on? (CZ)

1 Corinthians 10:23 Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává. (CZ)

1 Corinthians 10:24 Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního. (CZ)

1 Corinthians 10:25 Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí. (CZ)

1 Corinthians 10:26 Nebo Páněť jest země i plnost její. (CZ)

1 Corinthians 10:27 Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí. (CZ)

1 Corinthians 10:28 Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její. (CZ)

1 Corinthians 10:29 Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí? (CZ)

1 Corinthians 10:30 A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím? (CZ)

1 Corinthians 10:31 Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte. (CZ)

1 Corinthians 10:32 Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží, (CZ)

1 Corinthians 10:33 Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli. (CZ)

1 Corinthians 11:1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův. (CZ)

1 Corinthians 11:2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte. (CZ)

1 Corinthians 11:3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh. (CZ)

1 Corinthians 11:4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou. (CZ)

1 Corinthians 11:5 Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila. (CZ)

1 Corinthians 11:6 Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí. (CZ)

1 Corinthians 11:7 Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest. (CZ)

1 Corinthians 11:8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže. (CZ)

1 Corinthians 11:9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže. (CZ)

1 Corinthians 11:10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly. (CZ)

1 Corinthians 11:11 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu. (CZ)

1 Corinthians 11:12 Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha. (CZ)

1 Corinthians 11:13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu. (CZ)

1 Corinthians 11:14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy? (CZ)

1 Corinthians 11:15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí. (CZ)

1 Corinthians 11:16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží. (CZ)

1 Corinthians 11:17 Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte. (CZ)

1 Corinthians 11:18 Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím. (CZ)

1 Corinthians 11:19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi. (CZ)

1 Corinthians 11:20 A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti, (CZ)

1 Corinthians 11:21 Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil. (CZ)

1 Corinthians 11:22 A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím. (CZ)

1 Corinthians 11:23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb, (CZ)

1 Corinthians 11:24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. (CZ)

1 Corinthians 11:25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku. (CZ)

1 Corinthians 11:26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde. (CZ)

1 Corinthians 11:27 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně. (CZ)

1 Corinthians 11:28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí. (CZ)

1 Corinthians 11:29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně. (CZ)

1 Corinthians 11:30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí, (CZ)

1 Corinthians 11:31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni. (CZ)

1 Corinthians 11:32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni. (CZ)

1 Corinthians 11:33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte. (CZ)

1 Corinthians 11:34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím. (CZ)

1 Corinthians 12:1 O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli. (CZ)

1 Corinthians 12:2 Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili. (CZ)

1 Corinthians 12:3 Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém. (CZ)

1 Corinthians 12:4 Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch, (CZ)

1 Corinthians 12:5 A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán, (CZ)

1 Corinthians 12:6 A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech. (CZ)

1 Corinthians 12:7 Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku. (CZ)

1 Corinthians 12:8 Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha, (CZ)

1 Corinthians 12:9 Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu, (CZ)

1 Corinthians 12:10 Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků. (CZ)

1 Corinthians 12:11 Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí. (CZ)

1 Corinthians 12:12 Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus. (CZ)

1 Corinthians 12:13 Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme. (CZ)

1 Corinthians 12:14 Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí. (CZ)

1 Corinthians 12:15 Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla? (CZ)

1 Corinthians 12:16 A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla? (CZ)

1 Corinthians 12:17 Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění? (CZ)

1 Corinthians 12:18 Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl. (CZ)

1 Corinthians 12:19 Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo? (CZ)

1 Corinthians 12:20 Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo. (CZ)

1 Corinthians 12:21 A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás. (CZ)

1 Corinthians 12:22 Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou. (CZ)

1 Corinthians 12:23 A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají, (CZ)

1 Corinthians 12:24 Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu, (CZ)

1 Corinthians 12:25 Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali (CZ)

1 Corinthians 12:26 A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové. (CZ)

1 Corinthians 12:27 Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky. (CZ)

1 Corinthians 12:28 A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající. (CZ)

1 Corinthians 12:29 Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí? (CZ)

1 Corinthians 12:30 Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají? (CZ)

1 Corinthians 12:31 Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži. (CZ)

1 Corinthians 13:1 Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící. (CZ)

1 Corinthians 13:2 A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem. (CZ)

1 Corinthians 13:3 A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá. (CZ)

1 Corinthians 13:4 Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se. (CZ)

1 Corinthians 13:5 V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého. (CZ)

1 Corinthians 13:6 Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě. (CZ)

1 Corinthians 13:7 Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká. (CZ)

1 Corinthians 13:8 Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde. (CZ)

1 Corinthians 13:9 Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme. (CZ)

1 Corinthians 13:10 Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude. (CZ)

1 Corinthians 13:11 Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci. (CZ)

1 Corinthians 13:12 Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu. (CZ)

1 Corinthians 13:13 Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska. (CZ)

1 Corinthians 14:1 Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali. (CZ)

1 Corinthians 14:2 Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství. (CZ)

1 Corinthians 14:3 Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení. (CZ)

1 Corinthians 14:4 Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává. (CZ)

1 Corinthians 14:5 Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev. (CZ)

1 Corinthians 14:6 A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení? (CZ)

1 Corinthians 14:7 Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá? (CZ)

1 Corinthians 14:8 Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji? (CZ)

1 Corinthians 14:9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti. (CZ)

1 Corinthians 14:10 Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu. (CZ)

1 Corinthians 14:11 Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec. (CZ)

1 Corinthians 14:12 Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili. (CZ)

1 Corinthians 14:13 A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati. (CZ)

1 Corinthians 14:14 Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest. (CZ)

1 Corinthians 14:15 Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí. (CZ)

1 Corinthians 14:16 Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš? (CZ)

1 Corinthians 14:17 Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává. (CZ)

1 Corinthians 14:18 Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím. (CZ)

1 Corinthians 14:19 Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým. (CZ)

1 Corinthians 14:20 Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí. (CZ)

1 Corinthians 14:21 Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán. (CZ)

1 Corinthians 14:22 A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím. (CZ)

1 Corinthians 14:23 A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte? (CZ)

1 Corinthians 14:24 Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech. (CZ)

1 Corinthians 14:25 A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi. (CZ)

1 Corinthians 14:26 Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání. (CZ)

1 Corinthians 14:27 Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá. (CZ)

1 Corinthians 14:28 Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu. (CZ)

1 Corinthians 14:29 Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují. (CZ)

1 Corinthians 14:30 Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč. (CZ)

1 Corinthians 14:31 Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali. (CZ)

1 Corinthians 14:32 Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou. (CZ)

1 Corinthians 14:33 Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím. (CZ)

1 Corinthians 14:34 Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví. (CZ)

1 Corinthians 14:35 Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění. (CZ)

1 Corinthians 14:36 Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo? (CZ)

1 Corinthians 14:37 Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně. (CZ)

1 Corinthians 14:38 Pakli kdo neví, nevěz. (CZ)

1 Corinthians 14:39 A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte. (CZ)

1 Corinthians 14:40 Všecko slušně a podle řádu ať se děje. (CZ)

1 Corinthians 15:1 Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte, (CZ)

1 Corinthians 15:2 Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili. (CZ)

1 Corinthians 15:3 Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem, (CZ)

1 Corinthians 15:4 A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem. (CZ)

1 Corinthians 15:5 A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti. (CZ)

1 Corinthians 15:6 Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli. (CZ)

1 Corinthians 15:7 Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů. (CZ)

1 Corinthians 15:8 Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně. (CZ)

1 Corinthians 15:9 Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží. (CZ)

1 Corinthians 15:10 Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest. (CZ)

1 Corinthians 15:11 Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili. (CZ)

1 Corinthians 15:12 Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání? (CZ)

1 Corinthians 15:13 Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal. (CZ)

1 Corinthians 15:14 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše. (CZ)

1 Corinthians 15:15 A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají. (CZ)

1 Corinthians 15:16 Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal. (CZ)

1 Corinthians 15:17 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich. (CZ)

1 Corinthians 15:18 A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli. (CZ)

1 Corinthians 15:19 Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí. (CZ)

1 Corinthians 15:20 Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli. (CZ)

1 Corinthians 15:21 Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých. (CZ)

1 Corinthians 15:22 Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou. (CZ)

1 Corinthians 15:23 Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho. (CZ)

1 Corinthians 15:24 Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc. (CZ)

1 Corinthians 15:25 Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho. (CZ)

1 Corinthians 15:26 Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt. (CZ)

1 Corinthians 15:27 Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko. (CZ)

1 Corinthians 15:28 A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech. (CZ)

1 Corinthians 15:29 Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé? (CZ)

1 Corinthians 15:30 Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny? (CZ)

1 Corinthians 15:31 Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem. (CZ)

1 Corinthians 15:32 Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme. (CZ)

1 Corinthians 15:33 Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání. (CZ)

1 Corinthians 15:34 Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím. (CZ)

1 Corinthians 15:35 Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou? (CZ)

1 Corinthians 15:36 Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře. (CZ)

1 Corinthians 15:37 A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné. (CZ)

1 Corinthians 15:38 Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo. (CZ)

1 Corinthians 15:39 Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí. (CZ)

1 Corinthians 15:40 A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských, (CZ)

1 Corinthians 15:41 Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě. (CZ)

1 Corinthians 15:42 Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné; (CZ)

1 Corinthians 15:43 Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné; (CZ)

1 Corinthians 15:44 Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo. (CZ)

1 Corinthians 15:45 Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího. (CZ)

1 Corinthians 15:46 Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní. (CZ)

1 Corinthians 15:47 První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe. (CZ)

1 Corinthians 15:48 Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští. (CZ)

1 Corinthians 15:49 A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského. (CZ)

1 Corinthians 15:50 Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží. (CZ)

1 Corinthians 15:51 Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu. (CZ)

1 Corinthians 15:52 Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme. (CZ)

1 Corinthians 15:53 Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost. (CZ)

1 Corinthians 15:54 A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství. (CZ)

1 Corinthians 15:55 Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé? (CZ)

1 Corinthians 15:56 Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon. (CZ)

1 Corinthians 15:57 Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista. (CZ)

1 Corinthians 15:58 Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu. (CZ)

1 Corinthians 16:1 O sbírce pak na svaté, jakž jsem nařídil v církvích Galatských, tak i vy čiňte. (CZ)

1 Corinthians 16:2 V každou neděli jeden každý z vás sám u sebe slož, schovaje podle možnosti, aby ne teprv, když k vám přijdu, sbírky se dály. (CZ)

1 Corinthians 16:3 Když pak přijdu, kterékoli osoby schválíte skrze listy, tyť pošli, aby donesli tuto milost vaši do Jeruzaléma. (CZ)

1 Corinthians 16:4 Pakliť by bylo potřebí, abych i já šel, půjdouť se mnou. (CZ)

1 Corinthians 16:5 Přijduť pak k vám, když Macedonií projdu; (nebo Macedonií míním projíti.) (CZ)

1 Corinthians 16:6 Ale u vásť snad poostanu, aneb i přes zimu pobudu, abyste vy mne doprovodili, kamž bych koli šel. (CZ)

1 Corinthians 16:7 Nechci zajisté s vámi se nyní toliko na zastavení shledati, ale naději se, že za nějaký čas pobudu u vás, bude-li Pán chtíti. (CZ)

1 Corinthians 16:8 Zůstanuť pak v Efezu až do letnic. (CZ)

1 Corinthians 16:9 Nebo otevříny jsou mi tu veliké a mocné dveře, a protivníku mnoho. (CZ)

1 Corinthians 16:10 Přišel-liť by pak k vám Timoteus, hleďtež, aby bezpečně byl u vás; neboť dílo Boží dělá jako i já. (CZ)

1 Corinthians 16:11 Protož nechť jím žádný nepohrdá, ale vyprovoďte jej v pokoji, ať přijde ke mně; neboť na něj čekám s bratřími. (CZ)

1 Corinthians 16:12 O Apollovi pak bratru oznamuji vám, že jsem ho velmi prosil, aby šel k vám s bratřími. Ale nikoli nebyla vůle jeho, aby nyní přišel, než přijdeť, když bude míti čas příhodný. (CZ)

1 Corinthians 16:13 Bděte, stůjte u víře, zmužile sobě čiňte a buďtež silní. (CZ)

1 Corinthians 16:14 Všecky věci vaše ať se dějí v lásce. (CZ)

1 Corinthians 16:15 Prosímť vás pak, bratří, znáte čeled Štěpánovu, že jsou oni prvotiny Achaie, a že jsou se v službu svatým vydali, (CZ)

1 Corinthians 16:16 Abyste i vy poddáni byli takovým, i všelikému pomáhajícímu a pracujícímu. (CZ)

1 Corinthians 16:17 Těšímť se pak z příchodu Štěpána a Fortunáta a Achaika; nebo nedostatek pro vaši nepřítomnost oni doplnili. (CZ)

1 Corinthians 16:18 Potěšili zajisté mého ducha i vašeho. Protož znejtež takové. (CZ)

1 Corinthians 16:19 Pozdravujíť vás sborové, kteříž jsou v Azii. Pozdravujíť vás v Pánu velice Akvila a Priscilla, s církví tou, kteráž jest v domu jejich. (CZ)

1 Corinthians 16:20 Pozdravují vás všickni bratří. Pozdravte sebe vespolek v políbení svatém. (CZ)

1 Corinthians 16:21 Pozdravení vlastní rukou Pavlovou. (CZ)

1 Corinthians 16:22 Jestliže kdo nemiluje Pána Jezukrista, budiž proklatý: Maran atha. (CZ)

1 Corinthians 16:23 Milost Pána Jezukrista budiž s vámi. (CZ)

1 Corinthians 16:24 I láska má v Kristu Ježíši se všemi vámi. Amen. (CZ)

2 Corinthians 1:1 Pavel, apoštol Ježíše Krista skrze vůli Boží, a Timoteus bratr, církvi Boží, kteráž jest v Korintu, se všemi svatými, kteříž jsou ve vší Achaii: (CZ)

2 Corinthians 1:2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. (CZ)

2 Corinthians 1:3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, Otec milosrdenství, a Bůh všelikého potěšení, (CZ)

2 Corinthians 1:4 Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom i my mohli potěšovati těch, kteříž by byli v jakémkoli ssoužení, a to tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha. (CZ)

2 Corinthians 1:5 Nebo jakož se rozhojňují utrpení Kristova na nás, tak skrze Krista rozhojňuje se i potěšení naše. (CZ)

2 Corinthians 1:6 Nebo buďto že souženi jsme, pro vaše potěšení a spasení souženi jsme, kteréž se působí v snášení týchž trápení, kteráž i my trpíme; buďto že potěšováni býváme, pro vaše potěšení a spasení potěšováni býváme. A naděje naše pevná jest o vás. (CZ)

2 Corinthians 1:7 Poněvadž víme, že jakož jste účastníci utrpení, také i potěšení. (CZ)

2 Corinthians 1:8 Nechcemeť zajisté, abyste nevěděli, bratří, o soužení našem, kteréž jsme měli v Azii, že jsme nad míru přetíženi byli a nad možnost, tak že jsme již o životu svém byli pochybili. (CZ)

2 Corinthians 1:9 Nýbrž sami v sobě již jsme byli tak usoudili, že nebylo lze než umříti, abychom nedoufali sami v sobě, ale v Bohu, jenž i mrtvé křísí. (CZ)

2 Corinthians 1:10 Kterýž z takového nebezpečenství smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v něhož doufáme, že i ještě vytrhne, (CZ)

2 Corinthians 1:11 Když i vy nám pomáhati budete modlitbami za nás, aby z daru toho, příčinou mnohých osob nám daného, od mnohých děkováno bylo Bohu za nás. (CZ)

2 Corinthians 1:12 Nebo chlouba naše tato jest, svědectví svědomí našeho, že v sprostnosti a v upřímosti Boží, ne v moudrosti tělesné, ale v milosti Boží obcovali jsme na tomto světě, zvláště pak u vás. (CZ)

2 Corinthians 1:13 Neboť nepíšeme vám nic jiného, nežli to, což čtete, aneb což prvé znáte. A naději mám, že až do konce tak znáti budete. (CZ)

2 Corinthians 1:14 Jakož jste již i z stránky poznali nás, žeť jsme chlouba vaše, podobně jako i vy naše, v den Pána Ježíše. (CZ)

2 Corinthians 1:15 A v tomť doufání chtěl jsem k vám přijíti nejprve, abyste druhou milost měli, (CZ)

2 Corinthians 1:16 A skrze vás jíti do Macedonie, a zase z Macedonie přijíti k vám, a potom od vás abych byl doprovozen do Judstva. (CZ)

2 Corinthians 1:17 O tom pak když jsem přemyšloval, zdali jsem co lehkomyslně činil? Aneb což přemyšluji, zdali podle těla přemyšluji, tak aby bylo při mně: Jest, jest, není, není? (CZ)

2 Corinthians 1:18 Ale víť to věrný Bůh, že řeč naše, kteráž byla mluvena k vám, nebyla: Jest, a není. (CZ)

2 Corinthians 1:19 Nebo Syn Boží Ježíš Kristus, kterýž mezi vámi kázán jest skrze nás, totiž skrze mne a Silvána a Timotea, nebyl: Jest, a není, ale bylo v kázání o něm: Jest, (CZ)

2 Corinthians 1:20 (Nebo kolikžkoli jest zaslíbení Božích, v němť jsou: Jest, a v němť také jest Amen,) k slávě Bohu skrze nás. (CZ)

2 Corinthians 1:21 Ten pak, kterýž potvrzuje nás s vámi v Kristu, a kterýž pomazal nás, Bůh jest. (CZ)

2 Corinthians 1:22 Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše. (CZ)

2 Corinthians 1:23 Já pak Boha za svědka beru na svou duši, že lituje vás, ještě jsem nepřišel do Korintu. (CZ)

2 Corinthians 1:24 Ne jako bychom panovali nad věrou vaší, ale pomocníci jsme radosti vaší; nebo věrou stojíte. (CZ)

2 Corinthians 2:1 Toto jsem pak sobě uložil, abych k vám zase s zámutkem nepřišel. (CZ)

2 Corinthians 2:2 Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen? (CZ)

2 Corinthians 2:3 A protoť jsem vám to napsal, abych přijda k vám, neměl zámutku z těch, z nichž bych se měl radovati, doufaje o všech o vás, že radost má jest všech vás radost. (CZ)

2 Corinthians 2:4 Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám, s mnohými slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lásku, kteroužto k vám velikou mám. (CZ)

2 Corinthians 2:5 Jestližeť jest pak kdo zarmoutil, ne mneť zarmoutil, ne toliko poněkud, abych jím neobtěžoval všech vás. (CZ)

2 Corinthians 2:6 Dostiť má takový na tom trestání, kteréž měl od mnohých, (CZ)

2 Corinthians 2:7 Tak abyste jemu již raději zase odpustili a potěšili ho, aby on snad přílišným zámutkem nepřišel na zahynutí. (CZ)

2 Corinthians 2:8 Protož prosím vás, abyste utvrdili k němu lásku. (CZ)

2 Corinthians 2:9 Nebo i proto psal jsem vám, abych zkušením zvěděl, jste-li ve všem poslušni. (CZ)

2 Corinthians 2:10 Komuž pak vy co odpouštíte, i já odpouštím. Nebo i já, jestliže jsem co odpustil, komuž jsem odpustil, pro vás odpustil jsem, před obličejem Kristovým, abychom nebyli oklamáni od satana. (CZ)

2 Corinthians 2:11 Nebo nejsou nám neznámá myšlení jeho. (CZ)

2 Corinthians 2:12 Když jsem pak přišel do Troady, k zvěstování evangelium Kristova, ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem žádného upokojení v duchu svém, protože jsem nenalezl Tita, bratra svého. (CZ)

2 Corinthians 2:13 Ale požehnav jich, odšel jsem do Macedonie. (CZ)

2 Corinthians 2:14 Bohu pak budiž díka, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě. (CZ)

2 Corinthians 2:15 Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, jenž k spasení přicházejí, i v těch, kteříž hynou, (CZ)

2 Corinthians 2:16 Těm zajisté jsme vůně smrtelná k smrti, oněm pak vůně života k životu. Ale k tomu kdo jest způsobný? (CZ)

2 Corinthians 2:17 Neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo Boží, ale jako z upřímnosti, a jako z Boha, před obličejem Božím, o Kristu mluvíme. (CZ)

2 Corinthians 3:1 Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, nebo od vás k jiným? (CZ)

2 Corinthians 3:2 List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou všickni lidé. (CZ)

2 Corinthians 3:3 Nebo to zjevné jest, že jste vy list Kristův, zpravený skrze přisluhování naše, napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých. (CZ)

2 Corinthians 3:4 Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu, (CZ)

2 Corinthians 3:5 Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest. (CZ)

2 Corinthians 3:6 Kterýžto i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabíjí, ale duch obživuje. (CZ)

2 Corinthians 3:7 A poněvadž přisluhování smrti, literami vyryté na dskách kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla, (CZ)

2 Corinthians 3:8 I kterakž by tedy ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné? (CZ)

2 Corinthians 3:9 Nebo poněvadž přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se více rozhojňuje v slávě přisluhování spravedlnosti. (CZ)

2 Corinthians 3:10 Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u přirovnání převýšené slávy nového přisluhování. (CZ)

2 Corinthians 3:11 Nebo poněvadž to pomíjející slavné bylo, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné. (CZ)

2 Corinthians 3:12 Protož majíce takovou naději, mnohé svobody užíváme, (CZ)

2 Corinthians 3:13 A ne jako Mojžíš, kterýž kladl zástření na tvář svou, aby nepatřili synové Izraelští k cíli té věci pomíjející. (CZ)

2 Corinthians 3:14 Ale ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnešního dne to zastření v čítání Starého Zákona zůstává neodkryté; nebo skrze Krista toliko se odnímá. (CZ)

2 Corinthians 3:15 Protož až do dnešního dne, když se čtou knihy Mojžíšovy, zastření jest položeno na jejich srdci. (CZ)

2 Corinthians 3:16 Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňato bude zástření. (CZ)

2 Corinthians 3:17 Nebo Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páně, tuť i svoboda. (CZ)

2 Corinthians 3:18 My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně. (CZ)

2 Corinthians 4:1 Protož majíce toto přisluhování, tak jakž jsme milosrdenství došli, neoblevujeme v něm. (CZ)

2 Corinthians 4:2 Ale odmítáme ukrývání neslušnosti, nechodíce v chytrosti, aniž se lstivě obírajíce s slovem Božím, ale zjevováním pravdy v příjemnost uvodíce sebe u každého svědomí lidského před obličejem Božím. (CZ)

2 Corinthians 4:3 Pakliť zakryté jest evangelium naše, před těmi, kteříž hynou, zakryté jest. (CZ)

2 Corinthians 4:4 V nichžto Bůh světa tohoto oslepil mysli, totiž v nevěrných, aby se jim nezasvítilo světlo evangelium slávy Kristovy, kterýž jest obraz Boží. (CZ)

2 Corinthians 4:5 Neboť ne sami sebe kážeme, ale Krista Ježíše Pána, sami pak o sobě pravíme, že jsme služebníci vaši pro Ježíše. (CZ)

2 Corinthians 4:6 Bůh zajisté, kterýž rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, tenť jest se osvítil v srdcích našich, k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista. (CZ)

2 Corinthians 4:7 Mámeť pak poklad tento v nádobách hliněných, aby vyvýšenost moci byla Boží, a ne z nás. (CZ)

2 Corinthians 4:8 Myť se všech stran úzkost máme, ale nebýváme cele potlačeni; v divných jsme nesnadnostech, ale nebýváme v tom pohlceni; (CZ)

2 Corinthians 4:9 Protivenství trpíme, ale nebýváme opuštěni; býváme opovrženi, ale nehyneme. (CZ)

2 Corinthians 4:10 Vždycky mrtvení Pána Ježíše na těle svém nosíme, aby i život Ježíšův na těle našem zjeven byl. (CZ)

2 Corinthians 4:11 Vždycky zajisté my, kteříž živi jsme, na smrt býváme vydáváni pro Ježíše, aby i život Ježíšův zjeven byl na smrtelném těle našem. (CZ)

2 Corinthians 4:12 A tak smrt v nás moc provodí, ale v vás život. (CZ)

2 Corinthians 4:13 Majíce tedy téhož ducha víry, podle toho, jakž psáno jest: Uvěřil jsem, protož jsem mluvil, i myť věříme, protož i mluvíme, (CZ)

2 Corinthians 4:14 Vědouce, že ten, kterýž vzkřísil Pána Ježíše, i nás skrze Ježíše vzkřísí a postaví s vámi. (CZ)

2 Corinthians 4:15 Nebo to všecko pro vás se děje, aby ta přehojná milost skrze díků činění od mnohých věrných rozmohla se k slávě Boží. (CZ)

2 Corinthians 4:16 Protož neoblevujeme, ale ačkoli zevnitřní člověk náš ruší se, však ten vnitřní obnovuje se den ode dne. (CZ)

2 Corinthians 4:17 Nebo toto nynější lehoučké ssoužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí, (CZ)

2 Corinthians 4:18 Když nepatříme na ty věci, kteréž se vidí, ale na ty, kteréž se nevidí. Nebo ty věci, kteréž se vidí, jsou časné, ale které se nevidí, jsou věčné. (CZ)

2 Corinthians 5:1 Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích. (CZ)

2 Corinthians 5:2 Pročež i v tomto stánku vzdycháme, v příbytek náš, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce, (CZ)

2 Corinthians 5:3 Jestliže však oblečení a ne nazí nalezeni budeme. (CZ)

2 Corinthians 5:4 Nebo kteříž jsme v tomto stánku, lkáme, jsouce obtíženi, poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti, ale přiodíni, aby pohlcena byla smrtelnost od života. (CZ)

2 Corinthians 5:5 Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž i dal nám závdavek Ducha svého. (CZ)

2 Corinthians 5:6 Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v tomto těle, vzdáleni jsme ode Pána, (CZ)

2 Corinthians 5:7 (Nebo skrze víru chodíme, a ne skrze vidění tváři Páně,) (CZ)

2 Corinthians 5:8 Doufanlivéť pak mysli jsme, a oblibujeme raději vyjíti z těla a přijíti ku Pánu. (CZ)

2 Corinthians 5:9 Protož i usilujeme buď v těle pohostinu jsouce, buďto z těla se berouce, jemu se líbiti. (CZ)

2 Corinthians 5:10 Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém. (CZ)

2 Corinthians 5:11 Protož znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme, Bohuť pak známi jsme. A nadějiť mám, že i svědomí vašemu známi jsme. (CZ)

2 Corinthians 5:12 Neboť ne sami sebe opět vám chválíme, ale příčinu vám dáváme, abyste se chlubili námi, a abyste to měli proti těm, kteříž se v tvárnosti chlubí, a ne v srdci. (CZ)

2 Corinthians 5:13 Nebo buďto že nesmyslní jsme, Bohu nesmyslní jsme; buď že jsme rozumní, vám rozumní jsme. (CZ)

2 Corinthians 5:14 Láska zajisté Kristova víže nás, (CZ)

2 Corinthians 5:15 Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal. (CZ)

2 Corinthians 5:16 A tak my již od toho času žádného neznáme podle těla. A ačkoli jsme poznali Krista podle těla, ale nyní již více neznáme. (CZ)

2 Corinthians 5:17 Protož jest-li kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest. (CZ)

2 Corinthians 5:18 To pak všecko jest z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření tohoto. (CZ)

2 Corinthians 5:19 Nebo Bůh byl v Kristu, smířuje svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření. (CZ)

2 Corinthians 5:20 Protož my na místo Krista poselství dějeme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem. (CZ)

2 Corinthians 5:21 Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm. (CZ)

2 Corinthians 6:1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali, (CZ)

2 Corinthians 6:2 (Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.) (CZ)

2 Corinthians 6:3 Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše; (CZ)

2 Corinthians 6:4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech, (CZ)

2 Corinthians 6:5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech, (CZ)

2 Corinthians 6:6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné, (CZ)

2 Corinthians 6:7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo, (CZ)

2 Corinthians 6:8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní, (CZ)

2 Corinthians 6:9 Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní, (CZ)

2 Corinthians 6:10 Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce. (CZ)

2 Corinthians 6:11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest. (CZ)

2 Corinthians 6:12 Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich. (CZ)

2 Corinthians 6:13 O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy. (CZ)

2 Corinthians 6:14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi? (CZ)

2 Corinthians 6:15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím? (CZ)

2 Corinthians 6:16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. (CZ)

2 Corinthians 6:17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. (CZ)

2 Corinthians 6:18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí. (CZ)

2 Corinthians 7:1 Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujmež se od všeliké poskvrny těla i ducha, konajíce posvěcení naše v bázni Boží. (CZ)

2 Corinthians 7:2 Přijmětež nás. Žádnémuť jsme neublížili, žádnému neuškodili, žádného neoklamali. (CZ)

2 Corinthians 7:3 Nepravím toho ku potupě vaší, poněvadž jsem napřed pověděl, že v srdcích našich jste, tak abychom hotovi byli spolu s vámi zemříti i spolu živi býti. (CZ)

2 Corinthians 7:4 Mnohéť jsem k vám důvěrnosti, mnohoť se vámi chlubím; naplněn jsem potěšením, a rozhojňujiť se v radosti ve všelikém soužení našem. (CZ)

2 Corinthians 7:5 Nebo i když jsme byli přišli do Macedonie, žádného odpočinutí nemělo tělo naše, ale ve všem souženi jsme byli; měli jsme zevnitř boje, vnitř strachy. (CZ)

2 Corinthians 7:6 Ale ten, jenž těší ponížené, potěšil nás, Bůh, skrze Titův příchod. (CZ)

2 Corinthians 7:7 A netoliko příchodem jeho, ale také i potěšením tím, kteréž on měl z vás, vypravovav nám o vaší veliké žádosti nás, o vašem kvílení, a vaší ke mně horlivé milosti, takže jsem se velmi zradoval. (CZ)

2 Corinthians 7:8 A ačkoli zarmoutil jsem vás listem, nelituji toho, ač jsem byl litoval. Nebo vidím, že ten list, ačkoli na čas, zarmoutil vás. (CZ)

2 Corinthians 7:9 Ale nyní raduji se, ne že jste zarmouceni byli, ale že jste se ku pokání zarmoutili. Zarmoutili jste se zajisté podle Boha, takže jste k žádné škodě nepřišli skrze nás. (CZ)

2 Corinthians 7:10 Nebo zámutek, kterýž jest podle Boha, ten pokání k spasení působí takové, jehož nikdy líto nebude, ale zámutek světa způsobuje smrt. (CZ)

2 Corinthians 7:11 Ano hle, to samo, že jste podlé Boha zarmouceni byli, kterakou v vás způsobilo snažnost, nýbrž jakou omluvu, nýbrž zažhnutí hněvu, nýbrž bázeň, nýbrž žádost vroucí, nýbrž horlivost, anobrž pomstu? A Všelijak ukázali jste se nevinni býti v té příhodě. (CZ)

2 Corinthians 7:12 A ač psal jsem vám, však ne pro toho jsem psal, kterýž tu nepravost spáchal, ani pro toho, komuž se křivda stala, ale aby vám zjevena byla pilnost naše o vás před obličejem Božím. (CZ)

2 Corinthians 7:13 Protož potěšeniť jsme z potěšení vašeho. Ale mnohem hojněji zradovali jsme se z radosti Titovy, že poočerstven jest duch jeho ode všech vás, (CZ)

2 Corinthians 7:14 A že chlubil-li jsem se v čem vámi před ním, nebyl jsem zahanben, ale jakož všecko mluvili jsme vám v pravdě, tak i chlouba naše, kteráž byla před Titem, pravá jest shledána. (CZ)

2 Corinthians 7:15 A hojněji i srdce jeho jest k vám obráceno, nebo rozpomíná se na poslušenství všech vás, a kterak jste ho s bázní a s strachem přijali. (CZ)

2 Corinthians 7:16 Raduji se pak, že ve všem mám o vás doufání. (CZ)

2 Corinthians 8:1 Známuť pak vám činíme, bratří, milost Boží, danou zborům Macedonským, (CZ)

2 Corinthians 8:2 Že v mnohém zkušení rozličných soužení rozhojnilá radost jejich a převeliká chudoba jejich rozhojněna jest v bohatství upřímnosti jejich. (CZ)

2 Corinthians 8:3 Nebo svědectví jim vydávám, že podle možnosti, ba i nad možnost hotovi byli sděliti se, (CZ)

2 Corinthians 8:4 Mnohými žádostmi prosíce nás, abychom té milosti jejich a obcování služebnost (v rozdělování toho svatým) na se přijali. (CZ)

2 Corinthians 8:5 A netoliko tak učinili, jakž jsme se nadáli, ale sami sebe nejprve dali Pánu, a i nám také u vůli Boží, (CZ)

2 Corinthians 8:6 Tak že jsme musili napomenouti Tita, aby jakož byl prve započal, tak také i dokonal při vás milost tuto. (CZ)

2 Corinthians 8:7 A protož jakž ve všech věcech jste hojní, totiž u víře i v řeči i v známosti i ve všeliké snažnosti i v lásce vaší k nám, tak i v této milosti hojní buďte. (CZ)

2 Corinthians 8:8 Ne jako rozkazuje, toto pravím, ale příčinou jiných snažnosti i vaši upřímou lásku zkušenou ukázati chtěje. (CZ)

2 Corinthians 8:9 Nebo znáte milost Pána našeho Jezukrista, že pro vás učiněn jest chudý, jsa bohatý, abyste vy jeho chudobou zbohatli. (CZ)

2 Corinthians 8:10 A k tomuť vám radu dávám; nebo jest vám to užitečné, kteříž jste netoliko činiti, ale i chtíti prve začali léta předešlého. (CZ)

2 Corinthians 8:11 Protož nyní již to skutkem vykonejte, aby jakož hotové bylo chtění, tak také bylo i vykonání z toho, což máte. (CZ)

2 Corinthians 8:12 Nebo jest-liť prve vůle hotová, podle toho, což kdo má, vzácná jest Bohu, ne podle toho, čehož nemá. (CZ)

2 Corinthians 8:13 Nebo ne proto vás ponoukám, aby jiným bylo polehčení, a vám soužení, ale rovnost ať jest; nyní přítomně vaše hojnost spomoziž jejich chudobě, (CZ)

2 Corinthians 8:14 Aby potom také jejich hojnost vaší chudobě byla ku pomoci, aby tak byla rovnost; (CZ)

2 Corinthians 8:15 Jakož psáno: Kdo mnoho nasbíral, nic mu nezbývalo, a kdo málo, neměl nedostatku. (CZ)

2 Corinthians 8:16 Ale díka Bohu, kterýž takovouž snažnost k službě vám dal v srdce Titovo, (CZ)

2 Corinthians 8:17 Takže to napomenutí naše ochotně přijal, anobrž jsa v lásce k vám opravdový, sám z své dobré vůle šel k vám. (CZ)

2 Corinthians 8:18 Poslaliť jsme pak s ním bratra toho, kterýž má velikou chválu v evangelium po všech sbořích, (CZ)

2 Corinthians 8:19 (A netoliko to, ale také losem vyvolen jest od církví za tovaryše putování našeho, s touto milostí, kteroužto sloužíme k slávě Pánu a k vyplnění vůle vaší,) (CZ)

2 Corinthians 8:20 Varujíce se toho, aby nám někdo neutrhal pro tu hojnost, kterouž my přisluhujeme, (CZ)

2 Corinthians 8:21 Dobré opatrujíce netoliko před obličejem Páně, ale i před lidmi. (CZ)

2 Corinthians 8:22 Poslali jsme pak s nimi bratra našeho, kteréhož jsme mnohokrát ve mnohých věcech zkusili, že jest pilný, a nyní mnohem pilnější bude pro mnohé doufání mé o vás. (CZ)

2 Corinthians 8:23 Z strany Tita víte, že jest tovaryš můj, a mezi vámi pomocník můj; a z strany bratří našich, že jsou poslové církví a sláva Kristova. (CZ)

2 Corinthians 8:24 Protož jistoty lásky vaší a chlouby naší o vás, k nim dokažte, před obličejem církví. (CZ)

2 Corinthians 9:1 Nebo o pomoci, kteráž se sbírá na svaté, jest zbytečné psáti vám. (CZ)

2 Corinthians 9:2 Vím zajisté o vaší hotovosti, pro kteroužto chlubím se vámi u Macedonských, kterak by Achaia hotova byla k tomu od předešlého léta. A ta z vás pošlá horlivost mnohými k témuž pohnula. (CZ)

2 Corinthians 9:3 I poslal jsem k vám tyto bratří, aby chlouba naše vámi nebyla marná v té stránce, ale abyste, (jakž jsem řekl,) byli hotovi, (CZ)

2 Corinthians 9:4 Abychom snad, přišli-li by se mnou Macedonští, a nalezli vás nehotové, nemusili se styděti, (ať nedím vy) za takovou chloubu. (CZ)

2 Corinthians 9:5 Protož vidělo mi se za potřebné těchto bratří napomenouti, aby předešli mne k vám, a připravili prve opověděnou sbírku vaši, aby byla hotová jako dobrovolná sbírka, a ne jako bezděčná. (CZ)

2 Corinthians 9:6 Ale totoť pravím: Kdo skoupě rozsívá, skoupě i žíti bude; a kdož rozsívá ochotně, ochotně i žíti bude. (CZ)

2 Corinthians 9:7 Jeden každý jakž uložil v srdci svém, tak učiň, ne s neochotnou myslí anebo z mušení. Neboť ochotného dárce miluje Bůh. (CZ)

2 Corinthians 9:8 Mocenť jest pak Bůh všelikou milost rozhojniti v vás, abyste ve všem všudy všelikou dostatečnost majíce, hojní byli ke všelikému skutku dobrému, (CZ)

2 Corinthians 9:9 Jakož psáno jest: Rozsypal a dal chudým, spravedlnost jeho zůstává na věky. (CZ)

2 Corinthians 9:10 Ten pak, kterýž dává símě rozsívajícímu, dejž i vám chléb k jedení, a rozmnožiž símě vaše, a přispořiž úrody spravedlnosti vaší, (CZ)

2 Corinthians 9:11 Abyste všelijak zbohaceni byli ke všeliké sprostnosti, kterážto působí skrze nás, aby díky činěny byly Bohu. (CZ)

2 Corinthians 9:12 Nebo služba oběti této netoliko doplňuje nedostatky svatých, ale také rozhojňuje se v mnohé díků činění Bohu, příčinou schválení služby této, (CZ)

2 Corinthians 9:13 Když chválí Boha z jednomyslné poddanosti vaší k evangelium Kristovu, a z upřímé pomoci jim i všechněm učiněné, (CZ)

2 Corinthians 9:14 A modlí se za vás ti, kteříž vás převelice milují pro vyvýšenou milost Boží v vás. (CZ)

2 Corinthians 9:15 Díka pak budiž Bohu z nevymluvného daru jeho. (CZ)

2 Corinthians 10:1 Já pak sám Pavel prosím vás skrze tichost a dobrotivost Kristovu, kterýžto v přítomnosti u vás jsem pokorný, ale v nepřítomnosti směle dověrný jsem k vám. (CZ)

2 Corinthians 10:2 Prosím pak vás za to, abych přítomen jsa, nemusil doufanlivý býti tou smělostí, kterouž jsem jmín, že bych smělý byl proti některým, kteříž za to mají, že bychom my podle těla chodili. (CZ)

2 Corinthians 10:3 V těle zajisté chodíce, ne podle těla rytěřujeme, (CZ)

2 Corinthians 10:4 Nebo odění rytěřování našeho není tělesné, ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad, (CZ)

2 Corinthians 10:5 Jímžto podvracíme rady, i všelikou vysokost, povyšující se proti umění Božímu, jímajíce všelikou mysl v poddanost Kristu, (CZ)

2 Corinthians 10:6 A nahotově majíce pomstu proti každému neposlušenství, když naplněno bude vaše poslušenství. (CZ)

2 Corinthians 10:7 A což toliko na to, co před očima jest, hledíte? Má-li kdo tu naději o sobě, že by Kristův byl, pomysliž také na to sám u sebe, že jakož on jest Kristův, tak i my Kristovi jsme. (CZ)

2 Corinthians 10:8 Nebo bychť se pak i ještě hojněji chlubil mocí naší, kterouž nám dal Pán vzdělání a ne k zkažení vašemu, nebuduť zahanben; (CZ)

2 Corinthians 10:9 Abych se nezdál listy strašiti vás. (CZ)

2 Corinthians 10:10 Nebo listové jeho (dí někdo) jsou těžcí a mocní, ale přítomnost osobná jest mdlá, a řeč chaterná. (CZ)

2 Corinthians 10:11 Toto nechať myslí takový, že jacíž jsme v slovu skrze psání, vzdáleni jsouce od vás, takoví také budeme i v skutku, přijdouce k vám. (CZ)

2 Corinthians 10:12 Neboť my se neodvažujeme přimísiti aneb přirovnati k některým, kteříž sami sebe chválí. Ale ti nerozumějí, že sami sebou sebe měří a přirovnávají sebe sobě. (CZ)

2 Corinthians 10:13 My pak nebudeme se nad to, což nám není odměřeno, chlubiti, ale podle míry pravidla, kteroužto míru odměřil nám Bůh, chlubiti se budeme, totiž že jsme dosáhli až k vám. (CZ)

2 Corinthians 10:14 Nebo ne jako bychom nedosáhli až k vám, rozšiřujeme se nad míru. Až i k vám zajisté přišli jsme v evangelium Kristovu. (CZ)

2 Corinthians 10:15 Protož my se nad to, což nám není odměřeno, nechlubíme, totiž cizími pracemi, ale naději máme, když víra vaše růsti bude v vás, že my se rozšíříme dále podle toho, jakž nám odměřeno, (CZ)

2 Corinthians 10:16 Totiž, abych ještě i na těch místech, kteráž jsou za vámi dále, kázal evangelium, a ne abych v tom, což jinému odměřeno jest, a již jest hotové, se chlubil. (CZ)

2 Corinthians 10:17 Ale kdo se chlubí, v Pánu se chlub. (CZ)

2 Corinthians 10:18 Nebo ne ten, kdož se sám chválí, zkušený jest, ale ten, kohož Pán chválí. (CZ)

2 Corinthians 11:1 Ó byste mne maličko posnesli v nemoudrosti mé, nýbrž posneste mne. (CZ)

2 Corinthians 11:2 Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubilť jsem zajisté vás jako čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu. (CZ)

2 Corinthians 11:3 Ale bojímť se, aby snad, jakož had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti, kteráž jest v Kristu. (CZ)

2 Corinthians 11:4 Nebo kdyby někdo přijda, jiného Ježíše vám kázal, kteréhož jsme my nekázali, aneb kdybyste jiného ducha přijali, kteréhož jste prve nepřijali, anebo jiné evangelium, kteréhož jste od nás nevzali, slušně byste to snášeli. (CZ)

2 Corinthians 11:5 Neboť za to mám, že jsem nic menší nebyl velikých apoštolů. (CZ)

2 Corinthians 11:6 Jestližeť pak jsem nedospělý v řeči, však ne v umění, ale ve všem všudy otevření jsme vám. (CZ)

2 Corinthians 11:7 Zdali jsem zhřešil, ponižuje se, abyste vy povýšeni byli, a že jsem darmo evangelium Boží kázal vám? (CZ)

2 Corinthians 11:8 Jiné jsem církve loupil, bera od nich plat k službě vaší. A byv u vás, jsa potřeben, neobtěžoval jsem žádného. (CZ)

2 Corinthians 11:9 Nebo ten nedostatek můj doplnili bratří, přišedše z Macedonie. A ve všech věcech varoval jsem se, a varovati budu, abych vás neobtěžoval. (CZ)

2 Corinthians 11:10 Jestiť pravda Kristova ve mně, že chlouba tato nebude mi zmařena v krajinách Achaiských. (CZ)

2 Corinthians 11:11 Z které příčiny? Snad že vás nemiluji? Bůhť ví. (CZ)

2 Corinthians 11:12 Ale což činím, ještěť činiti budu, abych odňal příčinu těm, kteříž hledají příčiny k tomu, aby v tom, v čemž se chlubí, nalezeni byli takoví jako i my. (CZ)

2 Corinthians 11:13 Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy. (CZ)

2 Corinthians 11:14 A není div. Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti. (CZ)

2 Corinthians 11:15 Protož neníť to tak veliká věc, jestliže i služebníci jeho proměňují se, aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti, jichžto konec bude podle skutků jejich. (CZ)

2 Corinthians 11:16 Opět pravím, aby mne někdo neměl za nemoudrého; nýbrž i jako nemoudrého přijměte mne, ať i já se maličko něco pochlubím. (CZ)

2 Corinthians 11:17 Což mluvím, nemluvímť jako ode Pána, ale jako v nemoudrosti z strany této chlouby. (CZ)

2 Corinthians 11:18 Kdyžť se mnozí chlubí podle těla, i jáť se pochlubím. (CZ)

2 Corinthians 11:19 Rádi zajisté snášíte nemoudré, jsouce sami moudří. (CZ)

2 Corinthians 11:20 Nebo snesete i to, by vás kdo v službu podrobil, by kdo zžíral, by kdo bral, by se kdo pozdvihoval, by vás kdo v tvář bil. (CZ)

2 Corinthians 11:21 K zahanbení vašemu pravím, rovně jako bychom my nějací špatní byli. Nýbrž v čem kdo smí, (v nemoudrosti mluvím,) smímť i já. (CZ)

2 Corinthians 11:22 Židé jsou? Jsem i já Žid. Izraelští jsou? Jsem i já. Símě Abrahamovo jsou? I já. (CZ)

2 Corinthians 11:23 Služebníci Kristovi jsou? (Nemoudře dím:) Nadto já. V pracech býval jsem hojněji, v ranách přílišně, v žalářích hojněji, v smrtech častokrát. (CZ)

2 Corinthians 11:24 Od Židů pětkrát čtyřidceti ran bez jedné trpěl jsem. (CZ)

2 Corinthians 11:25 Třikrát metlami mrskán jsem, jednou jsem byl ukamenován, třikrát jsem na moři tonul, ve dne i v noci v hlubokosti mořské byl jsem. (CZ)

2 Corinthians 11:26 Na cestách často, v nebezpečenství na řekách, v nebezpečenství od lotrů, v nebezpečenství od svého pokolení, v nebezpečenství od pohanů, v nebezpečenství v městě, v nebezpečenství na poušti, v nebezpečenství na moři, v nebezpečenství mezi falešnými bratřími; (CZ)

2 Corinthians 11:27 V práci a v ustání, v bděních často, v hladu a v žízni, v postech častokrát, na zimě a v nahotě. (CZ)

2 Corinthians 11:28 Kromě toho, což zevnitř jest, dotírá na mne ten houf na každý den povstávající proti mně, to jest péče o všecky sbory. (CZ)

2 Corinthians 11:29 Kdo umdlévá, abych já s ním nemdlel? Kdo se uráží, abych já se nepálil? (CZ)

2 Corinthians 11:30 Jestližeť se mám chlubiti, nemocmi svými se chlubiti budu. (CZ)

2 Corinthians 11:31 Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž jest požehnaný na věky, ví, žeť nelhu. (CZ)

2 Corinthians 11:32 Hejtman v Damašku lidu Aréty krále, ostříhal města Damašku, chtěje mne do vězení vzíti. (CZ)

2 Corinthians 11:33 Ale já oknem po provaze spuštěn jsem v koši přes zed, i ušel jsem rukou jeho. (CZ)

2 Corinthians 12:1 Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k vypravování o viděních a zjeveních Páně. (CZ)

2 Corinthians 12:2 Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví,) kterýž byl vtržen až do třetího nebe. (CZ)

2 Corinthians 12:3 A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ví), (CZ)

2 Corinthians 12:4 Že jest byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti. (CZ)

2 Corinthians 12:5 Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nechci se chlubiti, než toliko nemocmi svými. (CZ)

2 Corinthians 12:6 Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť proto nemoudrým, nebo pravdu povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne. (CZ)

2 Corinthians 12:7 A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, totiž anděl satan, aby mne poličkoval, abych se nad míru nepovyšoval. (CZ)

2 Corinthians 12:8 Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne. (CZ)

2 Corinthians 12:9 Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova. (CZ)

2 Corinthians 12:10 Protož libost mám v nemocech svých, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tedy silen jsem. (CZ)

2 Corinthians 12:11 Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Neb já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl velikých apoštolů, ačkoli nic nejsem. (CZ)

2 Corinthians 12:12 Znamení zajisté apoštolství mého prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích a v zázracích, a v mocech. (CZ)

2 Corinthians 12:13 Neb co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, že jsem já vás neobtěžoval? Odpusťtež mi to bezpráví. (CZ)

2 Corinthians 12:14 Aj, již potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť vás obtěžovati. Nebo nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Neboť nemají synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům. (CZ)

2 Corinthians 12:15 Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován. (CZ)

2 Corinthians 12:16 Ale nechťž jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal. (CZ)

2 Corinthians 12:17 Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás? (CZ)

2 Corinthians 12:18 Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlépějemi? (CZ)

2 Corinthians 12:19 A zase domníváte-li se, že my se vymlouváme před vámi? Před obličejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání. (CZ)

2 Corinthians 12:20 Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi svárové, závistí, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice, (CZ)

2 Corinthians 12:21 Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou prve hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali. (CZ)

2 Corinthians 13:1 Toto již po třetí jdu k vám, a v ústech dvou neb tří svědků staneť každé slovo. (CZ)

2 Corinthians 13:2 Předpovědělť jsem, a předpovídám po druhé jako přítomný, a nepřítomný nyní píši těm, kteříž prve hřešili, i jiným všechněm, že přijdu-liť opět znovu, neodpustím, (CZ)

2 Corinthians 13:3 Poněvadž zkusiti hledáte toho, kterýž skrze mne mluví, Krista, kterýžto k vám není nemocný, ale mocný jest v vás. (CZ)

2 Corinthians 13:4 Nebo ačkoli ukřižován jest jako nemocný, ale živ jest z moci Boží. A tak i my mdlí jsme s ním, ale živi budeme s ním, z moci Boží vztahující se až k vám. (CZ)

2 Corinthians 13:5 Sami sebe zkušujte, jste-li u víře; sami sebe ohledujte. Čili sami sebe neznáte, že Ježíš Kristus jest v vás? Leč jste snad zavrženi. (CZ)

2 Corinthians 13:6 Ale naději mám, žeť poznáte, žeť my nejsme zavrženi. (CZ)

2 Corinthians 13:7 Modlímť se pak Bohu, abyste nic zlého nečinili, ne proto, abychom my se dokonalí ukázali, ale abyste vy to, což jest dobrého, činili, my pak jako zavržení abychom byli. (CZ)

2 Corinthians 13:8 Neboť nic nemůžeme proti pravdě, ale k pravdě. (CZ)

2 Corinthians 13:9 Radujeme se zajisté, že ač jsme mdlí, ale vy jste silní, a za toť se i modlíme, abyste vy byli dokonalí. (CZ)

2 Corinthians 13:10 Protož toto nepřítomný jsa, píši, abych snad potom přítomen jsa, nemusil býti přísný, podle moci, kterouž mi dal Pán k vzdělání, a ne k zkáze. (CZ)

2 Corinthians 13:11 Naposledy, bratří mějtež se dobře, dokonalí buďte, potěšujte se, jednostejně smyslte, pokoj mějte. A Bůh lásky a pokoje budeť s vámi. (CZ)

2 Corinthians 13:12 Pozdravtež jedni druhých políbením svatým. Pozdravují vás všickni svatí. (CZ)

2 Corinthians 13:13 Milost Pána Jezukrista, a láska Boží, a účastenství Ducha svatého budiž se všemi vámi. Amen. Druhý list k Korintským psán byl z Filippis, Města Macedonského, po Titovi a Lukášovi. (CZ)

2 Corinthians 13:14 (CZ)

Galatians 1:1 Pavel apoštol, (ne od lidí, ani skrze člověka, ale skrze Jezukrista, a Boha Otce, kterýž jej vzkřísil z mrtvých,) (CZ)

Galatians 1:2 I ti, kteříž jsou se mnou, všickni bratří sborům Galatským: (CZ)

Galatians 1:3 Milost vám a pokoj od Boha Otce a Pána našeho Jezukrista, (CZ)

Galatians 1:4 Kterýž vydal sebe samého za hříchy naše, aby nás vytrhl z tohoto přítomného věku zlého, podle vůle Boha a Otce našeho, (CZ)

Galatians 1:5 Jemuž buď sláva na věky věků. Amen. (CZ)

Galatians 1:6 Divím se tomu, že tak rychle od toho, kterýž vás povolal v milost Kristovu, uchýlili jste se k jinému evangelium, (CZ)

Galatians 1:7 Kteréž není jiné, ale jsou někteří, ješto vás kormoutí a převrátiti chtějí evangelium Kristovo. (CZ)

Galatians 1:8 Ale bychom pak i my neb anděl s nebe kázal vám mimo to, což jsme vám kázali, prokletý buď. (CZ)

Galatians 1:9 Jakož jsme již pověděli, a ještě znovu pravím: Jestliže by vám kdo co jiného kázal mimo to, což jste přijali, prokletý buď. (CZ)

Galatians 1:10 Nebo lidské-liž věci, čili Boží předkládám? Zdaliž lidem se líbiti hledám? Kdybych se zajisté ještě lidem zaliboval, služebník Kristův bych nebyl. (CZ)

Galatians 1:11 Oznamujiť pak vám, bratří, že evangelium to, kteréž kázáno jest ode mne, není podle člověka. (CZ)

Galatians 1:12 Nebo aniž jsem já ho přijal od člověka, ani se naučil, ale skrze zjevení Ježíše Krista. (CZ)

Galatians 1:13 Slýchali jste zajisté o mém obcování někdejším v Židovstvu, kterak jsem se velice protivil církvi Boží a hubil jsem ji, (CZ)

Galatians 1:14 A že jsem prospíval v Židovstvu nad mnohé mně rovné v pokolení mém, byv velmi horlivý milovník otcovských ustanovení. (CZ)

Galatians 1:15 Ale když se zalíbilo Bohu, kterýž mne byl oddělil z života matky mé a povolal skrze milost svou, (CZ)

Galatians 1:16 Zjeviti Syna svého mně, abych jej kázal mezi pohany, hned jsem se neporadil s tělem a krví; (CZ)

Galatians 1:17 Aniž jsem se vrátil do Jeruzaléma k těm, jenž prve byli apoštolé nežli já, ale šel jsem do Arabie, přišel jsem pak zase do Damašku. (CZ)

Galatians 1:18 Potom po třech letech navrátil jsem se do Jeruzaléma, abych navštívil Petra, a pobyl jsem u něho patnácte dní. (CZ)

Galatians 1:19 Jiného pak z apoštolů žádného jsem neviděl než Jakuba, bratra Páně. (CZ)

Galatians 1:20 Cožť pak píši vám, aj, před Bohem osvědčuji, žeť neklamám. (CZ)

Galatians 1:21 Potom přišel jsem do krajin Syrských a Cilických. (CZ)

Galatians 1:22 A nebyl jsem známý osobou sborům Židovským, kteříž byli v Kristu, (CZ)

Galatians 1:23 Než toliko slýchali o mně: Že ten, kterýž se nám někdy protivil, již nyní káže víru, kterouž někdy hubil. (CZ)

Galatians 1:24 A slavili ve mně Boha. (CZ)

Galatians 2:1 Potom po čtrnácti letech opět vstoupil jsem do Jeruzaléma s Barnabášem, pojav s sebou i Tita. (CZ)

Galatians 2:2 Vstoupil jsem pak podle zjevení, a vypravoval jsem jim evangelium, kteréž káži mezi pohany, a zvláště pak znamenitějším, abych snad nadarmo neběžel nyní i prve. (CZ)

Galatians 2:3 Ale ani Titus, kterýž se mnou byl, pohan byv, nebyl přinucen obřezati se, (CZ)

Galatians 2:4 Totiž pro podešlé falešné bratří, kteříž se byli vloudili k vyšpehování svobody naší, kterouž máme v Kristu Ježíši, aby nás v službu podrobili. (CZ)

Galatians 2:5 Kterýmžto ani na chvilku neustoupili jsme a nepoddali se, aby pravda evangelium zůstala u vás. (CZ)

Galatians 2:6 Od těch pak, kteříž se zdadí něco býti, nic mi není přidáno, ač jací jsou někdy byli, mně potom nic není, Bůhť osoby člověka nepřijímá; ti, pravím, kteříž se něco zdadí býti, nic mi nepřidali. (CZ)

Galatians 2:7 Nýbrž naodpor, když uzřeli, že jest mi svěřeno evangelium, abych je kázal neobřezaným, jako i Petrovi mezi Židy, (CZ)

Galatians 2:8 (Nebo ten, kterýž mocný byl skrze Petra z strany apoštolství mezi Židy, byl mocný i skrze mne mezi pohany,) (CZ)

Galatians 2:9 A poznavše milost mně danou, Jakub a Petr a Jan, kteříž se zdadí sloupové býti, podali svých pravic mně a Barnabášovi na tovaryšství, abychom my mezi pohany a oni mezi Židy kázali. (CZ)

Galatians 2:10 Toliko napomenuli, abychom na chudé pamatovali, což jsem se i činiti snažoval. (CZ)

Galatians 2:11 A když byl přišel Petr do Antiochie, zjevně jsem jemu odepřel; hoden zajisté byl trestání. (CZ)

Galatians 2:12 Nebo prve nežli jsou přišli někteří od Jakuba, jídal s pohany, a když přišli, ucházel a odděloval se od nich, boje se těch, kteříž byli z Židovstva. (CZ)

Galatians 2:13 A spolu s ním v tom pokrytství byli i jiní Židé, takže i Barnabáš uveden byl v jejich pokrytství. (CZ)

Galatians 2:14 Ale já uzřev, že nesprostně chodí v pravdě evangelium, řekl jsem Petrovi přede všemi: Poněvadž ty jsa Žid, pohansky živ jsi, a ne Židovsky, proč pohany k Židovskému způsobu vedeš? (CZ)

Galatians 2:15 My přirození Židé, a ne pohané hříšní, (CZ)

Galatians 2:16 Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk. (CZ)

Galatians 2:17 Jestliže pak hledajíce ospravedlněni býti v Kristu, nalézáme se i my hříšníci, tedy jest Kristus služebník hřícha? Nikoli. (CZ)

Galatians 2:18 Nebo budu-li to, což jsem zbořil, opět zase vzdělávati, přestupníkem sebe činím. (CZ)

Galatians 2:19 Já zajisté skrze Zákon Zákonu umřel jsem, abych živ byl Bohu. (CZ)

Galatians 2:20 S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto zamiloval mne a vydal sebe samého za mne. (CZ)

Galatians 2:21 Nepohrdámť tou milostí Boží. Nebo jestližeť jest z Zákona spravedlnost, tedyť jest Kristus nadarmo umřel. (CZ)

Galatians 3:1 Ó nemoudří Galatští, kdož jest vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prve byl vypsán a mezi vámi ukřižován? (CZ)

Galatians 3:2 Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li Zákona Ducha svatého jste přijali, čili z slyšení víry? (CZ)

Galatians 3:3 Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, již nyní tělem konáte? (CZ)

Galatians 3:4 Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li. (CZ)

Galatians 3:5 Ten tedy, kterýž vám dává Ducha svatého a činí divy mezi vámi, z skutků-li Zákona to činí, čili z slyšení víry? (CZ)

Galatians 3:6 Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti. (CZ)

Galatians 3:7 A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi. (CZ)

Galatians 3:8 Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové. (CZ)

Galatians 3:9 A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem. (CZ)

Galatians 3:10 Kteříž pak koli z skutků Zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knihách Zákona, aby to plnil. (CZ)

Galatians 3:11 A že z Zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude. (CZ)

Galatians 3:12 Zákon pak není z víry, ale ten člověk, kterýž by plnil ta přikázání, živ bude v nich. (CZ)

Galatians 3:13 Ale vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě), (CZ)

Galatians 3:14 Aby na pohany požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši a abychom zaslíbení Ducha svatého přijali skrze víru. (CZ)

Galatians 3:15 Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené některého člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní kdo něco přidává. (CZ)

Galatians 3:16 Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako by o mnohých mluvil, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus. (CZ)

Galatians 3:17 Totoť pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, tak aby slib Boží v nic obrátil. (CZ)

Galatians 3:18 Nebo jestližeť z Zákona pochází dědictví, tedy již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Bůh dědictví. (CZ)

Galatians 3:19 Což pak Zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka. (CZ)

Galatians 3:20 Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest. (CZ)

Galatians 3:21 Tedy Zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl Zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z Zákona byla by spravedlnost. (CZ)

Galatians 3:22 Ale zavřelo Písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím. (CZ)

Galatians 3:23 Prve pak, nežli přišla víra, pod Zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti. (CZ)

Galatians 3:24 A tak Zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli. (CZ)

Galatians 3:25 Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem. (CZ)

Galatians 3:26 Všickni zajisté vy synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru. (CZ)

Galatians 3:27 Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli. (CZ)

Galatians 3:28 Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši. (CZ)

Galatians 3:29 A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podle zaslíbení dědicové. (CZ)

Galatians 4:1 Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho, (CZ)

Galatians 4:2 Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce. (CZ)

Galatians 4:3 Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni. (CZ)

Galatians 4:4 Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem, (CZ)

Galatians 4:5 Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali. (CZ)

Galatians 4:6 A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče. (CZ)

Galatians 4:7 A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista. (CZ)

Galatians 4:8 Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové. (CZ)

Galatians 4:9 Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti? (CZ)

Galatians 4:10 Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let. (CZ)

Galatians 4:11 Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi. (CZ)

Galatians 4:12 Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili. (CZ)

Galatians 4:13 Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve. (CZ)

Galatians 4:14 A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše. (CZ)

Galatians 4:15 Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali. (CZ)

Galatians 4:16 Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě? (CZ)

Galatians 4:17 Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali. (CZ)

Galatians 4:18 Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám. (CZ)

Galatians 4:19 Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás), (CZ)

Galatians 4:20 Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás. (CZ)

Galatians 4:21 Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona? (CZ)

Galatians 4:22 Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné. (CZ)

Galatians 4:23 Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení. (CZ)

Galatians 4:24 Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar. (CZ)

Galatians 4:25 Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými. (CZ)

Galatians 4:26 Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás. (CZ)

Galatians 4:27 Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže. (CZ)

Galatians 4:28 Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení. (CZ)

Galatians 4:29 Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní. (CZ)

Galatians 4:30 Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné. (CZ)

Galatians 4:31 A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné. (CZ)

Galatians 5:1 Protož v svobodě, kterouž Kristus nás osvobodil, stůjte a nezapletejtež se zase v jho služebnosti. (CZ)

Galatians 5:2 Aj, já Pavel pravím vám, že budete-li se obřezovati, Kristus vám nic neprospěje. (CZ)

Galatians 5:3 A zase osvědčuji všelikému člověku, kterýž se obřezuje, že jest povinen všecken Zákon naplniti. (CZ)

Galatians 5:4 Odcizili jste se Krista, kteřížkoli v Zákoně ospravedlněni býti hledáte; vypadli jste z milosti. (CZ)

Galatians 5:5 My zajisté duchem z víry, naděje spravedlnosti očekáváme. (CZ)

Galatians 5:6 Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka neprospívá, ani neobřízka, ale víra skrze lásku dělající. (CZ)

Galatians 5:7 Běželi jste dobře. Kdo jest vám překazil, abyste pravdy neposlouchali? (CZ)

Galatians 5:8 Neníť ta rada z toho, kterýž vás volá. (CZ)

Galatians 5:9 Maličko kvasu všecko těsto nakvašuje. (CZ)

Galatians 5:10 Jáť mám naději o vás v Pánu, že nic jiného smýšleti nebudete; ale ten, jenž kormoutí vás, trpěti bude soud, kdožť jest on koli. (CZ)

Galatians 5:11 Já pak, bratří, káži-li také obřízku, i pročež protivenství trpím? Tedy jest vyprázdněno pohoršení kříže. (CZ)

Galatians 5:12 Ó by raději odřezáni byli, kteříž vás nepokojí. (CZ)

Galatians 5:13 Nebo vy v svobodu povoláni jste, bratří, toliko abyste té svobody nepokládali sobě za zámysl povolování tělu, ale skrze lásku posluhujte sobě vespolek. (CZ)

Galatians 5:14 Nebo všecken Zákon v jednom slovu se zavírá, totiž v tom: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. (CZ)

Galatians 5:15 Pakli se vespolek koušete a žerete, hleďtež, abyste jedni od druhých zkaženi nebyli. (CZ)

Galatians 5:16 Ale pravímť: Duchem choďte, a žádosti těla nevykonáte. (CZ)

Galatians 5:17 Nebo tělo žádá proti Duchu, a Duch proti tělu. Ty pak věci jsou sobě vespolek odporné, tak abyste ne hned, což byste chtěli, to činili. (CZ)

Galatians 5:18 Jestliže pak Duchem vedeni býváte, nejste pod Zákonem. (CZ)

Galatians 5:19 Zjevníť jsou pak skutkové těla, jenž jsou: Cizoložstvo, smilstvo, nečistota, chlipnost, (CZ)

Galatians 5:20 Modloslužba, čarování, nepřátelství, svárové, nenávisti, hněvové, dráždění, různice, sekty, (CZ)

Galatians 5:21 Závisti, vraždy, opilství, hodování, a těm podobné věci. Kteréžto kdožkoli činí, toť vám předpovídám, jakož jsem i prve pravil, že království Božího dědicové nebudou. (CZ)

Galatians 5:22 Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost, středmost. (CZ)

Galatians 5:23 Proti takovýmť není Zákon. (CZ)

Galatians 5:24 Nebo kteříž jsou Kristovi, tiť jsou tělo své ukřižovali s vášněmi a s žádostmi. (CZ)

Galatians 5:25 Jsme-liť tedy Duchem živi, Duchem i choďme. (CZ)

Galatians 5:26 Nebývejme marné chvály žádostivi, jedni druhých popouzejíce a jedni druhým závidíce. (CZ)

Galatians 6:1 Bratří, byl-li by zachvácen člověk v nějakém pádu, vy duchovní napravte takového v duchu tichosti, prohlédaje každý sám k sobě, abys snad i ty nebyl pokoušín. (CZ)

Galatians 6:2 Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův. (CZ)

Galatians 6:3 Nebo zdá-li se komu, že by něco byl, nic nejsa, takového vlastní mysl jeho svodí. (CZ)

Galatians 6:4 Ale díla svého zkus jeden každý, a takť sám v sobě chválu míti bude, a ne v jiném. (CZ)

Galatians 6:5 Neb jeden každý své břímě ponese. (CZ)

Galatians 6:6 Sdílejž se pak ten, kterýž naučení přijímá v slovu Páně, s tím, od kohož naučení béře, vším svým statkem. (CZ)

Galatians 6:7 Nemylte se, Bůhť nebude oklamán; nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti. (CZ)

Galatians 6:8 A kdož rozsívá tělu svému, z těla žíti bude porušení; ale kdož rozsívá Duchu, z Duchať žíti bude život věčný. (CZ)

Galatians 6:9 Činíce pak dobře, neoblevujme; nebo časem svým budeme žíti, neustávajíce. (CZ)

Galatians 6:10 A protož dokudž čas máme, čiňme dobře všechněm, a zvláště nejvíce pak domácím víry (CZ)

Galatians 6:11 Hle, jaký jsem vám list napsal svou rukou. (CZ)

Galatians 6:12 Ti, kteříž chtějí tvární býti podle těla, nutí vás, abyste se obřezovali, jediné aby protivenství pro kříž Kristův netrpěli. (CZ)

Galatians 6:13 Nebo ani sami ti, kteříž se obřezují, nezachovávají Zákona, ale chtí, abyste se obřezovali proto, aby se tělem vaším chlubili. (CZ)

Galatians 6:14 Ale ode mne odstup to, ať abych se v čem chlubil, jediné v kříži Pána našeho Jezukrista, skrze něhož jest mi svět ukřižován, a já světu. (CZ)

Galatians 6:15 Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka nic neplatí, ani neobřízka, ale nové stvoření. (CZ)

Galatians 6:16 A kteříkoli tohoto pravidla následují, pokoj přijde na ně a milosrdenství, i na lid Boží Izraelský. (CZ)

Galatians 6:17 Dále pak žádný mi nečiň zaměstknání, já zajisté jízvy Pána Ježíše nosím na těle svém. (CZ)

Galatians 6:18 Milost Pána Ježíše Krista budiž s duchem vaším, bratří. Amen. (CZ)

Ephesians 1:1 Pavel apoštol Jezukristův, skrze vůli Boží, svatým, kteří jsou v Efezu, a věrným v Kristu Ježíši: (CZ)

Ephesians 1:2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. (CZ)

Ephesians 1:3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž požehnal nám všelikým požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu. (CZ)

Ephesians 1:4 Jakož vyvolil nás v něm před ustanovením světa k tomu, abychom byli svatí a neposkvrnění před obličejem jeho v lásce, (CZ)

Ephesians 1:5 Předzřídiv nás k zvolení za syny skrze Ježíše Krista v sebe, podle dobře libé vůle své, (CZ)

Ephesians 1:6 K chvále slávy milosti své, kterouž vzácné nás učinil v milém Synu svém. (CZ)

Ephesians 1:7 V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství milosti jeho, (CZ)

Ephesians 1:8 Kterouž rozhojnil k nám ve vší moudrosti a opatrnosti, (CZ)

Ephesians 1:9 Oznámiv nám tajemství vůle své podle dobré libosti své, kteroužto libost předuložil byl sám v sobě, (CZ)

Ephesians 1:10 Aby v dokonání plnosti časů v jedno shromáždil všecko v Kristu, buďto nebeské věci, buďto zemské. (CZ)

Ephesians 1:11 V něm, pravím, v kterémžto i k losu připuštěni jsme, předzřízeni byvše, podle předuložení toho, jenž všecko působí podle rady vůle své, (CZ)

Ephesians 1:12 Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prve naději měli v Kristu. (CZ)

Ephesians 1:13 V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým, (CZ)

Ephesians 1:14 Kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho. (CZ)

Ephesians 1:15 Protož i já, slyšev o vaší víře v Pánu Ježíši, a o lásce ke všem svatým, (CZ)

Ephesians 1:16 Nepřestávám díků činiti z vás, zmínku čině o vás na modlitbách svých: (CZ)

Ephesians 1:17 Aby Bůh Pána našeho Jezukrista, Otec slávy, dal vám Ducha moudrosti a zjevení, v poznání jeho, (CZ)

Ephesians 1:18 A tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých, (CZ)

Ephesians 1:19 A kterak jest převýšená velikost moci jeho k nám věřícím podle působení mocnosti síly jeho, (CZ)

Ephesians 1:20 Kteréž dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých a posadiv na pravici své na nebesích, (CZ)

Ephesians 1:21 Vysoce nade všecko knížatstvo, i mocnosti, i moci, i panstvo, i nad každé jméno, kteréž se jmenuje, netoliko v věku tomto, ale i v budoucím. (CZ)

Ephesians 1:22 A všecko poddal pod nohy jeho, a jej dal hlavu nade všecko církvi, (CZ)

Ephesians 1:23 Kterážto jest tělo jeho a plnost všecko ve všech naplňujícího. (CZ)

Ephesians 2:1 I vás obživil mrtvé vinami a hříchy, (CZ)

Ephesians 2:2 V nichž jste někdy chodili podle obyčeje světa tohoto a podle knížete mocného v povětří, ducha toho, kterýž nyní dělá v synech zpoury. (CZ)

Ephesians 2:3 Mezi nimižto i my všickni žili jsme někdy v žádostech těla našeho, činivše to, což se líbilo tělu a mysli, a byli jsme z přirození synové hněvu jako i jiní. (CZ)

Ephesians 2:4 Ale Bůh, bohatý jsa v milosrdenství pro velikou lásku svou, kteroužto zamiloval nás, (CZ)

Ephesians 2:5 Když jsme my ještě mrtví byli v hříších, obživil nás spolu s Kristem, jehož milostí jste spaseni, (CZ)

Ephesians 2:6 A spolu s ním vzkřísil, i posadil na nebesích v Kristu Ježíši, (CZ)

Ephesians 2:7 Aby ukázal v věku budoucím nepřevýšené bohatství milosti své, z dobroty své k nám v Kristu Ježíši. (CZ)

Ephesians 2:8 Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami z sebe: darť jest to Boží, (CZ)

Ephesians 2:9 Ne z skutků, aby se někdo nechlubil. (CZ)

Ephesians 2:10 Jsme zajisté jeho dílo, jsouce stvořeni v Kristu Ježíši k skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abychom v nich chodili. (CZ)

Ephesians 2:11 Protož pamatujte, že vy byli někdy pohané podle těla, kteříž jste slouli neobřízka od těch, kteříž slouli obřízka na těle, kteráž se působí rukama, (CZ)

Ephesians 2:12 A že jste byli za onoho času bez Krista, odcizeni od společnosti Izraele, a cizí od úmluv zaslíbení, naděje nemající, a bez Boha na světě. (CZ)

Ephesians 2:13 Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteříž jste někdy byli dalecí, blízcí učiněni jste skrze krev Kristovu. (CZ)

Ephesians 2:14 Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo, (CZ)

Ephesians 2:15 A nepřátelství, totiž Zákon přikázání, záležející v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, aby dvoje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, tak čině pokoj, (CZ)

Ephesians 2:16 A v mír uvodě oboje v jednom těle Bohu skrze kříž, vyhladiv nepřátelství skrze něj. (CZ)

Ephesians 2:17 A přišed, zvěstoval pokoj vám, dalekým i blízkým. (CZ)

Ephesians 2:18 Neboť skrze něho obojí máme přístup v jednom Duchu k Otci. (CZ)

Ephesians 2:19 Aj, již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží, (CZ)

Ephesians 2:20 Vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdežto jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus, (CZ)

Ephesians 2:21 Na němžto všecko stavení příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu; (CZ)

Ephesians 2:22 Na kterémžto i vy spolu vzděláváte se v příbytek Boží, v Duchu svatém. (CZ)

Ephesians 3:1 Pro tu věc já Pavel, jsem vězeň Krista Ježíše pro vás pohany, (CZ)

Ephesians 3:2 Jestliže však jste slyšeli o milosti Boží, kteréž jest mi uděleno k přisluhování vám, (CZ)

Ephesians 3:3 Že skrze zjevení oznámil mi tajemství, (jakož jsem vám prve psal krátce; (CZ)

Ephesians 3:4 Z čehož můžete, čtouce, porozuměti známosti mé v tajemství Kristovu;) (CZ)

Ephesians 3:5 Kteréž za jiných věků nebylo známo synům lidským, tak jako nyní zjeveno jest svatým apoštolům jeho a prorokům skrze Ducha, (CZ)

Ephesians 3:6 Totiž že by měli býti pohané spoludědicové a jednotělní, i spoluúčastníci zaslíbení jeho v Kristu skrze evangelium, (CZ)

Ephesians 3:7 Kteréhož já učiněn jsem slouha z daru milosti Boží mně dané, podle působení moci jeho. (CZ)

Ephesians 3:8 Mně nejmenšímu ze všech svatých dána jest milost ta, abych mezi pohany zvěstoval nestihlá bohatství Kristova, (CZ)

Ephesians 3:9 A vysvětlil všechněm, kteraké by bylo obcování tajemství skrytého od věků v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista, (CZ)

Ephesians 3:10 Aby nyní oznámena byla knížatstvu a mocem na nebesích skrze církev rozličná moudrost Boží, (CZ)

Ephesians 3:11 Podle předuložení věčného, kteréž jest uložil v Kristu Ježíši Pánu našem, (CZ)

Ephesians 3:12 V němžto máme smělost a přístup s doufáním skrze víru jeho. (CZ)

Ephesians 3:13 Protož prosím, abyste nehynuli v čas soužení mých pro vás, kteráž jsou sláva vaše. (CZ)

Ephesians 3:14 A pro tu příčinu klekám na kolena svá před Otcem Pána našeho Jezukrista, (CZ)

Ephesians 3:15 Z něhožto všeliká rodina na nebi i na zemi jmenuje se, (CZ)

Ephesians 3:16 Aby vám dal, podle bohatství slávy své, mocí posilněnu býti skrze Ducha svého na vnitřním člověku, (CZ)

Ephesians 3:17 Aby Kristus skrze víru přebýval v srdcích vašich, (CZ)

Ephesians 3:18 Abyste v lásce vkořeněni a založeni jsouce, mohli stihnouti se všemi svatými, kteraká by byla širokost, a dlouhost, a hlubokost, a vysokost, (CZ)

Ephesians 3:19 A poznati přenesmírnou lásku Kristovu, abyste tak naplněni byli ve všelikou plnost Boží. (CZ)

Ephesians 3:20 Tomu pak, kterýž mocen jest nade všecko učiniti mnohem hojněji, nežli my prosíme aneb rozumíme, podle moci té, kterouž dělá v nás, (CZ)

Ephesians 3:21 Tomu, pravím, buď sláva v církvi svaté skrze Krista Ježíše po všecky věky věků. Amen. (CZ)

Ephesians 4:1 Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste, (CZ)

Ephesians 4:2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce, (CZ)

Ephesians 4:3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje. (CZ)

Ephesians 4:4 Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho. (CZ)

Ephesians 4:5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest, (CZ)

Ephesians 4:6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás. (CZ)

Ephesians 4:7 Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova. (CZ)

Ephesians 4:8 Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem. (CZ)

Ephesians 4:9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země? (CZ)

Ephesians 4:10 Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko. (CZ)

Ephesians 4:11 A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele, (CZ)

Ephesians 4:12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova, (CZ)

Ephesians 4:13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova, (CZ)

Ephesians 4:14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému; (CZ)

Ephesians 4:15 Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus, (CZ)

Ephesians 4:16 Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce. (CZ)

Ephesians 4:17 A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své, (CZ)

Ephesians 4:18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich. (CZ)

Ephesians 4:19 Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí. (CZ)

Ephesians 4:20 Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista, (CZ)

Ephesians 4:21 Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi, (CZ)

Ephesians 4:22 Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících, (CZ)

Ephesians 4:23 Obnoviti se pak duchem mysli vaší, (CZ)

Ephesians 4:24 A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy. (CZ)

Ephesians 4:25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové. (CZ)

Ephesians 4:26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši. (CZ)

Ephesians 4:27 Nedávejte místa ďáblu. (CZ)

Ephesians 4:28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému. (CZ)

Ephesians 4:29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům. (CZ)

Ephesians 4:30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení. (CZ)

Ephesians 4:31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí, (CZ)

Ephesians 4:32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám. (CZ)

Ephesians 5:1 Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí. (CZ)

Ephesians 5:2 A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou. (CZ)

Ephesians 5:3 Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté, (CZ)

Ephesians 5:4 A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění. (CZ)

Ephesians 5:5 Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím. (CZ)

Ephesians 5:6 Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané. (CZ)

Ephesians 5:7 Nebývejtež tedy účastníci jejich. (CZ)

Ephesians 5:8 Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte, (CZ)

Ephesians 5:9 (Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,) (CZ)

Ephesians 5:10 O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu. (CZ)

Ephesians 5:11 A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete. (CZ)

Ephesians 5:12 Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti. (CZ)

Ephesians 5:13 Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest. (CZ)

Ephesians 5:14 Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus. (CZ)

Ephesians 5:15 Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří, (CZ)

Ephesians 5:16 Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou. (CZ)

Ephesians 5:17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně. (CZ)

Ephesians 5:18 A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým, (CZ)

Ephesians 5:19 Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu, (CZ)

Ephesians 5:20 Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci, (CZ)

Ephesians 5:21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží. (CZ)

Ephesians 5:22 Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu. (CZ)

Ephesians 5:23 Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla. (CZ)

Ephesians 5:24 A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem. (CZ)

Ephesians 5:25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni, (CZ)

Ephesians 5:26 Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu, (CZ)

Ephesians 5:27 Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony. (CZ)

Ephesians 5:28 Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje. (CZ)

Ephesians 5:29 Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev. (CZ)

Ephesians 5:30 Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho. (CZ)

Ephesians 5:31 A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo. (CZ)

Ephesians 5:32 Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi. (CZ)

Ephesians 5:33 Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého. (CZ)

Ephesians 6:1 Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé. (CZ)

Ephesians 6:2 Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením,) (CZ)

Ephesians 6:3 Aby dobře bylo tobě a abys byl dlouhověký na zemi. (CZ)

Ephesians 6:4 A vy otcové nepopouzejte k hněvu dítek vašich, ale vychovávejte je v cvičení a v napomínání Páně. (CZ)

Ephesians 6:5 Služebníci, buďte poslušni pánů tělesných s bázní a s strachem, v sprostnosti srdce vašeho, jako Krista, (CZ)

Ephesians 6:6 Ne na oko sloužíce, jako ti, jenž se lidem líbiti usilují, ale jako služebníci Kristovi, činíce vůli Boží z té duše, (CZ)

Ephesians 6:7 S dobrou myslí sloužíce, jakožto Pánu, a ne lidem, (CZ)

Ephesians 6:8 Vědouce, že, což by koli jeden každý učinil dobrého, za to odplatu vzíti má ode Pána, buďto služebník, buďto svobodný. (CZ)

Ephesians 6:9 A vy páni též se tak mějte k nim, zanechajíce pohrůžky, vědouce, že i vy také máte Pána v nebesích, a přijímání osob není u něho. (CZ)

Ephesians 6:10 Dále pak, bratří moji, posilňte se v Pánu a v moci síly jeho. (CZ)

Ephesians 6:11 Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským. (CZ)

Ephesians 6:12 Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem, kteréž jsou vysoko. (CZ)

Ephesians 6:13 A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati v den zlý, a všecko vykonajíce, státi. (CZ)

Ephesians 6:14 Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra vaše pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti, (CZ)

Ephesians 6:15 A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje, (CZ)

Ephesians 6:16 A zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti. (CZ)

Ephesians 6:17 A lebku spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo Boží, (CZ)

Ephesians 6:18 Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času v Duchu, a v tom bedlivi jsouce se vší ustavičností a prošením za všecky svaté, (CZ)

Ephesians 6:19 I za mne, aby mi dána byla řeč v otevření úst mých svobodně a směle, abych oznamoval tajemství evangelium svatého, (CZ)

Ephesians 6:20 Pro něžto úřad svůj konám v řetězu tomto, abych tak v něm svobodně a směle mluvil, jakž mně mluviti náleží. (CZ)

Ephesians 6:21 A abyste i vy věděli, co se se mnou děje a co činím, všecko vám to oznámí Tychikus, milý bratr a věrný služebník v Pánu, (CZ)

Ephesians 6:22 Jehož jsem pro to samo k vám poslal, abyste věděli o našich věcech a aby potěšil srdcí vašich. (CZ)

Ephesians 6:23 Pokoj budiž vám bratřím, a láska s věrou, od Boha Otce a Pána Jezukrista. (CZ)

Ephesians 6:24 Milost Boží budiž se všemi milujícími Pána našeho Jezukrista v neporušitelnosti. Amen. List tento k Efezským psán byl z Říma po Tychikovi. (CZ)

Philippians 1:1 Pavel a Timoteus, služebníci Ježíše Krista, všechněm svatým v Kristu Ježíši, kteříž jsou v městě Filippis, s biskupy a s jáhny: (CZ)

Philippians 1:2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. (CZ)

Philippians 1:3 Děkuji Bohu mému, když se koli na vás rozpomenu, (CZ)

Philippians 1:4 (Vždycky při každé modlitbě mé, s radostí za všecky za vás prosbu čině,) (CZ)

Philippians 1:5 Z vašeho účastenství v evangelium, hned od prvního dne až posavad, (CZ)

Philippians 1:6 Jist jsa tím, že ten, kterýž začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista, (CZ)

Philippians 1:7 Jakož jest mi spravedlivé tak smysliti o všech vás proto, že vás v srdci mám i v vězení mém, a v obraňování i v utvrzování evangelium, vás, pravím, všecky účastníky milosti mně dané. (CZ)

Philippians 1:8 Svědek mi jest zajisté Bůh, kterak po všech po vás toužím v srdci Ježíše Krista. (CZ)

Philippians 1:9 A za to se modlím, aby láska vaše ještě více a více se rozhojňovala v známosti a ve všelikém smyslu, (CZ)

Philippians 1:10 K tomu, abyste zkušením rozeznati mohli užitečné věci od neužitečných, tak abyste byli upřímí a bez úrazu, až ke dni Kristovu, (CZ)

Philippians 1:11 Naplněni jsouce ovocem spravedlnosti, kteréž nesete skrze Jezukrista, k slávě a k chvále Boží. (CZ)

Philippians 1:12 Chciť pak, bratří, abyste věděli, že to pokušení, kteréž mne obklíčilo, k většímu prospěchu evangelium přišlo, (CZ)

Philippians 1:13 Takže vězení mé pro Krista rozhlášeno jest po všem císařském dvoře, i jinde všudy. (CZ)

Philippians 1:14 A mnozí z bratří v Pánu, spolehše na vězení mé, hojnější smělost mají bez strachu mluviti slovo Boží. (CZ)

Philippians 1:15 Někteří zajisté jen z závisti a navzdoru, někteří pak také z oblíbení sobě toho Krista káží. (CZ)

Philippians 1:16 Ti pak, kteříž navzdoru Krista zvěstují, ne v čistotě, domnívají se, že mi k vězení mému soužení přidadí; (CZ)

Philippians 1:17 Kteří pak z lásky, ti vědí, že jsem k obraně evangelium postaven. (CZ)

Philippians 1:18 Ale což pak o to? Nýbrž jakýmkoli způsobem, buď v samé tvárnosti, buď v pravdě Kristus se zvěstuje, i z tohoť se raduji, a ještě radovati budu. (CZ)

Philippians 1:19 Neboť vím, že mi to přijde k spasení skrze vaši modlitbu a pomoc Ducha Jezukristova, (CZ)

Philippians 1:20 Podle pečlivého očekávání a naděje mé, že v ničemž nebudu zahanben, ale ve vší doufanlivé smělosti, jako i prve vždycky, tak i nyní veleben bude Kristus na těle mém, buďto skrze život, buďto skrze smrt. (CZ)

Philippians 1:21 Mně zajisté Kristus i v životě i v smrti ziskem jest. (CZ)

Philippians 1:22 Jest-li mi pak prospěšněji živu býti v těle pro práci, tedy nevím, co bych vyvolil. (CZ)

Philippians 1:23 K obémuť se k tomu nakloňuji, žádost maje umříti, a býti s Kristem, což by mnohem lépe bylo, (CZ)

Philippians 1:24 Ale pozůstati ještě v těle potřebněji jest pro vás. (CZ)

Philippians 1:25 Načež spoléhaje, vím, že pobudu a s vámi se všemi spolu pozůstanu k vašemu prospěchu a k radosti víry, (CZ)

Philippians 1:26 Aby se vaše ze mne chlouba v Kristu Ježíši rozhojnila, skrze mou opět vám zase přítomnost. (CZ)

Philippians 1:27 Toliko, jakž sluší na účastníky evangelium Kristova, se chovejte, abych, buďto přijda k vám a vida vás, buďto vzdálen jsa, slyšel o vás, že stojíte v jednom duchu, jednomyslně pracujíce u víře evangelium, (CZ)

Philippians 1:28 A v ničemž se nestrachujte protivníků, což jest jim jistým znamením zahynutí, vám pak spasení, a to od Boha. (CZ)

Philippians 1:29 Nebo vám jest to z milosti dáno pro Krista, abyste netoliko v něho věřili, ale také pro něj i trpěli, (CZ)

Philippians 1:30 Týž boj majíce, jakýž jste při mně i viděli, i nyní o mně slyšíte. (CZ)

Philippians 2:1 Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování, (CZ)

Philippians 2:2 Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce, (CZ)

Philippians 2:3 Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce. (CZ)

Philippians 2:4 Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných. (CZ)

Philippians 2:5 Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši, (CZ)

Philippians 2:6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu, (CZ)

Philippians 2:7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn. (CZ)

Philippians 2:8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže. (CZ)

Philippians 2:9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno, (CZ)

Philippians 2:10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí, (CZ)

Philippians 2:11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce. (CZ)

Philippians 2:12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte. (CZ)

Philippians 2:13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své. (CZ)

Philippians 2:14 Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování, (CZ)

Philippians 2:15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě, (CZ)

Philippians 2:16 Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval. (CZ)

Philippians 2:17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi. (CZ)

Philippians 2:18 A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou. (CZ)

Philippians 2:19 Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte. (CZ)

Philippians 2:20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval. (CZ)

Philippians 2:21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše. (CZ)

Philippians 2:22 Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium. (CZ)

Philippians 2:23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou. (CZ)

Philippians 2:24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu. (CZ)

Philippians 2:25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám, (CZ)

Philippians 2:26 Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen. (CZ)

Philippians 2:27 A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl. (CZ)

Philippians 2:28 Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku. (CZ)

Philippians 2:29 Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti. (CZ)

Philippians 2:30 Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně. (CZ)

Philippians 3:1 Dále pak, bratří moji, radujte se v Pánu. Jednostejných věcí vám psáti mně se jistě nestýště, vám pak to bezpečné jest. (CZ)

Philippians 3:2 Vizte psy, vizte zlé dělníky, vizte roztržku. (CZ)

Philippians 3:3 Nebo myť jsme obřízka, kteříž duchem sloužíme Bohu, a chlubíme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v těle, (CZ)

Philippians 3:4 Ačkoli i já mohl bych doufati v těle. Zdá-liť se komu jinému, že by mohl doufati v těle, já mnohem více, (CZ)

Philippians 3:5 Obřezán jsa osmého dne, jsa z rodu Izraelského, pokolení Beniaminova, Žid z Židů, podle zákona farizeus, (CZ)

Philippians 3:6 A z strany horlivosti protivník církve, z strany pak spravedlnosti zákonní jsa bez úhony. (CZ)

Philippians 3:7 Ale to, což mi bylo jako zisk, položil jsem sobě pro Krista za škodu. (CZ)

Philippians 3:8 Nýbrž i všecky věci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána mého, pro nějž jsem to všecko ztratil, a mám to jako za smetí, jedné abych Krista získal, (CZ)

Philippians 3:9 A v něm nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, spravedlnost, kterážto jest z Boha a u víře záleží, (CZ)

Philippians 3:10 Abych tak poznal jej, a divnou moc vzkříšení jeho, a společnost utrpení jeho, připodobňuje se k smrti jeho, (CZ)

Philippians 3:11 Zda bych tak přišel k vzkříšení z mrtvých. (CZ)

Philippians 3:12 Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím, zda bych i dostihnouti mohl, načež uchvácen jsem od Krista Ježíše. (CZ)

Philippians 3:13 Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl. (CZ)

Philippians 3:14 Ale to jedno činím, na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši. (CZ)

Philippians 3:15 Protož kteřížkoli jsme dokonalí, to smýšlejme. A pakli v čem jinak smyslíte, i toť vám Bůh zjeví. (CZ)

Philippians 3:16 Ale k čemuž jsme již přišli, v tom při jednostejném zůstávejme pravidle a jednostejně smysleme. (CZ)

Philippians 3:17 Spolunásledovníci moji buďte, bratří, a šetřte těch, kteříž tak chodí, jakož máte příklad na nás. (CZ)

Philippians 3:18 Neboť mnozí chodí, o nichž jsem častokrát pravil vám a nyní s pláčem pravím, žeť jsou nepřátelé kříže Kristova, (CZ)

Philippians 3:19 Jichžto konec jest zahynutí, jejichžto bůh jest břicho, a sláva jejich v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí. (CZ)

Philippians 3:20 Ale naše měšťanství jestiť v nebesích, odkudž i Spasitele očekáváme Pána Jezukrista, (CZ)

Philippians 3:21 Kterýž promění to tělo naše ponížené, tak aby bylo podobné k tělu slávy jeho, podle mocnosti té, kteroužto on mocen jest i všecky věci podmaniti sobě. (CZ)

Philippians 4:1 A tak, bratří moji milí a přežádoucí, jenž jste radost a koruna má, tak stůjte v Pánu, milí. (CZ)

Philippians 4:2 Evody prosím, i Syntychény prosím, aby jednostejně smyslily v Pánu. (CZ)

Philippians 4:3 Ano i tebe prosím, tovaryši můj vlastní, budiž jim pomocen, kteréžto v evangelium spolu se mnou pracovaly, i spolu s Klimentem a s jinými pomocníky mými, jejichžto jména napsána jsou v knize života. (CZ)

Philippians 4:4 Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se. (CZ)

Philippians 4:5 Středmost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko. (CZ)

Philippians 4:6 O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu. (CZ)

Philippians 4:7 A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. (CZ)

Philippians 4:8 Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jest-li která ctnost, a jest-li která chvála, o těch věcech přemyšlujte. (CZ)

Philippians 4:9 Kterýmž jste se i naučili, je i přijali, a slyšeli i viděli na mně. Ty věci čiňte, a Bůh pokoje budeť s vámi. (CZ)

Philippians 4:10 Zradoval jsem se v Pánu velice z toho, že již opět zase rozzelenala se péče vaše o mne. Načež bezpochyby i prve myslili jste, ale nedostalo se vám příhodného času. (CZ)

Philippians 4:11 Ne proto, že bych jakou nouzi měl, toto pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám. (CZ)

Philippians 4:12 Umímť i snížen býti, umím také i hojnost míti; všudy a ve všech věcech pocvičen jsem, i nasycen býti i lačněti, i hojnost míti i nouzi trpěti. (CZ)

Philippians 4:13 Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje. (CZ)

Philippians 4:14 Avšak dobře jste učinili, účastni byvše mého soužení. (CZ)

Philippians 4:15 Víte pak i vy, Filipenští, že při počátku evangelium, když jsem šel z Macedonie, žádný sbor neudělil mi z strany dání a vzetí, než vy sami. (CZ)

Philippians 4:16 Ano i do Tesaloniky jednou i po druhé, čehož jsem potřeboval, poslali jste mi. (CZ)

Philippians 4:17 Ne protože bych hledal darů, ale hledám užitku hojného k vašemu prospěchu. (CZ)

Philippians 4:18 Přijalť jsem pak všecko, a hojněť mám, naplněnť jsem již, vzav od Epafrodita to, což posláno bylo od vás, k vůni sladkosti, obět vzácnou a libou Bohu. (CZ)

Philippians 4:19 Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši. (CZ)

Philippians 4:20 Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen. (CZ)

Philippians 4:21 Pozdravtež všech svatých v Kristu Ježíši. Pozdravujíť vás bratří, kteříž jsou se mnou. (CZ)

Philippians 4:22 Pozdravujíť vás všickni svatí, zvláště pak ti, kteříž jsou z domu císařova. (CZ)

Philippians 4:23 Milost Pána našeho Jezukrista se všemi vámi. Amen. List tento k Filipenským psán jest z Říma po Epafroditovi. (CZ)

Colossians 1:1 Pavel apoštol Ježíše Krista, skrze vůli Boží, a Timoteus bratr, (CZ)

Colossians 1:2 Těm, kteříž jsou v městě Kolossis, svatým a věrným bratřím v Kristu: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. (CZ)

Colossians 1:3 Díky činíme Bohu a Otci Pána našeho Jezukrista, vždycky za vás modléce se, (CZ)

Colossians 1:4 Slyšavše o víře vaší v Kristu Ježíši a o lásce ke všechněm svatým, (CZ)

Colossians 1:5 Pro naději složenou vám v nebesích, o níž jste prve slyšeli v slovu pravdy, jenž jest evangelium. (CZ)

Colossians 1:6 Kteréž jest přišlo k vám, jako i na všecken svět, a ovoce nese, jako i u vás, od toho dne, v kterémž jste slyšeli a poznali milost Boží v pravdě, (CZ)

Colossians 1:7 Jakož jste se i naučili od Epafry, milého spoluslužebníka našeho, kterýž jest věrný k vám služebník Kristův, (CZ)

Colossians 1:8 Kterýž také oznámil nám lásku vaši v Duchu. (CZ)

Colossians 1:9 Protož i my, od toho dne, jakž jsme to uslyšeli, nepřestáváme modliti se za vás a žádati, abyste naplněni byli známostí vůle jeho ve vší moudrosti a rozumnosti duchovní, (CZ)

Colossians 1:10 Abyste chodili hodně Pánu ke vší jeho líbeznosti, v každém skutku dobrém, ovoce vydávajíce a rostouce v známosti Boží, (CZ)

Colossians 1:11 Všelikou mocí zmocněni jsouce, podle síly slávy jeho, ke vší trpělivosti a dobrotivosti s radostí, (CZ)

Colossians 1:12 Díky činíce Otci, kterýž hodné nás učinil účastnosti losu svatých v světle, (CZ)

Colossians 1:13 Kterýž vytrhl nás z moci temnosti a přenesl do království milého Syna svého, (CZ)

Colossians 1:14 V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů, (CZ)

Colossians 1:15 Kterýž jest obraz Boha neviditelného a prvorozený všeho stvoření. (CZ)

Colossians 1:16 Nebo skrze něho stvořeny jsou všecky věci, kteréž jsou na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, buďto trůnové nebo panstva, buďto knížatstva nebo mocnosti; všecko skrze něho a pro něho stvořeno jest. (CZ)

Colossians 1:17 A on jest přede vším a všecko jím stojí. (CZ)

Colossians 1:18 A onť jest hlava těla církve, kterýž jest počátek a prvorozený z mrtvých, aby tak on ve všem prvotnost držel, (CZ)

Colossians 1:19 Poněvadž se zalíbilo Otci, aby v něm všecka plnost přebývala, (CZ)

Colossians 1:20 A skrze něho aby smířil s sebou všecko, v pokoj uvodě skrze krev kříže jeho, skrze něj, pravím, buďto ty věci, kteréž jsou na zemi, buď ty, kteréž jsou na nebi. (CZ)

Colossians 1:21 A vás také někdy odcizené a nepřátely, v mysli vaší obrácené k skutkům zlým, nyní již smířil, (CZ)

Colossians 1:22 Tělem svým skrze smrt, aby vás postavil svaté, a neposkvrněné, a bez úhony před obličejem svým, (CZ)

Colossians 1:23 Však jestliže zůstáváte u víře založení a pevní, a neuchylujete se od naděje evangelium, kteréž jste slyšeli, jenž jest kázáno všemu stvoření, kteréž jest pod nebem, jehožto já Pavel učiněn jsem služebník; (CZ)

Colossians 1:24 Kterýž nyní raduji se z utrpení mých, kteráž snáším pro vás, a doplňuji ostatky soužení Kristových na těle svém za jeho tělo, jenž jest církev, (CZ)

Colossians 1:25 Jejížto učiněn jsem já služebník, tak jakž mi to svěřil Bůh na to, abych vám sloužil, a tak naplnil slovo Boží, (CZ)

Colossians 1:26 Jenž jest tajemství skryté od věků a národů, nyní pak zjevené svatým jeho. (CZ)

Colossians 1:27 Jimžto Bůh ráčil známo učiniti, kteraké by bylo bohatství slavného tajemství tohoto mezi pohany, jenž jest přebývání Krista v vás, kterýž jest naděje slávy, (CZ)

Colossians 1:28 Kteréhož my zvěstujeme, napomínajíce všelikého člověka a učíce všelikého člověka ve vší moudrosti, abychom postavili každého člověka dokonalého v Kristu Ježíši. (CZ)

Colossians 1:29 O čež i pracuji, bojuje podle té jeho mocnosti, kteráž dělá ve mně dílo své mocně. (CZ)

Colossians 2:1 Chciť zajisté, abyste věděli, kterakou nesnáz mám o vás a o ty, kteříž jsou v Laodicii a kteřížkoli neviděli tváři mé podle těla, (CZ)

Colossians 2:2 Aby potěšena byla srdce jejich, spojená v lásce, a to ke všemu bohatství přejistého smyslu, ku poznání tajemství Boha i Otce i Krista Pána, (CZ)

Colossians 2:3 V němžto jsou skryti všickni pokladové moudrosti a známosti. (CZ)

Colossians 2:4 A totoť pravím proto, aby vás žádný, falešně dovodě, neoklamal podobnou k pravdě řečí. (CZ)

Colossians 2:5 Nebo ačkoli vzdálen jsem tělem, však duchem s vámi jsem, raduje se, a vida řád váš a utvrzení té víry vaší v Krista. (CZ)

Colossians 2:6 Protož jakož jste přijali Krista Ježíše Pána, tak v něm choďte, (CZ)

Colossians 2:7 Vkořenění a vzdělaní na něm, a utvrzení u víře, jakž jste naučeni, rozhojňujíce se v ní s díků činěním. (CZ)

Colossians 2:8 Hleďtež, ať by vás někdo neobloupil moudrostí světa a marným zklamáním, uče podle ustanovení lidských, podle živlů světa, a ne podle Krista. (CZ)

Colossians 2:9 Nebo v něm přebývá všecka plnost Božství tělesně. (CZ)

Colossians 2:10 A vy v něm jste doplněni, kterýžto jest hlava všeho knížatstva i mocnosti, (CZ)

Colossians 2:11 V němžto i obřezáni jste obřezáním ne rukou učiněným, svlékše tělo hříchů v obřezání Kristovu, (CZ)

Colossians 2:12 Pohřbeni jsouce s ním ve křtu, skrze kterýžto i spolu s ním z mrtvých vstali jste skrze víru, jíž jste došli z mocnosti Boží, kterýž vzkřísil jej z mrtvých. (CZ)

Colossians 2:13 A vás, ještě mrtvé v hříších a v neobřízce těla vašeho, spolu s ním obživil, odpustiv vám všecky hříchy, (CZ)

Colossians 2:14 A smazav proti nám čelící zápis, jenž záležel v ustanoveních, a byl odporný nám, i vyzdvihl jej z prostředku, přibiv jej k kříži; (CZ)

Colossians 2:15 A obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj. (CZ)

Colossians 2:16 Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, anebo z strany některého svátku, nebo novuměsíce, anebo sobot, (CZ)

Colossians 2:17 Kteréžto věci jsou stín budoucích, ale to, od čehož se stín dělal, jestiť tělo Kristovo. (CZ)

Colossians 2:18 Nižádný vás nepředchvacuj svémyslně pokorou a náboženstvím andělským, v to, čehož neviděl, vysokomyslně se vydávaje, marně se nadýmaje smyslem těla svého, (CZ)

Colossians 2:19 A nedrže se hlavy, od níž všecko tělo po kloubích a svazích vzdělané a spojené roste Božím zrůstem. (CZ)

Colossians 2:20 Poněvadž tedy zemřevše s Kristem osvobozeni jste od živlů světa, pročež tak jako byste živi byli světu, těmi ceremoniemi dáte se obtěžovati? (CZ)

Colossians 2:21 Když říkáte: Nedotýkej se, ani okoušej, aniž se s tím obírej! (CZ)

Colossians 2:22 Kteréžto všecky věci samým užíváním jich přicházejí k zkáze, a toť vše není než podle přikázání a učení lidských. (CZ)

Colossians 2:23 Ačťkoli pak ty věci mají tvárnost moudrosti, v způsobu té nábožnosti pošmourné a v povrchní pokoře i v neodpouštění tělu, avšak nejsou v žádné platnosti, když přináležejí toliko k nasycení těla. (CZ)

Colossians 3:1 Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních věcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí. (CZ)

Colossians 3:2 O svrchní věci pečujte, ne o zemské. (CZ)

Colossians 3:3 Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu. (CZ)

Colossians 3:4 Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v slávě. (CZ)

Colossians 3:5 Protož mrtvěte údy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlípnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení. (CZ)

Colossians 3:6 Pro kteréžto věci přichází hněv Boží na syny zpurné. (CZ)

Colossians 3:7 V kterýchžto hříších i vy někdy chodili jste, když jste živi byli v nich. (CZ)

Colossians 3:8 Ale již nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení i mrzkomluvnost zapuďte od úst vašich. (CZ)

Colossians 3:9 Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého člověka s skutky jeho, (CZ)

Colossians 3:10 A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti jasné, podle obrazu toho, jenž jej stvořil, (CZ)

Colossians 3:11 Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný ale všecko a ve všech Kristus. (CZ)

Colossians 3:12 Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost, (CZ)

Colossians 3:13 Snášejíce jeden druhého a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu jakou žalobu; jako i Kristus odpustil vám, tak i vy. (CZ)

Colossians 3:14 Nadto pak nade všecko oblečeni buďte v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti. (CZ)

Colossians 3:15 A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďtež vděčni. (CZ)

Colossians 3:16 Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě se vší moudrostí; učíce a napomínajíce sebe vespolek Žalmy, a zpěvy, a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci vašem Pánu. (CZ)

Colossians 3:17 A všecko, cožkoli činíte v slovu nebo v skutku, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše, díky činíce Bohu a Otci skrze něho. (CZ)

Colossians 3:18 Ženy poddány buďte mužům svým tak, jakž sluší, v Pánu. (CZ)

Colossians 3:19 Muži milujte ženy své, a nemějtež se přísně k nim. (CZ)

Colossians 3:20 Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu. (CZ)

Colossians 3:21 Otcové nepopouzejte k hněvivosti dítek svých, aby sobě nezoufaly. (CZ)

Colossians 3:22 Služebníci poslušni buďte ve všem pánů svých tělesných, ne na oko toliko sloužíce, jako ti, jenž se usilují lidem líbiti, ale v sprostnosti srdce, bojíce se Boha. (CZ)

Colossians 3:23 A všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jakožto Pánu, a ne lidem, (CZ)

Colossians 3:24 Vědouce, že ode Pána vzíti máte odplatu věčného dědictví; nebo Pánu Kristu sloužíte. (CZ)

Colossians 3:25 Kdož by pak nepravost páchal, odměnu své nepravosti vezme. A neníť přijímání osob u Boha. (CZ)

Colossians 4:1 Páni spravedlivě a slušně s služebníky svými nakládejte, vědouce, že i vy Pána máte v nebesích. (CZ)

Colossians 4:2 Na modlitbě buďtež ustaviční, bdíce v tom s díků činěním, (CZ)

Colossians 4:3 Modléce se spolu i za nás, aby Bůh otevřel nám dveře slova, k mluvení o tajemství Kristovu, pro něž i v vězení jsem, (CZ)

Colossians 4:4 Abych je zjevoval, tak jakž mi náleží mluviti. (CZ)

Colossians 4:5 Choďtež v moudrosti před těmi, kteříž jsou vně, čas kupujíce. (CZ)

Colossians 4:6 Řeč vaše vždycky budiž příjemná, ozdobená solí, tak abyste věděli, kterak byste měli jednomu každému odpovědíti. (CZ)

Colossians 4:7 O věcech mých o všech oznámí vám Tychikus, bratr milý, a věrný slouha Kristův a spoluslužebník v Pánu; (CZ)

Colossians 4:8 Kteréhož jsem poslal k vám naschvál, aby zvěděl, co se děje u vás, a potěšil srdcí vašich, (CZ)

Colossians 4:9 S Onezimem, věrným a milým bratrem, kterýž jest tam od vás. Tiť vám všecko oznámí, co se děje u nás. (CZ)

Colossians 4:10 Pozdravuje vás Aristarchus, spoluvězeň můj, a Marek, sestřenec Barnabášův, (o kterémž jsem vám poručil, přišel-li by k vám, přijmětež jej;) (CZ)

Colossians 4:11 A Jezus, kterýž slove Justus, kteřížto jsou Židé. Ti toliko jsou pomocníci moji v kázání o království Božím; tiť mi byli ku potěšení. (CZ)

Colossians 4:12 Pozdravuje vás Epafras, kterýž od vás jest, slouha Kristův, kterýž vždycky úsilně pracuje na modlitbách za vás, abyste stáli dokonalí a plní ve vší vůli Boží. (CZ)

Colossians 4:13 Nebo svědectví jemu vydávám, žeť vás velmi horlivě miluje, a též i ty, kteříž jsou v Laodicii, i kteříž jsou v Hierapoli. (CZ)

Colossians 4:14 Pozdravuje vás Lukáš, lékař, bratr milý, a Démas. (CZ)

Colossians 4:15 Pozdravte bratří Laodicenských, i Nymfy, i té církve, kteráž jest v domu jeho. (CZ)

Colossians 4:16 A když bude přečten u vás tento list, spravtež to, ať jest i v Laodicenském sboru čten; a ten, kterýž jest psán z Laodicie, i vy také přečtěte, (CZ)

Colossians 4:17 A rcete Archippovi: Viz, abys služebnost, kterouž jsi přijal od Pána, vyplnil. (CZ)

Colossians 4:18 Pozdravení mou rukou Pavlovou. Pamatujtež na mé vězení. Milost Boží budiž s vámi. Amen. List tento psán k Kolossenským z Říma po Tychikovi a Onezimovi. (CZ)

1 Thessalonians 1:1 Pavel a Silván a Timoteus církvi Tessalonicenských v Bohu Otci a v Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. (CZ)

1 Thessalonians 1:2 Díky činíme Bohu vždycky ze všech vás, zmínku činíce o vás na modlitbách našich, (CZ)

1 Thessalonians 1:3 Bez přestání pamatujíce na skutek víry vaší, a na práci svaté lásky, a na trpělivost naděje Pána našeho Jezukrista, před Bohem a Otcem naším, (CZ)

1 Thessalonians 1:4 Vědouce, bratří Bohu milí, o vyvolení vašem. (CZ)

1 Thessalonians 1:5 Nebo evangelium naše k vám nezáleželo toliko v slovu, ale i v moci, i v Duchu svatém, a v jistotě mnohé, jakož víte, jací jsme byli mezi vámi a to pro vás. (CZ)

1 Thessalonians 1:6 A vy následovníci naši i Páně učiněni jste, přijavše slovo jeho ve mnohé úzkosti, s radostí Ducha svatého, (CZ)

1 Thessalonians 1:7 Takže jste učiněni příklad dobrý všem věřícím v Macedonii a v Achaii. (CZ)

1 Thessalonians 1:8 Nebo od vás rozhlásilo se slovo Páně netoliko v Macedonii a v Achaii, ale i na všelikém místě víra vaše, kteráž jest v Boha, roznesla se, takže již nepotřebí nám o tom nic mluviti. (CZ)

1 Thessalonians 1:9 Oniť zajisté sami o nás vyznávají, jaký byl příchod náš k vám a kterak jste se obrátili k Bohu od modloslužby, abyste sloužili Bohu živému a pravému, (CZ)

1 Thessalonians 1:10 A očekávali Syna jeho s nebe, kteréhož jest vzkřísil z mrtvých, totiž Ježíše, kterýž vysvobodil nás od hněvu budoucího. (CZ)

1 Thessalonians 2:1 Nebo i vy sami víte, bratří, příchod náš k vám že jest nebyl daremný. (CZ)

1 Thessalonians 2:2 Ale i prve trpěvše, a pohanění snáševše, (jakož víte) v městě Filippis, osvobodili jsme se v Bohu našem mluviti vám směle evangelium Boží, s mnohými odpory. (CZ)

1 Thessalonians 2:3 Napomínání zajisté naše nebylo z podvodu, ani z nečistoty, ani ve lsti. (CZ)

1 Thessalonians 2:4 Ale jakož Bůh nás hodné učinil toho, aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž zkušuje srdcí našich. (CZ)

1 Thessalonians 2:5 Anižť jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho lakomství provodili. Bůhť jest svědek. (CZ)

1 Thessalonians 2:6 Ani jsme hledali od lidí chvály, ani od vás, ani od jiných, ač jsme mohli vás obtěžovati, jako Kristovi apoštolé. (CZ)

1 Thessalonians 2:7 Ale byli jsme tiší mezi vámi, jako když matka chová dítky své. (CZ)

1 Thessalonians 2:8 Tak nakloněni k vám byvše, hotovi jsme byli s velikou chutí, vydati vám netoliko evangelium Boží, ale také i duše naše, protože jste nám byli velmi milí. (CZ)

1 Thessalonians 2:9 Nebo pamatujete, bratří, na práci naši a ustávání. Ve dne i v noci zajisté pracovavše, proto abychom žádného z vás neobtěžovali, kázali jsme u vás evangelium Boží. (CZ)

1 Thessalonians 2:10 Vy jste svědkové toho i Bůh, kterak jsme svatě, a spravedlivě, a bez úhony obcovali mezi vámi, kteříž jste uvěřili, (CZ)

1 Thessalonians 2:11 Jakož víte, kterak jednoho každého z vás, jako otec dítek svých, napomínali jsme vás a potěšovali, (CZ)

1 Thessalonians 2:12 I s osvědčováním, abyste chodili hodně Bohu, kterýž povolal vás do království svého a v slávu. (CZ)

1 Thessalonians 2:13 Protož i my díky činíme Bohu bez přestání, že přijavše slovo Boží, kteréž jste slyšeli od nás, přijali jste ne jako slovo lidské, ale jakož v pravdě jest, jako slovo Boží, kterýžto i dílo své působí v vás věřících. (CZ)

1 Thessalonians 2:14 Vy zajisté, bratří, následovníci učiněni jste církví Božích, kteréž jsou v Židovstvu, v Kristu Ježíši; neb jste takovéž věci i vy trpěli od vašeho pokolení, jako i oni od Židů. (CZ)

1 Thessalonians 2:15 Kteříž jsou i Pána Ježíše zabili, i své vlastní proroky, a nás vyhnali, a Bohu se nelíbí, a všem lidem jsou odporní, (CZ)

1 Thessalonians 2:16 Nedopouštějíce nám mluviti pohanům, k tomu aby spaseni byli, aby tak vždy doplňovali hříchy své. Nebo vylit jest na ně hněv Boží konečný. (CZ)

1 Thessalonians 2:17 My pak, bratří, zbaveni byvše vás na chvíli tělem, ne srdcem, opravdověji usilovali jsme viděti tvář vaši s mnohou žádostí. (CZ)

1 Thessalonians 2:18 Protož chtěli jsme přijíti k vám, (zvláště já Pavel,) jednou i po druhé, ale překazil nám satan. (CZ)

1 Thessalonians 2:19 Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy před obličejem Pána našeho Jezukrista v čas příchodu jeho? (CZ)

1 Thessalonians 2:20 Vy jistě jste sláva naše i radost. (CZ)

1 Thessalonians 3:1 Protož nemohše se déle zdržeti, za nejlepší se nám vidělo, abychom v Aténách pozůstali my sami, (CZ)

1 Thessalonians 3:2 A poslali jsme Timotea, bratra našeho a služebníka Božího a pomocníka našeho v evangelium Kristovu, aby potvrdil vás a napomenul k tomu, což náleží víře vaší, (CZ)

1 Thessalonians 3:3 Aby se žádný nepohnul od ní v takových těchto souženích. Neb i sami víte, že jsme k tomu postaveni. (CZ)

1 Thessalonians 3:4 Ještě zajisté, když jsme u vás byli, předpovídali jsme vám, že budeme souženi; jakož se i stalo, jakž víte. (CZ)

1 Thessalonians 3:5 Protož i já, nemoha se déle zdržeti, poslal jsem ho k vám, abych zvěděl o víře vaší, ať by snad nějak nepokoušel vás ten pokušitel, a tak aby nebyla daremná práce naše. (CZ)

1 Thessalonians 3:6 Nyní pak když k nám přišel Timoteus od vás a zvěstoval nám novinu veselou o víře a lásce vaší, a že nás připomínáte dobře, žádajíce vždycky nás viděti, jako také i my vás, (CZ)

1 Thessalonians 3:7 Protož potěšeni jsme z vás, bratří, ve všelikém soužení a nesnadnosti naší, skrze víru vaši. (CZ)

1 Thessalonians 3:8 Nebo aj, živi jsme, jestliže vy pevně stojíte v Pánu. (CZ)

1 Thessalonians 3:9 A jakým děkováním z vás můžeme se odměniti Bohu za všecku tu radost, kterouž radujeme se pro vás před obličejem Boha našeho, (CZ)

1 Thessalonians 3:10 Dnem i nocí přehorlivě modléce se, abychom uzřeli tvář vaši a doplnili to, čehož by se nedostávalo víře vaší? (CZ)

1 Thessalonians 3:11 Sám pak Bůh a Otec náš, a Pán náš Ježíš Kristus spraviž cestu naši k vám. (CZ)

1 Thessalonians 3:12 A vás tentýž Pán račiž rozmnožiti a rozhojniti v lásce, kterouž máte k sobě vespolek, i ke všechněm, jako i nás k vám, (CZ)

1 Thessalonians 3:13 Aby tak utvrzena byla srdce vaše neposkvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příští Pána našeho Jezukrista, se všemi svatými jeho. (CZ)

1 Thessalonians 4:1 Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více. (CZ)

1 Thessalonians 4:2 Víte zajisté, jaká přikázání vydali jsme vám skrze Pána Ježíše. (CZ)

1 Thessalonians 4:3 Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva, (CZ)

1 Thessalonians 4:4 A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v uctivosti, (CZ)

1 Thessalonians 4:5 Ne v libosti tělesných žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají; (CZ)

1 Thessalonians 4:6 A aby žádný neutiskal ani oklamával v jakémkoli jednání bratra svého, protože mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám a osvědčili. (CZ)

1 Thessalonians 4:7 Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení. (CZ)

1 Thessalonians 4:8 A protož kdo by pohrdal tímto, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i dal Ducha svého svatého nám. (CZ)

1 Thessalonians 4:9 O lásce pak bratrské neníť potřebí psáti vám; nebo jste vy již tomu od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé. (CZ)

1 Thessalonians 4:10 A jistě činíte to ke všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom ještě více rozhojnili, (CZ)

1 Thessalonians 4:11 A snažili se pokojni býti a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám, (CZ)

1 Thessalonians 4:12 Tak abyste slušně chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku. (CZ)

1 Thessalonians 4:13 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají. (CZ)

1 Thessalonians 4:14 Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním. (CZ)

1 Thessalonians 4:15 Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli. (CZ)

1 Thessalonians 4:16 Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve. (CZ)

1 Thessalonians 4:17 Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme. (CZ)

1 Thessalonians 4:18 A protož potěšujtež jedni druhých těmito slovy. (CZ)

1 Thessalonians 5:1 O časích pak a chvílech, bratří, nepotřebujete, aby vám psáno bylo. (CZ)

1 Thessalonians 5:2 Nebo vy sami výborně víte, že ten den Páně jako zloděj v noci, tak přijde. (CZ)

1 Thessalonians 5:3 Neb když dějí: Pokoj a bezpečnost, tedy rychle přijde na ně zahynutí, jako bolest ženě těhotné, a neujdouť toho. (CZ)

1 Thessalonians 5:4 Ale vy, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den jako zloděj zachvátil. (CZ)

1 Thessalonians 5:5 Všickni vy synové světla jste a synové dne; nejsmeť synové noci, ani tmy. (CZ)

1 Thessalonians 5:6 Nespěmež tedy, jako i jiní, ale bděme a střízliví buďme. (CZ)

1 Thessalonians 5:7 Nebo kteříž spí, v noci spí, a kteříž se opíjejí, v noci opilí jsou. (CZ)

1 Thessalonians 5:8 Ale my, synové dne jsouce, střízliví buďme, oblečeni jsouce v pancíř víry a lásky, a v lebku, jenž jest naděje spasení. (CZ)

1 Thessalonians 5:9 Nebo nepostavil nás Bůh k hněvu, ale k nabytí spasení, skrze Pána našeho Jezukrista, (CZ)

1 Thessalonians 5:10 Kterýž umřel za nás, abychom, buďto že bdíme, buďto že spíme, spolu s ním živi byli. (CZ)

1 Thessalonians 5:11 Protož napomínejte se vespolek, a vzdělávejte jeden druhého, jakož i činíte. (CZ)

1 Thessalonians 5:12 A prosímeť vás, bratří, znejtež ty, kteříž pracují mezi vámi, a předloženi jsou vám v Pánu, a napomínají vás, (CZ)

1 Thessalonians 5:13 A velice je milujte pro práci jejich. A mějte se k sobě vespolek pokojně. (CZ)

1 Thessalonians 5:14 A prosímeť vás, bratří, napomínejte z řádu vystupujících, potěšujte choulostivých, snášejte mdlé, trpělivě se mějte ke všechněm. (CZ)

1 Thessalonians 5:15 Vizte, aby někdo zlého za zlé neodplacoval, ale vždycky účinnosti dokazujte, i k sobě vespolek i ke všechněm. (CZ)

1 Thessalonians 5:16 Vždycky se radujte, (CZ)

1 Thessalonians 5:17 Bez přestání se modlte, (CZ)

1 Thessalonians 5:18 Ze všeho díky čiňte; nebo ta jest vůle Boží v Kristu Ježíši, aby se tak dálo od vás. (CZ)

1 Thessalonians 5:19 Ducha neuhašujte, (CZ)

1 Thessalonians 5:20 Proroctvím nepohrdejte, (CZ)

1 Thessalonians 5:21 Všeho zkuste; což dobrého jest, toho se držte. (CZ)

1 Thessalonians 5:22 Od všeliké zlé tvárnosti se varujte. (CZ)

1 Thessalonians 5:23 On pak Bůh pokoje posvětiž vás ve všem, a celý váš duch i duše i tělo bez úhony ku příští Pána našeho Jezukrista zachováno budiž. (CZ)

1 Thessalonians 5:24 Věrnýť jest ten, jenž povolal vás, kterýž také i učiní to. (CZ)

1 Thessalonians 5:25 Bratří, modlte se za nás. (CZ)

1 Thessalonians 5:26 Pozdravte všech bratří v políbením svatém. (CZ)

1 Thessalonians 5:27 Zavazujiť vás skrze Pána, aby čten byl list tento všechněm bratřím svatým. (CZ)

1 Thessalonians 5:28 Milost Pána našeho Jezukrista budiž s vámi. Amen. List první k Tessalonicenským psán jest v Aténách. (CZ)

2 Thessalonians 1:1 Pavel a Silván a Timoteus církvi Tessalonicenské v Bohu Otci našem a v Pánu Ježíši Kristu: (CZ)

2 Thessalonians 1:2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a od Pána Jezukrista. (CZ)

2 Thessalonians 1:3 Povinniť jsme díky činiti Bohu vždycky z vás, bratří, tak jakž hodné jest, protože velmi roste víra vaše a rozmáhá se láska jednoho každého z vás, všechněch k sobě vespolek, (CZ)

2 Thessalonians 1:4 Takže my se vámi v sbořích Božích chlubíme, vaší trpělivostí a věrou ve všech protivenstvích a souženích, kteráž snášíte; (CZ)

2 Thessalonians 1:5 Kterážto jsou zjevný důvod spravedlivého soudu Božího, abyste tak za hodné jmíni byli království Božího, pro něž i trpíte, (CZ)

2 Thessalonians 1:6 Poněvadž spravedlivé jest u Boha, aby zase odplaceno bylo těm, kteříž vás sužují, soužením, (CZ)

2 Thessalonians 1:7 Vám pak, úzkost trpícím, aby dáno bylo odpočinutí s námi, při zjevení Pána Ježíše s nebe, s anděly moci jeho, (CZ)

2 Thessalonians 1:8 V plameni ohně, kterýž pomstu uvede na ty, jenž neznají Boha a neposlouchají evangelium Pána našeho Jezukrista, (CZ)

2 Thessalonians 1:9 Kteříž pomstu ponesou, věčné zahynutí, zahnáni jsouce od tváři Páně a od slávy moci jeho, (CZ)

2 Thessalonians 1:10 Když přijde, aby oslaven byl v svatých svých a předivný ukázal se ve všech věřících, (nebo uvěřeno jest svědectví našemu u vás,) v onen den. (CZ)

2 Thessalonians 1:11 Pročež i modlíme se vždycky za vás, aby vás hodné učiniti ráčil povolání toho Bůh náš a vyplnil všecku dobře libou vůli dobrotivosti své, i skutek víry mocně, (CZ)

2 Thessalonians 1:12 Aby oslaveno bylo jméno Pána našeho Jezukrista v vás a vy v něm, podle milosti Boha našeho a Pána Jezukrista. (CZ)

2 Thessalonians 2:1 Prosímeť pak vás, bratří, skrze příští Pána našeho Jezukrista a naše shromáždění v něj, (CZ)

2 Thessalonians 2:2 Abyste se nedali rychle vyrážeti z mysli, ani kormoutiti, buď skrze ducha, buďto skrze řeč, neb skrze list, jako od nás poslaný, jako by nastával den Kristův. (CZ)

2 Thessalonians 2:3 Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane den Páně, než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení, (CZ)

2 Thessalonians 2:4 Protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, anebo čemuž se děje Božská čest, takže se posadí v chrámě Božím, tak sobě počínaje, jako by byl Bůh. (CZ)

2 Thessalonians 2:5 Nepomníte-liž, že ještě byv u vás, o tom jsem vám pravil? (CZ)

2 Thessalonians 2:6 A nyní co mešká, víte, totiž aby on teprv zjeven byl časem svým. (CZ)

2 Thessalonians 2:7 Nebo již tajemství nepravosti působí, toliko až by ten, jenž jej zdržuje nyní, z prostředku byl vyvržen. (CZ)

2 Thessalonians 2:8 A tehdážť zjeven bude ten bezbožník, kteréhož Pán zabije duchem úst svých a zkazí zjevením jasné přítomnosti své, (CZ)

2 Thessalonians 2:9 Kteréhožto nešlechetníka příští jest podle mocného díla satanova, se vší mocí a divy i zázraky lživými, (CZ)

2 Thessalonians 2:10 A se všelikým podvodem nepravosti v těch, jenž hynou, protože lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli. (CZ)

2 Thessalonians 2:11 A protož pošle jim Bůh mocné dílo podvodů, aby věřili lži, (CZ)

2 Thessalonians 2:12 A aby odsouzeni byli všickni, kteříž neuvěřili pravdě, ale oblíbili sobě nepravost. (CZ)

2 Thessalonians 2:13 Myť pak jsme povinni děkovati Bohu vždycky z vás, bratří Pánu milí, že vyvolil vás Bůh od počátku k spasení, v posvěcení Ducha a u víře pravdy, (CZ)

2 Thessalonians 2:14 K čemuž povolal vás skrze evangelium naše, k dojití slávy Pána našeho Jezukrista. (CZ)

2 Thessalonians 2:15 A protož, bratří, stůjtež a držtež se učení vydaného, jemuž jste se naučili, buďto skrze řeč, buďto i skrze list náš. (CZ)

2 Thessalonians 2:16 On pak Pán náš Ježíš Kristus, a Bůh i Otec náš, kterýž zamiloval nás a dal nám potěšení věčné a naději dobrou z milosti, (CZ)

2 Thessalonians 2:17 Potěšujž srdcí vašich a utvrdiž vás v každém slovu i skutku dobrém. (CZ)

2 Thessalonians 3:1 Dále pak, bratří, modlte se za nás, aby slovo Páně rozmáhalo se a slaveno bylo, jako i u vás, (CZ)

2 Thessalonians 3:2 A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech jest víra. (CZ)

2 Thessalonians 3:3 Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás a ostříhati bude od zlého. (CZ)

2 Thessalonians 3:4 Doufámeť pak v Pánu o vás, že to, což vám předkládáme, činíte i činiti budete. (CZ)

2 Thessalonians 3:5 Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží a k trpělivému očekávání Krista. (CZ)

2 Thessalonians 3:6 Přikazujemeť pak vám, bratří, ve jménu Pána našeho Jezukrista, abyste se oddělovali od každého bratra, kterýž by se choval neřádně a ne podle naučení vydaného, kteréž přijal od nás. (CZ)

2 Thessalonians 3:7 Nebo sami víte, kterak jest potřebí následovati nás, poněvadž jsme se nechovali mezi vámi neslušně. (CZ)

2 Thessalonians 3:8 Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení. (CZ)

2 Thessalonians 3:9 Ne jako bychom neměli k tomu práva, ale abychom se vám za příklad vydali, abyste nás následovali. (CZ)

2 Thessalonians 3:10 Nebo i když jsme byli u vás, to jsme vám předkládali: Kdož nechce dělati, aby také nejedl. (CZ)

2 Thessalonians 3:11 Slyšímeť zajisté, že někteří mezi vámi chodí nezpůsobně, nic nedělajíce, ale v neužitečné věci se vydávajíce. (CZ)

2 Thessalonians 3:12 Protož těm, kteříž takoví jsou, přikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli. (CZ)

2 Thessalonians 3:13 Vy pak, bratří, neoblevujte dobře činíce. (CZ)

2 Thessalonians 3:14 Pakli kdo neuposlechne skrze psaní řeči naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, ať by se zastyděl. (CZ)

2 Thessalonians 3:15 Avšak nemějte ho za nepřítele, ale napomínejte jako bratra. (CZ)

2 Thessalonians 3:16 Sám pak Pán pokoje dejž vám vždycky pokoj všelijakým způsobem. Pán budiž se všemi vámi. (CZ)

2 Thessalonians 3:17 Pozdravení mou vlastní rukou Pavlovou, což jest za znamení v každém listu. Takť obyčejně píši. (CZ)

2 Thessalonians 3:18 Milost Pána našeho Jezukrista budiž se všemi vámi. Amen. Druhý list k Tessalonicenským psán byl z Atén. (CZ)

1 Timothy 1:1 Pavel, apoštol Ježíše Krista, podle zřízení Boha spasitele našeho a pána Jezukrista, naděje naší, (CZ)

1 Timothy 1:2 Timoteovi, vlastnímu synu u víře: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce našeho a od Krista Ježíše Pána našeho. (CZ)

1 Timothy 1:3 Jakož jsem prosil tebe, abys pozůstal v Efezu, když jsem šel do Macedonie, viziž, abys přikázal některým jiného učení neučiti, (CZ)

1 Timothy 1:4 Ani oblibovati básní a vypravování rodů, čemuž konce není, odkudž jen hádky pocházejí, více nežli vzdělání Boží, kteréž jest u víře, (CZ)

1 Timothy 1:5 Ješto konec přikázání jest láska z srdce čistého a z svědomí dobrého a z víry neošemetné. (CZ)

1 Timothy 1:6 Od čehož někteří jako od cíle pobloudivše, uchýlili se k marnomluvnosti, (CZ)

1 Timothy 1:7 Chtíce býti učitelé Zákona, a nerozumějíce, ani co mluví, ani čeho zastávají. (CZ)

1 Timothy 1:8 Víme pak, že dobrý jest Zákon, když by ho kdo náležitě užíval, (CZ)

1 Timothy 1:9 Toto znaje, že spravedlivému není uložen Zákon, ale nepravým a nepoddaným, bezbožným a hříšníkům, nešlechetným a nečistým, mordéřům otců svých a matek, vražedlníkům, (CZ)

1 Timothy 1:10 Smilníkům, samcoložníkům, těm, kteříž lidi kradou, lhářům, křivým přísežníkům, a jest-li co jiného, ješto by bylo naodpor zdravému učení, (CZ)

1 Timothy 1:11 Jenž jest podle slavného evangelium blahoslaveného Boha, kteréžto mně svěřeno jest. (CZ)

1 Timothy 1:12 Protož děkuji tomu, kterýž mne zmocnil, totiž Kristu Ježíši Pánu našemu, že mne za tak věrného soudil, aby mne v službě té postavil, (CZ)

1 Timothy 1:13 Ješto jsem prve byl ruhač, a protivník, a ukrutník. Ale milosrdenství jsem došel; neb jsem to z neznámosti činil v nevěře. (CZ)

1 Timothy 1:14 Rozhojnila se pak náramně milost Pána našeho, s věrou a s milováním, kteréž jest v Kristu Ježíši. (CZ)

1 Timothy 1:15 Věrnáť jest tato řeč a všelijak oblíbení hodná, že Kristus Ježíš přišel na svět, aby hříšné spasil, z nichžto já první jsem. (CZ)

1 Timothy 1:16 Ale proto milosrdenství jsem došel, aby na mně prvním dokázal Ježíš Kristus všeliké dobrotivosti, ku příkladu těm, kteříž mají uvěřiti v něho k životu věčnému. (CZ)

1 Timothy 1:17 Protož Králi věků nesmrtelnému, neviditelnému, samému moudrému Bohu budiž čest i sláva na věky věků. Amen. (CZ)

1 Timothy 1:18 Totoť přikázání poroučím tobě, synu Timotee, totiž abys podle předešlých o tobě proroctví bojoval v tom dobrý boj, (CZ)

1 Timothy 1:19 Maje víru a dobré svědomí, kteréžto někteří potrativše, zhynuli u víře. (CZ)

1 Timothy 1:20 Z nichžto jest Hymeneus a Alexander, kteréž jsem vydal satanu, aby trestáni jsouce, učili se nerouhati. (CZ)

1 Timothy 2:1 Napomínámť pak, aby především činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, svaté žádosti a díků činění za všelijaké lidi, (CZ)

1 Timothy 2:2 Za krále i za všecky v moci postavené, abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti. (CZ)

1 Timothy 2:3 Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem, (CZ)

1 Timothy 2:4 Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy přišli. (CZ)

1 Timothy 2:5 Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš, (CZ)

1 Timothy 2:6 Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým. (CZ)

1 Timothy 2:7 K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť,) za učitele pohanů u víře a pravdě. (CZ)

1 Timothy 2:8 Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti. (CZ)

1 Timothy 2:9 Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne strojením a křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, anebo perlami, anebo drahým rouchem, (CZ)

1 Timothy 2:10 Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě zbožnosti,) dobrými skutky. (CZ)

1 Timothy 2:11 Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti. (CZ)

1 Timothy 2:12 Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení. (CZ)

1 Timothy 2:13 Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva. (CZ)

1 Timothy 2:14 A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla. (CZ)

1 Timothy 2:15 Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení svém, s středmostí. (CZ)

1 Timothy 3:1 Věrnáť jest tato řeč, žádá-li kdo biskupství žeť výborné práce žádá. (CZ)

1 Timothy 3:2 Ale musíť biskup býti bez úhony, jedné manželky muž, bedlivý, středmý, vážný, k hostem přívětivý, způsobný k učení. (CZ)

1 Timothy 3:3 Ne pijan vína, ne bitec, ani mrzkého zisku žádostivý, ale mírný, ne svárlivý, ne lakomec, (CZ)

1 Timothy 3:4 Kterýž by dům svůj dobře spravoval, a dítky své měl v poddanosti se vší šlechetností. (CZ)

1 Timothy 3:5 (Nebo jestliže kdo domu svého spraviti neumí, kterak o církev Páně pečovati bude?) (CZ)

1 Timothy 3:6 Ne novák, aby snad nadut jsa, neupadl v potupení ďáblovo. (CZ)

1 Timothy 3:7 A musíť také i svědectví dobré míti od těch, kteříž jsou vně, aby neupadl v pohanění a v osidlo ďáblovo. (CZ)

1 Timothy 3:8 Takž podobně jáhnové musejí býti poctiví, ne dvojího jazyku, ne mnoho vína pijící, ne žádostiví mrzkého zisku, (CZ)

1 Timothy 3:9 Mající tajemství víry v svědomí čistém. (CZ)

1 Timothy 3:10 A ti také ať jsou nejprv zkušeni, a tak ať přisluhují, jsouce bez úhony. (CZ)

1 Timothy 3:11 Též i manželky jejich musejí býti šlechetné, neutrhavé, středmé, ve všem věrné. (CZ)

1 Timothy 3:12 Jáhnové buďtež jedné manželky muži, kteříž by své dítky dobře spravovali i své domy. (CZ)

1 Timothy 3:13 Nebo kteříž by dobře přisluhovali, dobrého stupně sobě dobudou, a mnohé doufanlivosti u víře, kteráž jest v Kristu Ježíši. (CZ)

1 Timothy 3:14 Totoť píši tobě, maje naději, že brzo přijdu k tobě. (CZ)

1 Timothy 3:15 Pakliť prodlím, abys věděl, kterak máš v domu Božím chovati se, jenž jest církev Boha živého, sloup a utvrzení pravdy. (CZ)

1 Timothy 3:16 A v pravdě velikéť jest tajemství zbožnosti, že Bůh zjeven jest v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, kázán jest pohanům, uvěřeno jemu na světě, vzhůru přijat jest ve slávu. (CZ)

1 Timothy 4:1 Duch pak světle praví, že v posledních časích odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských, (CZ)

1 Timothy 4:2 V pokrytství lež mluvících, a cejchované majících svědomí své, (CZ)

1 Timothy 4:3 Zbraňujících ženiti se, přikazujících zdržovati se od pokrmů, kteréž Bůh stvořil k užívání s díkčiněním věřícím a těm, jenž poznali pravdu. (CZ)

1 Timothy 4:4 Nebo všeliké stvoření Boží dobré jest, a nic nemá zamítáno býti, což se s díků činěním přijímá. (CZ)

1 Timothy 4:5 Posvěcuje se zajisté skrze slovo Boží a modlitbu. (CZ)

1 Timothy 4:6 Toto předkládaje bratřím, budeš dobrý služebník Jezukristův, vykrmený slovy víry a pravého učení, kteréhož jsi následoval. (CZ)

1 Timothy 4:7 Světské pak a babské básně zavrz, ale cvič se v zbožnosti. (CZ)

1 Timothy 4:8 Nebo tělesné cvičení malého jest užitku, ale zbožnost ke všemu jest užitečná, a má i nynějšího i budoucího života zaslíbení. (CZ)

1 Timothy 4:9 Věrnáť jest tato řeč a hodná, aby všelijak oblíbena byla. (CZ)

1 Timothy 4:10 Proto zajisté i pracujeme, i pohanění neseme, že naději máme v Bohu živém, kterýž jest spasitel všech lidí, a zvláště věřících. (CZ)

1 Timothy 4:11 Ty věci předkládej a uč. (CZ)

1 Timothy 4:12 Nižádný mladostí tvou nepohrdej, ale buď příkladem věrných v řeči, v lásce, v duchu, u víře, v čistotě. (CZ)

1 Timothy 4:13 Dokudž k tobě nepřijdu, buďiž pilen čítání, a napomínání, i učení. (CZ)

1 Timothy 4:14 Nezanedbávej daru, kterýž jest v tobě, jenž jest dán skrze proroctví s vzkládáním rukou starších na tě. (CZ)

1 Timothy 4:15 O tom přemyšluj, v tom buď ustavičně, aby prospěch tvůj zjevný byl všechněm. (CZ)

1 Timothy 4:16 Budiž sebe pilen i učení, a v tom trvej; nebo to čině, i samého sebe spasíš, i ty, kteříž tebe poslouchají. (CZ)

1 Timothy 5:1 Staršího zuřivě netresci, ale napomínej jako otce, mladších jako bratří, (CZ)

1 Timothy 5:2 Starých žen jako matek, mladic jako sestr, ve vší čistotě. (CZ)

1 Timothy 5:3 Vdovy měj v uctivosti, kteréž pravé vdovy jsou. (CZ)

1 Timothy 5:4 Pakli která vdova syny nebo vnuky má, nechažť se oni učí předně k svému domu pobožnosti dokazovati, a zase rodičům se odplacovati; neboť jest to chvalitebné a vzácné před obličejem Božím. (CZ)

1 Timothy 5:5 Kterážť pak právě vdova jest a osaměla, máť naději v Bohu, a trváť na modlitbách a svatých žádostech dnem i nocí. (CZ)

1 Timothy 5:6 Ale rozkošná, ta živa jsuci, již umřela. (CZ)

1 Timothy 5:7 Protož jim to přikaž, ať jsou bez úhony. (CZ)

1 Timothy 5:8 Jestliže pak kdo o své, a zvláště o domácí péče nemá, zapřelť jest víry, a jest horší nežli nevěřící. (CZ)

1 Timothy 5:9 Vdova buď vyvolená, kteráž by neměla méně šedesáti let, kteráž byla jednoho muže manželka, (CZ)

1 Timothy 5:10 O níž by svědectví bylo, že dobré skutky činila; a jestliže dítky své zbožně vychovala, do domu pocestné přijímala, jestliže svatým nohy umývala, jestliže bídným posluhovala, jestliže každého skutku dobrého pilná byla. (CZ)

1 Timothy 5:11 Ale mladých vdov nepřijímej; nebo když, nedbajíce na Krista, v chlipnost se vydadí, teprv se vdávati chtějí, (CZ)

1 Timothy 5:12 Jsouce již hodné odsouzení, protože první víru zrušily. (CZ)

1 Timothy 5:13 Nýbrž také i zahálejíce, učí se choditi po domích; a netoliko nedělné, ale jsou i klevetné a všetečné, mluvíce, což nesluší. (CZ)

1 Timothy 5:14 Protož chci, aby se mladší vdávaly, děti rodily, hospodyně byly, a tak žádné příčiny protivníku nedávaly ku pomlouvání. (CZ)

1 Timothy 5:15 Nebo již se některé uchýlily zpět po satanovi. (CZ)

1 Timothy 5:16 Protož má-liť kdo věřící neb která věřící vdovy, opatrujž je, a nebuď obtěžována církev, aby těm, kteréž právě vdovy jsou, postačilo. (CZ)

1 Timothy 5:17 Předložení, kteříž dobře spravují, dvojí cti hodni jmíni buďte, zvláště ti, kteříž pracují v slovu Božím a v učení. (CZ)

1 Timothy 5:18 Nebo praví Písmo: Volu mlátícímu nezavížeš úst. A hodenť jest dělník své mzdy. (CZ)

1 Timothy 5:19 Proti staršímu žaloby nepřijímej, leč pode dvěma nebo třmi svědky. (CZ)

1 Timothy 5:20 Ty pak, kteříž hřeší, přede všemi tresci, aby i jiní bázeň měli. (CZ)

1 Timothy 5:21 Osvědčujiť před obličejem Božím a Pána Jezukrista, i vyvolených andělů jeho, abys těchto věcí ostříhal bez přijímání osob, nic nečině podle náchylnosti. (CZ)

1 Timothy 5:22 Nevzkládej rukou rychle na nižádného, a nepřiúčastňuj se hříchům cizím. Sebe samého ostříhej v čistotě. (CZ)

1 Timothy 5:23 Nepij již více vody, ale vína skrovně užívej, pro svůj žaludek a časté nemoci své. (CZ)

1 Timothy 5:24 Některých lidí hříchové prve zjevní jsou, předcházející soud, některých pak i následují. (CZ)

1 Timothy 5:25 A takž také i skutkové dobří prve zjevní jsou. Což pak jest jinak, ukrýti se nemůže. (CZ)

1 Timothy 6:1 Kteřížkoli pod jhem jsou služebníci, ať mají pány své za hodné vší uctivosti, aby jméno Boží a učení jeho nebylo rouháno. (CZ)

1 Timothy 6:2 Kteříž pak mají pány věřící, nechažť jich sobě nezlehčují, protože jsou bratřími, ale tím raději slouží, protože jsou věřící a milí, dobrodiní Božího účastníci. Tomu vyučuj a napomínej. (CZ)

1 Timothy 6:3 Jestližeť pak kdo jinak učí, a nepovoluje zdravým řečem Pána našeho Jezukrista, a tomu učení, kteréž jest podle zbožnosti, (CZ)

1 Timothy 6:4 Takovýť jest nadutý, nic neuměje, ale nemoudrost provodí při otázkách a hádkách o slova, z kterýchžto pochází závist, svár, rouhání, zlá domnění, (CZ)

1 Timothy 6:5 Marné hádky lidí na mysli porušených a pravdy zbavených, domnívajích se, že by zbožnost byla zisk tělesný. Takových se varuj. (CZ)

1 Timothy 6:6 Jestiť pak zisk veliký zbožnost, s takovou myslí, kteráž na tom, což má, přestati umí. (CZ)

1 Timothy 6:7 Nic jsme zajisté nepřinesli na tento svět, bezpochyby že také nic odnésti nemůžeme. (CZ)

1 Timothy 6:8 Ale majíce pokrm a oděv, na tom přestaneme. (CZ)

1 Timothy 6:9 Kteříž pak chtí zbohatnouti, upadají v pokušení, a v osidlo, a v žádosti mnohé nerozumné a škodlivé, kteréž pohřižují lidi v zahynutí a v zatracení. (CZ)

1 Timothy 6:10 Kořen zajisté všeho zlého jestiť milování peněz, kterýchžto někteří žádostivi jsouce, pobloudili od víry a sami se naplnili bolestmi mnohými. (CZ)

1 Timothy 6:11 Ale ty, ó člověče Boží, takových věcí utíkej, následuj pak spravedlnosti, zbožnosti, víry, lásky, trpělivosti, tichosti. (CZ)

1 Timothy 6:12 Bojuj ten dobrý boj víry, dosáhni věčného života, k němuž i povolán jsi, a vyznals dobré vyznání před mnohými svědky. (CZ)

1 Timothy 6:13 Přikazujiť tobě před Bohem, kterýž všecko obživuje, a před Kristem Ježíšem, kterýž osvědčil před Pontským Pilátem dobré vyznání, (CZ)

1 Timothy 6:14 Abys ostříhal přikázání tohoto, chovaje se bez poskvrny a bez úhony, až do zjevení se Pána našeho Ježíše Krista, (CZ)

1 Timothy 6:15 Kteréž časem svým ukáže ten blahoslavený a sám mocný, Král kralujících a Pán panujících, (CZ)

1 Timothy 6:16 Kterýž sám má nesmrtelnost, a přebývá v světle nepřistupitelném, jehož žádný z lidí neviděl, aniž viděti může, kterémužto čest a síla věčná. Amen. (CZ)

1 Timothy 6:17 Bohatým tohoto světa přikazuj, ať nejsou vysokomyslní a ať nedoufají v nejistém zboží, ale v Bohu živém, kterýž dává nám hojnost všeho ku požívání. (CZ)

1 Timothy 6:18 A ať dobře činí, a bohatnou v dobrých skutcích, a snadní ať jsou k udílení, i přívětiví, (CZ)

1 Timothy 6:19 Tak sobě skládajíce základ dobrý k času budoucímu, aby dosáhli věčného života. (CZ)

1 Timothy 6:20 Ó Timotee, cožť jest svěřeno, ostříhej, utíkaje bezbožných daremních křiků a odporů falešně nazvaného umění, (CZ)

1 Timothy 6:21 Kterýmž někteří chlubíce se, z strany víry pobloudili od cíle. Milost Boží s tebou. Amen. K Timoteovi první list psán byl z Laodicie, města hlavního Frygie Pakacianské. (CZ)

2 Timothy 1:1 Pavel, apoštol Ježíše Krista, skrze vůli Boží, podle zaslíbení života, kterýž jest v Kristu Ježíši, (CZ)

2 Timothy 1:2 Timoteovi milému synu: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše Pána našeho. (CZ)

2 Timothy 1:3 Díky činím Bohu, jemuž sloužím, jako i předkové moji, v svědomí čistém, z toho, že mám na tě ustavičnou pamět na svých modlitbách ve dne i v noci, (CZ)

2 Timothy 1:4 Žádaje viděti tebe, zpomínaje na tvé slzy, abych radostí naplněn byl, (CZ)

2 Timothy 1:5 Rozpomínaje se na tu víru, kteráž v tobě jest bez pokrytství, kteráž byla nejprv v bábě tvé Loidě, a v matce tvé Eunice, a tak smyslím, že i v tobě. (CZ)

2 Timothy 1:6 Pro kteroužto příčinu napomínám tebe, abys rozněcoval v sobě dar Boží, kterýžť jest dán skrze vzkládání rukou mých. (CZ)

2 Timothy 1:7 Nebo nedal nám Bůh ducha bázně, ale moci, a milování, a mysli způsobné. (CZ)

2 Timothy 1:8 Protož nestyď se za svědectví Pána našeho, ani za mne, vězně jeho, ale čitedlen buď úzkostí přicházejících pro evangelium podle moci Boží, (CZ)

2 Timothy 1:9 Kterýž spasil nás, a povolal povoláním svatým, ne podle skutků našich, ale podle uložení svého a milosti nám dané v Kristu Ježíši před časy věků, (CZ)

2 Timothy 1:10 Nyní pak teprv zjevené skrze příští Spasitele našeho Jezukrista, kterýž zahladil smrt, život pak na světlo vyvedl, i nesmrtelnost skrze evangelium, (CZ)

2 Timothy 1:11 Jehožto já ustanoven jsem kazatelem, a apoštolem, i učitelem pohanů. (CZ)

2 Timothy 1:12 A pro tu příčinu toto všecko trpím, ale nestydímť se za to; nebo vím, komu jsem uvěřil, a jist jsem tím, že mocen jest toho, což jsem u něho složil, ostříhati až do onoho dne. (CZ)

2 Timothy 1:13 Mějž jistý příklad zdravých řečí, kteréž jsi slýchal ode mne, u víře a v lásce, kteráž jest v Kristu Ježíši. (CZ)

2 Timothy 1:14 Výborného toho pokladu ostříhej, skrze Ducha svatého přebývajícího v nás. (CZ)

2 Timothy 1:15 Víš snad o tom, že se odvrátili ode mne všickni, kteříž jsou v Azii, z nichžto jest Fygellus a Hermogenes. (CZ)

2 Timothy 1:16 Dejž milosrdenství Pán domu Oneziforovu; nebo často mi činil pohodlí, aniž se styděl za řetězy mé. (CZ)

2 Timothy 1:17 Nýbrž přišed do Říma, pilně mne hledal, a nalezl. (CZ)

2 Timothy 1:18 Dejž jemu Pán nalézti milosrdenství u Pána v onen den. A jak mi mnoho posluhoval v Efezu, ty výborně víš. (CZ)

2 Timothy 2:1 Protož ty, synu můj, zmocniž se v milosti, kteráž jest v Kristu Ježíši. (CZ)

2 Timothy 2:2 A což jsi slyšel ode mne před mnohými svědky, svěřujž to lidem věrným, kteříž by způsobní byli i jiné učiti. (CZ)

2 Timothy 2:3 A tak ty snášej protivenství, jako ctný rytíř Ježíše Krista. (CZ)

2 Timothy 2:4 Žádný, kdož rytěřuje, neplete se v obecné živnosti, aby se svému hejtmanu líbil. (CZ)

2 Timothy 2:5 A jestliže by kdo i bojoval, nebudeť korunován, leč by řádně bojoval. (CZ)

2 Timothy 2:6 Pracovati musí i oráč, prve nežli užitku okusí. (CZ)

2 Timothy 2:7 Rozuměj, coť pravím, a dejž tobě Pán ve všem smysl pravý. (CZ)

2 Timothy 2:8 Pamatujž na to, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých, jenž jest z semene Davidova, podle evangelium mého. (CZ)

2 Timothy 2:9 V kterémžto protivenství trpím, až i vězení, jako bych zločinec byl, ale slovo Boží není u vězení. (CZ)

2 Timothy 2:10 Protož všecko to snáším pro vyvolené Boží, aby i oni spasení došli, kteréžto jest v Kristu Ježíši, s slavou věčnou. (CZ)

2 Timothy 2:11 Věrná jest tato řeč. Nebo jestližeť jsme s ním zemřeli, tedy také spolu s ním živi budeme. (CZ)

2 Timothy 2:12 A trpíme-liť, budeme také spolu s ním kralovati; pakli ho zapíráme, i onť nás zapře. (CZ)

2 Timothy 2:13 A jsme-liť nevěrní, onť zůstává věrný; zapříti sám sebe nemůže. (CZ)

2 Timothy 2:14 Tyto věci připomínej, s osvědčováním před obličejem Páně, a ať se o slova nevadí, nebo to k ničemu není užitečné, ale jest ku podvrácení posluchačů. (CZ)

2 Timothy 2:15 Pilně se snažuj vydati sebe Bohu milého dělníka, za nějž by se nebylo proč styděti, a kterýž by právě slovo pravdy rozděloval. (CZ)

2 Timothy 2:16 Bezbožných pak těch křiků daremních varuj se, neboť velmi rozmnožují bezbožnost, (CZ)

2 Timothy 2:17 A řeč jejich jako rak rozjídá se. Z nichžto jest Hymeneus a Filétus, (CZ)

2 Timothy 2:18 Kteříž při pravdě pobloudili od cíle, pravíce, že by se již stalo vzkříšení, a převracejí víru některých. (CZ)

2 Timothy 2:19 Ale pevný základ Boží stojí, maje znamení toto: Znáť Pán ty, kteříž jsou jeho, a opět: Odstup od nepravosti každý, kdož vzývá jméno Kristovo. (CZ)

2 Timothy 2:20 V domu pak velikém netoliko jsou nádoby zlaté a stříbrné, ale také dřevěné i hliněné, a některé zajisté ke cti, některé pak ku potupě. (CZ)

2 Timothy 2:21 Protož jestliže by se kdo očistil od těch věcí, bude nádobou ke cti, posvěcenou, a užitečnou Pánu, ke všelikému skutku dobrému hotovou. (CZ)

2 Timothy 2:22 Mládenčích pak žádostí utíkej, ale následuj spravedlnosti, víry, lásky, pokoje, s těmi, kteříž vzývají Pána z srdce čistého. (CZ)

2 Timothy 2:23 Bláznivých pak a nevzdělavatelných otázek varuj se, věda, že plodí sváry. (CZ)

2 Timothy 2:24 Na služebníka pak Božího nesluší vaditi se, ale aby byl přívětivý ke všem, způsobný k učení, trpělivý, (CZ)

2 Timothy 2:25 Kterýž by v tichosti vyučoval ty, jenž se pravdě protiví, zda by někdy dal jim Bůh pokání ku poznání pravdy, (CZ)

2 Timothy 2:26 Aby sami k sobě přijdouce, dobyli se z osidla ďáblova, od něhož jsou zjímáni k vykonávání jeho vůle. (CZ)

2 Timothy 3:1 Toto pak věz, že v posledních dnech nastanou časové nebezpeční. (CZ)

2 Timothy 3:2 Nebo nastanou lidé sami sebe milující, peníze milující, chlubní, pyšní, zlolejci, rodičů neposlušní, nevděční, bezbožní, (CZ)

2 Timothy 3:3 Nelítostiví, smluv nezdrželiví, utrhači, nestředmí, plaší, kterýmž nic dobrého milo není, (CZ)

2 Timothy 3:4 Zrádci, přívažčiví, nadutí, rozkoší milovníci více nežli Boha, (CZ)

2 Timothy 3:5 Mající způsob pobožnosti, ale moci její zapírajíce, a od takových se odvracuj. (CZ)

2 Timothy 3:6 Nebo z těch jsou i ti, kteříž nacházejí do domů, a jímajíce, vodí ženky obtížené hříchy, jenž vedeny bývají rozličnými žádostmi, (CZ)

2 Timothy 3:7 Kteréž vždycky se učí, ale nikdy ku poznání pravdy přijíti nemohou. (CZ)

2 Timothy 3:8 Jakož zajisté Jannes a Jambres zprotivili se Mojžíšovi, tak i tito protiví se pravdě, lidé na mysli porušení a při víře spletení. (CZ)

2 Timothy 3:9 Ale nebudouť více prospívati. Nebo nemoudrost jejich zjevná bude všechněm, jako i oněchno byla. (CZ)

2 Timothy 3:10 Ale ty jsi došel mého učení, způsobu života mého, úmyslu, víry, snášelivosti, lásky, trpělivosti, (CZ)

2 Timothy 3:11 Protivenství, utrpení, kteráž na mne přišla v Antiochii, v Ikonii, a v Lystře; kterážto protivenství snášel jsem, ale ze všech vysvobodil mne Pán. (CZ)

2 Timothy 3:12 A takž i všickni, kteříž chtějí zbožně živi býti v Kristu Ježíši, protivenství míti budou. (CZ)

2 Timothy 3:13 Zlí pak lidé a svůdcové prospívati budou ze zlého v horší, i jiné v blud uvodíce, i sami bludem pojati jsouce. (CZ)

2 Timothy 3:14 Ale ty zůstávej v tom, čemužs se naučil a cožť jest svěřeno, věda, od kohos se naučil. (CZ)

2 Timothy 3:15 A že hned od dětinství svatá Písma znáš, kteráž tě mohou moudrého učiniti k spasení skrze víru, kteráž jest v Kristu Ježíši. (CZ)

2 Timothy 3:16 Všeliké zajisté Písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti, (CZ)

2 Timothy 3:17 Aby byl dokonalý člověk Boží, ke všelikému skutku dobrému hotový. (CZ)

2 Timothy 4:1 Protož já osvědčuji před obličejem Božím a Pána Jezukrista, kterýž má souditi živé i mrtvé v den zjevení svého a království svého, (CZ)

2 Timothy 4:2 Kaž slovo Boží, ponoukej včas nebo nevčas, tresci, žehři, napomínej, ve vší tichosti a učení. (CZ)

2 Timothy 4:3 Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou přijímati, ale majíce svrablavé uši, podle svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele. (CZ)

2 Timothy 4:4 A odvrátíť uši od pravdy, a k básněm obrátí. (CZ)

2 Timothy 4:5 Ale ty ve všem buď bedliv, protivenství snášej, dílo kazatele konej, dokazuj toho dostatečně, že jsi věrný Kristův služebník. (CZ)

2 Timothy 4:6 Neb já se již k tomu blížím, abych obětován byl, a čas rozdělení mého nastává. (CZ)

2 Timothy 4:7 Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval. (CZ)

2 Timothy 4:8 Již za tím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterouž dá mi v onen den Pán, ten spravedlivý soudce, a netoliko mně, ale i všechněm těm, kteříž milují příští jeho. (CZ)

2 Timothy 4:9 Přičiň se k tomu, abys ke mně brzo přišel. (CZ)

2 Timothy 4:10 Nebo Démas mne opustil, zamilovav tento svět, a šel do Tessaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmacie. (CZ)

2 Timothy 4:11 Sám toliko Lukáš se mnou jest. Marka vezmi s sebou; nebo jest mi velmi potřebný k službě. (CZ)

2 Timothy 4:12 Tychikať jsem poslal do Efezu. (CZ)

2 Timothy 4:13 Truhličku, kteréž jsem nechal v Troadě u Karpa, když půjdeš, přines s sebou, i knihy, zvláště pergamén. (CZ)

2 Timothy 4:14 Alexander kotlář mnoho mi zlého způsobil; odplatiž jemu Pán podle skutků jeho. (CZ)

2 Timothy 4:15 Kteréhož i ty se vystříhej; nebo velmi se protivil řečem našim. (CZ)

2 Timothy 4:16 Při prvním mém odpovídání žádný se mnou nebyl, ale všickni mne opustili. Nebudiž jim to počítáno za hřích. (CZ)

2 Timothy 4:17 Pán pak byl se mnou a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo kázání o Kristu, a aby je slyšeli všickni národové. I vytržen jsem byl z úst lva. (CZ)

2 Timothy 4:18 A vysvobodíť mne Pán od každého skutku zlého a zachová k království svému nebeskému, jemuž sláva na věky věků. Amen. (CZ)

2 Timothy 4:19 Pozdrav Prišky a Akvile, i Oneziforova domu. (CZ)

2 Timothy 4:20 Erastus zůstal v Korintu, Trofima pak nechal jsem v Milétu nemocného. (CZ)

2 Timothy 4:21 Pospěš před zimou přijíti ke mně. Pozdravuje tebe Eubulus a Pudens a Línus a Klaudia, i všickni bratří. (CZ)

2 Timothy 4:22 Pán Ježíš Kristus budiž s duchem tvým. Milost Boží s vámi. Amen. List tento druhý psán jest z Říma k Timoteovi, (kterýž první v Efezu za biskupa skrze vzkládání rukou zřízen byl,) když Pavel opět po druhé se stavěl před císařem Neronem. (CZ)

Titus 1:1 Pavel, služebník Boží, apoštol pak Ježíše Krista, podle víry vyvolených Božích a známosti pravdy, kteráž jest podle zbožnosti, (CZ)

Titus 1:2 K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, jenž nikdy neklamá, Bůh, zjevil pak časy svými, (CZ)

Titus 1:3 Totiž to slovo své, skrze kázání mně svěřené, podle zřízení Spasitele našeho Boha, Titovi, vlastnímu synu u víře obecné: (CZ)

Titus 1:4 Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Pána Jezukrista Spasitele našeho. (CZ)

Titus 1:5 Z té příčiny zanechal jsem tebe v Krétě, abys to, čehož tam ještě potřebí, spravil a ustanovil po městech starší, jakož i já při tobě jsem zřídil: (CZ)

Titus 1:6 Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bujní, anebo nepoddaní. (CZ)

Titus 1:7 Neboť biskup má býti bez úhony, jako Boží šafář, ne svémyslný, ne hněvivý, ne pijan vína, ne bijce, ne žádostivý mrzkého zisku, (CZ)

Titus 1:8 Ale přívětivý k hostem, dobrotivý, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý, (CZ)

Titus 1:9 Pilně se přídržící věrné řeči v učení Božím, aby mohl i napomínati učením zdravým, i ty, kteříž odpírají, přemáhati. (CZ)

Titus 1:10 Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové myslí lidských, zvláště ti, jenž jsou z obřízky. (CZ)

Titus 1:11 Jimž musejí ústa zacpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk. (CZ)

Titus 1:12 Řekl jeden z nich, vlastní jejich prorok, že Kretenští jsou vždycky lháři, zlá hovada, břicha lenivá. (CZ)

Titus 1:13 Svědectví to pravé jest. A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře, (CZ)

Titus 1:14 Nešetříce Židovských básní, a přikázání lidí těch, jenž se odvracují od pravdy. (CZ)

Titus 1:15 Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí. (CZ)

Titus 1:16 Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají, ohavní jsouce, a nepoddaní, a ke všelikému skutku dobrému nehodní. (CZ)

Titus 2:1 Ty pak mluv, což sluší na zdravé učení. (CZ)

Titus 2:2 Starci ať jsou střízliví, vážní, opatrní, zdraví u víře, v lásce, v snášelivosti. (CZ)

Titus 2:3 Tak také i staré ženy ať chodí zbožně, v oděvu příslušném a ať nejsou převrhlé, ani mnoho vína pijící, dobrým věcem učící, (CZ)

Titus 2:4 Aby mladice vyučovaly, kterak by muže své i dítky řádně milovaly, (CZ)

Titus 2:5 A byly šlechetné, čistotné, netoulavé, dobrotivé, mužům svým poddané, aby nebylo dáno v porouhání slovo Boží. (CZ)

Titus 2:6 Takž i mládenců napomínej k středmosti, (CZ)

Titus 2:7 Ve všech věcech sebe samého vydávaje za příklad dobrých skutků, a zachovávaje v učení celost, vážnost, (CZ)

Titus 2:8 Slovo zdravé bez úhony, aby ten, jenž by se protivil, zastyděti se musil, nemaje co zlého mluviti o vás. (CZ)

Titus 2:9 Služebníky uč, ať jsou poddáni pánům svým, ve všem jim se líbíce, neodmlouvajíce, (CZ)

Titus 2:10 Neokrádajíce, ale ve všem věrnosti pravé dokazujíce, aby učení Spasitele našeho Boha ve všem ozdobovali. (CZ)

Titus 2:11 Zjevilať se jest zajisté ta milost Boží spasitelná všechněm lidem, (CZ)

Titus 2:12 Vyučující nás, abychom odřeknouce se bezbožnosti a světských žádostí, střízlivě, a spravedlivě, a zbožně živi byli na tomto světě, (CZ)

Titus 2:13 Očekávajíce té blahoslavené naděje a příští slávy velikého Boha a Spasitele našeho Jezukrista, (CZ)

Titus 2:14 Kterýž dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti, a očistil sobě samému lid zvláštní, horlivě následovný dobrých skutků. (CZ)

Titus 2:15 Toto mluv, a napomínej, a tresci mocně. Žádný tebou nepohrzej. (CZ)

Titus 3:1 Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi. (CZ)

Titus 3:2 Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem. (CZ)

Titus 3:3 Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce. (CZ)

Titus 3:4 Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha, (CZ)

Titus 3:5 Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého, (CZ)

Titus 3:6 Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho, (CZ)

Titus 3:7 Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného. (CZ)

Titus 3:8 Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné. (CZ)

Titus 3:9 Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné. (CZ)

Titus 3:10 Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz, (CZ)

Titus 3:11 Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen. (CZ)

Titus 3:12 Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti. (CZ)

Titus 3:13 Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku. (CZ)

Titus 3:14 A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční. (CZ)

Titus 3:15 Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského. (CZ)

Philemon 1:1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a Timoteus bratr, Filemonovi milému, a pomocníku našemu, (CZ)

Philemon 1:2 A Apfie sestře milé, a Archippovi spolurytíři našemu, i vší církvi, kteráž jest v domě tvém: (CZ)

Philemon 1:3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. (CZ)

Philemon 1:4 Díky činím Bohu svému, vždycky zmínku o tobě čině na svých modlitbách, (CZ)

Philemon 1:5 Slyše o lásce tvé a víře, kterouž máš ku Pánu Ježíšovi, i ke všechněm svatým, (CZ)

Philemon 1:6 Aby společnost víry tvé mocná byla a tudy poznáno býti mohlo, cožkoli dobrého jest v vás skrze Krista Ježíše. (CZ)

Philemon 1:7 Radost zajisté máme velikou, a potěšení z lásky tvé, že srdce svatých občerstvena jsou skrze tebe, bratře. (CZ)

Philemon 1:8 Protož ačkoli mnohou smělost mám v Kristu rozkázati tobě, což by náleželo, (CZ)

Philemon 1:9 Však pro lásku raději tebe prosím, jsa již takový, totiž Pavel starý, a nyní i vězeň Ježíše Krista. (CZ)

Philemon 1:10 Prosímť pak tebe za syna svého, kteréhož jsem zplodil v vězení svém, Onezima, (CZ)

Philemon 1:11 Kterýž byl někdy tobě neužitečný, ale nyní tobě i mně velmi užitečný, jehožť jsem odeslal. (CZ)

Philemon 1:12 Protož ty jej, (totiž srdce mé,) přijmi. (CZ)

Philemon 1:13 Kteréhožto já chtěl jsem byl při sobě zanechati, aby mi posluhoval místo tebe v vězení, kteréž trpím pro evangelium; (CZ)

Philemon 1:14 Ale bez vědomí tvého nechtěl jsem nic učiniti, aby dobrý skutek tvůj nebyl jako bezděky, ale z dobré vůle. (CZ)

Philemon 1:15 Ano snad proto byl odšel na chvíli, abys jej potom věčného měl, (CZ)

Philemon 1:16 Již ne jako služebníka, ale více než služebníka, totiž bratra milého, zvláště mně, a čím víc tobě, i podle těla, i v Pánu. (CZ)

Philemon 1:17 Protož máš-li mne za tovaryše, přijmiž jej, jako mne. (CZ)

Philemon 1:18 Jestližeť pak v čem ublížil, anebo jest-liť co dlužen, to mně přičti. (CZ)

Philemon 1:19 Já Pavel psal jsem svou rukou, jáť zaplatím; ať nedím tobě, že ty i sám sebe jsi mi dlužen. (CZ)

Philemon 1:20 Tak, bratře, ať já uživu tebe v Pánu; očerstviž srdce mé v Pánu. (CZ)

Philemon 1:21 Jist jsa tvým poslušenstvím, tak jsem tobě napsal, věda, že i více, nežli pravím, učiníš. (CZ)

Philemon 1:22 A mezi tím připraviž mi také hospodu; neboť naději mám, že k modlitbám vašim budu vám navrácen. (CZ)

Philemon 1:23 Pozdravují tě Epafras, (spoluvězeň můj pro Krista Ježíše,) (CZ)

Philemon 1:24 Marek, Aristarchus, Démas a Lukáš, pomocníci moji. (CZ)

Philemon 1:25 Milost Pána našeho Jezukrista budiž s duchem vaším. Amen. List tento k Filemonovi psán byl z Říma po Onezimovi služebníku. (CZ)

Hebrews 1:1 Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého, (CZ)

Hebrews 1:2 Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. (CZ)

Hebrews 1:3 Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech, (CZ)

Hebrews 1:4 Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel. (CZ)

Hebrews 1:5 Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem? (CZ)

Hebrews 1:6 A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží. (CZ)

Hebrews 1:7 A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně; (CZ)

Hebrews 1:8 Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého. (CZ)

Hebrews 1:9 Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé. (CZ)

Hebrews 1:10 A opět:Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa. (CZ)

Hebrews 1:11 Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí, (CZ)

Hebrews 1:12 A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. (CZ)

Hebrews 1:13 A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých? (CZ)

Hebrews 1:14 Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení? (CZ)

Hebrews 2:1 Protož musímeť my tím snažněji šetřiti toho, což jsme slýchali, aby nám to nevymizelo. (CZ)

Hebrews 2:2 Nebo poněvadž skrze anděly mluvené slovo bylo pevné, a každé přestoupení a neposlušenství vzalo spravedlivou odměnu pomsty, (CZ)

Hebrews 2:3 Kterakž my utečeme, takového zanedbávajíce spasení? Kteréžto nejprvé začalo vypravováno býti skrze samého Pána, od těch pak, kteříž Pána slýchali, nám utvrzeno jest. (CZ)

Hebrews 2:4 Čemuž i Bůh svědectví vydával skrze divy a zázraky, a rozličné moci, i podělování Duchem svatým, podle vůle své. (CZ)

Hebrews 2:5 Nebo nepoddal andělům okršlku země budoucího, o kterémž mluvíme. (CZ)

Hebrews 2:6 Osvědčilť jest pak na jednom místě jeden, řka: Co jest člověk, že naň pomníš, aneb syn člověka, že na něj patříš. (CZ)

Hebrews 2:7 Maličkos jej menšího andělů učinil, slavou a ctí korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dílem rukou svých. (CZ)

Hebrews 2:8 Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. A kdyžť jest jemu všecko poddal, tedy ničeho nezanechal nepodmaněného jemu. Ačkoli nyní ještě nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo. (CZ)

Hebrews 2:9 Ale toho maličko nižšího andělů, vidíme Ježíše, pro utrpení smrti slávou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti. (CZ)

Hebrews 2:10 Slušeloť zajisté na toho, pro kteréhož jest všecko, a skrze kteréhož jest všecko, aby mnohé syny přiveda k slávě, vůdce spasení jejich skrze utrpení dokonalého učinil. (CZ)

Hebrews 2:11 Nebo i ten, jenž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho jsou všickni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími, (CZ)

Hebrews 2:12 Řka: Zvěstovati budu jméno tvé bratřím svým, uprostřed shromáždění prozpěvovati budu tobě. (CZ)

Hebrews 2:13 A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh. (CZ)

Hebrews 2:14 Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla, (CZ)

Hebrews 2:15 A abyvysvobodil ty, kteřížto bázní smrti po všecken čas života svéhopodrobeni byli v službu. (CZ)

Hebrews 2:16 Neboť nepřijal andělů, ale símě Abrahamovo přijal. (CZ)

Hebrews 2:17 A protož ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl a věrný nejvyšší kněz v tom, což by u Boha k očištění hříchů lidu jednáno býti mělo. (CZ)

Hebrews 2:18 Nebo že jest i sám trpěl, pokoušín byv, může také pokušení trpícím spomáhati. (CZ)

Hebrews 3:1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše, (CZ)

Hebrews 3:2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho. (CZ)

Hebrews 3:3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům. (CZ)

Hebrews 3:4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest. (CZ)

Hebrews 3:5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti. (CZ)

Hebrews 3:6 Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme. (CZ)

Hebrews 3:7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, (CZ)

Hebrews 3:8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti; (CZ)

Hebrews 3:9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let. (CZ)

Hebrews 3:10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých. (CZ)

Hebrews 3:11 Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé. (CZ)

Hebrews 3:12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého. (CZ)

Hebrews 3:13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha. (CZ)

Hebrews 3:14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme. (CZ)

Hebrews 3:15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha. (CZ)

Hebrews 3:16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše. (CZ)

Hebrews 3:17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti? (CZ)

Hebrews 3:18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní. (CZ)

Hebrews 3:19 A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru. (CZ)

Hebrews 4:1 Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás. (CZ)

Hebrews 4:2 Nebo i nám zvěstováno jest, jako i oněmno, ale neprospěla jim řeč slyšená, nepřipojená k víře, když slyšeli. (CZ)

Hebrews 4:3 Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli dávno odpočinul Bůh, hned po vykonání skutků od ustanovení světa. (CZ)

Hebrews 4:4 Nebo pověděl na jednom místě o sedmém dni takto: I odpočinul Bůh dne sedmého ode všech skutků svých. (CZ)

Hebrews 4:5 A tuto zase: Že nevejdou v odpočinutí mé. (CZ)

Hebrews 4:6 A poněvadž vždy na tom jest, že někteří mají vjíti do něho, a ti, kterýmž prvé zvěstováno jest, nevešli pro svou nevěru, (CZ)

Hebrews 4:7 Opět ukládá den jakýsi, Dnes, pravě skrze Davida, po takovém času, jakož řečeno jest, Dnes uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých. (CZ)

Hebrews 4:8 Nebo byť byl Jozue v odpočinutí je uvedl, nebylť by potom mluvil o jiném dni. (CZ)

Hebrews 4:9 A protož zůstáváť svátek lidu Božímu. (CZ)

Hebrews 4:10 Neb kdožkoli všel v odpočinutí jeho, takéť i on odpočinul od skutků svých, jako i Bůh od svých. (CZ)

Hebrews 4:11 Snažmež se tedy vjíti do toho odpočinutí, aby někdo neupadl v týž příklad nedověry. (CZ)

Hebrews 4:12 Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě straně ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce. (CZ)

Hebrews 4:13 A neníť žádného stvoření, kteréž by nebylo zjevné před obličejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše. (CZ)

Hebrews 4:14 Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež vyznání naše. (CZ)

Hebrews 4:15 Nebo nemáme nejvyššího kněže, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu. (CZ)

Hebrews 4:16 Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný. (CZ)

Hebrews 5:1 Všeliký zajisté nejvyšší kněz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v těch věcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy, (CZ)

Hebrews 5:2 Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí. (CZ)

Hebrews 5:3 A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy. (CZ)

Hebrews 5:4 A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron. (CZ)

Hebrews 5:5 Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe. (CZ)

Hebrews 5:6 Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. (CZ)

Hebrews 5:7 Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil. (CZ)

Hebrews 5:8 A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství. (CZ)

Hebrews 5:9 A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem spasení věčného, (CZ)

Hebrews 5:10 Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova. (CZ)

Hebrews 5:11 O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší. (CZ)

Hebrews 5:12 Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího. (CZ)

Hebrews 5:13 Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest). (CZ)

Hebrews 5:14 Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého. (CZ)

Hebrews 6:1 Protož opustíce řeč počátku Kristova, k dokonalosti se nesme, ne opět zakládajíce gruntu pokání z skutků mrtvých, a víry v Boha, (CZ)

Hebrews 6:2 Křtů učení, vzkládání rukou, a vzkříšení z mrtvých, i soudu věčného. (CZ)

Hebrews 6:3 A toť učiníme, dopustí-li Bůh. (CZ)

Hebrews 6:4 Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého, (CZ)

Hebrews 6:5 Okusili také dobrého Božího slova, a moci věka budoucího, (CZ)

Hebrews 6:6 Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto těm, kteříž opět sobě znovu křižují Syna Božího, a v porouhání vydávají. (CZ)

Hebrews 6:7 Země zajisté, kteráž často na sebe přicházející déšť pije, a rodí bylinu příhodnou těm, od kterýchž bývá dělána, dochází požehnání od Boha. (CZ)

Hebrews 6:8 Ale vydávající trní a bodláky zavržená jest, a blízká zlořečení, jejížto konec bývá spálení. (CZ)

Hebrews 6:9 My pak, nejmilejší, nadějemeť se o vás lepších věcí, a náležejících k spasení, ač pak koli tak mluvíme. (CZ)

Hebrews 6:10 Neboť není nespravedlivý Bůh, aby se zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce. (CZ)

Hebrews 6:11 Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty naděje, (CZ)

Hebrews 6:12 Tak abyste nebyli líní, ale následovníci těch, kteříž skrze víru a snášelivost obdrželi dědictví zaslíbené. (CZ)

Hebrews 6:13 Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého, (CZ)

Hebrews 6:14 Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe. (CZ)

Hebrews 6:15 A tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení. (CZ)

Hebrews 6:16 Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají, a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena přísahou. (CZ)

Hebrews 6:17 A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu, (CZ)

Hebrews 6:18 Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Bůh klamal), měli přepevné potěšení, my, kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje. (CZ)

Hebrews 6:19 Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu, (CZ)

Hebrews 6:20 Kdežto předchůdce náš pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podle řádu Melchisedechova nejvyšším knězem na věky. (CZ)

Hebrews 7:1 Nebo ten Melchisedech byl král Sálem, kněz Boha nejvyššího, kterýž vyšel v cestu Abrahamovi, navracujícímu se od pobití králů, a dal jemu požehnání. (CZ)

Hebrews 7:2 Kterémužto Abraham i desátek dal ze všeho. Kterýž nejprvé vykládá se král spravedlnosti, potom pak i král Sálem, to jest král pokoje, (CZ)

Hebrews 7:3 Bez otce, bez matky, bez rodu, ani počátku dnů, ani skonání života nemaje, ale připodobněn jsa Synu Božímu, zůstává knězem věčně. (CZ)

Hebrews 7:4 Pohleďtež tedy, kteraký ten byl, jemuž i desátky z kořistí dal Abraham patriarcha. (CZ)

Hebrews 7:5 A ješto ti, kteříž jsou z synů Léví kněžství přijímající, přikázaní mají desátky bráti od lidu podle Zákona, to jest od bratří svých, ačkoli pošlých z bedr Abrahamových, (CZ)

Hebrews 7:6 Tento pak, jehož rod není počten mezi nimi, desátky vzal od Abrahama, a tomu, kterýž měl zaslíbení, požehnání dal. (CZ)

Hebrews 7:7 A jistě beze všeho odporu menší od většího požehnání béře. (CZ)

Hebrews 7:8 A tuto desátky berou smrtelní lidé, ale tamto ten, o němž se vysvědčuje, že jest živ. (CZ)

Hebrews 7:9 A ať tak dím, i sám Léví, kterýž desátky béře, v Abrahamovi desátky dal. (CZ)

Hebrews 7:10 Nebo ještě v bedrách otce byl, když vyšel proti němu Melchisedech. (CZ)

Hebrews 7:11 A protož byla-liť dokonalost spasení skrze Levítské kněžství, (nebo za toho kněžství vydán jest lidu Zákon,) jakáž toho byla potřeba, aby jiný kněz podle řádu Melchisedechova povstal, a nebyl již více podle řádu Aronova jmenován? (CZ)

Hebrews 7:12 A poněvadž jest kněžství přeneseno, musiloť také i Zákona přenesení býti. (CZ)

Hebrews 7:13 Nebo ten, o kterémž se to praví, jiného jest pokolení, z kteréhožto žádný při oltáři v službě nebyl. (CZ)

Hebrews 7:14 Zjevné jest zajisté, že z pokolení Judova pošel Pán náš, o kterémžto pokolení nic z strany kněžství nemluvil Mojžíš. (CZ)

Hebrews 7:15 Nýbrž hojněji to zjevné jest i z toho, že povstal jiný kněz podle řádu Melchisedechova, (CZ)

Hebrews 7:16 Kterýžto učiněn jest knězem ne podle zákona přikázaní tělesného, ale podle moci života neporušitelného. (CZ)

Hebrews 7:17 Nebo svědčí Písmo, řka: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. (CZ)

Hebrews 7:18 Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, protože bylo mdlé a neužitečné. (CZ)

Hebrews 7:19 Nebo ničehož k dokonalosti nepřivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu. (CZ)

Hebrews 7:20 A to tím lepší, že ne bez přísahy. (CZ)

Hebrews 7:21 Nebo onino bez přísahy kněžími učiněni bývali, tento pak s přísahou, skrze toho, kterýž řekl k němu: Přisáhl Pán, a nebudeť toho litovati: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. (CZ)

Hebrews 7:22 Takť lepší smlouvy prostředníkem učiněn jest Ježíš. (CZ)

Hebrews 7:23 A také onino mnozí bývali kněží, protože smrt bránila jim vždycky trvati; (CZ)

Hebrews 7:24 Ale tento poněvadž zůstává na věky, věčné má kněžství. (CZ)

Hebrews 7:25 A protož i dokonale spasiti může všecky přistupující skrze něj k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ně. (CZ)

Hebrews 7:26 Takovéhoť zajisté nám slušelo míti nejvyššího kněze, svatého, nevinného, nepoškvrněného, odděleného od hříšníků, a jenž by vyšší nad nebesa učiněn byl, (CZ)

Hebrews 7:27 Kterýž by nepotřeboval na každý den, jako onino kněží, nejprv za své vlastní hříchy oběti obětovati, potom za za hříchy lidu. Neboť jest to učinil jednou, samého sebe obětovav. (CZ)

Hebrews 7:28 Zákon zajisté lidi mající nedostatky ustavoval za nejvyšší kněží, ale slovo přísežné, kteréž se stalo po Zákonu, ustanovilo Syna Božího dokonalého na věky. (CZ)

Hebrews 8:1 Ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích. (CZ)

Hebrews 8:2 Služebník jsa svatyně, a pravého toho stánku, kterýž Pán vzdělal, a ne člověk. (CZ)

Hebrews 8:3 Všeliký zajisté nejvyšší kněz k obětování darů a obětí bývá ustanoven, a protož potřebí bylo, aby i tento měl, co by obětoval. (CZ)

Hebrews 8:4 Nebo kdyby byl na zemi, aniž by knězem byl, když by zůstávali ti kněží, kteříž obětují dary podle Zákona, (CZ)

Hebrews 8:5 Sloužíce podobenství a stínu nebeských věcí, jakož Mojžíšovi od Boha řečeno bylo, když dokonávati měl stánek: Hlediž, prý, abys udělal všecko ku podobenství, kteréžť jest ukázáno na hoře. (CZ)

Hebrews 8:6 Nyní pak tento náš nejvyšší kněz tím důstojnějšího došel úřadu, čímž i lepší smlouvy prostředníkem jest, kterážto lepšími zaslíbeními jest utvrzena. (CZ)

Hebrews 8:7 Nebo kdyby ona první byla bez úhony, nebylo by hledáno místa druhé. (CZ)

Hebrews 8:8 Nebo obviňuje Židy, dí: Aj, dnové jdou, praví Pán, v nichž vejdu s domem Izraelským a s domem Judským v smlouvu novou. (CZ)

Hebrews 8:9 Ne podle smlouvy té, kterouž jsem učinil s otci jejich v ten den, když jsem je vzal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Nebo oni nezůstali v smlouvě mé, a já opustil jsem je, praví Pán. (CZ)

Hebrews 8:10 Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. (CZ)

Hebrews 8:11 A nebudouť učiti jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznej Pána, protože mne všickni znáti budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich. (CZ)

Hebrews 8:12 Nebo milostiv budu nepravostem jejich, a na hříchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více. (CZ)

Hebrews 8:13 A kdyžť praví o nové, tedy pokládá první za vetchou; což pak vetší a schází, blízké jest zahynutí. (CZ)

Hebrews 9:1 Mělať pak i první ona smlouva ustanovení z strany služeb a svatyni světskou. (CZ)

Hebrews 9:2 Nebo udělán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a stůl, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyně. (CZ)

Hebrews 9:3 Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých, (CZ)

Hebrews 9:4 Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona, (CZ)

Hebrews 9:5 Nad truhlou pak byli dva cherubínové slávy, zastěňujíci slitovnici. O kterýchž věcech není potřebí nyní vypravovati o jedné každé obzvláštně. (CZ)

Hebrews 9:6 To vše když tak jest zřízeno, do prvního stánku vždycky vcházejí kněží, služby vykonávajíce, (CZ)

Hebrews 9:7 Do druhého pak jedinou v rok sám nejvyšší kněz, ne bez krve, kterouž obětuje sám za sebe, i za lidské nevědomosti. (CZ)

Hebrews 9:8 Čímž Duch svatý ukazuje to, že ještě nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval. (CZ)

Hebrews 9:9 Kterýž byl podobenstvím na ten přítomný čas, v němžto darové a oběti se obětují, kteréž nemohou dokonalého v svědomí učiniti toho, kdož obětuje, (CZ)

Hebrews 9:10 Toliko v pokrmích a v nápojích, a v rozličných umýváních a ospravedlňováních tělesných, až do času napravení, záležející. (CZ)

Hebrews 9:11 Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení, (CZ)

Hebrews 9:12 Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všel jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. (CZ)

Hebrews 9:13 Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poskvrněných, posvěcuje jich k očištění těla, (CZ)

Hebrews 9:14 Čím více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému? (CZ)

Hebrews 9:15 A pro tu příčinu nové smlouvy prostředník jest, aby, když by smrt mezi to vkročila k vyplacení přestoupení těch, kteráž byla za první smlouvy, zaslíbení věčného dědictví přijali ti, jenž jsou povoláni. (CZ)

Hebrews 9:16 Nebo kdež se děje kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft. (CZ)

Hebrews 9:17 Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, pevný jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, jenž kšaft činil. (CZ)

Hebrews 9:18 Protož ani první onen kšaft bez krve nebyl posvěcován. (CZ)

Hebrews 9:19 Nebo když Mojžíš všecka přikázaní podle Zákona všemu lidu předložil, vzav krev telat a kozlů, s vodou a s vlnou červenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil, (CZ)

Hebrews 9:20 Řka: Tatoť jest krev Zákona, kterýž vám Bůh vydal. (CZ)

Hebrews 9:21 Ano i stánku i všech nádob k službě náležitých rovně též krví pokropil. (CZ)

Hebrews 9:22 A téměř všecko podle Zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění vin. (CZ)

Hebrews 9:23 Protož potřebí bylo, aby věcí nebeských příkladové těmi věcmi očišťováni byli, nebeské pak věci lepšími obětmi, nežli jsou ty. (CZ)

Hebrews 9:24 Neboť nevšel Kristus do svatyně rukou udělané, kteráž by byla příklad s pravou svatyní se srovnávající, ale právě v nebe všel, aby nyní přítomný byl tváři Boží za nás. (CZ)

Hebrews 9:25 Ne aby častokrát obětoval sebe samého, jako nejvyšší kněz vcházel do svatyně každý rok se krví cizí, (CZ)

Hebrews 9:26 (Sic jinak byl by musil častokrát trpěti od počátku světa,) ale nyní jednou při skonání věků, na shlazení hřícha skrze obětování sebe samého, zjeven jest. (CZ)

Hebrews 9:27 A jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud, (CZ)

Hebrews 9:28 Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidi hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení. (CZ)

Hebrews 10:1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti. (CZ)

Hebrews 10:2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni? (CZ)

Hebrews 10:3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku. (CZ)

Hebrews 10:4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy. (CZ)

Hebrews 10:5 Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil. (CZ)

Hebrews 10:6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil. (CZ)

Hebrews 10:7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou. (CZ)

Hebrews 10:8 Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil, (CZ)

Hebrews 10:9 Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil. (CZ)

Hebrews 10:10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou. (CZ)

Hebrews 10:11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů. (CZ)

Hebrews 10:12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží, (CZ)

Hebrews 10:13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho. (CZ)

Hebrews 10:14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty , kteříž posvěceni bývají. (CZ)

Hebrews 10:15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv: (CZ)

Hebrews 10:16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je, (CZ)

Hebrews 10:17 Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více. (CZ)

Hebrews 10:18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích. (CZ)

Hebrews 10:19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu, (CZ)

Hebrews 10:20 Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své, (CZ)

Hebrews 10:21 A majíce kněze velikého nad domem Božím, (CZ)

Hebrews 10:22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého, (CZ)

Hebrews 10:23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.) (CZ)

Hebrews 10:24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích, (CZ)

Hebrews 10:25 Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje. (CZ)

Hebrews 10:26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy, (CZ)

Hebrews 10:27 Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky. (CZ)

Hebrews 10:28 Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá. (CZ)

Hebrews 10:29 Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil? (CZ)

Hebrews 10:30 Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj. (CZ)

Hebrews 10:31 Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého. (CZ)

Hebrews 10:32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste, (CZ)

Hebrews 10:33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli. (CZ)

Hebrews 10:34 Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé. (CZ)

Hebrews 10:35 Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu. (CZ)

Hebrews 10:36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení. (CZ)

Hebrews 10:37 Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati. (CZ)

Hebrews 10:38 Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm. (CZ)

Hebrews 10:39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše. (CZ)

Hebrews 11:1 Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných. (CZ)

Hebrews 11:2 Pro ni zajisté svědectví došli předkové. (CZ)

Hebrews 11:3 Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno. (CZ)

Hebrews 11:4 Věrou lepší obět Bohu obětoval Abel, nežli Kain, skrze kteroužto svědectví obdržel, že jest spravedlivý, jakž sám Bůh darům jeho svědectví vydal. A skrze tu víru, již umřev, ještě mluví. (CZ)

Hebrews 11:5 Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu. (CZ)

Hebrews 11:6 Bez víry pak nemožné jest líbiti se Bohu; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává. (CZ)

Hebrews 11:7 Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti, boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze kterýžto koráb odsoudil svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem. (CZ)

Hebrews 11:8 Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo, kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam příjde. (CZ)

Hebrews 11:9 Věrou bydlil v zemi zaslíbené jako v cizí v staních přebývaje s Izákem a s Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení. (CZ)

Hebrews 11:10 Nebo očekával města základy majícího, jehožto řemeslník a stavitel jest Bůh. (CZ)

Hebrews 11:11 Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku porodila, když věřila, že jest věrný ten, jenž zaslíbil. (CZ)

Hebrews 11:12 A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském. (CZ)

Hebrews 11:13 Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi. (CZ)

Hebrews 11:14 Nebo ti, kteříž tak mluví, zjevně to prokazují, že vlasti hledají. (CZ)

Hebrews 11:15 A jistě, kdyby se byli na onu rozpomínali, z kteréž vyšli, měli dosti času zase se navrátiti. (CZ)

Hebrews 11:16 Ale oni lepší vlasti žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se slouti jejich Bohem; nebo jim připravil město. (CZ)

Hebrews 11:17 Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal, (CZ)

Hebrews 11:18 K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě, (CZ)

Hebrews 11:19 Tak o tom smýšleje, že jest mocen Bůh i z mrtvých vzkřísiti; odkudžto jej jako z mrtvých vzkříšeného přijal. (CZ)

Hebrews 11:20 Věrou o budoucích věcech požehnání dal Izák Jákobovi a Ezau. (CZ)

Hebrews 11:21 Věrou Jákob, umíraje, každému z synů Jozefových požehnání dával, a poklonil se podepřev se na vrch hůlky své. (CZ)

Hebrews 11:22 Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil, a o kostech svých poručil. (CZ)

Hebrews 11:23 Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, protože viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského. (CZ)

Hebrews 11:24 Věrou Mojžíš, dorostlý již jsa, odepřel slouti synem dcery faraonovy, (CZ)

Hebrews 11:25 Vyvoliv sobě raději protivenství trpěti s lidem Božím, nežli časné a hříšné pohodlí míti, (CZ)

Hebrews 11:26 Větší sobě pokládaje zboží nad Egyptské poklady pohanění Kristovo; nebo prohlédal k hojné odplatě. (CZ)

Hebrews 11:27 Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by viděl Neviditelného, tak se utvrdil. (CZ)

Hebrews 11:28 Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, jenž hubil prvorozené, nedotekl se jich. (CZ)

Hebrews 11:29 Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se Egyptští, ztonuli. (CZ)

Hebrews 11:30 Věrou zdi Jericha padly, když je obcházeli za sedm dní. (CZ)

Hebrews 11:31 Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši špehéře. (CZ)

Hebrews 11:32 A coť mám více praviti? Nepostačíť mi zajisté čas k vypravování o Gedeonovi, a Barákovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a prorocích. (CZ)

Hebrews 11:33 Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům, (CZ)

Hebrews 11:34 Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců. (CZ)

Hebrews 11:35 Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahováni jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení. (CZ)

Hebrews 11:36 Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři. (CZ)

Hebrews 11:37 Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, souženi, a zle s nimi nakládáno, (CZ)

Hebrews 11:38 Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a jeskyních, i v doupatech země. (CZ)

Hebrews 11:39 A ti všickni svědectví dosáhše skrze víru, neobdrželi zaslíbení, (CZ)

Hebrews 11:40 Protože Bůh něco lepšího nám obmýšlel, aby oni bez nás nepřišli k dokonalosti. (CZ)

Hebrews 12:1 Protož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje, (CZ)

Hebrews 12:2 Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího. (CZ)

Hebrews 12:3 A považte, kteraký jest ten, jenž snášel od hříšníků taková proti sobě odmlouvání, abyste neustávali, v myslech vašich hynouce. (CZ)

Hebrews 12:4 Ještě jste se až do krve nezprotivili, proti hříchu bojujíce. (CZ)

Hebrews 12:5 A což jste zapomenuli na napomenutí, kteréž k vám jako k synům mluví:Synu můj, nepohrdej kázní Páně, aniž sobě stýskej, když od něho trestán býváš? (CZ)

Hebrews 12:6 Nebo kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá. (CZ)

Hebrews 12:7 Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jakožto synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec? (CZ)

Hebrews 12:8 Pakli jste bez kázně, kteréžto všickni synové účastni jsou, tedy jste cizoložňata, a ne synové. (CZ)

Hebrews 12:9 Ano tělesné otce naše měli jsme, kteříž nás trestali, a měli jsme je u vážnosti; i zdaliž nemáme mnohem více poddáni býti Otci duchů, abychom živi byli? (CZ)

Hebrews 12:10 A onino zajisté po nemnohé dny, jakž se jim vidělo, trestali, ale tento v věcech přeužitečných, totiž k tomu, abychom došli účastnosti svatosti jeho. (CZ)

Hebrews 12:11 Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli. (CZ)

Hebrews 12:12 Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilňte, (CZ)

Hebrews 12:13 A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo. (CZ)

Hebrews 12:14 Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána, (CZ)

Hebrews 12:15 Prohlédajíce k tomu bedlivě, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí; (CZ)

Hebrews 12:16 Aby někdo nebyl smilník, aneb ohyzdný, jako Ezau, kterýžto za jednu krmi prodal prvorozenství své. (CZ)

Hebrews 12:17 Víte zajisté, že potom, chtěje dědičně dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Nebo nenalezl místa ku pokání, ač ho koli s pláčem hledal. (CZ)

Hebrews 12:18 Nebo nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři, (CZ)

Hebrews 12:19 A zvuku trouby a k hlasu slov, kterýžto hlas kdož slyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno. (CZ)

Hebrews 12:20 (Nebo nemohli snésti toho, což bylo praveno: A kdyby se i hovado dotklo hory, budeť ukamenováno, aneb šípem postřeleno. (CZ)

Hebrews 12:21 A tak hrozné bylo to, což viděli, že i Mojžíš řekl: Lekl jsem se, až se třesu.) (CZ)

Hebrews 12:22 Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů, (CZ)

Hebrews 12:23 K veřejnému shromáždění a k církvi prvorozených, kteříž zapsáni jsou v nebesích, a k Bohu soudci všech, a k duchům spravedlivých dokonalých, (CZ)

Hebrews 12:24 A k prostředníku Nového Zákona Ježíšovi, a ku pokropení krví, lépe mluvící nežli Abelova. (CZ)

Hebrews 12:25 Viztež, abyste neodpírali mluvícím. Nebo poněvadž onino neušli pomsty, kteříž odpírali tomu, jenž na zemi na místě Božím mluvil, čím více my, jestliže tím, kterýž s nebe mluví k nám, pohrdneme? (CZ)

Hebrews 12:26 Jehožto hlas tehdáž byl zemí pohnul, nyní pak propověděl, řka: Ještěť já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem. (CZ)

Hebrews 12:27 A to, že dí: Ještě jednou, světle ukazuje pohnutelných věcí přenesení, jakožto rukama učiněných, aby zůstávaly ty, jenž jsou nepohnutelné. (CZ)

Hebrews 12:28 Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí. (CZ)

Hebrews 12:29 Neboť Bůh náš jest oheň spalující. (CZ)

Hebrews 13:1 Láska bratrská zůstávejž mezi vámi. (CZ)

Hebrews 13:2 Na přívětivost k hostem nezapomínejte; skrze ni zajisté někteří, nevěděvše, anděly za hostě přijímali. (CZ)

Hebrews 13:3 Pomněte na vězně, jako byste spolu vězňové byli, na soužené, jakožto ti, jenž také v těle jste. (CZ)

Hebrews 13:4 Poctivéť jest u všech lidí manželství a lože nepoškvrněné, smilníky pak a cizoložníky souditi bude Bůh. (CZ)

Hebrews 13:5 Obcování vaše budiž bez lakomství, dosti majíce na tom, což máte. Onť zajisté řekl: Nikoli nenechám tebe tak, aniž tě opustím; (CZ)

Hebrews 13:6 Tak abychom doufanlivě říkali: Pán spomocník můj, aniž se budu báti, by mi co učiniti mohl člověk. (CZ)

Hebrews 13:7 Zpomínejte na vůdce vaše, kteříž vám mluvili slovo Boží, jejichžto jaký byl cíl obcování, spatřujíce, následujtež jejich víry. (CZ)

Hebrews 13:8 Ježíš Kristus jest včera i dnes, tentýž i na věky. (CZ)

Hebrews 13:9 Učením rozličným a cizím nedejte se točiti. Výbornéť jest zajisté, aby milostí upevněno bylo srdce, a ne pokrmy, kteříž neprospěli těm, jenž se jimi vázali. (CZ)

Hebrews 13:10 Mámeť oltář, z něhož nemají moci jísti ti, jenž stánku slouží. (CZ)

Hebrews 13:11 Nebo kterýchž hovad krev vnášína bývá do svatyně skrze nejvyššího kněze za hřích, těch pálena bývají těla vně za stany. (CZ)

Hebrews 13:12 Protož i Ježíš, aby posvětil lidu skrze svou vlastní krev, vně za branou trpěl. (CZ)

Hebrews 13:13 Vyjděmež tedy k němu ven z stanů, pohanění jeho nesouce. (CZ)

Hebrews 13:14 Neboť nemáme zde města zůstávajícího, ale onoho budoucího hledáme. (CZ)

Hebrews 13:15 Protož skrze něho obětujme Bohu obět chvály vždycky, to jest ovoce rtů, oslavujících jméno jeho. (CZ)

Hebrews 13:16 Na účinnost pak a na sdílnost nezapomínejte; nebo v takových obětech zvláštní svou libost má Bůh. (CZ)

Hebrews 13:17 Povolni buďte správcům vašim a poslušni buďte jich; oniť zajisté bdějí nad dušemi vašimi, jako ti, kteříž počet mají vydati; ať by to s radostí činili, a ne s stýskáním. Neboť by vám to nebylo užitečné. (CZ)

Hebrews 13:18 Modltež se za nás; doufámeť zajisté, že dobré svědomí máme, jakožto ti, kteříž se chceme ve všem chvalitebně chovati. (CZ)

Hebrews 13:19 Pročež prosímť vás, abyste to hojněji činili, abych tím dříve navrácen byl vám. (CZ)

Hebrews 13:20 Bůh pak pokoje, kterýž toho velikého pro krev smlouvy věčné Pastýře ovcí vzkřísil z mrtvých, Pána našeho Ježíše, (CZ)

Hebrews 13:21 Učiniž vás způsobné ve všelikém skutku dobrém, k činění vůle jeho, působě v vás to, což jest libé před obličejem jeho, skrze Jezukrista, jemuž sláva na věky věků. Amen. (CZ)

Hebrews 13:22 Prosímť pak vás, bratří, snestež trpělivě slovo napomenutí tohoto; neboť jsem krátce psal vám. (CZ)

Hebrews 13:23 Věztež o bratru Timoteovi, že jest propuštěn, s kterýmžto, (přišel-li by brzo), navštívím vás. (CZ)

Hebrews 13:24 Pozdravtež všech správců svých, i všech svatých. Pozdravují vás bratři z Vlach. (CZ)

Hebrews 13:25 Milost Boží se všemi vámi. Amen. K Židům psán jest z Vlach po Timoteovi. (CZ)

James 1:1 Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje. (CZ)

James 1:2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými, (CZ)

James 1:3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost. (CZ)

James 1:4 Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku. (CZ)

James 1:5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána. (CZ)

James 1:6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá. (CZ)

James 1:7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána, (CZ)

James 1:8 Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých. (CZ)

James 1:9 Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém, (CZ)

James 1:10 A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine. (CZ)

James 1:11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne. (CZ)

James 1:12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují. (CZ)

James 1:13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší. (CZ)

James 1:14 Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván. (CZ)

James 1:15 Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt. (CZ)

James 1:16 Nebluďtež, bratří moji milí. (CZ)

James 1:17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění. (CZ)

James 1:18 On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho. (CZ)

James 1:19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu. (CZ)

James 1:20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí. (CZ)

James 1:21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše. (CZ)

James 1:22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe. (CZ)

James 1:23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle. (CZ)

James 1:24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl. (CZ)

James 1:25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém. (CZ)

James 1:26 Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství. (CZ)

James 1:27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa. (CZ)

James 2:1 Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista. (CZ)

James 2:2 Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu, (CZ)

James 2:3 A popatřili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto pěkně; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých; (CZ)

James 2:4 Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste rozeznavatelé v myšleních zlých? (CZ)

James 2:5 Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují? (CZ)

James 2:6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a oniť vás i k soudům přivozují? (CZ)

James 2:7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi? (CZ)

James 2:8 Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte. (CZ)

James 2:9 Pakli osoby přijímáte, hřešíte, a Zákon vás tresce jako přestupníky. (CZ)

James 2:10 Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen. (CZ)

James 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona. (CZ)

James 2:12 Tak mluvte a tak čiňte, jakožto ti, kteříž podle zákona svobody souzeni býti máte. (CZ)

James 2:13 Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku. (CZ)

James 2:14 Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti? (CZ)

James 2:15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu, (CZ)

James 2:16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude? (CZ)

James 2:17 Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě. (CZ)

James 2:18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých. (CZ)

James 2:19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se. (CZ)

James 2:20 Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá? (CZ)

James 2:21 Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář? (CZ)

James 2:22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho a z skutků víra dokonalá byla? (CZ)

James 2:23 A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest. (CZ)

James 2:24 Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk a ne z víry toliko? (CZ)

James 2:25 Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši? (CZ)

James 2:26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá. (CZ)

James 3:1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali. (CZ)

James 3:2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo. (CZ)

James 3:3 An my koně v uzdu pojímáme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme. (CZ)

James 3:4 An i lodí tak veliké jsouce a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje. (CZ)

James 3:5 Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí! (CZ)

James 3:6 A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. (CZ)

James 3:7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i hadů, i mořských potvor bývá zkroceno, a jest okroceno od lidí; (CZ)

James 3:8 Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; tak jest nezkrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného. (CZ)

James 3:9 Jím dobrořečíme Bohu Otci a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným. (CZ)

James 3:10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji. (CZ)

James 3:11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkou i hořkou vodu? (CZ)

James 3:12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané a sladké vody spolu vydávati nemůže. (CZ)

James 3:13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti. (CZ)

James 3:14 Pakliť máte mezi sebou hořkou závist a zdráždění v srdci svém, nechlubte se a neklamejte proti pravdě. (CZ)

James 3:15 Neníť zajisté ta moudrost shůry sstupující, ale jest zemská, hovadná a ďábelská. (CZ)

James 3:16 Nebo kdežť jest závist a rozdráždění, tu jest roztržka a všeliké dílo zlé. (CZ)

James 3:17 Ale moudrost, kteráž jest shůry, nejprve zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství. (CZ)

James 3:18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí. (CZ)

James 4:1 Odkud pocházejí bojové a vády mezi vámi? Zdali ne odtud, totiž z libostí vašich, kteréž rytěřují v údech vašich? (CZ)

James 4:2 Žádáte, a nemáte; závidíte sobě, a dychtíte po tom, což sobě zalibujete, a nemůžete dosáhnouti; bojujete a válčíte, avšak toho, oč usilujete, nemáte, protože neprosíte. (CZ)

James 4:3 Prosíte, a nebéřete, protože zle prosíte, abyste na své libosti vynakládali. (CZ)

James 4:4 Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že přízeň světa jest nepřítelkyně Boží? A protož kdo by koli chtěl býti přítelem tohoto světa, nepřítelem Božím učiněn bývá. (CZ)

James 4:5 Což mníte, že nadarmo dí Písmo: Zdali k závisti nakloňuje duch ten, kterýž přebývá v nás? (CZ)

James 4:6 Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost. (CZ)

James 4:7 Poddejtež se tedy Bohu, a zepřetež se ďáblu, i utečeť od vás. (CZ)

James 4:8 Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, jenž jste dvojité mysli. (CZ)

James 4:9 Souženi buďte, a kvělte, a plačte; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek. (CZ)

James 4:10 Ponižte se před obličejem Páně, a povýšíť vás. (CZ)

James 4:11 Neutrhejtež jedni druhým, bratří. Kdož utrhá bratru a soudí bratra svého, utrhá Zákonu a soudí Zákon. Soudíš-li pak Zákon, nejsi plnitel Zákona, ale soudce. (CZ)

James 4:12 Jedenť jest vydavatel Zákona, kterýž může spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, jenž soudíš jiného? (CZ)

James 4:13 Ale nuže vy, kteříž říkáte: Dnes nebo zítra vypravíme se do onoho města, a pobudeme tam přes celý rok, a budeme kupčiti, a něco zíštěme; (CZ)

James 4:14 (Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.) (CZ)

James 4:15 Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono. (CZ)

James 4:16 Vy pak chlubíte se v pýše své. Všeliká taková chlouba zlá jest. (CZ)

James 4:17 A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má. (CZ)

James 5:1 Nuže nyní, boháči, plačte, kvílíce nad bídami svými, kteréž přijdou. (CZ)

James 5:2 Zboží vaše shnilo a roucho vaše zmolovatělo. (CZ)

James 5:3 Zlato vaše a stříbro zerzavělo, a rez jejich bude na svědectví proti vám, a zžířeť těla vaše jako oheň. Shromáždili jste poklad ku posledním dnům. (CZ)

James 5:4 Aj, mzda dělníků, kteříž žali krajiny vaše, při vás zadržaná, křičí, a hlas volání ženců v uši Pána zástupů vešel. (CZ)

James 5:5 Rozkoš jste provodili na zemi a zbujněli jste; vykrmili jste srdce vaše jakožto ke dni zabití. (CZ)

James 5:6 Odsoudili jste a zamordovali spravedlivého, a neodpíral vám. (CZ)

James 5:7 A protož trpěliví buďte, bratří, až do příchodu Páně. Aj, oráč očekává drahého užitku zemského, trpělivě naň očekávaje, až by přijal podzimní i jarní déšť. (CZ)

James 5:8 Buďtež i vy trpěliví a potvrzujte srdcí vašich; neboť se přibližuje příští Páně. (CZ)

James 5:9 Nevzdychejtež k Bohu jedni proti druhým, bratří, abyste nebyli odsouzeni. Aj, Soudce již přede dveřmi stojí. (CZ)

James 5:10 Ku příkladu snášení protivenství a dlouhočekání, bratří moji, vezměte proroky, kteříž mluvívali ve jménu Páně. (CZ)

James 5:11 Aj, blahoslavíme ty trpělivé. O trpělivosti Jobově slýchali jste, a dokonání Páně viděli jste; nebo velmi jest milosrdný Pán a lítostivý. (CZ)

James 5:12 Přede všemi pak věcmi, bratří moji, nepřisahejte, ani skrze nebe, ani skrze zemi, ani kteroukoli jinou přísahou, ale buď řeč vaše: Jistě, jistě, nikoli, nikoli, abyste neupadli v odsouzení. (CZ)

James 5:13 Jest-li kdo z vás zkormoucený? Modliž se. Pakli jest kdo mysli dobré? Prozpěvuj Pánu. (CZ)

James 5:14 Stůně-li kdo z vás? Zavolej starších sboru, a oni modltež se za něj, mažíce jej olejem ve jménu Páně. (CZ)

James 5:15 A modlitba víry uzdraví neduživého, a pozdvihneť ho Pán; a jestliže jest co prohřešil, budeť jemu odpuštěno. (CZ)

James 5:16 Vyznávejtež se pak jedni druhým z hříchů svých, a modlte se jedni za druhé, abyste uzdraveni byli. Mnohoť zajisté může modlitba spravedlivého opravdová. (CZ)

James 5:17 Eliáš člověk byl týmž bídám jako i my poddaný, a modlitbou modlil se, aby nepršelo, i nepršel déšť na zemi za tři léta a za šest měsíců. (CZ)

James 5:18 A zase modlil se, i vydalo nebe déšť, a země zplodila ovoce své. (CZ)

James 5:19 Bratří, jestliže by kdo z vás pobloudil od pravdy, a někdo by jej napravil, (CZ)

James 5:20 Věziž, že ten, kdož by odvrátil hříšníka od bludné cesty jeho, vysvobodí duši jeho od smrti a přikryje množství hříchů. (CZ)

1 Peter 1:1 Petr, apoštol Ježíše Krista, příchozím rozptýleným v Pontu, Galacii, Kappadocii, v Azii a v Bitynii, (CZ)

1 Peter 1:2 Vyvoleným podle předzvědění Boha Otce, v posvěcení Ducha svatého, ku poslušenství a skropení krví Ježíše Krista: Milost vám a pokoj rozmnožen buď. (CZ)

1 Peter 1:3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, kterýžto podle mnohého milosrdenství svého znovu zplodil nás v naději živou skrze vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých, (CZ)

1 Peter 1:4 K dědictví neporušitelnému a neposkvrněnému a neuvadlému, kteréž se chová v nebesích, nám, (CZ)

1 Peter 1:5 Kteřížto mocí Boží ostříháni býváme skrze víru k spasení, kteréž hotovo jest, aby zjeveno bylo v času posledním. (CZ)

1 Peter 1:6 V čemžto veselíte se, maličko nyní, (jestliže kdy potřebí jest,) zkormouceni jsouce v rozličných pokušeních, (CZ)

1 Peter 1:7 Aby zkušení víry vaší, kteráž jest mnohem dražší nežli zlato, jenž hyne, avšak se v ohni zkušuje, nalezeno bylo vám k chvále, a ke cti i k slávě při zjevení Ježíše Krista. (CZ)

1 Peter 1:8 Kteréhožto neviděvše, milujete; kteréhožto nyní nevidouce, avšak v něho věříce, veselíte se radostí nevýmluvnou a oslavenou, (CZ)

1 Peter 1:9 Docházejíce konce víry vaší, spasení duší vašich, (CZ)

1 Peter 1:10 O kterémžto spasení bedlivě přemyšlovali a je vystihati usilovali proroci, kteříž o té milosti, jenž se vám státi měla, prorokovali, (CZ)

1 Peter 1:11 Snažujíce se tomu vyrozuměti, na který aneb jaký čas mínil by ten, kterýž v nich byl, Duch Kristův, předpovídající o utrpeních Kristových a o veliké slávě za tím jdoucí. (CZ)

1 Peter 1:12 Kterýmž zjeveno jest, že ne sobě, ale nám tím přisluhovali, což jest vám nyní zvěstováno skrze ty, kteříž vám kázali evangelium, v Duchu svatém seslaném s nebe, na kteréžto věci žádostivi jsou andělé patřiti. (CZ)

1 Peter 1:13 Protož přepášíce bedra mysli vaší, a střízlivi jsouce, dokonale doufejte v té milosti, kteráž vám dána bude při zjevení Ježíše Krista, (CZ)

1 Peter 1:14 Jakožto synové poslušní, nepřirovnávajíce se prvním neznámosti vaší žádostem. (CZ)

1 Peter 1:15 Ale jakž ten, kterýž vás povolal, Svatý jest, i vy svatí ve všem obcování vašem, buďte; (CZ)

1 Peter 1:16 Jakož napsáno jest: Svatí buďte, nebo já Svatý jsem. (CZ)

1 Peter 1:17 A poněvadž Otcem nazýváte toho, kterýž bez přijímání osob soudí vedle skutků jednoho každého, viztež, abyste v bázni Páně čas vašeho zde putování konali, (CZ)

1 Peter 1:18 Vědouce, že ne těmi porušitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, vykoupeni jste z marného vašeho obcování podle ustanovení otců, (CZ)

1 Peter 1:19 Ale drahou krví jakožto Beránka nevinného a neposkvrněného, Krista, (CZ)

1 Peter 1:20 Předzvěděného zajisté před ustanovením světa, zjeveného pak v časích posledních pro vás, (CZ)

1 Peter 1:21 Kteříž skrze něho věříte v Boha, jenž jej vzkřísil z mrtvých, a dal jemu slávu, tak aby víra vaše a naděje byla v Bohu. (CZ)

1 Peter 1:22 Poněvadž duše své očistili jste poslušenstvím pravdy skrze Ducha svatého, k milování neošemetnému bratrstva, z čistého tedy srdce jedni druhé milujte snažně, (CZ)

1 Peter 1:23 Znovu zrozeni jsouce ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, totiž skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky. (CZ)

1 Peter 1:24 Nebo všeliké tělo jest jako tráva, a všeliká sláva člověka jako květ trávy. Usvadla tráva, a květ její spadl, (CZ)

1 Peter 1:25 Ale slovo Páně zůstává na věky. Totoť pak jest to slovo, kteréž zvěstováno jest vám. (CZ)

1 Peter 2:1 Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání, (CZ)

1 Peter 2:2 Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli, (CZ)

1 Peter 2:3 Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán. (CZ)

1 Peter 2:4 K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému, (CZ)

1 Peter 2:5 I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista. (CZ)

1 Peter 2:6 A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben. (CZ)

1 Peter 2:7 Vám tedy věřícím jest drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení, (CZ)

1 Peter 2:8 Totiž těm, jenž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou. (CZ)

1 Peter 2:9 Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své. (CZ)

1 Peter 2:10 Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství. (CZ)

1 Peter 2:11 Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši, (CZ)

1 Peter 2:12 Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení. (CZ)

1 Peter 2:13 Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu, (CZ)

1 Peter 2:14 Buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících. (CZ)

1 Peter 2:15 Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých lidí z neznámosti vám utrhajících. (CZ)

1 Peter 2:16 Buďtež jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží. (CZ)

1 Peter 2:17 Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte. (CZ)

1 Peter 2:18 Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým. (CZ)

1 Peter 2:19 Neb toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny. (CZ)

1 Peter 2:20 Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem. (CZ)

1 Peter 2:21 Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho. (CZ)

1 Peter 2:22 Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho. (CZ)

1 Peter 2:23 Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel křivdy tomu, jenž spravedlivě soudí. (CZ)

1 Peter 2:24 Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste. (CZ)

1 Peter 2:25 Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich. (CZ)

1 Peter 3:1 Též podobně i ženy buďte poddané mužům svým, aby, byť pak kteří i nevěřili slovu, skrze zbožné obcování žen bez slova získáni byli, (CZ)

1 Peter 3:2 Spatřujíce v bázni svaté vaše obcování. (CZ)

1 Peter 3:3 Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní, v spletání vlasů, a províjení jich zlatem, anebo v odívání plášťů, (CZ)

1 Peter 3:4 Ale ten skrytý srdce člověk, záležející v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýžto před obličejem Božím velmi drahý jest. (CZ)

1 Peter 3:5 Tak jsou zajisté někdy i ony svaté ženy, kteréž naději měly v Bohu, ozdobovaly se, poddány byvše manželům svým, (CZ)

1 Peter 3:6 Jako Sára poslušna byla Abrahama, pánem jej nazývajici; jejížto vy jste dcerky, dobře činíce a nebojíce se žádného přestrašení. (CZ)

1 Peter 3:7 Též podobně i muži spolu s nimi bydlíce podle umění, jakožto mdlejšímu osudí ženskému udělujíce cti, jakožto i spoludědičkám života milosti, aby modlitby vaše neměly překážky. (CZ)

1 Peter 3:8 A tak sumou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví, (CZ)

1 Peter 3:9 Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlořečenství za zlořečenství, ale raději dobrořečíce, vědouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dědičně obdrželi. (CZ)

1 Peter 3:10 Nebo kdož chce milovati život, a viděti dny dobré, zkrocujž jazyk svůj od zlého, a ústa jeho ať nemluví lsti. (CZ)

1 Peter 3:11 Uchyl se od zlého, a čiň dobré; hledej pokoje, a stihej jej. (CZ)

1 Peter 3:12 Nebo oči Páně obrácené jsou na spravedlivé a uši jeho k prosbám jejich, ale zuřivý obličej Páně na ty, kteříž činí zlé věci. (CZ)

1 Peter 3:13 A kdo jest, ješto by vám zle učinil, jestliže budete následovníci dobrého? (CZ)

1 Peter 3:14 Ale kdybyste pak i trpěli pro spravedlnost, blahoslavení jste. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormuťte, (CZ)

1 Peter 3:15 Ale Pána Boha posvěcujte v srdcích vašich. Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, a to s tichostí a s bázní, (CZ)

1 Peter 3:16 Majíce dobré svědomí, aby za to, že utrhají vám jako zločincům, zahanbeni byli ti, kteříž hanějí vaše ctné v Kristu obcování. (CZ)

1 Peter 3:17 Lépeť jest zajisté, abyste dobře činíce, líbilo-li by se tak vůli Boží, trpěli, nežli zle činíce. (CZ)

1 Peter 3:18 Nebo i Kristus jedinou za hříchy trpěl, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu, umrtven jsa z strany těla, ale obživen z strany Ducha. (CZ)

1 Peter 3:19 Skrze něhož i těm, kteříž jsou již v žaláři, duchům přicházeje kázával, (CZ)

1 Peter 3:20 Někdy nepovolným, když ono jednou očekávala Boží snášelivost za dnů Noé, když dělán byl koráb, v kterémžto málo, to jest osm duší, zachováno jest u vodě. (CZ)

1 Peter 3:21 K čemužto připodobněn jsa nyní křest, i nás spaseny činí, ne to tělesné špíny smytí, ale dobrého svědomí u Boha dotázání, skrze vzkříšení Ježíše Krista. (CZ)

1 Peter 3:22 Kterýž všed v nebe, jest na pravici Boží, podmaniv sobě anděly, i mocnosti, i moci. (CZ)

1 Peter 4:1 Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, totiž že ten, kdož na těle trpěl, přestal od hříchu, (CZ)

1 Peter 4:2 K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po všecken čas, což ho ještě zůstává. (CZ)

1 Peter 4:3 Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života našeho, v němž jsme vůli těla podle obyčeje pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství a v ohyzdném modlosloužení. (CZ)

1 Peter 4:4 A protož když se k nim nepřipojujete v takovém jejich vydávání se v rozpustilosti, zdá se jim to cosi nového býti, a rouhají se tomu. (CZ)

1 Peter 4:5 Tiť vydadí počet tomu, kterýž hotov jest souditi živé i mrtvé. (CZ)

1 Peter 4:6 Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podle lidí, to jest z strany těla, ale živi byli podle Boha duchem. (CZ)

1 Peter 4:7 Všemuť se pak přibližuje konec. (CZ)

1 Peter 4:8 A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů. (CZ)

1 Peter 4:9 Buďte vespolek přívětiví k hostem, bez reptání. (CZ)

1 Peter 4:10 Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží. (CZ)

1 Peter 4:11 Mluví-li kdo, mluviž jako řeči Boží; jestliže kdo přisluhuje, činiž to jakožto z moci, kteréž jemu uděluje Bůh, aby ve všem slaven byl Bůh skrze Jezukrista, kterémuž jest sláva a císařství na věky věků. Amen. (CZ)

1 Peter 4:12 Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo. (CZ)

1 Peter 4:13 Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím. (CZ)

1 Peter 4:14 Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, kterémužto z strany jich zajisté rouhání se děje, ale z strany vaší oslavován bývá. (CZ)

1 Peter 4:15 Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, aneb zloděj, neb zločinec, anebo všetečný. (CZ)

1 Peter 4:16 Jestliže pak kdo trpí jako křesťan, nestyď se za to, ale oslavujž Boha v té částce. (CZ)

1 Peter 4:17 Neboť jest čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv začíná se od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu? (CZ)

1 Peter 4:18 A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže? (CZ)

1 Peter 4:19 A protož i ti, kteříž trpí podle vůle Boží, jakožto věrnému Stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce. (CZ)

1 Peter 5:1 Starších, kteříž mezi vámi jsou, prosím já spolustarší, a svědek Kristových utrpení, a budoucí, kteráž zjevena bude, slávy účastník: (CZ)

1 Peter 5:2 Paste stádo Boží, kteréž při vás jest, opatrujíce je, ne bezděky, ale dobrovolně, ne pro mrzký zisk, ale ochotně, (CZ)

1 Peter 5:3 Ani jako panujíce nad dědictvím Páně, ale jako příkladem jsouce stádu. (CZ)

1 Peter 5:4 A když se ukáže kníže pastýřů, vezmete tu neuvadlou korunu slávy. (CZ)

1 Peter 5:5 Podobně i mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost. (CZ)

1 Peter 5:6 Pokořtež se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil časem svým, (CZ)

1 Peter 5:7 Všelikou péči vaši uvrhouce na něj. Nebo onť má péči o vás. (CZ)

1 Peter 5:8 Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral. (CZ)

1 Peter 5:9 Jemužto odpírejte, silní jsouce u víře, vědouce, že tatáž utrpení bratrstvo vaše, kteréž na světě jest, obkličují. (CZ)

1 Peter 5:10 Bůh pak všeliké milosti, kterýž povolal nás k věčné slávě své v Kristu Ježíši, když maličko potrpíte, on dokonalé vás učiň, utvrď, zmocni i upevni. (CZ)

1 Peter 5:11 Jemuž sláva a císařství na věky věků. Amen. (CZ)

1 Peter 5:12 Po Silvánovi, vám věrném bratru, tak za to mám, že jsem psal vám krátce, napomínaje a osvědčuje, že tato jest pravá milost Boží, v kteréž stojíte. (CZ)

1 Peter 5:13 Pozdravuje vás ta církev, kteráž jest v Babyloně, účastnice vyvolení vašeho, a Marek syn můj. (CZ)

1 Peter 5:14 Pozdravtež jedni druhých v políbení laskavém. Pokoj vám všechněm, kteříž jste v Kristu Ježíši. Amen. (CZ)

2 Peter 1:1 Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kteříž spolu s námi zároveň drahé dosáhli víry, pro spravedlnost Boha našeho a Spasitele Jezukrista: (CZ)

2 Peter 1:2 Milost vám a pokoj rozmnožen buď skrze známost Boha a Ježíše Pána našeho. (CZ)

2 Peter 1:3 Jakož nám od jeho Božské moci všecko, což potřebí bylo k životu a ku zbožnosti, darováno jest, skrze známost toho, kterýž povolal nás k slávě a k ctnosti. (CZ)

2 Peter 1:4 Odkudžto veliká nám a drahá zaslíbení dána jsou, tak abyste skrze ně Božského přirození účastníci učiněni byli, utekše porušení toho, kteréž jest na světě v žádostech zlých. (CZ)

2 Peter 1:5 A na to pak vy všecku snažnost svou vynaložíce, prokazujte u víře své ctnost, a v ctnosti umění, (CZ)

2 Peter 1:6 V umění pak zdrželivost, a v zdrželivosti trpělivost, v trpělivosti pak zbožnost, (CZ)

2 Peter 1:7 V zbožnosti pak bratrstva milování, a v milování bratrstva lásku. (CZ)

2 Peter 1:8 Ty zajisté věci když budou při vás a to rozhojněné, ne prázdné, ani neužitečné postaví vás v známosti Pána našeho Jezukrista. (CZ)

2 Peter 1:9 Nebo při komž není těchto věcí, slepýť jest, a toho, což vzdáleno jest, nevida, zapomenuv na očištění svých starých hříchů. (CZ)

2 Peter 1:10 Protož, bratří, raději snažte se pevné povolání své i vyvolení učiniti; nebo to činíce, nepadnete nikdy. (CZ)

2 Peter 1:11 Takť zajisté hojné způsobeno vám bude vjití k věčnému království Pána našeho a Spasitele Jezukrista. (CZ)

2 Peter 1:12 Protož nezanedbámť vždycky vám připomínati těch věcí, ačkoli umělí i utvrzení jste v přítomné pravdě. (CZ)

2 Peter 1:13 Neboť to mám za spravedlivé, dokudž jsem v tomto stánku, abych vás probuzoval napomínáním, (CZ)

2 Peter 1:14 Věda, že brzké jest složení stánku mého, jakož mi i Pán náš Ježíš Kristus oznámil. (CZ)

2 Peter 1:15 Přičinímť se i o to, abyste vy po odchodu mém často se na ty věci rozpomínati mohli. (CZ)

2 Peter 1:16 Nebo ne nějakých vtipně složených básní následujíce, známu učinili jsme vám Pána našeho Jezukrista moc a příchod, ale jakožto ti, kteříž jsme očima svýma viděli jeho velebnost. (CZ)

2 Peter 1:17 Přijalť jest zajisté od Boha Otce čest a slávu, když se stal k němu hlas takový od velebné slávy: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se zalíbilo. (CZ)

2 Peter 1:18 A ten hlas my jsme slyšeli s nebe pošlý, s ním byvše na oné hoře svaté. (CZ)

2 Peter 1:19 A mámeť přepevnou řeč prorockou, kteréžto že šetříte jako svíce, jenž svítí v temném místě, dobře činíte, až by se den rozednil a dennice vzešla v srdcích vašich, (CZ)

2 Peter 1:20 Toto nejprve znajíce, že žádného proroctví Písma svatého výklad nezáleží na rozumu lidském. (CZ)

2 Peter 1:21 Nebo nikdy z lidské vůle nepošlo proroctví, ale Duchem svatým puzeni jsouce, mluvili svatí Boží lidé. (CZ)

2 Peter 2:1 Bývali pak i falešní proroci v lidu, jakož i mezi vámi budou falešní učitelé, kteříž chytře uvedou sekty zatracení, i toho Pána, kterýž je vykoupil, zapírajíce, uvodíce na sebe rychlé zahynutí. (CZ)

2 Peter 2:2 A mnozí následovati budou jejich zahynutí, skrze něž cesta pravdy bude v porouhání dávána. (CZ)

2 Peter 2:3 A lakomě skrze vymyšlené řeči vámi kupčiti budou; kterýchžto odsouzení již dávno nemešká, a zahynutí jejich nespí. (CZ)

2 Peter 2:4 Nebo poněvadžť Bůh andělům, kteříž zhřešili, neodpustil, ale strhna je do žaláře, řetězům mrákoty oddal, aby k odsouzení chováni byli, (CZ)

2 Peter 2:5 I onomu prvnímu světu neodpustil, ale sama osmého Noé, kazatele spravedlnosti, zachoval, když potopu na svět bezbožníků uvedl. (CZ)

2 Peter 2:6 A města Sodomských a Gomorských v popel obrátiv, podvrácením odsoudil, příklad budoucím bezbožníkům na nich ukázav, (CZ)

2 Peter 2:7 A spravedlivého Lota, ztrápeného těch nešlechetníků chlipným obcováním, vytrhl. (CZ)

2 Peter 2:8 Ten zajisté spravedlivý, bydliv mezi nimi, den ode dne hleděním i slyšením spravedlivou duši nešlechetnými jejich skutky trápil. (CZ)

2 Peter 2:9 Umíť Pán zbožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak ke dni soudu potrestaných dochovati, (CZ)

2 Peter 2:10 A zvláště těch, jenž po těle v žádosti nečisté chodí, a vrchností pohrdají, jsou i smělí, sobě se zalibující, neostýchají se důstojnostem porouhati. (CZ)

2 Peter 2:11 Ješto andělé, jsouce větší v síle a v moci, nečiní proti nim přede Pánem potupného soudu. (CZ)

2 Peter 2:12 Tito pak jako nerozumná hovada, kteráž za přirozením jdou, zplozená k zjímání a k zahynutí, tomu, čemuž nerozumějí, rouhajíce se, v tom svém porušení zahynou, (CZ)

2 Peter 2:13 A tak odplatu nepravosti své ponesou, jakožto ti, kteřížto sobě za rozkoš položili, aby se na každý den v libostech svých kochali, nejsouce než poskvrny a mrzkosti, ti, kteříž s vámi hodujíce, v svých lstech se kochají, (CZ)

2 Peter 2:14 Oči majíce plné cizoložstva, a bez přestání hřešící, přeluzujíce duše neustavičné, srdce majíce vycvičené v lakomství, synové zlořečenství. (CZ)

2 Peter 2:15 Kteříž opustivše cestu přímou, zbloudili, následujíce cesty Balámovy, syna Bozorova, kterýž mzdu nepravosti zamiloval. (CZ)

2 Peter 2:16 Ale měl, od koho by pokárán byl pro svůj výstupek. Nebo jhu poddaná oslice němá, člověčím hlasem promluvivši, zbránila nemoudrosti proroka. (CZ)

2 Peter 2:17 Tiť jsou studnice bez vody, a mlhy vichrem zbouřené, jimžťo mrákota tmy chová se na věčnost. (CZ)

2 Peter 2:18 Nebo přepyšně marné věci vypravujíce, žádostmi těla a chlipnostmi loudí ty, kteříž byli vpravdě utekli od těch, jenž bludu obcují, (CZ)

2 Peter 2:19 Slibujíce jim svobodu, ješto sami jsou služebníci porušení, poněvadž od kohož kdo jest přemožen, tomu jest i v službu podroben. (CZ)

2 Peter 2:20 Jestliže pak ti, jenž ušli poskvrn světa, skrze známost Pána a Spasitele Jezukrista, opět zase v to zapleteni jsouce, přemoženi byli, učiněn jest poslední způsob jejich horší nežli první. (CZ)

2 Peter 2:21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázání. (CZ)

2 Peter 2:22 Ale přihodilo se jim to, což se v přísloví pravém říkává: Pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta. (CZ)

2 Peter 3:1 Nejmilejší, již toto druhý list vám píši, v kterýchžto listech vzbuzuji skrze napomínání vaši upřímnou mysl, (CZ)

2 Peter 3:2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázání vydané vám od nás apoštolů Pána a Spasitele, (CZ)

2 Peter 3:3 Toto nejprve vědouce, žeť přijdou v posledních dnech posměvači, podle svých vlastních žádostí chodící, (CZ)

2 Peter 3:4 A říkající: Kdež jest to zaslibování příchodu jeho? Nebo jakž otcové naši zesnuli, všecko tak trvá od počátku stvoření. (CZ)

2 Peter 3:5 Tohoť zajisté z úmysla věděti nechtí, že nebesa již dávno slovem Božím byla učiněna, i země z vody a na vodě upevněna. (CZ)

2 Peter 3:6 Pročež onen první svět vodou jsa zatopen, zahynul. (CZ)

2 Peter 3:7 Ta pak nebesa, kteráž nyní jsou, i země, týmž slovem odložena jsou a zachována k ohni, ke dni soudu a zatracení bezbožných lidí. (CZ)

2 Peter 3:8 Ale tato jedna věc nebudiž před vámi skryta, nejmilejší, že jeden den u Pána jest jako tisíc let, a tisíc let jako jeden den. (CZ)

2 Peter 3:9 Nemeškáť Pán s naplněním slibů, (jakož někteří za to mají, že obmeškává,) ale shovívá nám, nechtě, aby kteří zahynuli, ale všickni ku pokání se obrátili. (CZ)

2 Peter 3:10 Přijdeť zajisté den Páně, jako zloděj v noci, v kterémžto nebesa jako v prudkosti vichru pominou, a živlové pálivostí ohně rozplynou se, země pak i ty věci, kteréž jsou na ní, vypáleny budou. (CZ)

2 Peter 3:11 Poněvadž tedy to všecko má se rozplynouti, jací pak vy býti máte v svatých obcováních a v zbožnosti, (CZ)

2 Peter 3:12 Očekávajíce a chvátajíce ku příští dne Božího, v němžto nebesa, hoříce, rozpustí se, a živlové pálivostí ohně rozplynou se? (CZ)

2 Peter 3:13 Nového pak nebe a nové země podle zaslíbení jeho čekáme, v kterýchžto spravedlnost přebývá. (CZ)

2 Peter 3:14 Protož, nejmilejší, takových věcí čekajíce, snažtež se, abyste bez poskvrny a bez úhony před ním nalezeni byli v pokoji; (CZ)

2 Peter 3:15 A Pána našeho dlouhočekání za spasení mějte, jakož i milý bratr náš Pavel, podle sobě dané moudrosti, psal vám, (CZ)

2 Peter 3:16 Jako i ve všech epištolách svých, mluvě v nich o těch věcech. Mezi nimiž některé jsou nesnadné k vyrozumění, kterýchžto neučení a neutvrzení natahují, jako i jiných Písem, k svému vlastnímu zatracení. (CZ)

2 Peter 3:17 Vy tedy, nejmilejší, to prve vědouce, střeztež se, abyste bludem těch nešlechetných lidí nebyli pojati a nevypadli od své pevnosti. (CZ)

2 Peter 3:18 Ale rozmáhejtež se v milosti a v známosti Pána našeho a Spasitele Jezukrista, jemuž sláva i nyní i na časy věčné. Amen. (CZ)

1 John 1:1 Což bylo od počátku, což jsme slýchali, co jsme očima svýma viděli, a co jsme pilně spatřili, a čeho se ruce naše dotýkaly, o slovu života, (CZ)

1 John 1:2 (Nebo ten život zjeven jest, a my jsme viděli jej, a svědčíme, i zvěstujeme vám ten život věčný, kterýž byl u Otce, a zjeven jest nám,) (CZ)

1 John 1:3 Což jsme viděli a slyšeli, to vám zvěstujeme, abyste i vy s námi obecenství měli, a obecenství naše aby bylo s Otcem i s Synem jeho Jezukristem. (CZ)

1 John 1:4 A totoť píšeme vám, aby radost vaše byla plná. (CZ)

1 John 1:5 Toť jest tedy zvěstování to, kteréž jsme slýchali od něho, a zvěstujeme vám: Že Bůh jest světlo, a tmy v něm nižádné není. (CZ)

1 John 1:6 Díme-li, že s ním obecenství máme, a ve tmě chodíme, lžeme a nečiníme pravdy. (CZ)

1 John 1:7 Pakliť chodíme v světle, jako on jest v světle, obecenství máme vespolek, a krev Ježíše Krista Syna jeho očišťuje nás od všelikého hříchu. (CZ)

1 John 1:8 Pakliť díme, že hříchu nemáme, sami se svodíme, a pravdy v nás není. (CZ)

1 John 1:9 Jestliže pak budeme vyznávati hříchy své, věrnýť jest Bůh a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy, a očistil nás od všeliké nepravosti. (CZ)

1 John 1:10 Díme-li, že jsme nehřešili, činíme jej lhářem, a neníť v nás slova jeho. (CZ)

1 John 2:1 Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého. (CZ)

1 John 2:2 A onť jest obět slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i za hříchy všeho světa. (CZ)

1 John 2:3 A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázání jeho ostříháme. (CZ)

1 John 2:4 Dí-liť kdo: Znám jej, a přikázání jeho neostříhá, lhářť jest, a pravdy v něm není. (CZ)

1 John 2:5 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm. (CZ)

1 John 2:6 Kdo praví, že v něm zůstává, máť, jakž on chodil, i tento tak choditi. (CZ)

1 John 2:7 Bratří, ne nějaké nové přikázání vám píši, ale přikázání staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázání staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku. (CZ)

1 John 2:8 A zase přikázání nové píši vám, kteréžto jest pravé i v něm i v vás. Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí. (CZ)

1 John 2:9 Kdo praví, že jest v světle, a bratra svého nenávidí, v temnostiť jest až posavad. (CZ)

1 John 2:10 Kdož miluje bratra svého, v světle zůstává, a pohoršení v něm není. (CZ)

1 John 2:11 Ale kdož nenávidí bratra svého, v temnosti jest, a v temnosti chodí, a neví, kam jde; nebo temnost oslepila oči jeho. (CZ)

1 John 2:12 Píši vám, synáčkové, žeť jsou vám odpuštěni hříchové pro jméno jeho. (CZ)

1 John 2:13 Píši vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Píši vám, mládenci, že jste zvítězili nad zlým. (CZ)

1 John 2:14 Píši vám, dítky, že jste poznali Otce. Psal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Psal jsem vám, mládenci, že silní jste, a slovo Boží v vás zůstává, a že jste zvítězili nad zlým. (CZ)

1 John 2:15 Nemilujtež světa, ani těch věcí, kteréž na světě jsou. Miluje-liť kdo svět, není lásky Otcovy v něm. (CZ)

1 John 2:16 Nebo všecko, což jest na světě, jako žádost těla, a žádost očí, a pýcha života, toť není z Otce, ale jest z světa. (CZ)

1 John 2:17 A svět hyne i žádost jeho, ale kdož činí vůli Boží, ten trvá na věky. (CZ)

1 John 2:18 Dítky, poslední hodina jest, a jakož jste slýchaly, že antikrist přijíti má, i nyníť antikristové jsou mnozí. Odkudž známe, že poslední hodina jest. (CZ)

1 John 2:19 Z násť jsou vyšli, ale nebyli z nás. Nebo byť byli z nás, byliť by zůstali s námi, ale vyšli z nás, aby zjeveni byli, že nejsou všickni z nás. (CZ)

1 John 2:20 Vy pak máte pomazání od Svatého, a znáte všecko. (CZ)

1 John 2:21 Nepsal jsem vám proto, že byste neznali pravdy, ale že ji znáte, a že všeliká lež není z pravdy. (CZ)

1 John 2:22 A kdo jest lhář, nežli ten, kdož zapírá, že Ježíš není Kristus? Tenť jest antikrist; kdoť zapírá Otce, zapíráť i Syna. (CZ)

1 John 2:23 Každý kdož zapírá Syna, nemáť ani Otce. (CZ)

1 John 2:24 A protož zůstaniž v vás to, což jste slýchali od počátku. Zůstane-liť v vás to, co jste slýchali od počátku, i vy také v Synu i v Otci zůstanete. (CZ)

1 John 2:25 A toť jest to zaslíbení, kteréž nám zaslíbil, totiž ten život věčný. (CZ)

1 John 2:26 Tyto věci psal jsem vám o těch, kteříž vás svodí. (CZ)

1 John 2:27 Ale pomazání to, kteréž jste vzali od něho, v vás zůstává, a aniž potřebujete, aby kdo učil vás, ale jakž pomazání to učí vás o všech věcech, a pravéť jest a neoklamavatelné, a jakž naučilo vás, tak v něm zůstávejte. (CZ)

1 John 2:28 A nyní, synáčkové, zůstávejtež v něm, abychom, když by se ukázal, smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni od něho v čas příchodu jeho. (CZ)

1 John 2:29 Poněvadž víte, že on spravedlivý jest, znejtež také, že každý, kdož činí spravedlnost, z něho jest narozen. (CZ)

1 John 3:1 Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná. (CZ)

1 John 3:2 Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest. (CZ)

1 John 3:3 A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest. (CZ)

1 John 3:4 Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona. (CZ)

1 John 3:5 A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není. (CZ)

1 John 3:6 Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal. (CZ)

1 John 3:7 Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý. (CZ)

1 John 3:8 Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy. (CZ)

1 John 3:9 Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest. (CZ)

1 John 3:10 Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého. (CZ)

1 John 3:11 Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé. (CZ)

1 John 3:12 Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Protože skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho byli spravedliví. (CZ)

1 John 3:13 Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí. (CZ)

1 John 3:14 My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti. (CZ)

1 John 3:15 Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího. (CZ)

1 John 3:16 Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti. (CZ)

1 John 3:17 Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm? (CZ)

1 John 3:18 Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou. (CZ)

1 John 3:19 A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá. (CZ)

1 John 3:20 Nebo obviňovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko. (CZ)

1 John 3:21 Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu. (CZ)

1 John 3:22 A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme. (CZ)

1 John 3:23 A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání. (CZ)

1 John 3:24 Nebo kdož ostříhá přikázání jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám. (CZ)

1 John 4:1 Nejmilejší, ne každému duchu věřte, ale zkušujte duchů, jsou-li z Boha; nebo mnozí falešní proroci vyšli na svět. (CZ)

1 John 4:2 Po tomto znejte Ducha Božího: Všeliký duch, kterýž vyznává Jezukrista v těle přišlého, z Boha jest. (CZ)

1 John 4:3 Ale všeliký duch, kterýž nevyznává Jezukrista v těle přišlého, není z Boha; nýbrž toť jest ten duch antikristův, o kterémž jste slýchali, že přijíti má, a jižť jest nyní na světě. (CZ)

1 John 4:4 Vy pak z Boha jste, synáčkové, a zvítězili jste nad nimi; nebo většíť jest ten, kterýž jest v vás, nežli ten, kterýž jest v světě. (CZ)

1 John 4:5 Oni z světa jsou, a protož o světu mluví, a svět jich poslouchá. (CZ)

1 John 4:6 My z Boha jsme. Kdo zná Boha, posloucháť nás; kdož pak není z Boha, neposloucháť nás. A po tomť poznáváme ducha pravdy a ducha bludu. (CZ)

1 John 4:7 Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest, a každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha. (CZ)

1 John 4:8 Kdož nemiluje, nezná Boha; nebo Bůh láska jest. (CZ)

1 John 4:9 V tomť zjevena jest láska Boží k nám, že Syna svého toho jednorozeného poslal Bůh na svět, abychom živi byli skrze něho. (CZ)

1 John 4:10 V tomť jest láska, ne že bychom my Boha milovali, ale že on miloval nás, a poslal Syna svého obět slitování za hříchy naše. (CZ)

1 John 4:11 Nejmilejší, poněvadž tak miloval nás Bůh, i myť máme jedni druhé milovati. (CZ)

1 John 4:12 Boha žádný nikdy nespatřil, ale milujeme-liť jedni druhé, Bůh v nás přebývá, a láska jeho dokonalá jest v nás. (CZ)

1 John 4:13 Po tomtoť poznáváme, že v něm přebýváme, a on v nás, že z Ducha svého dal nám. (CZ)

1 John 4:14 A myť jsme viděli, a svědčíme, že Otec poslal Syna svého spasitele světa. (CZ)

1 John 4:15 Kdož by koli vyznával, že Ježíš jest Syn Boží, Bůh v něm přebývá, a on v Bohu. (CZ)

1 John 4:16 A myť jsme poznali, a uvěřili o lásce, kterouž Bůh má k nám. Bůh láska jest, a kdož v lásce přebývá, v Bohu přebývá, a Bůh v něm. (CZ)

1 John 4:17 V tomtoť jest k dokonání svému přišla láska Boží s námi, abychom bezpečné doufání měli v den soudný, kdyžto, jakýž jest on, takovíž i my jsme na tomto světě. (CZ)

1 John 4:18 Bázněť není v lásce, ale láska dokonalá ven vyhání bázeň; nebo bázeň trápení má, kdož se pak bojí, není dokonalý v lásce. (CZ)

1 John 4:19 My milujeme jej, nebo on prve miloval nás. (CZ)

1 John 4:20 Řekl-li by kdo: Miluji Boha, a bratra svého nenáviděl by, lhář jest. Nebo kdož nemiluje bratra svého, kteréhož viděl, Boha, kteréhož neviděl, kterak může milovati? (CZ)

1 John 4:21 A totoť přikázání máme od něho, aby ten, kdož miluje Boha, miloval i bratra svého. (CZ)

1 John 5:1 Každý, kdož věří, že Ježíš jest Kristus, z Boha se narodil; a každý, kdož miluje toho, kterýž zplodil, milujeť i toho, kterýž zplozen jest z něho. (CZ)

1 John 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme a přikázání jeho ostříháme. (CZ)

1 John 5:3 Nebo toť jest láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázání jeho nejsou těžká. (CZ)

1 John 5:4 Všecko zajisté, což se narodilo z Boha, přemáhá svět; a toť jest to vítězství, kteréž přemáhá svět, víra naše. (CZ)

1 John 5:5 Kdo jest, ješto přemáhá svět, jediné, kdož věří, že Ježíš jest Syn Boží? (CZ)

1 John 5:6 Toť jest ten, kterýž přišel vyznamenán jsa skrze vodu a krev, totiž Ježíš Kristus, ne u vodě toliko, ale u vodě a ve krvi. A Duch jest, jenž svědectví vydává, že Duch jest pravda. (CZ)

1 John 5:7 Nebo tři jsou, kteříž svědectví vydávají na nebi: Otec, Slovo, a Duch Svatý, a ti tři jedno jsou. (CZ)

1 John 5:8 A tři jsou, jenž svědectví vydávají na zemi: Duch, a Voda, a Krev, a ti tři jedno jsou. (CZ)

1 John 5:9 Poněvadž svědectví lidské přijímáme, svědectvíť Boží větší jest. Nebo totoť svědectví jest Boží, kteréž vysvědčil o Synu svém. (CZ)

1 John 5:10 Kdož věří v Syna Božího, máť svědectví sám v sobě. Kdož pak nevěří Bohu, lhářem jej učinil; nebo neuvěřil tomu svědectví, kteréž vysvědčil Bůh o Synu svém. (CZ)

1 John 5:11 A totoť jest svědectví to, že život věčný dal nám Bůh, a ten život v Synu jeho jest. (CZ)

1 John 5:12 Kdožť má Syna Božího, máť život; kdož nemá Syna Božího, života nemá. (CZ)

1 John 5:13 Tyto věci psal jsem vám věřícím ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život, a abyste věřili ve jméno Syna Božího. (CZ)

1 John 5:14 A totoť jest to smělé doufání, kteréž máme k němu, že začež bychom koli prosili podle vůle jeho, slyší nás. (CZ)

1 John 5:15 A kdyžť víme, že nás slyší, prosili-li bychom zač, tedyť víme, že máme některé prosby naplněné, kteréž jsme předkládali jemu. (CZ)

1 John 5:16 Viděl-li by kdo bratra svého hřešícího hříchem ne k smrti, modliž se za něj, a dáť jemu Bůh život, totiž hřešícím ne k smrti. Jestiť hřích k smrti; ne za ten, pravím, aby se modlil. (CZ)

1 John 5:17 Každá nepravost jestiť hřích, ale jestiť hřích ne k smrti. (CZ)

1 John 5:18 Víme, že každý, kdož se narodil z Boha, nehřeší; ale ten, jenž narozen jest z Boha, ostříhá sebe samého, a ten zlostník se ho nedotýká. (CZ)

1 John 5:19 Víme, že z Boha jsme, ale svět všecken ve zlém leží. (CZ)

1 John 5:20 A vímeť, že Syn Boží přišel, a dal nám smysl, abychom poznali Toho Pravého, a jsmeť v tom Pravém, i v Synu jeho Ježíši Kristu. Onť jest ten pravý Bůh a život věčný. (CZ)

1 John 5:21 Synáčkové, vystříhejte se modl. Amen. (CZ)

2 John 1:1 Starší v Kristu vyvolené paní i synům jejím, kteréž já miluji v pravdě, a ne sám já, ale i všickni, kteříž poznali pravdu, (CZ)

2 John 1:2 Pro pravdu, kteráž zůstává v nás a s námiť bude na věky: (CZ)

2 John 1:3 Budiž s vámi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce, i od Pána Jezukrista, Syna Otcova, v pravdě a v lásce. (CZ)

2 John 1:4 Zradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázání vzali od Otce. (CZ)

2 John 1:5 A nyní prosím tebe, paní, ne jako nové přikázání předkládaje tobě, ale to, kteréž jsme měli od počátku, abychom milovali jedni druhé. (CZ)

2 John 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podle přikázání jeho. Přikázání pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili. (CZ)

2 John 1:7 Nebo mnozí bludaři vyšli na svět, kteříž nevyznávají Jezukrista přišlého v těle. Takový každý jest bludař a antikrist. (CZ)

2 John 1:8 Hleďtež sebe, abychom neztratili toho, o čemž jsme pracovali, ale odplatu plnou abychom vzali. (CZ)

2 John 1:9 Každý, kdož přestupuje a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdož zůstává v učení Kristovu, tenť i Otce i Syna má. (CZ)

2 John 1:10 Přichází-li kdo k vám, a tohoto učení nepřináší, nepřijímejte ho do domu, aniž ho pozdravujte. (CZ)

2 John 1:11 Nebo kdož takového pozdravuje, přiúčastňuje se skutkům jeho zlým. (CZ)

2 John 1:12 Mnoho vám psáti měv, nechtěl jsem svěřiti toho černidlu a papíru, ale mámť naději, že k vám přijdu, a ústy k ústům mluviti budu, aby radost naše plná byla. (CZ)

2 John 1:13 Pozdravují tě synové sestry tvé v Pánu vyvolené. Amen. (CZ)

3 John 1:1 Starší Gáiovi milému, kteréhož já miluji v pravdě. (CZ)

3 John 1:2 Nejmilejší, žádámť obzvláštně, abys se dobře měl a zdráv byl, tak jako duše tvá dobře se má. (CZ)

3 John 1:3 Zradovalť jsem se zajisté velice, když přišli bratří a svědectví vydávali o tvé upřímnosti, vypravujíce, kterak ty v upřímnosti chodíš. (CZ)

3 John 1:4 Nemámť větší radosti, nežli abych slyšel, že synové moji chodí v upřímnosti. (CZ)

3 John 1:5 Nejmilejší, věrně děláš, cožkoli činíš bratřím a hostem, (CZ)

3 John 1:6 Kteřížto svědectví vydali o lásce tvé před církví. Kteréžto vyprovodíš-li, tak jakž sluší na Boha, dobře učiníš. (CZ)

3 John 1:7 Neboť jsou pro jméno jeho vyšli, a nic nevzali od pohanů. (CZ)

3 John 1:8 Mámeť tedy my takové přijímati, abychom byli pomocníci pravdy. (CZ)

3 John 1:9 Psal jsem sboru vašemu, ale Diotrefes, kterýž stojí o prvotnost mezi nimi, nepřijímá nás. (CZ)

3 John 1:10 Protož přijdu-liť tam, připomenuť skutky jeho, kteréž činí, mluvě proti nám zlé řeči. A nemaje dosti na tom, i sám bratří nepřijímá, i těm, kteříž by přijímati chtěli, nedopouští, a ze sboru je vylučuje. (CZ)

3 John 1:11 Nejmilejší, nenásledujž zlého, ale dobrého. Kdož dobře činí, z Boha jest; ale kdož zle činí, nevidí Boha. (CZ)

3 John 1:12 Demetriovi svědectví vydáno jest ode všech, i od samé pravdy; ano i my svědectví o něm vydáváme, a víte, že svědectví naše pravé jest. (CZ)

3 John 1:13 Mnohoť jsem měl psáti, ale nechci psáti černidlem a pérem. (CZ)

3 John 1:14 Nebo mám naději, že tě tudíž uzřím, a ústy k ústům mluviti budeme. [ (III John 1:15) Pokoj budiž tobě. Pozdravují tě přátelé. Pozdraviž i ty dobrých přátel ze jména. ] (CZ)

Jude 1:1 Judas, Ježíše Krista služebník, bratr pak Jakubův, posvěceným v Bohu Otci, a Kristu Ježíši zachovaným a k němu povolaným: (CZ)

Jude 1:2 Milosrdenství vám a pokoj i láska budiž rozmnožena. (CZ)

Jude 1:3 Nejmilejší, všecku snažnost vynakládaje na to, abych vám psal o obecném spasení, musil jsem psáti, vás napomínaje, abyste statečně bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým. (CZ)

Jude 1:4 Neboť jsou podešli někteří lidé bezbožní, prve již dávno poznamenaní k tomu odsouzení; kteřížto milost Boha našeho přenášejí v chlipnost, a toho, kterýž jest sám Hospodin, Boha a Pána našeho Jezukrista zapírají. (CZ)

Jude 1:5 Protož vidělo mi se vám to připomenouti, kteříž jednou již o tom víte, že když Pán lid svůj z země Egyptské vysvobodil, potom ty, kteříž nevěřící byli, zatratil. (CZ)

Jude 1:6 A ty anděly, kteříž neostříhali svého knížetství, ale opustili příbytek svůj, k soudu velikého toho dne vazbou věčnou pod mrákotou schoval. (CZ)

Jude 1:7 Jako Sodoma a Gomora, a okolní města, když podobným způsobem, jako i tito, v smilstvo se vydali a odešli po těle cizím, předložena jsou za příklad, pokutu věčného ohně snášejíce. (CZ)

Jude 1:8 Takéž podobně i tito, jako v hluboký sen pohřižení, tělo zajisté poskvrňují, panstvím pak pohrdají a důstojnosti se rouhají; (CZ)

Jude 1:9 Ješto Michal archanděl, když s ďáblem odpor maje, hádal se o tělo Mojžíšovo, neodvážil se proti němu vynésti soudu zlořečení, ale řekl: Ztresciž tě Pán. (CZ)

Jude 1:10 Tito pak, čehož neznají, tomu se rouhají; a což od přirození znají, jako nerozumná hovada, v tom se poskvrňují. (CZ)

Jude 1:11 Běda jim, nebo cestou Kainovou odešli, a poblouzením Balámovy mzdy po lakomství se vylili, a odporováním Kóre zahynuli. (CZ)

Jude 1:12 Tiť jsou na hodech vašich poskvrny, když s vámi hodují bezstoudně, sami se pasouce; jsouce jako oblakové bez vody, jimiž vítr sem i tam točí, stromové uvadlí, neužiteční, dvakrát mrtví a vykořenění, (CZ)

Jude 1:13 Vzteklé vody mořské, vymítajíce jako pěny svou mrzkost, hvězdy bludné, jimžto mrákota tmy zachována jest na věčnost. (CZ)

Jude 1:14 Prorokoval pak také o nich sedmý od Adama Enoch, řka: Aj, Pán s svatými tisíci svými béře se, (CZ)

Jude 1:15 Aby učinil soud všechněm a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní. (CZ)

Jude 1:16 Tiť jsou reptáci žalobní, podle žádostí svých chodíce, jejichž ústa mluví pýchu, pochlebujíce osobám některým pro svůj užitek. (CZ)

Jude 1:17 Ale vy, nejmilejší, pamatujte na slova předpověděná od apoštolů Pána našeho Jezukrista. (CZ)

Jude 1:18 Nebo jsou pověděli vám, že v posledním času budou posměvači, podle svých bezbožných žádostí chodící. (CZ)

Jude 1:19 Toť jsou ti, kteříž se sami odtrhují, lidé hovadní, Ducha Kristova nemající. (CZ)

Jude 1:20 Ale vy, nejmilejší, vzdělávajíce se na té nejsvětější víře vaší, v Duchu svatém modléce se, (CZ)

Jude 1:21 Ostříhejte se v lásce Boží, očekávajíce milosrdenství Pána našeho Jezukrista k věčnému životu. (CZ)

Jude 1:22 A nad některými zajisté lítost mějte, rozeznání v tom majíce. (CZ)

Jude 1:23 Jiné pak strašením k spasení přivozujte, jako z ohně je vychvacujíce, v nenávisti majíce i tu skrze tělo poskvrněnou sukni. (CZ)

Jude 1:24 Tomu pak, kterýž mocen jest zachovati vás bez úrazu a postaviti před obličejem slávy své bez úhony s veselím, (CZ)

Jude 1:25 Samému moudrému Bohu, Spasiteli našemu, budiž sláva a velebnost, císařství i moc, i nyní i po všecky věky. Amen. (CZ)

Revelation 1:1 Zjevení Ježíše Krista, kteréž dal jemu Bůh, aby ukázal služebníkům svým, které věci měly by se díti brzo, on pak zjevil, poslav je skrze anděla svého, služebníku svému Janovi, (CZ)

Revelation 1:2 Kterýž osvědčil slovo Boží a svědectví Jezukristovo, a cožkoli viděl. (CZ)

Revelation 1:3 Blahoslavený, kdož čte, i ti, kteříž slyší slova proroctví tohoto a ostříhají toho, což napsáno jest v něm; nebo čas blízko jest. (CZ)

Revelation 1:4 Jan sedmi církvím, kteréž jsou v Azii: Milost vám a pokoj od toho, Jenž jest, a Kterýž byl, a Kterýž přijíti má, a od sedmi Duchů, kteříž před obličejem trůnu jeho jsou, (CZ)

Revelation 1:5 A od Ježíše Krista, jenž jest svědek věrný, ten prvorozený z mrtvých, a kníže králů země, kterýžto zamiloval nás a umyl nás od hříchů našich krví svou, (CZ)

Revelation 1:6 A učinil nás krále a kněží Bohu a Otci svému, jemužto buď sláva a moc na věky věků. Amen. (CZ)

Revelation 1:7 Aj, béře se s oblaky, a uzříť jej všeliké oko, i ti, kteříž ho bodli; a budou plakati pro něj všecka pokolení země, jistě, Amen. (CZ)

Revelation 1:8 Jáť jsem Alfa i Omega, počátek i konec, praví Pán, Kterýž jest, a Kterýž byl, a Kterýž přijíti má, ten všemohoucí. (CZ)

Revelation 1:9 Já Jan, kterýž jsem i bratr váš, i spoluúčastník v soužení, i v království, i v trpělivosti Ježíše Krista, byl jsem na ostrově, kterýž slove Patmos, pro slovo Boží a svědectví Ježíše Krista. (CZ)

Revelation 1:10 A byl jsem u vytržení ducha v den Páně, i uslyšel jsem za sebou hlas veliký jako trouby, (CZ)

Revelation 1:11 An mi dí: Já jsem Alfa i Omega, ten první i poslední, a řekl: Co vidíš, piš do knihy, a pošli sborům, kteříž jsou v Azii, do Efezu, a do Smyrny, a do Pergamu, a do Tyatiru, a do Sardy, a do Filadelfie, i do Laodicie. (CZ)

Revelation 1:12 I obrátil jsem se, abych viděl ten hlas, kterýž mluvil se mnou, a obrátiv se, uzřel jsem sedm svícnů zlatých, (CZ)

Revelation 1:13 A uprostřed sedmi svícnů podobného Synu člověka, oblečeného v dlouhé roucho a přepásaného na prsech pasem zlatým. (CZ)

Revelation 1:14 Hlava pak jeho a vlasové byli bílí, jako bílá vlna, jako sníh, a oči jeho jako plamen ohně. (CZ)

Revelation 1:15 Nohy pak jeho podobné mosazi, jako v peci hořící; a hlas jeho jako hlas vod mnohých. (CZ)

Revelation 1:16 A měl v pravé ruce své sedm hvězd, a z úst jeho meč s obou stran ostrý vycházel; a tvář jeho jako slunce, když jasně svítí. (CZ)

Revelation 1:17 A jakž jsem jej uzřel, padl jsem k nohám jeho, jako mrtvý. I položil ruku svou pravou na mne, řka ke mně: Neboj se. Já jsem ten první i poslední, (CZ)

Revelation 1:18 A živý, ješto jsem byl mrtvý, a aj, živý jsem na věky věků. Amen. A mám klíče pekla i smrti. (CZ)

Revelation 1:19 Napiš ty věci, kteréž jsi viděl, a kteréž jsou, a kteréž se mají díti potom. (CZ)

Revelation 1:20 Tajemství sedmi hvězd, kteréž jsi viděl v pravici mé, a sedm svícnů zlatých, jest toto: Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví; a sedm svícnů, kteréžs viděl, jest těch sedm církví. (CZ)

Revelation 2:1 Andělu Efezské církve piš: Totoť praví ten, kterýž drží těch sedm hvězd v pravici své, jenž se prochází uprostřed těch sedmi svícnů zlatých: (CZ)

Revelation 2:2 Známť skutky tvé, a práci tvou, i trpělivost tvou, a že nemůžeš trpěti zlých; a zkusil jsi těch, kteříž se praví býti apoštolé, ale nejsou, a shledals je, že jsou lháři. (CZ)

Revelation 2:3 A snášel jsi, a trpělivost máš, a pro jméno mé pracovals a neustal. (CZ)

Revelation 2:4 Ale mámť něco proti tobě, totiž že jsi tu první lásku svou opustil. (CZ)

Revelation 2:5 Protož pomni, odkud jsi vypadl, a čiň pokání a první skutky čiň. Pakliť toho nebude, přijdu na tebe rychle a pohnuť svícnem tvým z místa jeho, nebudeš-li pokání činiti. (CZ)

Revelation 2:6 Ale toto dobré do sebe máš, že nenávidíš skutků Mikulášenské roty, kterýchž i já nenávidím. (CZ)

Revelation 2:7 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdož zvítězí, dám jísti z dřeva života, kteréž jest uprostřed ráje Božího. (CZ)

Revelation 2:8 Andělu pak Smyrnenské církve piš: Toto praví ten první i poslední, kterýž byl mrtvý, a ožil: (CZ)

Revelation 2:9 Vím o skutcích tvých, i o soužení, a chudobě tvé, (ale bohatý jsi), i o rouhání těch, kteříž se praví býti Židé, a nejsou, ale jsou sběř satanova. (CZ)

Revelation 2:10 Nebojž se nic toho, co trpěti máš. Aj, uvržeť ďábel některé z vás do vězení, abyste zkušeni byli, a budete míti úzkost za deset dní. Budiž věrný až do smrti, a dámť korunu života. (CZ)

Revelation 2:11 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo zvítězí, nebude uražen od smrti druhé. (CZ)

Revelation 2:12 Andělu pak Pergamenské církve piš: Totoť praví ten, kterýž má ten meč s obou stran ostrý: (CZ)

Revelation 2:13 Vím skutky tvé, i kde bydlíš, totiž tu, kdež jest stolice satanova, a že držíš se jména mého, a nezapřel jsi víry mé, ani v těch dnech, když Antipas, svědek můj věrný, zamordován jest u vás, tu, kdež bydlí satan. (CZ)

Revelation 2:14 Ale mámť proti tobě něco málo, že tam máš ty, kteříž drží učení Balámovo, jenž učil Baláka pohoršení klásti před obličejem synů Izraelských, aby jedli modlám obětované a smilnili. (CZ)

Revelation 2:15 Tak i ty máš některé, kteříž drží učení Mikulášenců, což já v nenávisti mám. (CZ)

Revelation 2:16 Činiž pokání. Pakli nebudeš, přijdu na tebe brzy, a bojovatiť budu s nimi mečem úst svých. (CZ)

Revelation 2:17 Kdo má uši, slyšiž, co Duch praví církvím: Tomu, jenž vítězí, dám jísti mannu skrytou a dám jemu kamének bílý, a na tom kaménku jméno nové napsané, kteréhož žádný neví, než ten, kdož je přijímá. (CZ)

Revelation 2:18 Andělu pak Tyatirské církve piš: Totoť praví Syn Boží, jenž má oči jako plamen ohně, a nohy jeho podobné jsou mosazi: (CZ)

Revelation 2:19 Známť skutky tvé, i lásku, i přisluhování, i věrnost, i trpělivost tvou, a skutky tvé, i ty poslední, kteříž větší jsou nežli první. (CZ)

Revelation 2:20 Ale mámť proti tobě něco málo, že dopouštíš ženě Jezábel, kteráž se býti praví prorokyní, učiti a v blud uvoditi služebníky mé, aby smilnili a jedli modlám obětované. (CZ)

Revelation 2:21 Ale dalť jsem jí čas, aby pokání činila z smilstva svého, avšak nečinila pokání. (CZ)

Revelation 2:22 Aj, já uvrhu ji na lože, i ty, kteříž cizoloží s ní, v soužení převeliké, jestliže nebudou činiti pokání z skutků svých. (CZ)

Revelation 2:23 A syny její zmorduji smrtí; i zvědíť všecky církve, žeť jsem já ten, kterýž zpytuji ledví a srdce, a odplatím jednomu každému z vás podle skutků vašich. (CZ)

Revelation 2:24 Vámť pak pravím i jiným Tyatirským, kteřížkoli nemají učení tohoto, a kteříž nepoznali hlubokosti satanovy, jakž oni říkají: Nevzložímť na vás jiného břemene. (CZ)

Revelation 2:25 Avšak to, což máte, držte, dokavadž nepřijdu. (CZ)

Revelation 2:26 Kdož by pak vítězil a ostříhal až do konce skutků mých, dám jemu moc nad pohany. (CZ)

Revelation 2:27 I budeť je spravovati prutem železným, a jako nádoba hrnčířova střískáni budou, jakž i já vzal jsem od Otce svého. (CZ)

Revelation 2:28 A dám jemu hvězdu jitřní. (CZ)

Revelation 2:29 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím. (CZ)

Revelation 3:1 Andělu pak církve Sardinské piš: Toto praví ten, jenž má sedm duchů Božích a sedm hvězd: Vím skutky tvé: máš jméno, že jsi živ, ale jsi mrtvý. (CZ)

Revelation 3:2 Budiž bedlivý, a potvrdiž toho, což mělo umříti. Neboť jsem nenalezl skutků tvých plných před Bohem. (CZ)

Revelation 3:3 Pomniž tedy, co jsi přijal a slyšel, a ostříhej toho, a čiň pokání. Pakli bdíti nebudeš, přijduť na tě jako zloděj, a nezvíš, v kterou hodinu na tě přijdu. (CZ)

Revelation 3:4 Ale máš některé osoby i v Sardis, kteréž neposkvrnily roucha svého, protož budouť se procházeti se mnou v bílém rouše; nebo jsou hodni. (CZ)

Revelation 3:5 Kdo zvítězí, tenť bude odín rouchem bílým; a nevymažiť jména jeho z knih života, ale vyznámť jméno jeho před obličejem Otce svého i před anděly jeho. (CZ)

Revelation 3:6 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím. (CZ)

Revelation 3:7 Andělu pak Filadelfitské církve piš: Totoť praví ten svatý a pravý, jenž má klíč Davidův, kterýžto otvírá, a žádný nezavírá, a zavírá, žádný pak neotvírá: (CZ)

Revelation 3:8 Vím skutky tvé. Aj, postavil jsem před tebou dveře otevřené, a žádnýť jich nemůže zavříti. Nebo máš ač nevelikou moc, a ostříhal jsi slova mého, a nezapřels jména mého. (CZ)

Revelation 3:9 Aj, dávámť některé z sběři satanovy, kteříž se praví býti Židé, a nejsou, ale klamají. Aj, pravím, způsobím to, žeť přijdou a budou se klaněti před nohama tvýma, a poznajíť, že jsem já tě miloval. (CZ)

Revelation 3:10 Nebo jsi ostříhal slova trpělivosti mé, i jáť tebe ostříhati budu od hodiny pokušení, kteréž přijíti má na všecken svět, aby zkušeni byli obyvatelé země. (CZ)

Revelation 3:11 Aj, přijduť brzy. Držiž se toho, co máš, aby žádný nevzal koruny tvé. (CZ)

Revelation 3:12 Kdo zvítězí, učiním jej sloupem v chrámě Boha svého, a nevyjdeť již více ven; a napíšiť na něm jméno Boha svého a jméno města Boha mého, nového Jeruzaléma sstupujícího s nebe od Boha mého, i jméno své nové. (CZ)

Revelation 3:13 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím. (CZ)

Revelation 3:14 Andělu pak církve Laodicenské piš: Toto praví Amen, svědek ten věrný a pravý, počátek stvoření Božího: (CZ)

Revelation 3:15 Vímť skutky tvé, že ani jsi studený, ani horký. Ó bys chutně studený byl anebo horký. (CZ)

Revelation 3:16 A tak, že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu tě z úst svých. (CZ)

Revelation 3:17 Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotřebuji, a nevíš, že jsi bídný, mizerný, a chudý, a slepý, i nahý. (CZ)

Revelation 3:18 Radím tobě, abys sobě koupil ode mne zlata ohněm zprubovaného, abys byl bohatý, a v roucho bílé abys oblečen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A očí svých pomaž kollyrium, abys viděl. (CZ)

Revelation 3:19 Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání. (CZ)

Revelation 3:20 Aj, stojímť u dveří, a tluku. Jestližeť by kdo uslyšel hlas můj a otevřel dveře, vejduť k němu, a budu s ním večeřeti, a on se mnou. (CZ)

Revelation 3:21 Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho. (CZ)

Revelation 3:22 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím. (CZ)

Revelation 4:1 Potom jsem viděl, a aj, dveře otevříny byly v nebi, a hlas první, kterýž jsem byl slyšel jako trouby, an mluví se mnou, řkoucí: Vstup sem, a ukážiť, co se má díti potom. (CZ)

Revelation 4:2 A hned byl jsem u vytržení ducha, a aj, trůn postaven byl na nebi, a na trůnu jeden seděl. (CZ)

Revelation 4:3 A ten, jenž seděl, podoben byl obličejem kameni jaspidu a sardiovi; a vůkol toho trůnu byla duha, na pohledění podobná smaragdu. (CZ)

Revelation 4:4 A okolo toho trůnu bylo stolic čtyřmecítma, a na těch stolicích viděl jsem čtyřmecítma starců sedících, oblečených v roucha bílá. A měli na hlavách svých koruny zlaté. (CZ)

Revelation 4:5 A z toho trůnu pocházelo blýskání, a hromobití, a hlasové. A sedm lamp ohnivých hořících před trůnem, jenž jsou sedm Duchů Božích. (CZ)

Revelation 4:6 A před trůnem bylo moře sklené, podobné křišťálu, a uprostřed trůnu a vůkol trůnu čtvero zvířat, plných očí zpředu i zzadu. (CZ)

Revelation 4:7 A zvíře první podobné bylo lvu, a druhé zvíře podobné teleti, a třetí zvíře mající tvárnost jako člověk, a čtvrté zvíře podobné orlu letícímu. (CZ)

Revelation 4:8 A jedno každé z těch čtyř zvířat mělo šest křídel okolo, a vnitř plná byla očí, a neměla odpočinutí dnem i nocí, říkajíce: Svatý, svatý, svatý Pán Bůh všemohoucí, kterýž byl, a jest, i přijíti má. (CZ)

Revelation 4:9 A když ta zvířata vzdávala slávu a čest i díků činění sedícímu na trůnu, živému na věky věků, (CZ)

Revelation 4:10 Padlo těch čtyřmecítma starců před obličejem sedícího na trůnu, a klanělo se živému na věky věků, a metali koruny své před trůnem, řkouce: (CZ)

Revelation 4:11 Hoden jsi, Pane, přijíti slávu, a čest, i moc; nebo ty jsi stvořil všecky věci, a pro vůli tvou trvají, i stvořeny jsou. (CZ)

Revelation 5:1 I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihy popsané vnitř i zevnitř, zapečetěné sedmi pečetmi (CZ)

Revelation 5:2 A viděl jsem anděla silného, volajícího hlasem velikým: Kdo jest hoden otevříti knihy tyto a zrušiti pečeti jejich? (CZ)

Revelation 5:3 I nemohl žádný, ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemí, otevříti knih, ani pohleděti do nich. (CZ)

Revelation 5:4 Pročež já plakal jsem velmi, že není nalezen žádný, kterýž by hoden byl otevříti a čísti tu knihu, ani pohleděti do ní. (CZ)

Revelation 5:5 Tedy jeden z starců dí mi: Neplač. Aj, zvítězilť Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích. (CZ)

Revelation 5:6 I viděl jsem, a aj, mezi trůnem a čtyřmi zvířaty a mezi starci Beránek stojí jako zabitý, maje sedm rohů a sedm očí, jenž jsou sedm Duchů Božích, poslaných na všecku zemi. (CZ)

Revelation 5:7 I přišel a vzal knihy z pravice toho, kterýž seděl na trůnu. (CZ)

Revelation 5:8 A jakž vzal knihy, ihned těch čtvero zvířat a těch čtyřmecítma starců padlo před Beránkem, majíce jeden každý z nich harfu a báně zlaté plné vůně, jenž jsou modlitby svatých. (CZ)

Revelation 5:9 A zpívali píseň novou, řkouce: Hoden jsi vzíti knihy a otevříti pečeti jejich. Nebo jsi zabit, a vykoupils nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu. (CZ)

Revelation 5:10 A učinil jsi nás Bohu našemu krále a kněží, a budeme kralovati na zemi. (CZ)

Revelation 5:11 I viděl jsem a slyšel hlas andělů mnohých okolo trůnu a zvířat a starců, a byl počet jejich stokrát tisíc tisíců a desetkrát sto tisíců, (CZ)

Revelation 5:12 Řkoucích velikým hlasem: Hodenť jest ten zabitý Beránek vzíti moc, a bohatství, i moudrost, i sílu, i čest, i slávu, i požehnání. (CZ)

Revelation 5:13 Též všecko stvoření, kteréž jest na nebi, i na zemi, i pod zemí, i v moři, i všecko, což v nich jest, slyšel jsem řkoucí: Sedícímu na trůnu a Beránkovi požehnání, čest a sláva i síla na věky věků. (CZ)

Revelation 5:14 Čtvero pak zvířat řeklo: Amen. A těch čtyřmecítma starců padlo, a klaněli se živému na věky věků. (CZ)

Revelation 6:1 I viděl jsem, když otevřel Beránek jednu z těch pečetí, a slyšel jsem jedno ze čtyř zvířat, ano praví, jako hlasem hromovým: Pojď a viz. (CZ)

Revelation 6:2 I pohleděl jsem, a aj, kůň bílý, a ten, jenž seděl na něm, měl lučiště. A dána jest jemu koruna, i vyjel, přemáhaje, a aby přemáhal. (CZ)

Revelation 6:3 A když otevřel pečet druhou, slyšel jsem druhé zvíře, řkoucí: Pojď a viz. (CZ)

Revelation 6:4 I vyšel jiný kůň ryzí. A sedícímu na něm dáno jest, aby pokoj vyzdvihl z země a aby se lidé vespolek mordovali; a dán jemu meč veliký. (CZ)

Revelation 6:5 A když otevřel pečet třetí, slyšel jsem třetí zvíře, řkoucí: Pojď a viz. I pohleděl jsem, a aj, kůň vraný, a ten, jenž na něm seděl, měl váhu v ruce své. (CZ)

Revelation 6:6 I slyšel jsem hlas z prostředku čtyř zvířat, an praví: Měřice pšenice za peníz, a tři měřice ječmene za peníz, oleji pak a vínu neškoď. (CZ)

Revelation 6:7 A když otevřel pečet čtvrtou, slyšel jsem hlas čtvrtého zvířete, řkoucí: Pojď a viz. (CZ)

Revelation 6:8 I pohleděl jsem, a aj, kůň plavý, a toho, kterýž seděl na něm, jméno smrt, a peklo šlo za ním. I dána jest jim moc nad čtvrtým dílem země, aby mordovali mečem, a hladem, a morem, a šelmami zemskými. (CZ)

Revelation 6:9 A když otevřel pečet pátou, viděl jsem pod oltářem duše zmordovaných pro slovo Boží a pro svědectví, kteréž vydávali. (CZ)

Revelation 6:10 I volali hlasem velikým, řkouce: Až dokud, Pane svatý a pravý, nesoudíš a nemstíš krve naší nad těmi, kteříž přebývají na zemi? (CZ)

Revelation 6:11 Tedy dáno jednomu každému z nich roucho bílé, a řečeno jest jim, aby odpočívali ještě za malý čas, až by se naplnil počet spoluslužebníků jejich a bratří jejich, kteříž zmordováni býti mají, jako i oni. (CZ)

Revelation 6:12 I pohleděl jsem, když otevřel pečet šestou, a aj, země třesení veliké stalo se, a slunce učiněno jest černé jako pytel žíněný, a měsíc všecken byl jako krev. (CZ)

Revelation 6:13 A hvězdy nebeské padaly na zemi, podobně jako dřevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého větru kláceno bývá. (CZ)

Revelation 6:14 A nebe se schovalo jako knihy zavřené, a všeliká hora i ostrovové z místa svého pohnuli se. (CZ)

Revelation 6:15 A králové země, i knížata, i bohatí, a úředníci, a mocní, i každý služebník, i všeliký svobodný, skryli se v jeskyních a v skalí hor, (CZ)

Revelation 6:16 A řekli horám a skalí: Padněte na nás a skrejte nás před tváří toho, jenž sedí na trůnu, a před hněvem Beránka. (CZ)

Revelation 6:17 Nebť jest přišel den veliký hněvu jeho. I kdo bude moci ostáti? (CZ)

Revelation 7:1 Potom jsem viděl čtyři anděly, stojící na čtyřech úhlech země, držící čtyři větry zemské, aby nevál vítr na zemi, ani na moře, ani na žádný strom. (CZ)

Revelation 7:2 A viděl jsem jiného anděla, vystupujícího od východu slunce, majícího pečet Boha živého. Kterýž zvolal hlasem velikým na ty čtyři anděly, jimž dáno, aby škodili zemi a moři, (CZ)

Revelation 7:3 Řka: Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokudž neznamenáme služebníků Boha našeho na čelích jejich. (CZ)

Revelation 7:4 I slyšel jsem počet znamenaných, sto čtyřidceti a čtyři tisíce jich zapečetěno ze všech pokolení synů Izraelských. (CZ)

Revelation 7:5 Z pokolení Juda dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Ruben dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Gád dvanácte tisíců znamenaných; (CZ)

Revelation 7:6 Z pokolení Aser dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Neftalím dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Manases dvanácte tisíců znamenaných; (CZ)

Revelation 7:7 Z pokolení Simeon dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Léví dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Izachar dvanácte tisíců znamenaných; (CZ)

Revelation 7:8 Z pokolení Zabulon dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Jozef dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Beniamin dvanácte tisíců znamenaných. (CZ)

Revelation 7:9 Potom pohleděl jsem, a aj, zástup veliký, kteréhož by žádný přečísti nemohl, ze všech národů a pokolení a lidí i jazyků, ani stojí před trůnem a před obličejem Beránka, oblečeni jsouce v bílé roucho, a palmy v rukou jejich. (CZ)

Revelation 7:10 A volali hlasem velikým, řkouce: Spasení jest od Boha našeho na trůnu sedícího a od Beránka. (CZ)

Revelation 7:11 A všickni andělé stáli okolo trůnu a starců a čtyř zvířat. I padli před trůnem na tváři své a klaněli se Bohu, (CZ)

Revelation 7:12 Řkouce: Amen. Požehnání, a sláva, a moudrost, a díků činění, a čest, a moc, i síla Bohu našemu na věky věků. Amen. (CZ)

Revelation 7:13 I promluvil ke mně jeden z těch starců, a řekl mi: Kdo jsou tito, kteříž oblečeni jsou v bílé roucho? A odkud přišli? (CZ)

Revelation 7:14 I řekl jsem jemu: Pane, ty víš. I řekl mi: To jsou ti, kteříž přišli z velikého soužení, a umyli roucha svá, a zbílili je ve krvi Beránkově. (CZ)

Revelation 7:15 Protož jsou před trůnem Božím, a slouží jemu dnem i nocí v chrámě jeho; a ten, jenž sedí na trůnu, přebývati bude s nimi. (CZ)

Revelation 7:16 Nebudouť lačněti ani žízniti více, a nebude bíti na ně slunce, ani žádné horko. (CZ)

Revelation 7:17 Nebo Beránek, kterýž jest uprostřed trůnu, pásti je bude, a dovedeť je k živým studnicím vod, a setře Bůh všelikou slzu s očí jejich. (CZ)

Revelation 8:1 A když otevřel pečet sedmou, stalo se na nebi mlčení, jako za půl hodiny. (CZ)

Revelation 8:2 I viděl jsem sedm andělů, kteříž stojí před obličejem Božím, jimž dáno sedm trub. (CZ)

Revelation 8:3 A jiný anděl přišel a postavil se před oltářem, maje kadidlnici zlatou. I dáni jsou jemu zápalové mnozí, aby je obětoval s modlitbami všechněch svatých na oltáři zlatém, kterýž jest před trůnem. (CZ)

Revelation 8:4 I vstoupil dým zápalů s modlitbami svatých z ruky anděla až před obličej Boží. (CZ)

Revelation 8:5 I vzal anděl kadidlnici, a naplnil ji ohněm s oltáře, a svrhl ji na zem. I stalo se hromobití, a hlasové, a blýskání, i země třesení. (CZ)

Revelation 8:6 A těch sedm andělů, kteříž měli sedm trub, připravili se, aby troubili. (CZ)

Revelation 8:7 I zatroubil první anděl, a stalo se krupobití a oheň smíšený se krví, a svrženo jest to na zem. A třetí díl stromů shořel, a všecka tráva zelená spálena jest. (CZ)

Revelation 8:8 Potom zatroubil druhý anděl, a uvržena jest do moře jako hora veliká ohněm hořící. I učiněn jest krví třetí díl moře. (CZ)

Revelation 8:9 A zemřel v moři třetí díl stvoření těch, kteráž měla duši, a třetí díl lodí zhynul. (CZ)

Revelation 8:10 A vtom třetí anděl zatroubil, i spadla s nebe hvězda veliká, hořící jako pochodně, a padla na třetí díl řek a do studnic vod. (CZ)

Revelation 8:11 A jméno hvězdy té bylo Pelynek. I obrátil se třetí díl vod v pelynek, a mnoho lidí zemřelo od těch vod, nebo byly zhořkly. (CZ)

Revelation 8:12 Potom čtvrtý anděl zatroubil, i udeřena jest třetina slunce, a třetina měsíce, a třetí díl hvězd, takže se třetí díl jich zatměl, a třetina dne nesvítila, a též podobně i noci. (CZ)

Revelation 8:13 I viděl jsem a slyšel anděla jednoho, an letí po prostředku nebe, a praví hlasem velikým: Běda, běda, běda těm, kteříž přebývají na zemi, pro jiné hlasy trub tří andělů, kteříž mají troubiti. (CZ)

Revelation 9:1 Potom anděl pátý zatroubil, i viděl jsem, ano hvězda s nebe spadla na zem; a dán jest tomu andělu klíč od studnice propasti. (CZ)

Revelation 9:2 Kterýžto otevřel studnici propasti. I vyšel dým z studnice jako dým z peci veliké, i zatmělo se slunce i povětří pro dým studnice. (CZ)

Revelation 9:3 A z toho dýmu vyšly kobylky na zemi, jimžto dána jest moc taková, jakouž moc mají štírové zemští. (CZ)

Revelation 9:4 Ale řečeno jim, aby neškodily trávě zemské, ani čemu zelenému, ani kterémukoli stromoví, než toliko lidem, kteříž nemají znamení Božího na čelích svých. (CZ)

Revelation 9:5 Dáno jest pak jim, ne aby je zabíjely, ale trápily za pět měsíců, a aby trápení jejich bylo jako trápení od štíra, když by ušťknul člověka. (CZ)

Revelation 9:6 A v těch dnech hledati budou lidé smrti, ale nenaleznou jí, a žádati budou zemříti, ale smrt uteče od nich. (CZ)

Revelation 9:7 Způsob pak těch kobylek podobný byl koňům připraveným k boji, a na hlavách jejich byly jako koruny podobné zlatu, a tváři jejich jako tváři lidské. (CZ)

Revelation 9:8 A měly vlasy jako vlasy ženské, a zuby jejich byly jako zubové lvů. (CZ)

Revelation 9:9 Měly také pancíře jako pancíře železné, a zvuk křídel jejich jako zvuk vozů, když množství koní běží k boji. (CZ)

Revelation 9:10 A měly ocasy podobné štírům, a žihadla v ocasích jejich byla, a moc jejich byla škoditi lidem za pět měsíců. (CZ)

Revelation 9:11 A měly nad sebou krále, anděla propasti, jemuž jméno Židovsky Abaddon, a řecky Apollyon. (CZ)

Revelation 9:12 Bída jedna pominula, a aj, přijdou ještě dvě bídy potom. (CZ)

Revelation 9:13 Tedy šestý anděl zatroubil, i slyšel jsem hlas jeden ze čtyř rohů oltáře zlatého, kterýž jest před obličejem Božím, (CZ)

Revelation 9:14 Řkoucí k šestému andělu, kterýž měl troubu: Rozvěž ty čtyři anděly, kteříž jsou u vězení při veliké řece Eufrates. (CZ)

Revelation 9:15 I rozvázáni jsou ti čtyři andělé, kteříž byli připraveni k hodině, a ke dni, a k měsíci, a k roku, aby zmordovali třetí díl lidí. (CZ)

Revelation 9:16 A byl počet vojska lidu jízdného dvěstěkrát tisíc tisíců; nebo slyšel jsem počet jejich. (CZ)

Revelation 9:17 A též viděl jsem u vidění, koně a ti, kteříž seděli na nich, měli pancíře ohnivé a hyacintové a z síry. Hlavy pak těch koňů byly jako hlavy lvové, a z úst jejich vycházel oheň, a dým, a síra. (CZ)

Revelation 9:18 A tímto trojím zmordována jest třetina lidu, totiž ohněm, a dýmem, a sirou, kteréž vycházely z úst jejich. (CZ)

Revelation 9:19 Nebo moc jejich jest v ústech jejich a v ocasích jejich; ocasové zajisté jejich jsou podobni hadům, majíce hlavy, jimiž škodí. (CZ)

Revelation 9:20 Jiní pak lidé, kteříž nejsou zmordováni těmi ranami, nečinili pokání z skutků rukou svých, aby se neklaněly ďáblům, a modlám zlatým, a stříbrným, a měděným, i kamenným, i dřevěným, kteréžto ani hleděti nemohou, ani slyšeti, ani choditi. (CZ)

Revelation 9:21 Aniž činili pokání z vražd svých, ani z trávení svých, ani z smilstva svého, ani z krádeží svých. (CZ)

Revelation 10:1 Viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví. (CZ)

Revelation 10:2 A v ruce své měl knížky otevřené. I postavil nohu svou pravou na moři a levou na zemi. (CZ)

Revelation 10:3 A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své. (CZ)

Revelation 10:4 A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho. (CZ)

Revelation 10:5 Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi, (CZ)

Revelation 10:6 A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. (CZ)

Revelation 10:7 Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům. (CZ)

Revelation 10:8 A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a řekl: Jdi, a vezmi ty knížky otevřené z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi. (CZ)

Revelation 10:9 I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi ty knížky. I řekl mi: Vezmi, a požři je, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budouť sladké jako med. (CZ)

Revelation 10:10 I vzal jsem knížky z ruky anděla, a požřel jsem je. I byly v ústech mých sladké jako med, ale když jsem je požřel, hořko mi bylo v břiše mém. (CZ)

Revelation 10:11 I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým. (CZ)

Revelation 11:1 I dána mi třtina, podobná prutu, a postavil se tu anděl, a řekl mi: Vstaň, a změř chrám Boží, i oltář, i ty, kteříž se modlí v něm. (CZ)

Revelation 11:2 Ale síň, kteráž vně jest, vyvrz ven, a neměř jí. Neboť jest dána pohanům, a budouť tlačiti město svaté za čtyřidceti a dva měsíce. (CZ)

Revelation 11:3 Ale dám jej dvěma svědkům svým, kteříž budou prorokovati tisíc dvě stě a šedesáte dnů, oblečeni jsouce v pytle. (CZ)

Revelation 11:4 Tiť jsou dvě olivy a dva svícnové, stojící před obličejem Boha Pána vší země. (CZ)

Revelation 11:5 Jimžto jestliže by kdo chtěl ubližovati, oheň vyjde z úst jejich, a sžíře nepřátely jejich; a takť musí zabit býti, kdož by koli jim škoditi chtěl. (CZ)

Revelation 11:6 Tiť mají moc zavříti nebe, aby nepršel déšť za dnů proroctví jejich; a mají moc nad vodami, obrátiti je v krev, a bíti zemi všelikou ranou, kolikrát by koli chtěli. (CZ)

Revelation 11:7 Ale když dokonají svědectví své, šelma vystupující z propasti válku povede proti nim, a zvítězí nad nimi, i zmorduje je. (CZ)

Revelation 11:8 A ležeti budou těla jejich mrtvá na ryncích města velikého, kteréž slove duchovně Sodoma a Egypt, kdežto i Pán náš ukřižován jest. (CZ)

Revelation 11:9 A vídati budou mnozí z pokolení, a z lidu, a z jazyků, i z národů těla jejich mrtvá za půl čtvrta dne, ale těl jejich mrtvých nedadí pochovati v hrobích. (CZ)

Revelation 11:10 Anobrž ti, kteříž přebývají na zemi, radovati se budou nad nimi a veseliti se, a dary budou posílati jedni druhým; nebo ti dva proroci trápili ty, jenž přebývají na zemi. (CZ)

Revelation 11:11 Ale po půl čtvrtu dni duch života od Boha poslaný vstoupil do nich, i postavili se na nohách svých, a bázeň veliká spadla na ty, kteříž je viděli. (CZ)

Revelation 11:12 Potom slyšeli hlas veliký s nebe, řkoucí k nim: Vstupte sem! I vstoupili na nebe v oblace, a hleděli na ně nepřátelé jejich. (CZ)

Revelation 11:13 A v tu hodinu stalo se země třesení veliké, a desátý díl města padl, a zbito jest v tom země třesení sedm tisíců lidu, a jiní zstrašeni jsou, a vzdali slávu Bohu nebeskému. (CZ)

Revelation 11:14 Bída druhá pominula, a aj, třetí bída přijde rychle. (CZ)

Revelation 11:15 A sedmý anděl zatroubil, i stali se hlasové velicí v nebi, řkoucí: Učiněnať jsou království všeho světa Pána našeho a Krista jeho, a kralovatiť bude na věky věků. (CZ)

Revelation 11:16 Tedy těch čtyřmecítma starců, kteříž před obličejem Božím sedí na stolicích svých, padli na tváři své, a klaněli se Bohu, (CZ)

Revelation 11:17 Řkouce: Díky činíme tobě, Pane Bože všemohoucí, Kterýž jsi, a Kterýžs byl, a Kterýž přijíti máš; nebo jsi přijal moc svou velikou a království ujal. (CZ)

Revelation 11:18 I rozhněvali se národové, a přišel hněv tvůj, a čas mrtvých, aby souzeni byli, a aby dána byla odplata služebníkům tvým prorokům, i jiným svatým i všechněm, jenž se bojí jména tvého, malým i velikým, a aby zkaženi byli ti, kteříž nakažují zemi. (CZ)

Revelation 11:19 I otevřín jest chrám Boží na nebi, a vidína jest truhla smlouvy jeho v chrámě jeho. I stalo se blýskání, a hlasové, a hromobití, a země třesení, i krupobití veliké. (CZ)

Revelation 12:1 I ukázal se div veliký na nebi: Žena oděná sluncem,pod jejímiž nohama byl měsíc a na jejíž hlavě byla koruna dvanácti hvězd. (CZ)

Revelation 12:2 A jsuci těhotná, křičela, pracujici ku porodu a trápěci se, aby porodila. (CZ)

Revelation 12:3 I vidín jest jiný div na nebi. Nebo aj, drak veliký ryšavý ukázal se, maje hlav sedm a rohů deset, a na těch hlavách svých sedm korun. (CZ)

Revelation 12:4 Jehož ocas strhl třetinu hvězd s nebe, a svrhl je na zem. Ten pak drak stál před ženou, kteráž měla poroditi, aby hned, jakž by porodila, syna jejího sežral. (CZ)

Revelation 12:5 I porodila syna pacholíka, kterýž měl spravovati všecky národy prutem železným. I vytržen jest syn její k Bohu a k trůnu jeho. (CZ)

Revelation 12:6 A žena utekla na poušť, kdež měla místo od Boha připravené, aby ji tam živili za dnů tisíc dvě stě a šedesát. (CZ)

Revelation 12:7 I stal se boj na nebi: Michal a andělé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andělé jeho. (CZ)

Revelation 12:8 Ale nic neobdrželi, aniž jest nalezeno více místo jejich na nebi. (CZ)

Revelation 12:9 I svržen jest drak ten veliký, had starý, jenž slove ďábel a satanáš, kterýž svodí všecken okršlek světa; svržen jest, pravím, na zem, i andělé jeho s ním svrženi jsou. (CZ)

Revelation 12:10 A uslyšel jsem hlas veliký, řkoucí na nebi: Nyní stalo se spasení, a moc, i království Boha našeho, a moc Krista jeho; nebo svržen jest žalobník bratří našich, kterýž žaloval na ně před obličejem Boha našeho dnem i nocí. (CZ)

Revelation 12:11 Ale oni zvítězili nad ním skrze krev Beránka, a skrze slovo svědectví svého, a nemilovali duší svých až do smrti. (CZ)

Revelation 12:12 Protož veselte se nebesa, a kteříž přebýváte v nich. Běda těm, jenž přebývají na zemi a na moři; nebo ďábel sstoupil k vám, maje hněv veliký, věda, že krátký čas má. (CZ)

Revelation 12:13 A když uzřel drak, že jest svržen na zem, honil ženu tu, kteráž porodila toho pacholíka. (CZ)

Revelation 12:14 Ale dána jsou ženě dvě křídla orlice veliké, aby letěla od tváři hada na poušť, na místo své, kdež by ji živili do času a časů, a do půl času. (CZ)

Revelation 12:15 I vypustil had z úst svých po ženě vodu jako řeku, aby ji řeka zachvátila. (CZ)

Revelation 12:16 Ale země pomohla ženě; neb otevřela země ústa svá a požřela řeku, kterouž vypustil drak z úst svých. (CZ)

Revelation 12:17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázání Božích a mají svědectví Ježíše Krista. [ (Revelation of John 12:18) I stál jsem na písku mořském. ] (CZ)

Revelation 13:1 I viděl jsem šelmu vystupující z moře, kteráž měla sedm hlav a deset rohů. A na rozích jejích deset korun, a na hlavách jejích jméno rouhání. (CZ)

Revelation 13:2 Byla pak šelma ta, kterouž jsem viděl, podobná pardovi, a nohy její jako nedvědí, a ústa její jako ústa lvová. I dal jí drak sílu svou, a trůn svůj, a moc velikou. (CZ)

Revelation 13:3 A viděl jsem, ano jedna z hlav jejích jako zbitá byla až na smrt, ale rána její smrtelná uzdravena jest. Tedy divivši se všecka země, šla za tou šelmou. (CZ)

Revelation 13:4 A klaněli se drakovi, kterýž dal moc šelmě; a klaněli se šelmě, řkouce: Kdo jest podobný té šelmě? Kdo bude moci bojovati s ní? (CZ)

Revelation 13:5 I dána jsou jí ústa mluvící veliké věci a rouhání, a dána jí moc vládnouti za čtyřidceti a dva měsíce. (CZ)

Revelation 13:6 Protož otevřela ústa svá k rouhání se Bohu, aby se rouhala jménu jeho, i stánku jeho, i těm, kteříž přebývají na nebi. (CZ)

Revelation 13:7 Dáno jí i bojovati s svatými a přemáhati je; a dána jí moc nad všelikým pokolením, nad rozličným jazykem, i nad národem. (CZ)

Revelation 13:8 Protož klaněti se jí budou všickni, kteříž přebývají na zemi, jichžto jména nejsou napsaná v knihách života Beránka, toho zabitého od počátku světa. (CZ)

Revelation 13:9 Má-li kdo uši, slyš. (CZ)

Revelation 13:10 Jestliže kdo do vězení povede, do vězení půjde; zabije-li kdo mečem, musí mečem zabit býti. Zdeť jest trpělivost a víra svatých. (CZ)

Revelation 13:11 Potom viděl jsem jinou šelmu vystupující z země, a měla dva rohy, podobné rohům Beránkovým, ale mluvila jako drak. (CZ)

Revelation 13:12 Kterážto všecku moc první šelmy provozuje před tváří její; a působí to, že země i ti, kteříž přebývají na ní, klanějí se šelmě té první, jejížto rána smrtelná uzdravena byla. (CZ)

Revelation 13:13 A činí divy veliké, takže i ohni rozkazuje sstupovati s nebe na zem před obličejem mnohých lidí. (CZ)

Revelation 13:14 A svodí ty, jenž přebývají na zemi, těmi divy, kteréžto dáno jí činiti před obličejem šelmy, říkající obyvatelům země, aby udělali obraz šelmě, kteráž měla ránu od meče, a ožila zase. (CZ)

Revelation 13:15 I dáno jí, aby dáti mohla ducha tomu obrazu šelmy, aby i mluvil obraz šelmy, a aby to způsobila, kteřížkoli neklaněli by se obrazu šelmy, aby byli zmordováni. (CZ)

Revelation 13:16 A rozkazuje všechněm, malým i velikým, bohatým i chudým, svobodným i v službu podrobeným, aby měli znamení na pravé ruce své, aneb na čelích svých, (CZ)

Revelation 13:17 A aby žádný nemohl kupovati ani prodávati, než ten, kdož má znamení aneb jméno té šelmy, anebo počet jména jejího. (CZ)

Revelation 13:18 Tuť jest moudrost. Kdo má rozum, sečtiž počet šelmy. Nebo jest počet člověka, a jestiť počet ten šest set šedesáte a šest. (CZ)

Revelation 14:1 Tedy pohleděl jsem, a aj, Beránek stál na hoře Sion, a s ním sto čtyřidceti a čtyři tisíců majících jméno Otce jeho napsané na čelích svých. (CZ)

Revelation 14:2 A slyšel jsem hlas s nebe, jako hlas vod mnohých, a jako hlas hromu velikého. A hlas slyšel jsem, jako těch, kteříž hrají na harfy své. (CZ)

Revelation 14:3 A zpívali jakožto píseň novou, před trůnem, a před čtyřmi zvířaty, a před starci, a žádný nemohl se naučiti té písni, jediné těch sto čtyřidceti a čtyři tisíce, kteříž jsou koupeni z země. (CZ)